Přehled ověřených výroků

Evropská centrální banka má základní úrokovou míru (o níž Schulz mluví) nastavenu na 0,25 %. Toto opatření platí od 13. listopadu 2013.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivé na základě informací z webového portálu hlavního města Prahy a zpravodajských článků.

Počátek projektu celkové přestavby a rozšíření kapacity Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) v Praze sahá podle časové osy (.doc) až do roku 2002, příprava stavby byla podle historie projektu (.doc) zahájena v roce 2004. Přestavba ÚČOV byla navrhována v souvislosti s harmonizací legislativy České republiky a Evropské unie. Žádost o spolufinancování byla v tomto případě podána k Fondu soudružnosti EU - Operační program Životní prostředí.

Překážkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie byla příliš dlouhá Smlouva o podnájmu (platnost do konce roku 2028) s firmou Veolia, která překračovala daný limit platnosti kontraktů mezi provozovatelem a dodavatelem určený do konce roku 2022 v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských objektů v programovacím období 2007-2013. Tyto byly dojednány mezi ČR a Evropskou komisí v roce 2007. Vzhledem k nemožnosti dosáhnout oboustranné dohody ohledně zkrácení doby trvání smluv byla proto 26. ledna 2012 možnost získání dotací z Evropské unie zamítnuta.

Projekt na přestavbu ÚČOV byl dlouho odkládán, práce by měly začít údajně na počátku roku 2014 a celkové náklady by měly dosáhnout 5,8 mld. Kč. Financování by mělo probíhat z rozpočtu města a ze zvýšených poplatků za vodné a stočné.

Ověření daného výroku je problematické ve dvou aspektech. Zaprvé Petr Fiala přesně nevymezuje skupiny, které zahrnuje mezi státní úředníky. Druhým problémem jsou chybějící data ze státního závěrečného účtu ČR za rok 2012, který nebyl v době ověřování k dispozici.

Srovnání v první tabulce vychází právě ze státních závěrečných účtů shrnujících jednotlivé aspekty plnění státního rozpočtu. Z uvedených dat je patrné, že během vlád, kterých se účastnila ODS mezi lety 2006 a 2013 skutečně došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve státní správě, a to o 11 997 zaměstnanců k roku 2011.

Rok

2006

2007

2008

2009

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

163 751

163 219

159 620

160 687

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

159 854

151 754

-11 997

Zdroj: Ministerstvo vnitra (. pdf), Ministerstvo financí (. pdf)

Druhá tabulka se vztahuje k objemu mzdových prostředků vyčleněných pro státní správu. Zde však na rozdíl od deklarovaného poklesu tohoto objemu vidíme oproti roku 2006 naopak nárůst o více než 2 mld. Kč. Při bližším pohledu pak zjistíme, že k určitému poklesu dochází teprve od roku 2010. Výraznějšímu poklesu mzdových nákladů nenasvědčuje ani srovnání jinak definovaných skupin “státních úředníků” (srov. . pdf; . pdf; . pdf). Vzhledem k chybějícím datům však nemůžeme ani tuto část výroku jednoznačně potvrdit nebo zamítnout.

Pro srovnání přinášíme data ČSÚ, který dlouhodobě sleduje počty zaměstnanců a objemy jejich mezd ve všech sektorech hospodářství.

Rok

2006

2007

2008

2009

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

52 960 473 770

57 038 912 280

58 304 856 430

60 739 118 790

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

59 727 688 160

54 979 210 910

+2 018 737 140

Zdroj: Ministerstvo financí (. pdf; . pdf; . pdf)

Třetí tabulka srovnává data z kategorie vládních institucí v rámci nepodnikatelské sféry. Ani v tomto případě se trend poklesu objemu mzdových prostředků nepotvrzuje.

Rok

2006

2007

2008

2009

Ústřední vládní instituce

88 218 986 000

95 535 348 000

100 188 912 000

103 768 634 000

Místní vládní instituce

89 383 882 000

93 650 264 000

97 793 774 000

103 241 839 000

Rok

2010

2011

2012

Rozdíl oproti roku 2006

Ústřední vládní instituce

102 549 166 000

98 087 746 000

101 507 046 000

+13 288 060 000

Místní vládní instituce

104 457 111 000

105 508 641 000

102 300 499 000

+12 916 617 000

Zdroj: ČSÚ (. pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf)

Existují minimálně dvě veřejná vyjádření ze strany STAN a přímo Miroslava Kalouska, které se otázkou lídrovské pozice TOP 09 na pravici věnovaly.

