Přehled ověřených výroků

Ministr Žák ve svém výroku přímo navazuje na předsedu Pirátů. Rozporuje tedy fakt, že vláda měla přiklepnout Microsoftu smlouvu tzv. na věčné časy.

Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí: ” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svéhopůsobení ve Strakově akademii. Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky. ”

Toto potvrzuje i vyjádření ministerstva vnitra:" Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat. "

Z diskutujících (Falbr – PSE, Ransdorf – GUE/NGL, Roithová – PPE-DE, Zahradil – PPE-DE) hlasovali (.pdf, str. 75) pro přijetí Lisabonské smlouvy Falbr a Roithová, Ransdorf byl proti a Zahradil se zdržel.

Není tedy pravda, že by Zahradil "na rozdíl od ostatních" přítomných Lisabonskou smlouvu nepodpořil, neboť sice sám aktivně pro nehlasoval, nicméně oproti němu europoslanec Ransdorf byl proti přijetí Smlouvy.

Pavel Kočica (dle idnes) byl před svým nástupem na ŘSD (2. října 2013) předsedou představenstva v akciové společnosti Salla 91.

Žák nemá pravdu, když tvrdí, že se Kočica (jeho firma) neucházel o žádnou veřejnou zakázku. Lze dohledat např. zakázku malého rozsahu (odhad 850 tisíc) na opravu osvětlení schodišť v bytových domech MČ Brno-Kohoutovice, kdy jedním z 5 uchazečů je mimo jiné i Salla 91 a.s. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť nelze tvrdit, že Kočica či jeho firma se nikdy neucházel o veřejnou zakázku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací Ministerstva dopravy a mediálních zdrojů.

Andrej Babiš mluví v kontextu diskuse o zastavených dálničních stavbách pro tento rok především v důsledku škrtů v investičních nákladech.

Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následovně:

"-Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba".

Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)".

Výrok byl změněn z hodnoty "neověřitelné" na "pravda" na základě podkladů ministerstva.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť KSČM jako jediná strana navýšila počet svých zástupců v Poslanecké sněmovně ČR po předčasných volbách v roce 2013.

V roce 2010 měla KSČM 26 poslanců a nyní jich má 33, což je skutečně o 7 více.

Rozdíl v počtu povolebních mandátů mezi roky 2010 a 2013 pro jednotlivé strany je následující:

Strana

2010

2013Rozdíl

ČSSD56

50

- 6

KSČM

26

33

+ 7

ODS

53

16

- 37

TOP 09

41

26

- 15

VV24

0

- 24

Ve vztahu k Ivanu Langerovi jakožto ministrovi vnitra se objevovaly různé indicie poukazující na jeho problematická rozhodnutí. Patří mezi ně například podezřelé zakázky na praní uniforem a IT služby či nezbavení policistů mlčenlivosti ohledně kauzy Krakatice. Tyto kauzy se však přímo netýkají personálních otázek spojených s Policií České republiky, které zmiňuje poslanec Ondráček.

Parametry personální politiky již má zrušení finanční policie, o kterém ministr Langer rozhodl brzy po svém nástupu do funkce. Spekulovalo se, že důvodem pro zrušení je paradoxně úspěšnost této složky police, což bylo politikům trnem v oku.

Velkou změnou byla Langerova reforma policie a s ní spojené změny příslušných zákonů. Dalším personálně-organizačním krokem byl návrh na zřízeníGenerální inspekce bezpečnostních sborů. Podezření však panovalo i u konkrétnějších personálních kroků, zmiňovalo se např. tzv. žabákování, kdy policista za podezřelých podmínek dosáhne povýšení a "přeskočí" tak obvyklý kariérní postup.

Nepodařilo se nám však dohledat veřejně dostupná data potvrzující zvyšování různých osobních výhod a odměn pro loajální lidi v klíčových pozicích. Dále si nejsme jisti, co poslanec Ondráček myslel poslední větou výroku, to jest o kterých pravomocích a prostředcích mluvil. Požádali jsme jej proto, zda by mohl svá tvrzení upřesnit a především doložit údaji, ze kterých vycházel. Na poslancovu odpověď prozatím čekáme.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádnou probíhající studii, která by zkoumala implementaci evropských směrnic v jednotlivých národních státech, a proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

ODS se řadí mezi čtveřici stran, které mají výrazně větší členskou základnu než zbytek politického spektra v České republice.

Aktuální počet členů ODS je 21 504.

