Zuzana Roithová
Právě pokud jde o tu byrokracii, za těch posledních 9 let se přijímaly tzv. horizontální směrnice, které měly vlastně sjednotit řadu těch nařízení a směrnic do celků, které budou mít nějakou jednu logiku.
Existuje řada příkladů, kdy byly využity horizontální směrnice pro sjednocování jednotlivých nařízení (.pdf) a směrnic (.pdf). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Vladimir Putin
A v roce 1954 následovalo rozhodnutí o začlenění do ní také Krymské oblasti, spolu s ní předali i Sevastopol, i když statutárně byl svazovým městem. Iniciátorem byl osobně hlava Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov.
Výrok prezidenta Putina hodnotíme na základě informací dostupných z médií a odborné literatury jako pravdivý. Pro ověřování údajů jsme použili publikace Nejnovější dějiny Ukrajiny (Olexandr Bojka, Vladimír Goněc, 1997) a Národy na prahu 21. století(Vladimír Baar, 2002).
Krym se stal součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky 19. února 1954 ku příležitosti oslav 300 let od sjednocení Ukrajiny s Ruskem. Poloostrov byl oficiálně darován Nikitou Chruščovem a jednalo se víceméně o symbolický čin. Stalo se tak výnosem Prezidia Nejvyššího sovětu SSSR „O předání Krymské oblasti z rámce RSFSR do rámce USSR“.
Přestože většinu obyvatel Krymu v této době (data z roku 1959) tvořili etničtí Rusové (71,4 %), následovaní Ukrajinci (22,3 %), motivací k tomuto kroku bylo hned několik: teritoriální blízkost, komplementarita ekonomik a hospodářské a kulturní vazby na Ukrajinskou SSR (Bojka, Goněc; str. 185).
Politický geograf Vladimír Baar navíc uvádí, že Ukrajinská SSR zhruba měsíc před připojením Krymské oblasti odevzdala RSFSR zhruba stejně velké území Bělgorodské oblasti (Baar, str. 147). Velmi jasnozřivá je také Baarova předpověď možných budoucích událostí: „Relativní klid, který tu zavládl po dohodě o statusu Krymu, rozdělení flotily a pronájmu vojenského přístavu v Sevastopolu Rusku, však nemusí trvat věčně. Každá změna politického kursu v Rusku i na Ukrajině může rychle rozpoutat nové nacionální vášně“(Baar, str. 147).
Tomio Okamura
Poprvé v české historii se dostal nějaký politický subjekt, anebo hnutí, které bylo založeno pár měsíců před volbami, tak se dostalo do Poslanecké sněmovny. Je to český historický rekord.
Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo založeno v květnu 2013, přičemž na Ministerstvu vnitra bylo zaregistrováno dne 19. června 2013.
Co se týče jiných stran, které byly založeny několik měsíců před volbami, můžeme hovořit o Unii Svobody, která byla zaregistrovaná v lednu 1998 a kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998. Unie svobody získala 8,6 %, tedy 19 mandátů, (pozn. tato strana kandidovala spolu s Demokratickou unii, která ale získala pouhých 1,45%).
Dalším příkladem je strana TOP 09, která oficiálně vznikla na konci listopadu 2009, kdy byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra. Volby v květnu 2010 skončily pro TOP 09 velkým úspěchem, strana získala 16,7% hlasů.
Je to v Lisabonské smlouvě. Ta kompetence, pokud se ukáže, že nemá význam už dneska ji na evropské úrovni regulovat, tak ji vrátit na tu úroveň národních států.
Na základě čl. 48 Lisabonské smlouvy (Smlouvy o EU) hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ve výše zmiňovaném článku (.pdf, str. 30), resp. jeho druhém odstavci, najdeme konkrétně: " Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách".
Možnost jisté formy přenosu pravomocí zpět na úroveň členských států lze najít i v druhé části Lisabonské smlouvy, ve Smlouvě o fungování EU (.pdf, sr.4), konkrétně v čl. 2, ods. 2: " Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat". Tato varianta je o něco méně aktivní, záleží na EU, jestli se rozhodne pravomoci přestat vykonávat, nebo nikoli.
Kateřina Konečná
Evropský parlament má svůj vlastní rozpočtový výbor, a protože celý rozpočet EU podléhá schválení EP, může to být při jednání s Komisí a Radou velmi silná zbraň.
Je pravdou, že jednou z pravomocí Evropského parlamentu je schvalování rozpočtu EU. Evropský parlament má také svůj vlastní rozpočtový výbor.
To, jestli je členství v rozpočtovém výboru silná zbraň, neověřujeme.
