Přehled ověřených výroků

Matěj Fichtner se takto vyjádřil v pořadu ČT 24 Hazard zblízka odvysílaném 22. 1. 2014.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat komparovatelná data evropských zemí za r. 2013. Srovnávání počtu hracích zařízení je velmi komplikované i kvůli rozdílným definicím hracích zařízení a odlišnosti metodologie jednotlivých studií.

To, zda zákon o loteriích obsahuje anomálie nehodnotíme, protože nedokážeme definovat co Matěj Fichtner považuje za anomálii.

Studie "Hazard provozovaný na hracích automatech" (.pdf, str. 7) z roku 2011 uvádí následující: „Od 90. let se začal významně zvyšovat počet provozovaných hracích automatů. V současnosti je na území České republiky provozováno přibližně 125 000 přístrojů (autoři dle rozhovoru E a H). Což v přepočtu na počet obyvatel, který byl ke konci roku 2010 přibližně 10,5 milionu (ČSÚ, 2011), znamená, že jeden hrací automat připadá na 84 obyvatel. Tento početje nejvyšší v celé Evropě."

Další studie (.txt) z Masarykovy univerzity z roku 2012 uvádí, že v České republice je zhruba 60 tisíc výherních automatů, v přepočtu jeden automat připadá na 170 obyvatel, což je nejvyšší poměr v Evropě.

Článek publikovaný na serveru IHNED.cz v květnu 2013 udává 61 tisíc registrovaných hracích automatů v ČR, na základě seznamu registrovaných hracích automatů v České republice vydaného Ministerstvem financí.

V roce 2012 také federace Euromat (European Gaming and Amusement Federation) vydala soubor výročních zpráv několika evropských zemí. Z ní vyplývá, že v Dánsku se vyskytovalo v roce 2012 na 28 100 (s. 14) hracích přístrojů, Švédsko pak uvádí počet 6500 (s. 96) Německo 265 tisíc (s. 25) a Nizozemí 34 420 (s. 45). Z jihovýchodní Evropy například Rumunsko udává celkový počet hracích přístrojů 57 919 (s. 48) a Srbsko uvádí počet 19 232 (s. 70).

Metafory zmíněné ve výrocích pravděpodobně patří do období předvolební kampaně roku 1992. Bohužel se nám však nepodařilo najít relevantní “online” zdroje potvrzující jejich autentičnost. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.

Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:

KDU-ČSL

V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.

Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.

ČSSD

Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.

ANO

Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.

V průzkumech volebního potenciálu jednotlivých stran, který zkoumaly pro Českou Televizi agentury STEM/MARK a Median, získávala opravdu strana Tomia Okamury pravidelně přes 5%. Jako příklad přikladáme odkazy na průzkumy ze Středočeského kraje, Moravskoslezského kraje, Jihomoravského kraje od výsledků z těchto průzkumů se pak odvíjela častá účást zástupců Úsvitu v předvolebních debatách.

V pěti vlnách volebního modelu průzkumu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi se pak Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury téměř vždy nad pěti procentní hranice (pouze ve třetí vlně dostal míň).

Ve volebním modelu společnosti CVVM ze září (pdf.str.3) ukazoval, že Úsvit má šanci získat pouze 2,5% a volební model stejné společnosti z řijna (pdf.str.3) přisoudil straně Tomia Okamury zisk 5%.

CVVMÚSVIT SPOZHLAVU VZHŮRUzáří2,5%5,5% ostatníříjen5%3,5 ostatní

Ve volební modelu společnosti STEM dopadl Úsvit velmi podobně - v druhé půli zář í získal 2,5 % a v druhé polovině října už v průzkumu téže společnosti dostal 5,9%.

STEMÚSVITSPOZHLAVU VZHŮRUzáří2,5%5,5%1%říjen5,9%3,1%1%

Společnost SANEP ve svém volebním modelu z první poloviny září pak přisuzovala hnutí Úsvit 3,7 % a v druhé polovině října už to pak bylo 5,3%.

SANEPÚSVITSPOZHLAVU VZHŮRUzáří3,7%6,9%3,3%říjen5,3%5,2%3,5%

Pohled na tyto volební průzkumy popírá tvrzení Tomia Okamury, že by jeho uskupení autoři výzkumu podceňovali a naopak navyšovali hodnoty SPOZ a Hlavu vzhůru. V některých zářijových průzkumech strana dosahovala menších preferencí, ty však postupně rostly, když hnutí Úsvit rozjelo svou volební kampaň oficálně až v druhé polovině září.

Navíc Tomio Okamura nerozlišuje mezi různými druhy šetření,což už je samo o sobě poměrně zavádějí, protože například srovnání volebního potenciálu s volebním modelem je z hlediska výsledků velmi problematické. Součet volebních potenciálů stran je totiž více než 100 %. A to proto, že respondent, který se rozhoduje (například) mezi dvěma stranami a vážně zvažuje jejich volbu, vstupuje do volebního potenciálu obou těchto stran (což u klasického volebního modelu není možné).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě odstavce 4 článku 39 Ústavy ČR, kde je uvedeno " K přijetí ústavního zákona (...) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů".

Na základě povolebního přepočtu mandátů je tedy zřejmé, že současná vládní koalice, která v Poslanecké sněmovně disponuje 114 mandáty, nutně potřebuje ke schválení ústavního zákona podporu poslanců z dalších parlamentních stran.

