Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, nepodařilo se nám dohledat informace potvrzující nebo vyvracející tvrzení Richarda Falbra.

Kontaktovali jsme v tomto ohledu Jiřího Paroubka a v případě, že nám odpoví, uveřejníme zde alespoň jeho vyjádření.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť kniha Kmotr Mrázek II je skutečně sestavena z velké části z odposlechů Františka Mrázka s Luďkem Sekyrou.

Novinář Jaroslav Kmenta napsal třídílnou sérii Kmotr Mrázek, ve kterých mapuje životní příběh jedné z nejvýznamnějších postav českého podsvětí, Františka Mrázka. Radek John pak zmiňuje její druhý díl, který je nazvaný Kmotr Mrázek II – Krakatice.

Ten podle autora vychází z odposlechů, které byly nasazeny na Františka Mrázka, lobbistu Igora Šafranka, podnikatele Luďka Sekyru a důstojníka BIS Martina Hejla.

Jako další klíčové postavy uvádí autor například podnikatele Tomáše Pitra, lobbisty Miroslava Śloufa či Minala Veleka. V knize figurují i politici, například Vlastimil Tlustý, Ivan Langer nebo Jiří Paroubek (Kmenta, Jaroslav. Kmotr Mrázek II - Krakatice, JKM - Jaroslav Kmenta, ISBN 9788087569092, str. 9).

Na možnou nepřesnou interpretaci odposlechů upozorňuje v reakci na knihu J. Kmenty novinář Přemysl Svora, který vydává knihu Kmotr Kmenta, která přináší úplné a nekomentované přepisy odposlechů.

Pravda

Podle údajů (.pdf) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky budou mandatorní výdaje pro rok 2014 celkem 706 835 milionů korun.

Ve Zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtuČR na rok 2014 (.pdf; str. 35) je uvedeno: " Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu se mzdovými náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 132,51 mld. Kč a proti roku 2013 došlo k jejich zvýšení o 4,33 mld. Kč ".

Otázkou tedy zůstává, co přesně myslel Andrej Babiš pod pojmem "platy státních zaměstnanců". Jelikož jsou však platy státních zaměstnanců v návrhu zákona o státním rozpočtu uvedeny společně se mzdovými náklady příspěvkových organizací a tvoří dohromady 132,51 mld., bereme v potaz tato data. Andrej Babiš navíc použil slovo "řádově", proto jeho výroku dáváme o něco větší toleranci.

Ve schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014, § 1 odstavci 6 stojí následující: "Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 98 025 537 898 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 36 400 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.". Dá se tedy mluvit o "vracení se" peněz z EU.

S velkou výhradou hodnotíme výrok na základě výše uvedených informací jako pravdivý.

Pravda

Bývalý europoslanec Vladimír Remek byl členem rozpočtového výboru od 16. 7. 2009 do 15. 12. 2013.

Jiří Pospíšil

Prosadil jsem nový zákon o obětech.

Máte slovo, 12. prosince 2013
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jiří Pospíšil byl ministrem spravedlnosti v době, kdy vláda zákon o obětech trestných činů předkládala.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti v srpnu 2013.

Návrh zákona o obětech trestných činů byl poprvé předložen Poslanecké sněmovně 27. února 2012. Návrh zákona předložila vláda, zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti - a tím byl tehdy stále Jiří Pospíšil. Ten byl odvolán až 27. června 2012.

Pravda

Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy stanovuje, že se konfiskuje mimo jiné majetek „osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem“.

Podle historie na webu Řádu německých rytířů byli skutečně někteří členové řádu vězněni v koncentračních táborech a nacistických vězeních, několik členů se pak zúčastnilo atentátu na Hitlera v roce 1944. Zmíněný „šéf řádu“, velmistr Robert Schälzky žil podle tohoto webu „v budově řádové komendy v Opavě, hájenky v Podlesí a často byl vyslýchán gestapem“.

Dá se tedy říct, že tato stručná historie potvrzuje slova Karla Schwarzenberga a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Spojených států Barack Obama oznámili v únoru 2013 záměr vytvořit zónu volného obchodu a dohodu na zahájení rozhovorů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jedná se o takzvanou Transatlantickou obchodní alianci, která by se stala největší zónou volného obchodu na světě.

Cílem Transatlantické aliance je liberalizace vzájemných ekonomických a obchodních vztahů, která by měla být pro obě strany přínosem. Jednání o společné zóně byla zahájena 17. 6. 2013, k diskuzi se sešli američtí a evropští zástupci poprvé 8. 7. 2013 ve Washingtonu. Plán na vytvoření Transatlantické aliance je zatím na začátku.

Pravda

Na základě dostupných informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

O Bezpečnostní informační službě se Bárta ve vztahu k ČD Cargo vyjádřil v Otázkách Václava Moravce 1. srpna 2010, a to když uvedl, že při podávání trestního oznámení na ex-ředitele ČD Cargo Josefa Bazalu vycházel z řady interních dokumentů, mezi něž patřily také informace od BIS.

