(Zákon o úřednících) nebyl přijat, byl připraven. Mezitím se (koalice) rozpadla.(Pokračuje ve stejném duchu) Zákon o střetu zájmů, zákon o svobodném přístupu k informacím, rozkrývání konečných vlastníků, ochrana oznamovatelů, finanční kontrola, audit. (poznámky Demagog.CZ).
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Několikrát přepracovaný návrh zákona o úřednících byl schválen vládou na základě usnesení ze dne 12. června 2013 č. 434. Součástí usnesení bylo nařízení pro ministra vnitra ke zpracování konečného znění zákona, který měl být následně postoupen parlamentu. K přijetí zákona však již skutečně nedošlo.
Co se týče dalších zmiňovaných protikorupčních opatření, lze potvrdit, že jsou součástí aktuální protikorupční politiky vlády ČR. Zákon o střetu zájmů, zákon o svobodném přístupu k informacím, rozkrývání konečných vlastníků, ochrana oznamovatelů, finanční kontrola a audit představují dokonce tzv. prioritní úkoly vládní strategie.
Protože podívejte se na Maďary, Viktor Orbán bude s Rusy stavět a rozšiřovat jadernou elektrárnu v Maďarsku.
Jediná maďarská jaderná elektrárna v Paksi, nacházející se jižně od Budapešti, chystá rozšíření o dva bloky. Na jejím rozšíření se bude podílet ruská státní jaderná agentura Rosatom. Dohoda padla mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem. Celý projekt by měl údajně stát zhruba 367 miliard korun.
Ruská federace se zavázala na tuto stavbu Maďarské republice půjčit. Tato investice by se měla pohybovat zhruba ve výši 60 % celkové částky.
My jsme mohli počet komisařů snížit před několika měsíci a všichni zástupci států jednomyslně řekli, mimo jiné i Češi: Ne. Každá země má mít svého komisaře a teď máme 28 zemí, máme 28 komisařů.
Lisabonská smlouva stanoví, že od 1. listopadu 2014 by měl počet komisařů odpovídat 2/3 počtu členských států. Evropská rada však na summitu, který se konal 22. května roku 2013, rozhodla, že bude platit dosavadní pravidlo 1 stát = 1 komisař. K přijetí tohoto závazku bylo potřeba jednomyslné rozhodnutí, tedy souhlas každého členského státu. Všechny členské státy včetně České republiky hlasovaly tedy ve prospěch tohoto pravidla.
Dienstbier: Já bych vám uvedl příklad, jak to funguje v praxi. Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních a nakonec samozřejmě. Okamura: Takový návrh jsme nepředložili. ne.
Tomio Okamura reaguje na předchozí výrok o návrhu zákona o odpovědnosti komunálních politiků. Tento návrh byl skutečně předložen skupinou poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou. Návrh byl sice vzat zpět ještě před prvním čtením ve Sněmovně, ale platí, že předložen byl, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Společným jmenovatelem na Ministerstvu dopravy v minulosti bylo, že se nesoutěžilo skoro nic. Společným jmenovatelem mého působení na Ministerstvu dopravy je, že na všechny klíčové agendy, jsme začali připravovat soutěže a otevřená výběrová řízení...Ve všech klíčových agendách, ve kterých se tady dvacet let nesoutěžilo, má Ministerstvo dopravy dnes buď v běhu soutěže nebo jsou těsně před spuštěním.
Problém ověření tohoto výroku spočívá v jeho šíři. Pro korektní zhodnocení pravdivosti Žákova tvrzení by bylo zapotřebí prozkoumat všechny veřejné soutěže/zakázky ministerstva za posledních dvacet let. To není v našich silách a není to možné ani vzhledem k nedostupnosti veřejných zdrojů.
Obecně můžeme konstatovat, že za Žákova působení se skutečně připravuje v resortu např. tendr na registrační značky, nicméně na druhou stranu jsou dohledatelné také případy, kdy ministerstvo pod jeho vedením přidělilo zakázku přímo vybranému subjektu bez jakékoli soutěže (konkrétní případy zde a zde).
Pomocí webu vsechnyzakazky.cz můžeme sledovat výběrová řízení na ministerstvu od roku 2007. Tento zdroj však neurčí, které zakázky měly být zadávány v "minulosti" bez soutěže a navíc i zmapované tendry nelze snadno řadit z pohledu resortu mezi klíčové či naopak.
KSČM má samozřejmě v programu i referendum o církevních restitucích.
V programové kapitole "Budoucnost mládí, jistoty stáří" KSČM uvádí, že se bude soustředit mimo jiné na:
Protože za panem Kočicou na to, jak krátkou dobu v Ředitelství silnic a dálnic je, stojí obrovský kus odvedené práce. Ale hlavně on začal rozmotávat ty léta trvající problémy. (...) Jsme svědky toho, že se začínají rozplétat kauzy trvající několik let, které dospěly, například jako most v Brně, až do dnešní situace, kdy je kritizujeme.
