...a musím říct, že tentokrát jsem musel souhlasit s panem prezidentem Zemanem při jeho projevu z Poslanecké sněmovny, kdy ukázal na to, že ty státy, které mají jiný daňový systém, mají diferenciaci daní, jako je například Finsko, Švédsko, Dánsko, že ty přežívaly tu krizi od roku 2008 a tak dále až do dnešních dnů mnohem lépe, s mnohem lepšími výsledky a mají nastartovanou ekonomiku v jiné rovině.
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře vlády pronesl mimo jiné následující:
"Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti objektivní, tvrdá statistická data prokazují, že nejlépe se s krizí vyrovnaly skandinávské země."
"Co je ovšem rysem skandinávských zemí, který mnohé z vás pobouří. Je to vysoké zdanění. Vysoké zdanění, které se projevuje například tím, že mezní zdanění nejbohatších příjmových skupin ve Švédsku dosahuje 56 %, že Dánsko, uznávám, jako jediná země Evropské unie má jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 25 %, a přitom podle eurobarometru jsou Dánové nejšťastnější zemí v Evropě (...)"
"(...) nechci přehlížet problémy, které i skandinávské země mají, například ekonomické problémy ve Finsku nebo obtížně zvládnutá imigrace ve Švédsku, musíme konstatovat, že tyto země překonaly euroamerickou ekonomickou krizi daleko lépe než zbytek Evropy."
Vojtěch Filip se tedy při odkazování na Miloše Zemana dopustil některých nepřesností, například v tom, že Dánsko nemá diferenciované daně, naopak, daňová diferenciace (u nepřímých daní například zvýhodnění ekologicky či zdravotně prospěšnějších produktů) v Dánsku prakticky neexistuje (jednotná sazba DPH 25 %, některé položky jsou však osvobozeny). Navíc Finsko krizí rozhodně neprošlo v klidu, naopak zaznamenalo v roce 2009 propad HDP o 8 a půl procenta. Vyznění Zemanova výroku zjednodušuje na rovnici "jiný daňový systém = lepší překonání krize". Z těchto důvodů hodotíme výrok jako zavádějící.
A když se podíváte opět od těch zemí, které mají právě věznice na úplně jiné úrovni, tak mají úplně jinou recidivu.
Je třeba zmínit, že srovnávání recidivy napříč zeměmi je některými studiemi považováno za poněkud sporné. Ovšem ze získaných informací je patrné, že míra recidivy je skutečně nízká například ve Skandinávii, která je proslulá svým jiným přístupem k vězeňství.
Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.
Jak víte, Německo má euro, Rakousko má euro, Slovensko má euro, ostatní země jako Polsko nebo pobaltské země, Litva, Lotyšsko, Estonsko, ty už k tomu všechny patří a v těchto zemích všude je nebo bude euro...
Všechny jmenované země euro buď mají, nebo se ho chystají v blízké době přijmout. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Nejnovějším členem eurozóny se v roce 2014 stalo Lotyšsko. Estonsko přijalo euro v roce 2011. Seznam členských států eurozóny lze nalézt na stránkách Evropské komise. Polsko a Litva euro zatím nemají, jsou ale členy systému ERM II.
Žádný členský stát, který není v eurozóně, a to včetně Polska a Litvy, nemá předem stanovené datum, kdy do zóny vstoupí. Tyto státy musí nejdříve splnit tzv. Maastrichtská kritéria. Nejblíže k euru, potažmo nejblíže ke splnění Maastrichtských kritérií, má Litva, jež má přijetí naplánováno na leden 2015.
VM: V jaké fázi je soutěž na registrační značky? ZŽ: Těsně před vypsáním. (…) VM: Vy tedy máte tedy už definitivní podmínky tendru na nového dodavatele registračních značek. ZŽ: Přesně. Jsou připraveny, jsou zadministrovány. (…) Můžou být vypsány v řádu dnů.