Dále doplňujeme, že ani v Senátu nemá současná vládní koalice disponující 46 mandáty, při přítomnosti všech senátorů, potřebnou většinu ke schválení ústavního zákona.

Samotné věcné zadání zákona o obecném referendu se nám bohužel dohledat nepodařilo, doplňujeme pouze, že předložení návrhu tohoto zákona je součástí Programového prohlášení vlády z 14. 2. 2014 a dle Legislativního plánu vlády by měl být předložen v srpnu tohoto roku.Stručnou historii návrhů zákona o obecném referendu potom naleznete zde. Poslední návrh zákona o obecném referendu byl Poslanecké sněmovně předložen vládou Petra Nečase 11. 4. 2012., jeho projednání však bylo ukončeno s koncem volebního období.

Článek, o kterém se zmiňuje Zdeněk Žák (tištěné Lidové noviny ze dne 23. ledna: "Ministr Žák zpackal tendr na registr aut"), vyčerpávajícím způsobem popisuje, proč redaktoři Lidových novin považují jím vypsaný tendr na registr smluv za "zpackaný" – jejich tvrzení jsou opřená i o externí právní analýzy. Dále jsou v článku explicitně uvedeny důvody, proč se dle jejich názoru dopustil Zdeněk Žák a jeho ministerstvo pochybení.

V článku jsou kritizovány celkem dva tendry Ministerstva dopravy, a to konkrétně na poskytovatele centrálního registru vozidel a na infrastrukturu k dopravně-správním agendám.

Ukažme si několik příkladů, kdy je v článku jasně uvedeno, v čem vidí redaktoři Lidových novin problém:

1) Právní rozbor těchto podmínek (v zadaných tendrech, pozn.Demagog.CZ), který zadaly LN, dospěl k závěru, že porušují zásady zákona o veřejných zakázkách, především diskriminují uchazeče. Některé parametry dokonce všechny uchazeče s výjimkou současných dodavatelů těchto služeb.

2) "LN požádaly právníka, který má zkušenosti s vypisováním veřejných zakázek, aby provedl rozbor obou zadávacích řízení. „Obě řízení výrazně porušují základní zásady zákona o veřejných zakázkách, a sice zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel navíc v mnohém porušil své zákonné povinnosti. Předmětná zadávací řízení jsou proto nepřípustná a především nezákonná,“ je přesvědčen právník, který si s ohledem na citlivost zakázky nepřál zveřejnit svou identitu, s tím, že mnohá ustanovení nahrávají současným provozovatelům registru."

3) Bez výhrad nejsou ani hodnoticí kritéria.V zadávací dokumentaci je stanoveno, že čtyřicet procent bodů získá zájemce za nabídnuté člověkodni. Jenže nikde už není definováno, jaký objem práce odpovídá jednomu „člověkodni“ (práce jednoho člověka za pracovní den). V efektivitě firem přitom může být podstatný rozdíl. Ministerstvo nastavenými podmínkami preferuje hlavně hodně lidí. „Nebudou muset umět číst a psát. Hlavně když budou levní,“ říká právník.

Již při prvním oznámení, že bude strana Úsvit za přímou demokracii kandidovat ve sněmovních volbách, předseda Tomio Okamura uvedl: "Neusilujeme o vstup do vlády, klidně budeme opoziční stranou, na které bude záviset vláda". V rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář 27. srpna předseda Okamura jasně prohlásil, že budoucí vládu hnutí podpoří pouze při splnění klíčové podmínky, že prosadí zákon o obecném referendu bez omezení otázek pro hlasování, ve kterém by pak hnutí chtělo prosadit přímou volbu poslanců a senátorů a odvolatelnost politiků.

Tento výrok hodnotíme na základě dat Světové banky jako pravdivý.

Jak uvádí Martin Schulz, ekonomika Číny či Spojených států je skutečně větší (měřeno ročním HDP) než ekonomika Německa, ta je ale hned po Japonsku čtvrtá největší na světě. Hned v závěsu za ní navíc najdeme další evropské země jako Francii a Velkou Británii.

Pravda ale je, že HDP Německa je proti Spojeným státům asi pětinový a méně než poloviční proti Číně. Nominální HDP zmíněné Indie je pak poloviční proti Německu.

Po přepočtu paritou kupních sil (PPP) se ale Indie stává třetí největší ekonomikou a Německo padá na páté místo. Tento propočet tedy potvrzuje slova Martina Schultze.

HDP (nominální)HPD (PPP)Německo3,428,130,624,8393,377,526,142,453Čína8,227,102,629,83112,268,638,111,208Indie1,841,709,755,6794,715,640,329,360USA16,244,600,000,00016,244,600,000,000

data Světové banky za rok 2012, částky jsou v dolarech

Dle námi dohledaných informací a po kontaktu tiskového oddělení KSČM hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Návrh zákona o referendu o církevních restitucím byl Filipem předložen Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. První čtení bylo zahájeno 14. února 2014, ale jeho projednání bylo odročeno. Tato část výroku je tedy pravdivá.

Po kontaktu tiskového oddělení strany jsme dostali odpověď, že vedoucím této skupiny je poslankyně Zuzana Bebarová-Rujbrová. Avšak žádné další podrobnosti o tomto návrhu zákona o změně církevních restitucí z dílny KSČM nebyly poskytnuty.

Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.

Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnily Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra, a. s., podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a. s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.

Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jako nepravdivý.