Zdeněk Žák podle všeho mluví o rekonstrukci mostu v Brně-Řečkovicích. Ministerstvo dopravy připravilo mimořádnou kontrolu v brněnském závodě Ředitelství silnic a dálnic z důvodu možných pochybení při zadávání výběrového řízení. Idnes.cz k tématu píše: "Rekonstrukce mostu, která byla ještě v létě rozpočtována na 50 milionů korun, přijde totiž na více než dvojnásobek". Kvůli havarijnímu stavu mostu byla místo veřejného tendru použita metoda jednacím řízení bez uveřejnění.
Ve veřejně dostupných zdrojích jsme také nenašli žádnou zmínku o osobním angažování Pavla Kočici v dané kauze, s výjimkou jeho obhajoby nové, vyšší ceny rekonstrukce kvůli nutnosti oprav ve větším rozsahu, než plánoval původní projekt.
Rovněž ani další údajný podíl Pavla Kočici na "rozmotávání problémů" se nám dohledat nepodařilo, výrok je proto neověřitelný.
A budovali jsme některé výrobní haly, jako třeba v areálu Oráčov a tak dále.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byla vybudována pouze výrobní hala v areálu Oráčov, žádný další projekt podobného rozsahu zbudován nebyl.
Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu. Během otvírání této zóny oznámil, že se plánuje otevření podobné zóny i v plzeňské věznici Bory. Projekt měl být připraven do roku 2010. Dle dostupných informací byly investice do rozšíření nových výrobních prostor v areálu věznice Bory zmraženy s ohledem na změnu ekonomické situace.
Podle dostupných informací byla tedy v roce 2008 otevřena výrobní hala ve věznici Oráčov, přislíbeno bylo otevření na Borech, ostatní výrobní haly byly pouze rekonstruovány jako například věznice Mírov v roce 2007, nebo v roce 2010 ve věznici Nové Sedlo.
S Občanskou demokratickou stranou v ideové rovině jsem spojen velmi dlouho, vlastně od první poloviny 90. let a je to celkem veřejně o mně známo.
To, že poslanec Fiala je ideově spojen s ODS již od první poloviny 90. let se nepodařilo ověřit, nicméně jeho postoje odráží konzervativní a pravicové smýšlení, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Poslanec Fiala v minulosti o sobě řekl: „Měl jsem i v minulosti mnoho různých nabídek vstoupit do politiky, ale vždy jsem říkal, že pokud to jednou udělám, tak to bude s ODS, s níž jsem dlouhodobě spolupracoval od 90. let - a i v tomto smyslu jsem konzervativní člověk.“ Ideovou spjatost s ODS lze pozorovat i z jeho tvorby: „Ve svých knihách opakovaně formuloval pravicová stanoviska, čímž by mohl ODS pomoci překonat současnou ideovou vyprázdněnost.“ Poslanec Fiala také uvádí 17 principů moderní pravice.
Ne. Ne. Ona selhala (EU – pozn. Demagog.cz) právě v tom, že v té asociační dohodě jim (Ukrajině – pozn. Demagog.cz) říkala, musíte si vybrat nás nebo Rusko.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako nepravdivý na základě informací z Rady pro zahraniční věci Evropské unie a zpravodajských portálů. Celý text asociační dohody Evropské unie a Ukrajiny je navíc dostupný například na stránkách Evropské služby pro vnější činnost.
Na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 po jednání Rady pro zahraniční věci v Bruselu Vysoká představitelka Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová uvedla (angl.), že je podpis dohody plně kompatibilní s existujícími obchodními dohodami, Rusko bude profitovat a Ukrajina může mít dobré vztahy se všemi svými sousedy.
Kompatibilitu, tedy vzájemnou slučitelnost, asociační dohody i Euroasijské celní unie potvrdil (angl.) také předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na tiskové konferenci z 28. ledna 2014 po summitu EU-Rusko.
V neposlední řadě ve svém proslovu (angl.) proneseném již 20. září 2013 v Jaltě hovoří o problematice asociační dohody a ruských obav i eurokomisař Štefan Füle. Mimo jiné uvádí, že "asociační dohoda přináší benefity nejen Evropské unii a Ukrajině, ale i dalším zemím, mezi nimiž bude definitivně i Rusko." Vyjádřil přání, aby byla tato asociační dohoda a zóna volného obchodu, kterou zavádí, viděna jako příležitost k vytvoření zóny volného obchodu od Lisabonu až po Vladivostok a zmínil se i o snaze překonat nekompatibilitu.