Vycházel-li - podle svých slov - Bárta v případě Bazaly i z podkladů BIS, lze se domnívat, že podobně s nimi pracoval i ve svých dalších personálních rozhodnutích. Ve zmíněném pořadu Bárta víceméně tuto hypotézu potvrzuje, nicméně vzhledem k důvěrnosti těchto materiálů zcela konkrétně nemluvil.

Konkrétně Bárta uvedl:

"Václav MORAVEC:Vy jste to říkal i před volbami. K tomu se záhy dostaneme. Když ještě zůstaneme, pane ministře, u Českých drah Cargo. Můžete potvrdit nebo vyvrátit informace, že jedním z těch zásadních dokumentů o kterém jste zatím nechtěl mluvit, jsou i informace Bezpečnostní informační služby? Nejen tedy audit KPMG?

Vít BÁRTA:
Já jsem hovořil o tom, že vedle auditu KPMG jsem vycházel i z řady interních dokumentů a samozřejmě k těmto interním dokumentům patří i dokumenty od Bezpečnostní informační služby."
K využití zdrojů z BIS ještě dodal:

"Já bych zůstal u těch, promiňte, já vám nemůžu sdělovat, co je v utajovaných dokumentech, ale celkově vám mohu říci to, že v těch všech interních dokumentech, které mám k dispozici, v návaznosti na studii KPMG opravdu vychází to, že zde docházelo k aktivitám, které byly pro společnost ČD Cargo jednoznačně velmi ekonomicky nevýhodné."

Na základě konkrétního případu, kdy Vít Bárta v roli ministra dopravy odvolal ředitele ČD Cargo, je výrok tedy hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Nezávislost ČNB v Ústavě ČR explicitně uvedena není, lze ji ovšem odvodit z rozhodnutí ÚS a nezávislosti bankovní rady.

Hlava šestá Ústavy ČR uvádí: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.

Nezávislost ČNB je přímo ukotvena v §9 odstavce 1 zákona 6/1993 Sb.:,, Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí... vyžadovat anipřijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu."

Nezávislost ČNB jako ústavní princip můžeme pak odvodit z článku 62, písm. k) Ústavy, která prezidentu republiky svěřuje nezávislé na jiné moci jmenuje členy ČNB, a rovněž z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2001, který jednak potvrdil výlučnou ústavní pravomoc prezidenta při jmenování guvernéra ČNB a také zrušil na Havlův návrh některá zákonná ustanovení, která měla vést k omezení nezávislosti centrální banky (podrobněji se tématu věnuje např. Český rozhlas). V samotném nálezu ÚS (.doc) se lze dočíst, že "nezávislost ČNB je ústavní hodnotou, jež vyplývá jak z článku 98 Ústavy." Ačkoliv tak sice v textu Ústavy nezávislost ČNB není zakotvena zcela explicitně, lze ji dovodit z ostatních ústavních opatření a potvrzuje ji Ústavní soud.

Pravda

Ačkoliv Vladimir Putin hovoří s jistou nadsázkou, můžeme jeho výrok o ruských národnostních menšinách označit jako pravdivý.

Okolnosti rozpadu

Sovětský svaz se rozpadl na základě podepsání Bělověžské dohody z 8. prosince 1991, kde se prohlašuje, že SSSR přestává existovat jako subjekt mezinárodního práva.

Podepsali ji představitelé Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Ostatní republiky (kromě pobaltských. které se nikdy nepřipojily, a kromě Gruzie, která se připojila v roce 1993) se připojily k dohodě 21. prosince téhož roku Deklarací z Alma-Aty a podepsáním Protokolu, který se stal součástí Bělověžské dohody (Marciniak 2004: 185).

Následně se 25.prosince 1991 Sovětský svaz rozpadl na Ruskou federaci a 14 postsovětských republik.

Počet obyvatel

V roce 1989 bylo Rusko 5. nejlidnatějším státem na světě. Žilo zde 147 351 694 obyvatel.

V roce 1992 bylo Rusko 6. nejlidnatějším státem na světě se 148 444 313 obyvateli.

Kromě Ruské federace se ruské obyvatelstvo nacházelo ve všech postsovětských republikách. Počty z roku 1989 můžete vidět v tabulce.

Republika

Počet obyvatel v tis. (1989)

Počet ruských obyvatel v tis. (1989)

Ukrajina

51,704

11,427

Bělorusko

10,200

1,346

Moldavsko

4,341

564

Ázerbájdžán

7,029

394

Gruzie

5,449

343

Arménie

3,283

53

Uzbekistán

19,906

1,652

Kazachstán

16,538

6,251

Tádžikistán

5,112

389

Kyrgyzstán

4,291

923

Turkmenistán

3,534

336

Litva

3,690

347

Lotyšsko

2,681

912

Estonsko

1,573

477

Celkem žilo v nástupnických republikách v roce 1989 okolo 25 414 000 ruských obyvatel. Okamžikem rozpadu SSSR se z těchto obyvatel staly národnostní menšiny.

Faktický rozpad SSSR byl skutečně otázkou několika dní a přibližně 25 milionů ruských obyvatel se v prosinci 1991 ocitlo mimo Ruskou federaci.

Literatura:

Marciniak, W. 2004. Rozgrabione imperium. Upadek Związku Sowieckiego a powstanie Federacji Rosyjskiej. Kraków: ARCANA.