Ty tanky se kdysi modernizovaly za cenu poměrně vysokých nákladů, měnil se pancíř, měnil se ten hlavní i ty střelecké, veškeré to střelecké vybavení nebo ta, ta průraznost toho, modernizovalo se to, elektronika se tam měnila... Ujede to asi jenom 400 kilometrů, pak musíte tankovat.
Podleinformacídostupných na webu Ministerstva obrany probíhal projekt modernizace tanků T-72M4 CZ mezi lety 1994–2006 a během této doby došlo k úpravě celkem 30 tanků. Projekt modernizace stál podle údajů armády zhruba 4 miliardy korun. Náklady na vylepšení jednoho tanku se tak pohybují kolem 140 milionů. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Modernizace byla realizována s cílem:
– podstatného zvýšení palebné síly a možnosti pozorování ve dne i v noci, vedení účinné palby z místa i za pohybu a zvýšení účinků podkaliberní munice v cíli – výrazného zvýšení pohyblivosti a manévrovatelnosti tanku a zlepšení vybraných provozně-technických vlastností – zvýšení pasivní a aktivní ochrany tanku v boji
Dojezd modernizovaných tanků na polní cestě by pak měl být až 430 km, což je číslo blízké tomu, které uvádí Martin Stropnický.
Podrobný výčet modernizačních prvků naleznete zde.
A druhý balík, kam jsme dávali peníze, byly oběti trestných činů. Jsme prosadili nový zákon o obětech trestných činů a vznikl jakýsi malý fond, z kterého se budou platit náhrady.
Zákon o obětech tresných činů byl skutečně předložen sněmovně 27.2. 2012 a zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti, tedy Jiří Pospíšil. Dle vyjádření Ministerstva spravedlnosti však žádný fond, ze kterého by se platily náhrady, nevzniknul a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
O právu na peněžitou pomoc pojednává Díl 6 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (.pdf, ke stažení zde). Neříká však nic o vytvoření fondu, ze kterého by se měly platit náhrady. O vytvoření takového fondu se pouze zmiňovala Petra Vitoušová, prezidentka organizace Bílý kruh bezpečí, která pomáhá obětem trestných činů. Ta pro Český rozhlas uvedla:
„Z výnosů, které teď zatím patří státu, a jsou to výnosy z trestné činnosti, bude vytvořený fond a oběti trestných činů, které se připojí s nárokem na náhradu škody a od pachatele ji nebude možné vymoci, se budou moci obracet na tento státní fond.“
Vyjádření Ministerstva spravedlnosti ke vzniku fondu:
„Pokud jde o vyplácení peněžité pomoci, pak žádný fond nevznikl. Tato částka nemá charakter odškodnění (byť ji za ministerstvo spravuje odbor odškodňování), ale jde spíše o „sociální dávku“, která má oběti pomoci překlenout zhoršenou finanční situaci. Tato pomoc je ministerstvem poskytována osobám, které jsou uvedeny v § 24 zákona o obětech trestných činů. Dále jsou oběti trestných činů podporovány nepřímo, a to prostřednictvím dotací, které jsou poskytovány ministerstvem neziskovému sektoru."
Už dokonce existuje terminus technicus Putinkinovy vesnice.
Pojem „Putinkinova vesnice“ byl skutečně užitý například na Twitteru,Redditu, Facebooku nebo na Týden.cz.
Putinkinovu vesnici výše uvedené zdroje používají jako vyjádření snahy ruského prezidenta Putina falešně přikrášlit skutečnost, tedy vytvořit Potěmkinovu vesnici.
Případy odkazují na Olympijské hry v Soči, výměnu funkcí mezi Putinem a Medveděvem, „vylepšené“ domy nebo narychlo položený a odstraněný trávník před plánovanou Putinovou návštěvou.
Evropská unie doporučuje, abysme refinancovali ropné produkty ze státních hmotných rezerv. To je další projekt, který Slováci zrealizovali. A to se jednal o tom s panem ministrem Kažimírem slovenským.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo k tomuto tvrzení dohledat žádné potvrzující informace.
Včera Mladá fronta napsala, že se bude zdražovat benzín. To je lež, ano. To je normální lež. A to je jeden případ, kde já říkám, my jsme poslední země v Evropské unii, která financuje ropné produkty a pohonné hmoty. A kolik tam máme peněz? Asi 35 až 40 miliard.