V následující tabulce jsou sestupně uvedeny počty členů současných sněmovních stran z května tohoto roku:

StranaPočet členů

KSČM

53500

KDU-ČSL

29976

ČSSD

22881

ODS

21578

TOP 09

3810

ANO 2011

720Úsvit

9

U Úsvitu přímé demokracie se pak do její členské základny řadí pouhých devět osob, což je paradoxně méně, než kolik má strana poslanců.

Co se týče ostatních politických stran, v posledních parlamentních volbách jich kandidovalo celkově dvacet tři (jedno uskupení bylo vyškrtnuto). Jejich členská základna se pak pohybuje v řádu stovek u středně velkých ne-sněmovních politických stran, u těch menších se bude vší pravděpodobností jednat ještě o nižší číslo.

V případě Iráku i Afghánistánu se USA a jeho spojenci pustili do útoku, i když k němu neměli mandát Rady bezpečnosti OSN. V případě Libye byla rezolucí vyhlášena bezletová zóna, ale i přesto došlo k bombardování. To sice bylo ospravedlněno článkem 8 dané rezoluce, ale fakticky se bombardovalo v bezletové zóně. Na základě těchto faktů hodnotíme výrok jako pravdivý. AfghánistánVálku v Afghánistánu zahájily Spojené státy jako reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. První nálet na Kábul uskutečnily USA spolu s Velkou Británií 7. října 2001. Podporu pro bombardování vyhlásila Rada bezpečnosti OSN až následující den.

V prosinci 2001 se už dočasná afghánská vláda vyjádřila pro vyslání Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil (ISAF) na území Afghánistánu, což bylo Radou bezpečnosti OSN schváleno v rezoluci 1386. V srpnu 2003 převzala odpovědnost za ISAF Severoatlantická aliance. Poté Rada bezpečnosti rozšířila územní působnost. Vedle ISAF v zemi působila protiteroristická operace Enduring Freedom (Trvalá svoboda) pod vedením USA, která se zakládala na mandátu OSN. Irák

Před vypuknutím konfliktu v Iráku byla Rada bezpečnosti několikrát informována o tom, že žádné zbraně hromadného ničení nebyly objeveny. Informace podával výkonný předseda Monitorovací, ověřovací a inspekční komise OSN (UNMOVIC) Hans Blix a generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Muhammed Baradej. 5. února 2003 na schůzce Rady bezpečnosti na ministerské úrovni předstoupil ministr zahraničí USA Colin Powell a prezentoval zde materiály, které dle něj dokládaly, že Irák nesplnil odzbrojovací závazky.

Řada zemí odmítla vojenský zásah na území Iráku a na zasedáních Rady bezpečnosti tyto země žádaly, aby inspektoři OSN dostali více času na důkladné došetření. I přesto koalice zemí vedená USA a Velkou Británií zahájila 19. března útok. Až po 19. březnu přijala Rada bezpečnosti rezoluce 1483 (22. května 2003) a 1511 (16. října 2003).

Libye

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN z března 2011 mimo jiné ustavila nad Libyí bezletovou zónu a zakázala všechny lety (s výjimkou humanitárních letů nebo evakuace cizinců). V rezoluci 1973 je pak v článku 8 následující: " Zmocňuje členské státy, které se na národní úrovni anebo prostřednictvím regionálních organizací či úmluv obrátily na generálního tajemníka a generálního tajemníka Ligy arabských států, aby podle potřeby přijaly všechny nezbytné kroky k vynucení zákazu letů uloženého odstavcem číslo 6 ".

Na tento odstavec se odvolává Severoatlantická aliance a píše následující: " Za účelem ochrany civilního obyvatelstva provádělo NATO průzkumné, sledovací a informační operace, aby identifikovalo ty jednotky, které představují hrozbu pro libyjské obyvatelstvo. Námořní a vzdušné prostředky NATO pak mohly zaútočit na vojenské cíle na zemi, na moři nebo ve vzduchu".

Konkrétní útok popisuje např. online verze Daily Mail 21. března 2011.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok Jana Kellera hodnocen pravdivě.

Publikace z roku 2012, která se nazývá Sociologie středních vrstev, se přímo zabývá tématikou uvedenou ve výroku. Ve své nejnovější publikaci z roku 2013 se profesor Jan Keller zaměřil na bezdomovectví, kde se mimo jiné zabývá zmiňovanými nevábnými perspektivami středních vrstev.