Protože my jsme schválili, a státní rozpočet předpokládá, že všem státním zaměstnancům, to znamená, 434 tisíc státních zaměstnanců bude navýšena mzda o dvě procenta.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 prošel hlasováním v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. Podle ČT24: " Pro rozpočet se vyslovilo 109 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Pro hlasovali poslanci vznikající vládní koalice, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 byly proti, komunisté a poslanci Úsvitu se zdrželi ".
Ze zprávy k návrhu státního rozpočtu vyplývá, že rozpočet skutečně počítá s 2% navýšením plateb za odvedenou práci a platy státních zaměstnanců. Dokument (.pdf, str. 36) konkretizuje: "... u všech zaměstnanců, kteří jsou odměňováni podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (vojáci z povolání), tak u příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb., služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma tzv. parlamentních kapitol".
Tentýž dokument ale na straně 39 hovoří o 424 304 státních zaměstnancích, což je o 10 tisíc méně než uvádí A. Babiš. Navzdory této nepřesnosti hodnotíme výrok celkově jako pravdivý.
A tady se vlastně dálniční síť, výstavba zastavila.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací Ministerstva dopravy a mediálních zdrojů.
Andrej Babiš mluví v kontextu diskuse o zastavených dálničních stavbách pro tento rok především v důsledku škrtů v investičních nákladech.
Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následovně:
"-Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba. - Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění. - Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace. - Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé. - Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba".
Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)".
Výrok byl změněn z hodnoty "neověřitelné" na "pravda" na základě podkladů ministerstva.
Václav MORAVEC: Odvody, jiné platební povinnosti k veřejným rozpočtům, státní rozpočet, výkon moci soudní, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky, změny podstatných náležitostí demokratického právního státu. To bude úplně stejná formulace i u vás? Jiří DIENSTBIER: Změn, změny podstatných náležitostí demokratického právního státu a základní lidská práva a svobody, to je společné všem návrhům. V těch dalších bodech se to velmi podstatně liší.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť návrhy KSČM a Úsvitu mají sice některé společné body, nicméně se rozcházejí ve velmi významných otázkách, jako je např. možnost odvolávat politiky prostřednictvím referenda, měnit daně, odvody atd.
Vládní návrh zákona o celostátním referendu prozatím není zpracovaný, ale vláda se zavázala, že do konce roku připraví a předloží vlastní návrh ústavního zákona o celostátním referendu.
Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny KSČM by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:
Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:
Návrhy Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a KSČM se liší v tom, že KSČM nepočítá ve svém návrhu například s hlasováním o daních nebo o odvolatelnosti politiků.
...nestalo se to v nějaké světové zemi, že by si úplně zrušili parlament.
Vzhledem k faktu, že se nepodařilo dohledat případ, kdy by prostřednictvím referenda došlo k úplnému zrušení parlamentu, hodnotíme daný výrok jako pravdivý.
Já nevím, jestli to občané vědí, ale tady je snaha (v rámci společné zemědělské politiky, pozn.) v zájmu zachránění prvního pilíře přesunout z druhého pilíře 30 % prostředků.
Na základě nedostatečného množství dostupných informací o současných snahách v rámci společné zemědělské politiky hodnotíme výrok Miroslava Ransdorfa jako neověřitelný. Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejvýznamnějších forem spolupráce v rámci Evropské unie a skládá se ze dvou pilířů. První pilíř primárně zajišťuje společnou organizaci trhu a přímé platby zemědělcům, kdežto druhý zahrnuje politiku rozvoje venkova. Pomocí tzv. modulace se přesunují finanční prostředky z prvního do druhého pilíře. Bohužel se nám informace o současném zájmu zachránit I. pilíř SZP přesunutím prostředků nepodařilo najít. O dané problematice nehovoří ani nejnovější zpráva o finanční strategii SPZ v letech 2014–2020.
Vzpomeňte na amerického herce Arnolda Schwarzeneggera. Ten, když se stal poprvé kalifornským guvernérem, tak to nebylo na základě voleb v řádném termínu, ale bylo to na základě předčasných voleb, kvůli, protože předešlý guvernér byl odvolán americkými občany, občany Kalifornie kvůli skandálům.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Občané amerického státu Kalifornia si opravdu 7. října 2003 poprvé v historii vyzkoušeli zákon o odvolání guvernéra, kterým byl Gray Davis. Český rozhlas uvedl: " Odvolávací volby jsou reakcí Kaliforňanů na podle mnohých zhoubnou ekonomickou politiku guvernéra za Demokratickou stranu Graye Davise. Opozice jej obvinila, že dovedl stát na pokraj bankrotu. "
Hlavním důvodem pro předčasné ukončení druhého funkčního období Davise byla neschopnost vyvést stát Kalifornie z energetické krize a zabránit hluboce deficitnímu rozpočtu, jak dokládají česká i zahraniční média.
Podle serveru iDNES.cz americký herec Arnold Schwarzenegger získal hlasy téměř poloviny voličů, kdežto druhý nejsilnější kandidát viceguvernér Cruz Bustamante získal přes 32 %. Pro odchod exguvernéra Davise hlasovalo zhruba 55 % z 10 miliónů Kaliforňanů.
