Přehled ověřených výroků

Výrok ministra Žáka hodnotíme jako neověřitelný, neboť mediální vyjádření obou zainteresovaných stran jsou zcela protichůdné a není možné z veřejných zdrojů korektně určit, která ze stran mluví pravdu.

Miloslava Pošvářová, tehdy šéfka úseku kontroly kvality a hlava komise, jež připravovala podklady pro soud s Eurovií, odmítla vydat výsledky průzkumných sond managementu Ředitelství silnic a dálnic. To tvrdí vedení ŘSD. To Pošvářova kritizovala z nehájení zájmů státu a k tématu pro Česku televizi uvedla: "Odpovědnost vůči státu a daňovým poplatníkům je vyšší, než zodpovědnost vůči mému nadřízenému, a jestli že se domnívám, že by mohlo dojít k poškození zájmů státu, tak jsem oprávněna takto postupovat".

V rozhovoru pro Ihned.cz ale odmítla tvrzení, že by si výsledky expertízy vzala domů. Situace stojí na tvrzení proti tvrzení a proto jsme se rozhodli hodnotit výrok jako neověřitelný. Více světla do věci může vnést soud, M. Pošvářová totiž podala na vedení ŘSD žalobu.

Od roku 2000 je kariéra Jiřího Borovce spojována se společností ABB ČR. Nejprve zde působil jako personální ředitel a posléze jako generální ředitel ABB Service. Od prosince 2000 nastoupil Borovec coby generální ředitel plzeňského výrobce zařízení pro jaderné elektrárny Škody JS. V roce 2004 odešel do vedení ČEZ, kde se později stal místopředsedou představenstva. Borovec byl zodpovědný za výrobu elektřiny a renovaci elektráren. Když na konci roku 2007 odcházel z ČEZ, byl jedním z manažerů, kteří mohli štědře využít motivační opční program. Prodej akcií elektrárenské společnosti mu přinesl desítky miliónů korun.

Na konci roku 2008 byl Jiří Borovec jmenován novým šéfem firmy Čepro – akciové společnosti, která zajišťuje především přepravu, skladování a prodej ropných produktů. Ke konci roku 2012 oficiálně potvrdil, že se rozhodl odejít z funkce předsedy představenstva i z postu generálního ředitele. Šéf státní firmy se stamilionovými zisky prý neměl podporu státu. Čepro dosáhlo za Borovce rekordních zisků a tržeb, ten po pěti letech v čele firmy končí.

Co se týče zefektivnění chodu a zprůhlednění zakázek, lze poukázat na činnost Borovce v Čepru. Konkrétně pak: "V letech 2005 a 2006 prošla společnost ČEPRO změnami, které spočívaly v nastavení standardních procedur, detailního kontrolingu, centralizaci velkoobchodu a řízení čerpacích stanic, nákladové redukci. Společnost se také zbavila nevýhodných smluv ve výši na 300 milionů korun".

Dle výše uvedených informací označujeme výrok za pravdivý.

Výrok Richarda Falbra je hodnocen jako neověřitelný, protože stanoviska Českých drah ani Ministerstva dopravy nejsou veřejně dostupná a nelze tak zjistit, kdy je poslanci dostali k dispozici.

" Železniční balíček " je souhrn návrhů nové (a novelizace stávající) legislativy týkající se železniční dopravy iniciované Evropskou komisí. Doposud byly přijaty tři železniční balíčky. První z nich se zabýval mezinárodní nákladní dopravou, druhý vnitrostátní nákladní dopravou a třetí mezinárodní osobní dopravou.

Čtvrtý železniční balíček, který Evropská komise předložila 30. ledna 2013, by měl napomoci liberalizovat vnitrostátní osobní dopravu. Balíček musí být schválen jak Evropským parlamentem, tak i Radou EU. Parlamentní výbor pro dopravu balíček schválil 17. prosince 2013. Na plenárním zasedání byl projednáván 25. února 2014 a při hlasování prošel prvním čtením. Jakmile se k balíčku vyjádří Rada, budou obě instituce ještě jednat o konečném znění pravidel.

Stanoviska Českých drah ani Ministerstva dopravy pro europoslance nelze dohledat. Jediné dostupné stanovisko Českých drah je z internetového magazínu ČD Železničář z 10. června 2012. České dráhy s navrhovaným balíčkem nesouhlasí, neboť nezaručuje rovné podmínky pro dopravce. Stanovisko Ministerstva dopravy potom není dostupné vůbec.

Petr Fiala skutečně vstoupil do ODS 7. listopadu 2013, potvrzuje to jeho tisková zpráva vydaná ten den.

