Přehled ověřených výroků

Uvedený faktický výrok se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Obrátili jsme se proto na doc. Filipa Křepelku z katedry Mezinárodního a

evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který nám

prostřednictvím emailu poskytl následující stanovisko:

"Dobrý den,
právo Evropské unie ani Rady Evropy jako druhé relevantní organizace:
- neřeší vztahy mezi státy a jeho církvemi (privilegování, dotace, apod.), nejde-li to za hranu náboženské svobody.- neukládá restituce ani individuální, ani institucionální.
Tj. restituce jsou možné, ale nikoli mezinárodně - a evropskoprávně povinné.

Jiná věc je, "co se sluší", ale též zde bych řekl, že jde o náladu akorát v určitých kruzích a že téma mezinárodních vztahů to není.Filip Křepelka" Na základě výše uvedeného odborného stanoviska výrok označujeme jako

nepravdivý.

Během ověřování výroku jsme oslovili také Martina Komárka s dotazem, z jakých zdrojů čerpal v rámci tohoto konkrétního výroku. Odpověď nově zvoleného poslance hnutí ANO přinášíme v plné šíři:

"Milý pane Garguláku, vycházel jsem z těchto premis:
1) EU požaduje odluku církví od státu, tedy to platí i pro Česko a bez majetkového vyrovnání to nejde.
2) Republika se k restitucím zavázala. Část bývalého církevního majetku je dokonce vyjmuto z hospodaření obcí a leží ladem. Kdyby republika požadavek nesplnila, mohla by se ho církev domáhat u našich i mezinárodních soudů.
Další prověření těchto tezí si dovoluji nechat na Vás.
Server demagog považuji za skvělou korekci občasných politických tlachů a pevně doufám, že si udrží nezávislost, korektnost a tedy důvěryhodnost.
S úctou,
M.K."

Martina Komárka jsme dále konfrontovali se stanoviskem doc. Křepelky. Poslanec hnutí ANO zaslal následující vyjádření:

"Milý pane Garguláku,

asi jsem se vyjádřil ne zcela srozumitelně.

Vycházím z listiny práv a svobod, která ukládá, aby církve vykonávaly svou činnost nezávisle na státu. Což v Česku není. A není to možné, aniž církve získají zpět nějaký majetek.

Dále z toho, že církve obdržely od státu (dokonce už od bývalého ČSFR) závazný příslib, že budou za křivdy odškodněny. Takže se domnívám, že se mohou dodržení příslibu domáhat u mezinárodních soudů (nevím s jakým výsledkem, ale to jsem neříkal). Nejsem vševěd, ale právníci, s nimiž jsem se radil, tvrdí, že tento nárok podporují například nálezy ústavního soudu z 24. června 2009, 1. července 2010 či 22. února 2011.

S úctou,

M.K."

Výrok Kláry Samkové hodnotíme jako neověřitelný. Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu žije v České republice přes 124 tisíc Ukrajinců. Jedná se o ty, kteří zde přebývají legálně. Většina informací o ilegálních přistěhovalcích z Ukrajiny je zastaralá a ani neuvádí všechny údaje, jež zmiňuje Klára Samková (viz článek, .pdf) Evy Janské z PřF UK z roku 2007). Novější studie či statistiky mapující problematiku ilegálních ukrajinských imigrantů není dostupná. Dostupné jsou alespoň celkové statistiky o nelegální migraci do ČR.

Pro dokreslení obrazu o situaci nelegálních přistěhovalců v ČR můžeme uvést příklad zotročování dělníků z Rumunska a Bulharska, kteří pracovali až šestnáct hodin denně a nedostávali skoro žádnou mzdu. Trojice otrokářů z Ukrajiny byla nakonec pravomocně odsouzena.

V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme na základě komunikace s Ministerstvem financí jako pravdivý.

Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o státním dluhu České republiky z té doby jsme se obrátili přímo na Ministerstvo financí a od Ing. Radka Ležatky (zástupce tiskového mluvčího) se nám dostalo této odpovědi: „Ano, v portfoliu státního dluhu existuje 20letý swap(druh finančního derivátu, pozn. Demagog)z roku 2004, kde platíme téměř 5,9 %...bohužel v té době, se to na web ještě nedávalo(data tedy nejsou dostupná online, pozn. Demagog).

Zakázku na obměnu vozového parku Útvaru pro ochranu ústavních činitelů měl na starosti Odbor veřejných zakázek Policejního prezídia. Odbor VZ přistoupil ke koupi dvou typů automobilů: šesti kusů Škody Superb v plánované hodnotě 6 000 000 Kč a 18 kusů Audi A8 v hodnotě 41 925 000 Kč.

Dle písemných zpráv zadavatelů dostupných na portálu Softender (.pdf, .doc, dostupné ke stažení zde a zde) byl k podání nabídky v případě koupě obou typů automobilů vyzván pouze jeden uchazeč a to podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který uvádí, že:

" Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem."

Nedalo se však dohledat, zda existuje nějaká rámcová smlouva, podle které Odbor veřejných zakázek policejního prezídia vozdila kupoval. O informace jsme Odbor VZ požádali a v případě odpovědi budou doplněny.

Koncepce zahraniční politiky České republiky (.pdf) uvádí Českou republiku jako exportně zaměřenou ekonomiku hned několikrát. Na str. 4 hovoří o ČR jako o státu " s otevřenou ekonomikou, vysokým podílem vývozu a služeb na tvorbě hrubého domácího produktu a bez vlastních zdrojů řady základních surovin je značně závislá na vnějším prostředí, na mezinárodní spolupráci a její kvalitě ".

Zmínky o exportně zaměřeném charakteru jsou dále uvedeny v kapitolách Česká republika v Evropské unii (str. 8) a Prosazování ekonomických zájmů ČR (str. 18). Koncepce dále uvádí, že většina exportu České republiky směřuje do rozvinutých zemí EU a OECD. Exportní charakter ČR lze sledovat také na údajích a grafu Českého statistického úřadu.

Orientace na země eurozóny je zřejmá ze statistické ročenky ČSÚ pro rok 2013 (.pdf, str. 338–340, ČSÚ eviduje v dokumentu jako eurozónu stále 17 zemí bez Estonska a Lotyšska). Pro rok 2012 uvádí v předběžných údajích export ve výši 3 065 mld. Kč z nichž 2 476,5 mld. Kč tvoří EU27 (tou dobou ještě bez Chorvatska). Výše exportu do zemí eurozóny je 1 938,4 mld. Kč, což odpovídá 63,24 % celkového exportu. V roce 2011 to bylo dokonce 65,63 %. Další dokumenty a materiály, které se věnují “společnému osudu” ČR a eurozóny, je možno nalézt například na webu České národní banky.

Ministerstvo financí začalo v rámci Strategie vlády v boji s korupcí zveřejňovat seznamy poradců a poradních orgánů. Ze seznamu (.xls) za první pololetí roku 2013 tak vyplynulo, že na ministerstvu v roli poradců působí od dubna 2007 jak Jan Klak tak Ivan Kočárník.

Podle tohoto přehledu skončila oběma smlouva s ministerstvem k 30. červnu 2013.

Radek John jako předseda Výboru pro bezpečnost skutečně měl pravomoc svolat mimořádnou schůzi. John mluví pravdu také ohledně toho, co na schůzce Bezpečnostního výboru řekl Miroslav Kalousek i co se týče detektoru lži. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Schůzka Bezpečnostního výboru, o které mluví Radek John, se konala 12. a 13. července 2012. John byl v té době předsedou tohoto výboru a dle Jednacího řádu Sněmovny schůze výborů svolává a řídí jejich předseda nebo jím pověřený místopředseda (§ 36 odst. 1). I v zápisu z dané schůzky je uvedeno, že schůzi řídil John (.doc, ke stažení zde).

Hlavním důvodem této schůzky byly hovory tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska policejnímu prezidentovi Lessymu. Lessy tehdy tvrdil, že mu Kalousek vyčítal práci policie a dokonce ho i zastrašoval.

Miroslav Kalousek skutečně na schůzce výboru přiznal, že Petru Lessymu do auta volal. Tvrdil však, že hlavním důvodem telefonátu byly žádosti policie o peníze na nákup služebních vozů. Kalousek také odmítl, že by Lessyho zastrašoval nebo mu vyhrožoval. Petr Lessy poté toto popřel s tím, že se hovor týkal výhradně vyšetřovatele v kauze CASA, Jiřího Mazánka. Zároveň však přiznal, že mu Miroslav Kalousek nevyhrožoval, hovor označil spíše za nevhodnou komunikaci, což je v rozporu s tím, co tvrdí Radek John i s tím, co dříve tvrdil Lessy sám.

Lessy dále navrhoval, ať spor rozhodne detektor lži. To Kalousek odmítl s tím, že by prý policejní prezident mohl svými protichůdnými vyjádřeními přístroj zkratovat.

Nepodařilo se nám zjistit jaký byl u konkrétních sankcí čas mezi jejich přijetím a účinností.

Podařilo se nám dohledat pouze nařízení Rady EU (.pdf), které reaguje na situaci na Ukrajině. V tomto případě Rada EU rozhodla 3. března 2014 o zaměření sankcí a již 5. března 2014 Rada EU přijala toto rozhodnutí, které se počínaje 6. březnem 2014 stává platným.

Ovšem pouze na základě tohoto jednoho příkladu nelze výrok ohodnotit, proto jej musíme označit za neověřitelný.

Zákon o státní službě č. 218/2002 Sb. je platným od roku 2002. Účinnosti by měl nabýt až 1.1.2015. Tento zákon explicitně neříká, zda člen vlády musí či nemusí předkládat lustrační osvědčení. Mezi předpoklady ani mezi překážkami k přijetí do státní služby není lustrační osvědčení zmíněné. Zákon ve svém § 2 odst. 1 dokonce uvádí, že se nevztahuje na členy vlády a členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Je sice pravda, že v minulosti bývalo zvykem vyžadovat negativní lustrační osvědčení vyžadováno od ministrů všech předchozích vlád, jak potvrdil i bývalý prezident Václav Klaus (podrobněji se tomuto věnujeme v dalším z výroků Bohuslava Sobotky v této diskusi "Pan prezident vychází z...").

Nicméně v tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení nic neříká a výrok je tedy nepravdivý.

V tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 neříká nic o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení. Výrok je tedy nepravdivý.