Dle věstníku veřejných zakázek, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo k zakázce na zajištění dodávek tabulek registračních značek 1. 7. 2013 vydáno tzv. oznámení předběžných informací. Jde o první krok v celém cyklu zadávání zakázky, na který musí k jejímu plnému vyhlášení navazovat tzv. oznámení o zakázce a nakonec tzv. oznámení o zadání zakázky (viz. nápověda k věstníku, 8. otázka). Zakázka je v tomto smyslu tedy skutečně připravena.
My jsme navýšili po několika letech, letos tedy státní úředníci všichni, včetně úředníků úřadů práce, finančních úřadů, dostanou přidáno, dokonce v té oblasti úřadu práce došlo ještě k mimořádnému navýšení, které jsme mimochodem schválili také na dnešním zasedání vlády.
V rámci návrhu státního rozpočtu na rok 2014 vláda přijala také zvýšení platů pro pracovníky ve státní správě. Celkově jde o 1,5 miliardy korun, na které toto navýšení přijde. Jak uvádí také web a přiložené video České televize, je to první takové zvýšení po 5 letech.
Vláda Jiřího Rusnoka ve svém usnesení ze dne 27. listopadu 2013 č. 890 schválila zvýšení platové úrovně zaměstnanců Úřadu práce České republiky, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce.
Další zvýšení platové úrovně zaměstnanců Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce v roce 2014 opravdu bylo na programu 2. ledna 2014 a vláda jej schválila.
Výrok tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem odešel samozřejmě dřív, než on (myšlen Andrej Babiš) koupil nebo má Mafru.
Martin Komárek ukončil spolupráci s MF Dnes k datu 3. června 2013. Vydavatelství MAFRA bylo skupinou Agrofert Andreje Babišem koupeno až na konci června 2013 a k oficiálnímu převzetí došlo v řijnu téhož roku.
Potenciální hrozba samozřejmě existuje vždycky, už jenom proto, že Evropská komise velmi zpřísňuje svůj přístup, a asi je to i dobře. Takže ty problémy, které nás postihly v roce 2012, nepostihly jenom nás, ale postihly 17 zemí. Zastaveny byly programy v 17 zemích Evropské unie.
Výrok zazněl v pořadu Interview Daniely Drtinové ze 14. ledna 2014, kdy hlavním tématem rozhovoru byly problémy s čerpáním evropských dotací.
Při posouzení výroku Miroslava Kalouska vycházíme z výroční zprávy (.pdf, en) Evropské komise za rok 2012. Podle této zprávy skutečně Česká republika nebyla jedinou zemí, která měla v roce 2012 problémy s pozastaveným certifikováním projektů z EU (strana 45).
Jak je ze zprávy patrné, v roce 2012 došlo ke zpřísnění kontrol čerpání a v důsledku toho také k výraznému nárůstu vytýkacích dopisů (warning letters) či dočasného přerušení (interruptions) čerpání peněz.
Za rok 2012 rozeslala komise 119 vytýkacích dopisů (warning letters) a rozhodla se pozastavit (interruptions) financování 69 operačních programů, celkem se tato opatření dotkla projektů v hodnotě přibližně 4 miliardy EUR.
Zpráva dále uvádí, že ke konci roku 2012 evidovala nevyřešené problémy u 64 programů ve 14 členských zemích.
Detailní přehled vidíme v příloze č. 12 (.pdf, s. 43-46) – podle tohoto přehledu se v průběhu roku 2012 potýkalo s problémy při čerpání 17 členských zemí plus Chorvatsko (Croatia) a Makedonie (FYROM) jako kandidátské země a několik přeshraničních operačních programů (ETC).
Příloha 13 (.pdf, s. 47) pak uvádí počet programů, které byly během roku skutečně pozastaveny – z přehledu vidíme, že se to týkalo programů ve dvanácti členských zemích a několika přeshraničních programů.
Miroslav Kalousek tedy trochu nadsadil problémy některých zemí – 17 zemí mělo opravdu problémy s čerpáním, ale ne ve všech nakonec došlo k pozastavení peněžních toků – a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Mnohé státní orgány jsou uzurpovány samozvanci, přitom v zemi nic nemají pod kontrolou, ale ony samy – a to bych chtěl zdůraznit – jsou často pod kontrolou radikálů. Dokonce je to tak, že přijetí ministrem nynější vlády je možné pouze na základě povolení ozbrojenců z majdanu.