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledaných informací o chování strany v Poslanecké sněmovně. Jak Filip uvádí, KSČM vystupovala poměrně kriticky během jednání k hlasování o důvěře vládě, navrhovala své zákony a členové poslaneckého klubu jsou také aktivní v interpelacích.

Jednání Poslanecké sněmovny k žádosti vlády Bohuslava Sobotky o důvěru vládě proběhlo 18. února. Během tohoto jednání vystoupilo v diskuzi celkem 10 poslanců a poslankyň KSČM.

Předseda Filip ve svém vystoupení kritizoval mimo jiné programové prohlášení vlády v oblastech církevních restitucí, obecného referenda, zahraniční či zdravotnické politiky.

Dále například poslanec Miroslav Grebeníček kritizoval služební zákon, který nazval polotovarem, dále se vyjádřil o přidělování politických pozic jako o "tahanici o místa politických náměstků a rozdělování trafik". Rovněž vyjádřil pochybnosti o tom, na jak pevných základech nynější vláda stojí a na jak moc důvěryhodných lidech je vláda založena.

Poslanec Jiří Dolejš se taktéž vyjádřil k nové vládě. Vyjádřil obavy, že změna oproti předchozí Nečasově vládě bude pouze dílčí a podrobně zkritizoval především ekonomickou stránku programového prohlášení.

Rovněž Marta Semelová se vyjádřila k nové vládě, ale spíše k jejímu programu než k fungování uvnitř koalice či obecnému směřování řízení státu. Zároveň rezolutně odmítla podporu Sobotkovy vlády.

V závěrečném hlasování se poslanecký klub KSČM kompletně zdržel hlasování, což v logice žádosti o důvěru (kdy je potřeba většina přítomných poslanců) jde brát jako "rezervovaný" postoj a nepodporu pro kabinet.

Podíváme-li se na navržené návrhy zákonů od doby ustanovení Poslanecké sněmovny, tak komunisté předložili skutečně již několik svých poslaneckých návrhů. Za všechny jmenujeme návrh novely občanského zákoníku, návrh na zrušení lustračního zákona či návrh ústavního zákona o referendu.

Vláda Bohuslava Sobotky byla jmenována 29. ledna. Od tohoto data proběhly v Poslanecké sněmovně celkem dvoje interpelace.

6. února byl interpelován jak předseda vlády, tak i členové nového kabinetu. Poslanci KSČM interpelovali Bohuslava Sobotku jednou. Konkrétně šlo o poslance Zdeňka Ondráčka, který se dotazoval na platové ohodnocení v rámci bezpečnostních sborů. Jeho dotaz ovšem nebyl nijak směrem k vládě kritický, poslanec se spíše informoval na možný vývoj.

V rámci interpelací na členy vlády pak vznesl dotaz poslanec Vojtěch Adam, který se ptal ministra zdravotnictví Němečka na chybějící "ceníky" v rámci zdravotnických výkonů.

Další v řadě byla interpelace Marty Semelové směrem k ministru školství. Týkala se jednak Evropského polytechnického institutu v Kunovicích a také údajně problematickými publikacemi pro předškolní vzdělávání.

KSČM v těchto interpelacích zastupovala také poslankyně Kateřina Konečná, která se dotazovala ministra životního prostředí na problematiku odpadů.

Druhé interpelace se uskutečnily o týden později - 13. února. Zde vládu (konkrétně ministra zdravotnictví) interpelovala poslankyně KSČM Alena Nohavová a to konkrétně ve věci lázeňství. Dalším interpelujícím komunistickým poslancem na tomto jednání byl Vladimír Koníček, který se dotazoval ministra financí na konkrétní problém v rámci zákona o rozpočtových pravidlech.

Problematiku zdravotnictví řešil ve svém vystoupení také poslanec Josef Nekl, který se dotazoval na otázku okolo konkrétního léku. Pro změnu oblast dopravy zajímala poslankyni Květu Matušovskou. Ta interpelovala ministra Prachaře ve věci výběru mýtného na komunikacích v České republice.

Oblast energetiky a obnovitelných zdrojů zajímala Kateřinu Konečnou, která se dotazovala nových závazků EU v této otázce. Poslanec Vojtěch Adam interpeloval také na této schůzi, kdy se ministra kultury dotazoval na něj osobně. Další z interpelujících byla poslankyně Nohavová ve věci dostavby dálnice D3. Oblast dopravy zajímala i poslance Nekla, který se konkrétně dotazoval na dálnici D1 a konkrétně na obchvat Přerova.

Dle údajů Českého statistického úřadu je k 31.12. nezaměstnanost na našem území 8,2 %.

Ukrajinská vláda návrh asociační dohody v září 2013 opravdu schválila a už v listopadu přípravu podpisu zastavila. Výrok Štefana Füleho hodnotíme tedy jako pravdivý.

