Přehled ověřených výroků

Analyzovali jsme senátní hlasování o návrzích zákonů, které znamenaly škrty pro důchodce či postižené a na jejich základě hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Senátor Miloš Vystrčil je senátorem od října 2010. Za tu dobu proběhlo několik hlasování, které sice důchodcům ani postiženým přímo "nesebrala" žádné peníze, ale vedla ke snížení jejich příjmů a nepřímo pak ke snížení životní úrovně.

Miloš Vystrčil například podpořil v prosinci 2012 tzv. daňový balíček, který mimo jiné novelizuje zákon o dani z příjmů a ruší slevy na dani pro pracující důchodce (bod 5, §35ba).

Podpořil i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která dočasně omezuje tempo valorizace penzí na třetinu inflace (namísto celé míry inflace, bod 3, §67).

Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín skutečně stále běží. V tendru stále zůstávají dvě společnosti rusko-české konsorcium MIR. 1200 a americký Westinghouse. Ve společnosti ČEZ, jež je zadavatelem celé zakázky, stále pokračují práce na vyhodnocování předložených nabídek.

Společnost ČEZ je veřejně obchodovatelnou společností a s jejími akciemi se tedy dá obchodovat na burze. O dostavbě Temelína by fakticky měla rozhodnout vláda České republiky, jelikož je většinovým vlastníkem této společnosti. Její vlastnický podíl tvoří k 31. 12. 2013 69,78 %.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vzhledem k praktické neexistenci jasné ceny silové energie hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Cena elektrické energie je složena ze dvou částí: regulované a neregulované. Neregulovaná složka je tvořena velkoobchodní cenou silové elektřiny. Druhou část ceny tvoří regulovaná složka stanovovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Tato složka ale kromě podpory obnovitelných zdrojů zahrnuje např. náklady na dopravu, skladování a distribuci. Silová elektřina může činit přibližně 45 % celkové výsledné ceny elektřiny. Dle kalkulátoru ceny elektrické energie do r. 2013 skutečně podíl podpory obnovitelných zdrojů na ceně elektrické energie rostl. V r. 2014 má nicméně i dle vyjádření ERÚ cena regulované části elektrické energie poklesnout. V r. 2012 dle serveru FinExpert došlo k navýšení ceny silové energie oproti r. 2011.

Uvedená čísla je nutno brát s rezervou, u cen elektřiny záleží na daném specifickém tarifu a také na druhu odběratele. Vzhledem k neexistenci jasných dat výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě uvedených zdrojů je výrok hodnocen pravdivě.

Dle Aktu o podmínkách přistoupení (článek 4, .pdf) České republiky a dalších států, které vstupovaly v roce 2004 do EU, je pro ČR zavazující přijmout euro. Není však stanoveno datum, kdy ČR euro přijme. Nejdříve však musí splnit tzv. Maastrichtská kritéria.

Ukrajina v minulosti odebírala od Ruska zemní plyn se slevou, jež výrazně snižovala náklady domácností. Z důvodu nesplácení závazků však Rusko tuto slevu nadále nebude poskytovat a bez státní pomoci se tak nejen domácnosti mohou dostat do finančních problémů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) dlouhodobě apeluje na to, aby na svém domácím trhu Ukrajina zvýšila ceny plynu domácnostem i firmám na úroveň světové ceny. Toto opatření MMF bere jako podmínku pro finanční pomoc s ukrajinskými dluhy. Zvýšení cen by však znamenalo citelnou ztrátu politických bodů pro ukrajinskou vládu, takže se žádná z minulých vlád k tomuto kroku neodhodlala. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok poslankyně Konečné hodnotíme vzhledem ke zjištěným informacím o věku poslaneckých nováčků KSČM jako zavádějící.

V rámci zjišťování informací k tomuto výroku jsem vyšli z personálního obsazení poslaneckého klubu KSČM po volbách v roce 2010 a po předčasných volbách 2013. Nováčků v klubu je oproti minulému volebnímu období 12. U nich jsme porovnávali ročník narození vzhledem k roku 1981, kdy se narodila poslankyně Konečná.

V parlamentních volbách 2010 získala KSČM celkem 26 mandátů, v letošních volbách pak posílila na 33 křesel.