Pro potvrzení či vyvrácení výroku prezidenta Putina se bohužel nepodařilo nalézt faktické důkazy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Prezident Putin bohužel neuvedl, kterých konkrétních státních orgánů by se měla kontrola radikálů týkat, proto se nelze přesně zaměřit na kontrolu tohoto tvrzení.
Co se týče jmenování členů vlády a jejího složení, pak vláda byla legitimně jmenována parlamentem 317 z celkově možných 450 hlasů.
Mezi členy vlády se najdou i členové ultra-pravicové strany Svoboda.
Ministrem obrany se stal Andriy Parubiy, který zastával prominentní roli při demonstracích na Majdanu a měl u protestujících velký respekt.
Nedá se však určit, zda jmenování jeho či jiného ministra/ministryně bylo ovlivněno ozbrojenci z průběhu protestů.
I oficiální stanovisko USA uvádí, že nynější vláda je nejreprezentativnější institucí na Ukrajině a že legislativní proces proběhl ve velké většině i s podporou zástupců východní Ukrajiny.
Výrok prezidenta Putina tak hodnotíme jako neověřitelný.
Já jsem tady říkal, že takovým tím parametrem, jak je vězeňství účinné, je co nejnižší recidiva. U nás je zhruba tři čtvrtě, ve světě, třeba v tom Německu, a Skandinávii jedna třetina.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě veřejně dostupných článků a studií.
Recidiva v ČR byla v roce 2011 podle serveru lidovky.cz na úrovni až 60%, jiné studie hovoří o 70 až 80 %. V letech 2004 až 2007 podle studie (.pdf, strana 38) vypracované pro německé Ministerstvo spravedlnosti byla míra recidivy 33,7%. Ve Skandinávii je situace lepší, recidiva dosahuje v Norsku jen 20 %, v Dánsku, Švédsku a Finsku průměrně 30 %.
...miliony ukrajinských občanů nevidí žádné vyhlídky doma a jsou nuceni odejít do zahraničí kvůli příležitostným výdělkům v jiných zemích. Chtěl bych zmínit, že odjíždí nikoliv do nějaké Silicon Valley, nýbrž kvůli příležitostným výdělkům. Jen v Rusku v loňském roce takto pracovalo téměř 3 miliony lidí. Podle některých odhadů výše jejich příjmů v roce 2013 dosáhla v Rusku více než 20 miliard dolarů, což je zhruba 12 procent HDP Ukrajiny.
V odhadech zmíněných čísel se zdroje různí. Například podle serveru Kyivpost (en) se jedná o 2,9 milionu ukrajinských pracovníků v Rusku, což je 43,2 % všech ekonomických migrantů z Ukrajiny. Ti si vydělají ročně okolo 30 miliard dolarů.
Podle průzkumu (en) Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z roku 2013 bylo Ukrajinců trvale nebo dočasně usídleno v Rusku 1,4 milionu, z nichž ovšem pouze necelých 130 000 bylo držiteli pracovního povolení. Jedná se tedy o 43 procent migrantů (další časté cíle byly Polsko, Itálie či Česká republika), odhad příjmů však organizace neuvádí.
S odkazem na ukrajinský statistický úřad píše evropská delegace (en) v Ukrajině, že celkový počet pracovních migrantů z Ukrajiny je 1,2 milionu (3,4 procenta celkové populace). Podle této studie si průměrně Ukrajinec v zahraničí vydělal 930 dolarů měsíčně, celkovou částku za jednotlivé země ale také neuvádí.
V roce 2012 bylo podle Světové banky HDP Ukrajiny 176,3 miliardy amerických dolarů, 20 miliard by tedy odpovídalo 11,3 %. Nejsme ale schopni určit, na které odhady se Putin odvolává.
Kvůli rozporným a nedostatečným informacím ve zdrojích jsme nuceni výrok hodnotit jako neověřitelný.