Návrh asociační dohody byl ukrajinskou vládou schválen 18. září 2013. V listopadu pak vláda odmítla propustit expremiérku Julii Tymošenkovou, což je jedna z podmínek kladená Evropskou unií pro podpis dohody. Zároveň byla dohoda ze strany Ukrajiny odložena.

Vláda během dvou měsíců zcela obrátila od plánovaného podpisu asociační dohody k jejímu odmítnutí, s odvoláním na potřebu lepší ekonomické přípravy.

Na dotaz deníku E15 odpověděl ministr Žák 16. ledna: „Rozhodl jsem o řešení otevřenou soutěží, byť již teď se nám podařilo dosáhnout snížení ceny proti původnímu kontraktu“. Tato sleva nám se však nepodařila potvrdit, ministerstvo nezveřejňuje žádnou dokumentaci a ani na náš přímý dotaz na tiskové oddělení jsme se dosud nedočkali reakce.

Co se týče dalších případů, kde se ministru Žákovi podařilo vyjednat slevu, podařilo se nám najít informaci o smlouvě s firmou Kapsch na takzvané OBU jednotky (On-Board-Unit, palubní jednotka, zařízení zajišťující komunikaci mezi nákladním vozem a mýtnou bránou), kdy se podle serveru Týden.cz podařilo ministerstvu vyjednat cenu výrazně nižší.

Úspory si patrně ministr Žák sliboval také od dosazení Pavla Kočici do čela ŘSD, nepodařilo se však dohledat informaci o tom, že by nějaké slevy nový šéf ŘSD na tři měsíce svého působení vyjednal.

Kvůli nedostatku relevantních informací proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to na základě dohledaných informací o různých faktorech, které jsou v gesci MO a o kterých Stropnický mluví (byť i nejasně). Výhrada se týká faktu, že nejméně 1 případ velkých sporných zakázek již byl vyšetřen a probíhá soudní proces. Nicméně v této části výroku nastupující ministr své tvrzení relativizuje, tudíž je výrok i tak hodnocen jako pravda.

Ministerstvo obrany (MO) vypisuje značné množství nákladných veřejných zakázek spojených např. s nákupem vojenské techniky, údržbou a zabezpečením objektů apod. (viz přehled veřejných zakázek MO od roku 2007). Mezi nejdiskutovanější zakázky spojované s možným korupčním jednáním patří především rozsáhlé pronájmy a nákupy vojenské techniky.

Jako první můžeme uvést desetiletý pronájem stíhacích letounů Gripen v ceně 19,6 mld. Kč. S průběhem výběrového řízení je však spojována rozsáhlá korupční kauza vyšetřovaná v několika evropských zemích. V České republice však bylo vyšetřování kauzy několikrát odloženo a ani v současné době není nikdo obviněn.

Dalším známým případem může být nákup obrněných vozidel Pandur v hodnotě 14,4 mld. Kč. V této souvislosti je pro podezření z korupce vyšetřován lobbista Marek Dalík.

Mezi sporné zakázky dále patří např. nákup dopravních letounů Casa v hodnotě bezmála 3,6 mld. Kč nebo v současné době soudně prošetřovaný nákup nákladních vozidel Tatra v ceně přesahující 2,6 mld. Kč. Právě v kauze Tatra jde již konstatovat, že vyšetřování případu bylo ukončeno, což je v kontrastu s tvrzením Stropnického, že se nedošetřilo nic.

Nevyjasněné okolnosti a úmrtí, na něž Martin Stropnický odkazuje, se opět mohou týkat několika kauz. V letech 2000 a 2001 došlo k úmrtím několika vojenských pilotů, přičemž jako možná příčina byly identifikovány vadné výškoměry zakoupené v rámci neprůhledné veřejné zakázky.

Podobným případem může být též nákup nekvalitních padáků firmy Anex, kdy při cvičném seskoku došlo k úmrtí jednoho z výsadkářů. Mediálně známou kauzou je také úraz Pavla Musely, vlivného zbrojaře spojovaného s významnými zakázkami pro MO, který po pádu utrpěl poškození mozku a následnou ztrátu paměti. Jednou z vyšetřovacích verzí celé události byl i pokus o vraždu, konkrétní okolnosti se však objasnit nepodařilo.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok Pavla Teličky hodnocen pravdivě.

Dle zprávy Evropské komise (.pdf) o cenách a nákladech energií z března 2014 je cena energií skutečně vyšší v Evropské unii než v USA – jak u plynu, tak u elektřiny. Fakta lze vysledovat v grafech v kapitole o cenách energií na stranách 172 a 178.