Jana Lorencová
Ivan Kočárník... A zrovna tak Jan Klak. To jsou poradci současného nebo nedávno bývalého ministra (Kalouska, pozn. Demagog.CZ)
Ministerstvo financí začalo v rámci Strategie vlády v boji s korupcí zveřejňovat seznamy poradců a poradních orgánů. Ze seznamu (.xls) za první pololetí roku 2013 tak vyplynulo, že na ministerstvu v roli poradců působí od dubna 2007 jak Jan Klak tak Ivan Kočárník.
Podle tohoto přehledu skončila oběma smlouva s ministerstvem k 30. červnu 2013.
Miroslav Kalousek
Vlastník Agrofertu má úvěry zhruba nevím kolik, ale jistě v řádech desítek miliard korun.
Ministr financí sám v rozpravě potvrzuje, že Agrofert má úvěry ve výši 25 miliard Kč. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Tomáš Garrigue Masaryk říkal, a vzpomeňme na ten citát, že chce, abychom byli středoevropské Švýcarsko. A on nemyslel tím středoevropským Švýcarskem prosperitu, ta tady relativně byla. On myslel právě ty prvky přímé demokracie. A Tomáš Garrigue Masaryk už se je snažil za první republiky zavádět.
Tomio Okamura se takto vyjádřil (23:50) v pořadu Hydepark 4. 11. 2013.
Z důvodu nedostatku veřejných elektronických zdrojů a rozsahu tohoto tématu, jež se hodí spíše pro historickou práci, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Státoprávní uspořádání skutečně mělo nést jisté prvky švýcarského modelu, avšak rozsáhlá samospráva a kantonální členění nakonec aplikováno nebylo.
Co se týče přímé demokracie, tak v díle Světová revoluce se o ní Masaryk vyjadřuje (.doc, str. 20) jako o ideálu, v praxi se však dle něj pro celostátní úroveň hodí spíše demokracie nepřímá.
Z hlediska ekonomické vyspělosti dle historiků Z. Kárníka a E. Kubů Československo nepatřilo mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. V jistých odvětvích však dle knihy Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami dosahovalo poměrně solidních výsledků.
O Masarykově podílu na zavádění konkrétních prvků přímé demokracie za první republiky se nám nepodařilo dohledat informace.
Na výroky Tomia Okamury o Masarykovi a přímé demokracii se objevily jak souhlasné, tak nesouhlasné reakce.
Vít Bárta
Za tu dobu, co jsme byli ve vládě, jsme prosadili zrušení losovaček, prosadili jsme výměnu policejního prezidenta.
„Věci veřejné nechtějí bojovat proti korupci jenom slovy,“prosazovala strana novelu zákona o veřejných zakázkách. Tato novela, která mimo jiné zrušila „losovačky“, byla schválena v roce 2011 celým poslaneckým klubem Věcí veřejných (mimo omluvených poslankyň).
Při projednávání novely vládu zastupoval ministr pro místní rozvoj za VV Kamil Jankovský a Deník.cz při příležitosti schvalování novely uvedl, že „Věci veřejné ve vládě prosadily návrh zákona o veřejných zakázkách.“
Tehdejší předseda strany a ministr vnitra Radek John rovněž jmenoval do funkce policejního prezidenta Petra Lessyho.
Jiří Dienstbier
Souběh funkcí člena parlamentu a vlády je naprosto, naprosto běžný, je to normální věc, dokonce v některých zemích, jako je Británie, se nemůže stát ministrem nikdo, kdo není členem britské dolní sněmovny, tam dokonce je to povinnost. (čas 46:35)
Jiří Dientsbier se takto vyjádřil v pořadu Hyde park 7. ledna 2014.
Souběh funkcí parlamentu a vlády je běžný, ve Velké Británii dokonce dle konstituční konvence povinný. V Británii se parlament sestává z horní a dolní komory, přičemž ministr může být vybrán jak z dolní tak z horní komory a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. V některých zemích (.pdf, s. 59-62), jako je např. Belgie, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko nebo Švédsko, také existuje i tzv. klouzavý mandát, kdy ministr po dobu svého působení o mandát v parlamentu de facto přichází.
Pověřený předseda nejsilnější strany v dolní komoře parlamentu, který je zároveň členem dolní sněmovny (.pdf., s. 7), navrhuje ministry. Ti teoreticky (.pdf., s. 3) nemusí být členy žádné z komor Parlamentu. V praxi je však uznávaná konstituční konvence, která říká, že ministr by měl být členem jedné z komor. Pokud není, premiér má možnost jej přímo jmenovat do horní sněmovny, čímž se kandidát stane tzv. nezvoleným ministrem.
Ministrem se tak může stát v souladu s konvencí nejen člen dolní sněmovny Spojeného království, ale i člen horní sněmovny, který je zvolený nebo přímo jmenovaný.