MF Dnes, respektive server Idnes, skutečně 26. března uveřejnila článek s názvem "Benzin může podražit. Kvůli novému `Babišovu´ poplatku", který, jak je z názvu patrno, pojednává o možném zdražení paliva až o 50 haléřů na litr. Zda bude mít ministrem navrhovaný "příspěvek na odvětví", tedy spoluúčast řidičů na udržování hmotných rezerv, skutečně na svědomí dopad na zvýšení cen pohonných hmot Demagog ovšem nedokáže zhodnotit.
V současnosti skutečně nákup strategických ropných rezerv zajišťuje stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, hospodaření (.pdf) Správy je totiž součástí kapitoly státního rozpočtu.
Zda je Česko jedinou evropskou krajinou s takovýmto systémem, se nám ověřit nepodařilo. Podobný krok minulý rok chystalo i Slovensko, podle Hospodářské komory (jež se k tomuto již vyjadřovala v souvislosti s podobnou novelizací, kterou připravovala již Nečasova vláda), je "zapojení podnikatelské sféry do financování ropné bezpečnosti je ve světě zcela běžné".
Hnutí ANO pak na svém webu uvádí, že privatizací 3měsíčních zásob by stát mohl získat okolo 35 miliard korun. Tento údaj se nám ale z veřejných zdrojů ověřit nepodařilo, kontaktovali jsme proto SSHR s žádostí o informace.
Otázka: Můžete uvést příklady některých velkých investičních akcí spolufinancovaných za pomoci evropských fondů, jež jsou opožděny ve své realizaci nebo byly zastaveny či odloženy? A co se dá dělat pro zlepšení této situace? Mohu uvést jeden příklad za všechny. Tím je odložený miliardový projekt přestavby čistírny odpadních vod v Praze.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.
Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.
Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.
Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.
A opačným extrémem tohoto čechocentrismu bylo hledání inspirací v co nejvzdálenějších koutech naší planety. Zazněl vážně míněný návrh, abychom se připojili ke smlouvě NAFTA, to znamená k dohodě o volném obchodu mezi Spojenými státy, Kanadou případně Mexikem. Zazněl neméně vážný návrh, abychom se inspirovali Singapurem, jako jedním z asijských tygrů.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť prezident Zeman naznačuje, že záměr o uvažovaném připojení k NAFTA je čistě vnitřní otázka, nicméně reálně tak bylo uvažováno v rámci Evropské unie.
Návrh na připojení zemí Evropské unie k Severoatlantické zóně volného obchodu (NAFTA) byl projednán ve dnech 25. – 26. listopadu 1995 v Karlových Varech na mezinárodní konferenci Nové atlantické iniciativy. K NAFTA se měla připojit Evropská unie rozšířená o země střední Evropy.
Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se k NAFTA měla připojit pouze Česká republika individuálně. Návrh, aby se Česká republika inspirovala Singapurem, již není tak snadné zhodnotit.
Česká republika dlouhodobě vkládá úsilí do vybudování především obchodních vztahů se Singapurem (viz program agentury CzechInvest CzechAccelerator 2011–2014), který je opakovaně hodnocen jako nejpříznivější pro podnikání na světě (Doing Business 2014 report, str. 3 – . pdf).
V tomto ohledu bývá Singapur označován jako vzor pro jiné země, které chtějí podpořit ve vlastním prostředí podnikání; s nadsázkou o tom hovoří např. Jan Švejnar na svém webu, Václav Klaus ve svém projevu u příležitosti státní návštěvy Singapuru 3. 10. 2006 výslovně označil Singapur za příklad “ dynamického a úspěšného hospodářského rozvoje, jako země figurující na špičce indexu ekonomické svobody, jako příklad úspěšnosti reforem, které vytvářejí prostor pro podnikatelskou iniciativu, jako stát, kde platí jasná pravidla a kde nekvete korupce ”. V obou případech se jedná o informace vytržené z kontextu, které skutečnost spíše zkreslují než osvětlují, a z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Byly to VV, které vyměnily policejního prezidenta, a po letech zametání se konečně začalo vyšetřovat. Byly to VV, které předložily nejtvrdší majetkové přiznání, které by platilo i zpětně. Byly to VV, které předložily novelu zákona o veřejných zakázkách. Byly to VV, které zrušily doživotní imunitu politiků, byly to VV, které předložily novelu o trestní odpovědnosti právnických osob.
Tato tvrzení uvedl Vít Bárta ve svém prohlášení ze dne 4. 10. 2013, jímž reagoval na obdržení anticeny od projektu Rekonstrukce státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož všechna tvrzení v něm obsažená byla na základě veřejně dostupných informací ověřena jako pravdivá.
Věci veřejné, konkrétně jejich tehdejší předseda a ministr vnitra Radek John, skutečně vyměnily policejního prezidenta. Tím se stal Petr Lessy. Prezentace činnosti Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality za roky 2010 (.ppt), 2011 (.ppt) a 2012 (.ppt) dokládají, že počet obvinění za trestné činy, které jsou v gesci tohoto útvaru vyšetřujícího nejzávažnější formy korupce a hospodářské a finanční kriminality, skutečně vzrostl.
Počet osob stíhaných za korupční trestné činy:
2008
58
20096220109420111592012122
Návrh Věcí veřejných předložený Poslanecké sněmovně navrhoval uzákonění povinnosti uvést zpětně vývoj majetku od roku 1990 v tom případě, že si osoba pořizuje nemovitost dražší než 20 milionů anebo jinou věc za více než 5 milionů.
Poslankyně Věcí veřejných Kristýna Kočí a Karolína Peake opravdu předložily noveluzákona o veřejných zakázkách.
Poslankyně za Věci veřejné Kateřina Klasnová byla jednou z předkladatelů návrhu na změnu Ústavy České republiky, kterým se zrušila doživotní imunita členů Parlamentu. Klasnová také jménem předkladatelů vystupovala ve Sněmovně. Návrh však předkládali i zástupci dalších poslaneckých klubů. Návrh prošel Sněmovnou a poté i Senátem a 1. 6. 2013 nabyl účinnosti. Ve Sněmovně pro něj hlasovalo 10 poslanců Věcí Veřejných, jeden byl omluven. Výrok, že Věci Veřejné zrušily doživotní imunitu, lze považovat za poněkud chvástavý, protože pro návrh hlasovalo dalších 138 poslanců jiných stran, v jádru však není nepravdivý.
Skupina poslanců Věcí veřejných předložila v únoru 2013 návrh novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.
Tak především na rozdíl od lustračního osvědčení žádný zákon nevyžaduje, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku. Důvod mých pochybností nespočíval v tom, že ji nemá, ale v tom, že podle informací, které jsem dostal, a nezapomeňte, že prezident má právo používat informací právě při prověřování příslušných kandidátů, tak tato bezpečnostní prověrka mu (Janu Mládkovi – pozn. Demagog.cz) byla odmítnuta, nikoli přerušena.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odvoláním na následující informace z médií.
Na tom, že bezpečnostní prověrka není pro členy vlády nutná, se nejen v souvislosti s aktuálním případem Jana Mládka shodují mnozí ústavní odborníci. Například Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK říká: „Na členy vlády se hledí, jako by bezpečností prověrku měli automaticky, čili oni ji vlastně nepotřebují. Jiná věc by byla, pokud by tady byla nějaká silná indicie, kterou by třeba prezident mohl získat od tajných služeb, že nějaká konkrétní osoba je bezpečnostním rizikem pro stát – to by samozřejmě mohlo být důvodem pro odepření jmenování“.
Sám Jan Mládek po tiskové konferenci, kde Miloš Zeman vyjádřil své výhrady, vydal tiskové prohlášení, ve kterém říká: „O prověrku NBÚ jsem sám požádal v listopadu 2005, kdy jsem byl na Úřadu vlády, proces jejího získání nebyl dokončen. V roce 2007 jsem byl NBÚ požádán, ať doložím, nač prověrku potřebuji, což jsem doložit nemohl, protože jsem byl od září 2006 v soukromém sektoru. NBÚ následně prověrku zastavil”.
Již v květnu 2006 však přinesl server idnes.cz zprávu, že v roce 2001 odmítl Národní bezpečnostní úřad udělit tehdejšímu náměstku ministra financí Janu Mládkovi prověrku na stupeň “tajný” a bylo mu uděleno pouze osvědčení na stupeň “vyhrazený”, tedy nejnižší ze čtyř stupňů. Důvodem měly být Mládkovy styky s ruskými podnikateli.
Tato zpráva tedy koresponduje se zmíněnými informacemi Miloše Zemana.
Ale opakuji, prezident nenavrhuje ombudsmana a jeho zástupce, prezident navrhuje dva kandidáty na ombudsmana.
Podle zákona o Veřejném ochránci práv (č. 349/1999 Sb.) návrhy na pozici ombudsmana podává jak prezident republiky, tak i Senát. Obě instituce navrhují dva kandidáty.
Konkrétně zákon uvádí – § 2(1): " Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné". Je tedy pravdou, že prezident navrhuje dva kandidáty na ombudsmana, jak tvrdí Miloš Zeman, výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