Daniela DRTINOVÁ: Pane ministře, začneme aktuálně. Podle členky Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleové představujete v čele českého Ministerstva financí vážný konflikt zájmů, protože vaše firmy dostaly v přepočtu 71 milionů korun z evropských fondů a zároveň tedy máte být coby ministr financí v roli garanta vůči EU, že tyto peníze byly přiděleny řádně. Nevzdáte se svých firem, abyste se nestal prubířským kamenem ve vztahu České republiky a Evropské unie? Andrej BABIŠ: Tak určitě ne. Já jsem postupoval podle českého zákona o střetu zájmu. Odešel jsem z orgánů a zákon mi neukládá povinnost, aby jsem tu firmu prodal.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.
Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:
"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."
Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.
Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:
"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."
Už nejen Washington, ale i Evropská unie začala hrozit sankcemi vůči Moskvě.
Výrok Libora Roučka hodnotíme jako pravdivý, neboť Evropská rada dne 6. března 2014 skutečně vydala stanovisko (.pdf), ve kterém hrozí Rusku sankcemi – například ve formě uzavření hranic EU pro ruské občany, zmrazení aktiv či zrušení summitu G8 plánovaného pro rok 2014 v ruském Sochi.
Ale skandinávský model, který vám doporučuji k úvaze, je typický nejenom vysokým zdaněním. Je typický tím, že se za prvé výnos daní nerozkrade, a za druhé tím, že tento výnos je rozumně investován. Je investován právě do oblasti lidského potenciálu, ať už je to školství, nebo ať už je to zdravotnictví. A právě tyto lidské investice mají dlouhodobý charakter.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dokument, který publikovala mezinárodní organizace World Economic Forum, popisuje rysy severského modelu, mezi něž patří mimo jiné vysoké daně (.pdf, str. 5) a investice do zdravotnictví a školství (.pdf, str. 17).
Skandinávský model prosazuje (.pdf, str. 40) sociálně-tržní principy. Státy uplatňující tento model se vyznačují propracovanou a štědrou sociální politikou s vysokými výdaji na zajištění sociální ochrany sociálního zabezpečení obyvatel. Sociální politika klade důraz na aktivní a rozsáhlé služby pro děti a mládež, tělesně postižené a staré občany, kteří se nacházejí v nepříznivé životní situaci. Tento model je rovněž velmi efektivní, neboť vykazuje vysokou úroveň zaměstnanosti i nízkou míru chudoby (.pdf, str. 46).
Část o nerozkrádání daňového výnosu neověřujeme, není jasné, jakým způsobem by měl být výnos případně rozkraden, ani neexistují žádné statistiky, které by k tomuto poskytly relevantní data.
Daniel TAKÁČ: A je to tak jednoduché, když si uvědomíme, že ano, podepsali jste rekonstrukci státu, celá řada protikorupčních zákonů, to je jedno, který z nich si vybereme, někdo ho napíše a ten druhý řekne: "Ne, ne, ne, my chceme stejný cíl, ale vy to řešíte špatně a neprosadí se vůbec nic ve sněmovně." Martin KOMÁREK: Ano, to se stalo už v té minulé sněmovny, kdy TOP 09, zvlášť pan Farský, prosazovali ten zákon o registru smluv. Nepovedlo se to proto, že se nacházely stále nové a nové právní kličky.
Návrh zákona o tzv. registru smluv (Sněmovní tisk č. 740) předložila sněmovně skupina poslanců 28. června 2012, zástupcem navrhovatele byl Jan Farský. K návrhu se nejprve vyjádřila vláda, která uvedla několik připomínek (.pdf, dostupné ke stažení zde). Především vyzvala k širší odborné diskuzi, neboť se dle jejího vyjádření mělo jednat o výrazný zásah do celého systému smluvního práva. Mezi další vládní připomínky patřilo nejednoznačné vymezení smluv, které by měly být zveřejňovány a problémy s některými odůvodněními.
Návrh zákona byl poté Organizačním výborem doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru. Při 1. čtení tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně, které proběhlo na schůzi 9. listopadu 2012, byl návrh přikázán k projednání výborům.
Návrh zákona projednávali Ústavně právní výbor (čtyřikrát) a Výbor pro pro veřejnou správu a regionální rozvoj (jednou). Ve všech případech bylo projednávání návrhu zákona přerušeno, přičemž se nám nepodařilo přesně dohledat, proč tomu tak v některých případech bylo. Po jednání 27. února 2013 požádal Ústavně právní výbor o stanovisko k návrhu Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo pro místní rozvoj (.pdf, dostupné ke stažení zde). Po jednání 29. května 2013 bylo přerušení odůvodněno potřebou informací, které měli dodat navrhovatelé zákona ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a které by se týkaly odhadu rozpočtových dopadů na města, obce i kraje. Navrhovatelé byli také vyzvání, aby ve spolupráci s Ministerstvem financí navrhli kompenzační mechanismus pro samosprávy vedoucí k eliminaci dodatečných rozpočtových nákladů plynoucích z uzákonění povinného registru smluv (.pdf, dostupné ke stažení zde).
Mezi největší kritiky tohoto návrhu patřila ODS. Dle České televize straně například vadilo ustanovení, které by rušilo smlouvy, které nebudou v registru zveřejněny do tří měsíců od jejich uzavření. ODS měla také výhrady k tomu, že by se vedle smluv měly zveřejňovat i faktury, neboť by to daný systém zahlcovalo. Česká televize 30. května 2013 informovala o již pátém přerušení projednávání daného návrhu zákona. Poslanci za ODS, ČSSD a KSČM se tehdy měli vyjádřit, že je dále nutné analyzovat možný dopad této normy. Projednávání tohoto sněmovního tisku bylo ukončeno s koncem volebního období, což znamená, že návrh zákona putoval legislativním procesem přes rok bez žádného výsledku.