Porovnáme-li personální složení poslaneckého klubu strany vzešlého z voleb, zjistíme, že se zde oproti roku 2010 nyní objevují noví poslanci, u nichž je v tomto výroku důležitý především jejich věk.

1. 1. Hana Aulická-Jírovcová (ročník 81)
2. 2. Jaroslav Borka (ročník 52)
3. 3. René Číp (ročník 74)
4. 4. Stanislav Mackovík (ročník 67)
5. 5. Alena Nohavová (ročník 60)
6. 6. Zdeněk Ondráček (ročník 69)
7. 7. Marie Pěnčíková (ročník 79)
8. 8. Ivo Pojezný (ročník 61)
9. 9. Václav Snopek (ročník 51)
10. 10. Jiří Valenta (ročník 65)
11. 11. Josef Vondrášek (ročník 50)
12. 12. Josef Zahradníček (ročník 57)

Je tedy patrné, že Kateřina Konečná má pravdu, když tvrdí, že z nováčků v klubu KSČM je několik takových, kteří jsou zhruba stejně staří, jako poslankyně sama. Jde konkrétně o 3 osoby - Hanu Aulickou-Jírovcovou, René Čípa a Marii Pěničkovou. Není však už pravda, že mladších kolegů poslankyně Konečně přišlo více, než nových poslanců, kteří jsou dříve narození.

V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole 3. Resortní priority, podkapitole 3.1 Ministerstvo financí stojí: “ Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech ”. Kapitola 2 programového prohlášení, tedy Priority vlády, o přijetí opatření v této věci mlčí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.

Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.

K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.

Zdeněk Ondráček patrně naráží na kauzu úniku odposlechů Romana Janouška a Pavla Béma, a s tím související zadržení Víta Bárty a protikorupčního policisty Jana Petržílka.

Je pravda, že již od zveřejnění odposlechů v MF Dnes kolují spekulace, že BIS předala odposlechy Bártově ABL, což naznačuje i vývoj kauzy aktuálně vrcholící zadržením zmíněných mužů. Nicméně únik citlivých informací je stále v šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů a policie, nelze tedy porušovat presumpci neviny a tvrdit, že k takovému jednání skutečně docházelo. Navíc tvrzení, které poslanec Ondráček učinil na základě jednoho případu, je značně generalizující a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Přidáváme pro kontext ještě část znění zákona, kterým se předávání informací od zpravodajských služeb ošetřuje:

Dle § 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, mohou zpravodajské služby - tedy i BIS - podávat informace pouze prezidentu republiky, předsedovi vlády, členům vlády nebo státním a policejním orgánům. Jak bylo zmíněno, BIS také dle § 18 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, podléhá kontrole Poslanecké sněmovny.

Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o návrzích majetkových přiznání od roku 1998 doposud.

Miloš Zeman v roce 1998 vedl jako předseda ČSSD tuto stranu do předčasných voleb. Ve volebním programu (.pdf – str. 8 – "Stabilizační fáze", bod 2) strany je dohledatelný také slib na zavedení zákona o přiznání majetku nad stanovenou hranici.

V následném volebním období 1998–2002 pak stál Zeman v čele jednobarevné vlády ČSSD.

V programovém prohlášení Zemanovy vlády (.pdf – str. 37) je popsán následující bod: " Součástí reformy správy daní bude i obnovení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč formou vládního návrhu novely zákona o správě daní a poplatků".

Zemanův kabinet se pak pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí, a to celkem dvakrát.

První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

Miloš Zeman mluvil také o potřebě přijmout zákon o prokázání původu majetku v rámci kampaně k prezidentským volbám. V diskuzi v ČT 7. ledna 2013 (čas 83:25) uvedl na dotaz Václava Moravce, jaký čin by byl pro Zemana v případě zvolení nejdůležitější: " Je to zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Je to zákon, který jsem prosazoval už v poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla (ve skutečnosti to bylo dvakrát – pozn. Demagog.cz) , ale budu ho prosazovat počtvrté, popáté i pošesté ".

V říjnu 2013 pak kandidovali Zemanovci do Sněmovny s programem (.pdf) Program 300: POTŘEBA ZMĚNY. Tento volební manifest připravil z velké části sám Miloš Zeman, neboť finální podoba vycházela z volebního programu Zemanovců z roku 2010, který psal Miloš Zeman. Konkrétně pak v tomto programu je bod: "Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven".