Přehled ověřených výroků

Data Eurostatu (.pdf) za rok 2013 ukazují, že v Řecku (58,6 %) a Španělsku (55,7 %) přesáhla úroveň nezaměstnanosti mezi lidmi do 25 let polovinu v celé sledované skupině, Chorvatsko je pak těsně pod touto hranicí (49,9 %). Výrok Schulze je tedy pravdivý.

Tvrzení Andreje Babiše pochází z online chatu iDnes.cz z 8. 10. 2013.

Výrok A. Babiše hodnotíme jako neověřitelný, protože minimální obsah přimíchávání biopaliv je v České republice stanoven na základě objemu paliva, kdežto v okolních státech na základě energetické hodnoty paliva.

V České republice je stanoveno zákonem 201/2012 Sb. (§ 19), že výrobci a dodavatelé paliv jsou povinni přimíchat biosložky ve výši 4,1 % objemových do motorových benzinů, resp. 6 % objemových do motorové nafty z celkového objemu paliva.

Kromě České republiky stanovují minimální obsah biopaliv (tab. č 1) z celkového objemu i Belgie, Dánsko, Irsko, Velká Británie, Litva a Rumunsko. Ostatní evropské státy, včetně sousedních států České republiky, tento obsah stanovují podle energetické hodnoty paliva.

Takové minimální hodnoty jsou bohužel objektivně neporovnatelné a výrok tedy nelze ověřit.

Únik informací ze spisu Krakatice byl vyšetřován vícekrát. Tato šetření prokázala, že ke spisu mělo přístup mnoho lidí i přesto, že je spis veden v režimu utajení. Bohužel nejsou dostupné další informace o vyšetřování, o kterém mluví Ivan Langer. Navíc nelze ověřit, zda sám Langer spis viděl nebo do něj vstupoval. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Únikem informací se mj. zabýval také Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle jeho šetření mělo k policejním spisům přístup "příliš mnoho lidí". Igor Němec z tohoto úřadu pro Českou televizi uvedl, že systémově není zabezpečeno to, aby neunikaly takové věci jako jsou odposlechy. " K některým údajům může mít přístup až 3000 lidí," řekl.

Vyjádření Ivana Langera v Nedělní partii koresponduje s jeho dřívějším tvrzením z roku 2009, kdy uvedl, že se za dobu existence spisu Krakatice do něj podívalo 54 osob - a to jak z policie a její inspekce, tak z ministerstva vnitra. Spis byl přitom veden v režimu utajení "Důvěrné".

Zastupitelský úřad v Lucemburku by se měl skutečně nově opět otevřít nyní v únoru 2014. Velvyslanectví České republiky v Lucemburku fungovalo již dříve do 31. prosince 2012 a jako velvyslanec zde působil Ing. Vít Korselt. V období neexistence českého velvyslanectví v Lucemburku byl akreditován pro výkon záležitostí spojených s Lucemburskem český velvyslanec v Bruselu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle reportáže České televize zasedlo v tomto volebním období v poslaneckých lavicích 118 nováčků.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni dohledat všechny firmy, které Andrej Babiš koupil a tím pádem ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu.

Samotný koncern Agrofert, který Babiš vlastní, tvoří asi 200 firem. Tyto společnosti podnikají v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva.

Mimo tento koncern nejsme schopni dohledat zbývajících cca 300 firem, které měl Babiš koupit a ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Člen Rady hlavního města Prahy, který je zodpovědný za dopravu, je skutečně člen TOP 09, jde o Jiřího Pařízka (.pdf - str. 4).

Rada HMP přijala také rozdělení funkční příslušnosti mezi členy Rady směrem k akciovým společnostem, ve kterých má město nějaký majetkový podíl. V tomto rozdělení má skutečně Pařízek na starost Dopravní podnik hl. m. Prahy (.pdf - posl. strana).

Ingeborg Grässleová je Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, který v Praze prověřuje chyby v kontrole a auditech fondů EU.

Grässleová prohlásila: " Šéf hnutí ANO a podnikatel Andrej Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou".

"S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě, " prohlásila dále na tiskové konferenci. Už v minulosti byl podle ní takový konflikt zájmů u nejmenovaného bývalého ministra dopravy, jehož firmy podle poslankyně profitovaly z evropských projektů na rozvoj Vltavy. " Teď je na ministerstvu financí, " uvedla zákonodárkyně.

ČTK Grässleová následně vysvětlila, že Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur (71 milionů Kč) z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. " Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem? " položila si řečnickou otázku. Tento střet zájmů podle ní znedůvěryhodňuje kontrolní systémy v ČR a požaduje jeho objasnění.

Nejlepším řešením by podle Grässleové bylo, kdyby vicepremiér své podnikatelské impérium prodal nebo předal nějakému pověřenci. " Každopádně musí jasně prokázat, že už s tím nemá nic společného," zdůraznila zástupkyně lidovecké frakce EPP v evropském výboru. Sama se prý hodlá této záležitosti dál věnovat. " Nenechám to v klidu, " poznamenala členka německých vládních křesťanských demokratů (CDU).

Podle Českého rozhlasu pak řekla konkrétně:" I have been on this committee for 10 years, and have done many reviews. But this is the first time I’ve felt the system allowed such massive fraud ".

Samotná tisková konference v plném znění v současnosti není na stránkách Evropského parlamentu k dispozici, nemůžeme tedy vyloučit, že Babišem zmiňované prohlášení nezaznělo, hodnotíme tedy prozatím výrok jako neověřitelný.

Kvůli neformální podobě dokumentu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dokument " Mise vlády - hodnoty a pravidla naší služby " uvádí, že jeho "obsahem je patnáct bodů vyjadřujících různé právní, morální a etické hodnoty, které se vztahují ke spolupráci jednotlivých členů vlády a k činnosti kabinetu jako celku." Dokument zdůrazňuje hodnoty jako ctění dobrých mravů, dodržování daného slova či odhodlání a výdrž. Ačkoliv se nachází na webu vlády ve stejné sekci jako např. Legislativní pravidla vlády či Protikorupční strategie, z jeho charakteru je patrné, že se jedná o soubor spíše morálních či společensky obecně platných – tedy právně nevymahatelných – doporučení a nelze jej tak zaměňovat s jinými oficiálními stanovisky vlády.

Fakt, že Miloš Zeman ještě jako prezidentský kandidát mluvil o osobě Jiřího Rusnoka ve spojitosti s místem v radě České Národní Banky, je pravdivý a potvrzujte ho hned několik zdrojů.

O ČNB se mluvilo například v předvolební diskusi Českého rozhlasu mezi 1. a 2. kolem volby prezidenta v duelu Zemana se Schwarzenbergem. Konkrétně tehdejší kandidát Zeman uvedl: „Myslím si, že v bankovní radě by byl velice prospěšný bývalý ministr financí v mé vládě Jiří Rusnok. Dovedl bych si tam představit i pana profesora Jana Švejnara. Vážím si ho jako ekonoma. A domnívám se, že minimálně jedním členem bankovní rady by měl být také ekonom, který vzešel z prostředí Konfederace odborových svazů – například Martin Fassmann nebo Jaroslav Ungerman ".

Krátce po zvolení M. Zemana prezidentem byly tyto úvahy opakovaně potvrzeny, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.