Starostové a nezávislí jako hnutí podporující TOP 09 zveřejnili po volbách v roce 2010 článek stavějící TOP 09 do pozice lídra.

Bývalý ministr Kalousek navíc v rozhovoru s Lenkou Pastorčákovou pro nedělní Partii říká: „Na pravici je jediným nezpochybnitelným lídrem Karel Schwarzenberg."

Zákon o obětech tresných činů byl skutečně předložen sněmovně 27.2. 2012 a zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti, tedy Jiří Pospíšil. Dle vyjádření Ministerstva spravedlnosti však žádný fond, ze kterého by se platily náhrady, nevzniknul a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

O právu na peněžitou pomoc pojednává Díl 6 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů (.pdf, ke stažení zde). Neříká však nic o vytvoření fondu, ze kterého by se měly platit náhrady. O vytvoření takového fondu se pouze zmiňovala Petra Vitoušová, prezidentka organizace Bílý kruh bezpečí, která pomáhá obětem trestných činů. Ta pro Český rozhlas uvedla:

„Z výnosů, které teď zatím patří státu, a jsou to výnosy z trestné činnosti, bude vytvořený fond a oběti trestných činů, které se připojí s nárokem na náhradu škody a od pachatele ji nebude možné vymoci, se budou moci obracet na tento státní fond.“

Vyjádření Ministerstva spravedlnosti ke vzniku fondu:

„Pokud jde o vyplácení peněžité pomoci, pak žádný fond nevznikl. Tato částka nemá charakter odškodnění (byť ji za ministerstvo spravuje odbor odškodňování), ale jde spíše o „sociální dávku“, která má oběti pomoci překlenout zhoršenou finanční situaci. Tato pomoc je ministerstvem poskytována osobám, které jsou uvedeny v § 24 zákona o obětech trestných činů. Dále jsou oběti trestných činů podporovány nepřímo, a to prostřednictvím dotací, které jsou poskytovány ministerstvem neziskovému sektoru."

Hodnocení výroku jsme změnili z původní nepravdy na neověřitelné na základě podnětů našich čtenářů, za které děkujeme.

Ruská tisková agentura RIA-Novosti zveřejnila seznam hlav států, které se měly zúčastnit oficiálního zahájení her. Seznam hojně citovala světová média, agentura AP s odkazem na RIA-Novosti publikovalaobdobný seznam s dovětkem, že účast všech jmenovaných nebyla schopna verifikovat. Z dostupných zdrojů se nám podařilo zjistit, že ze státníků uvedených na seznamu se ceremoniálu nezúčastnil švédský král, který se do Soči chystá až později.

Z představitelů západoevropských států na tomto seznamu najdeme například nizozemského krále Willema-Alexandra spolu s premiérem Markem Ruttem, švýcarského prezidenta Didiera Burkhaltera, dánského korunního prince Fredericka, norskou premiérku Ernu Solbergovou, či premiéra Itálie Enrica Lettu.

Svoji neúčast naopak předem oznámili například Angela Merkelová či Joachim Gauck (z německých politiků však přislíbil účast ministr vnitra), François Hollande, David Cameron nebo Barack Obama.

Jedná se však o čelné představitele státu, zatímco Miloš Zeman hovoří o politicích obecně. Zda se skutečně zúčastnila velká část těch západoevropských nedokážeme na základě dostupných zdrojů posoudit. Nejasná je také definice „západní Evropy“, která se v různých zdrojích různí, necháme tedy čtenáře, ať si udělá představu sám.

Na základě znění zákona o výkonu vazby a vyjádření Vězeňské služby ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.

V zákoně (§ 17) o výkonu vazby se hovoří o používání televizních nebo radiopřijímačů takto:

"Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice. Pokud jsou pro to ve věznici podmínky, může ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť."

V zákoně tedy není explicitně uvedeno, že televizi nebo rádio si mohou vězni zapojit do elektrické sítě za peníze, ale je to ponecháno na rozhodnutí konkrétního ředitele.

Pravomoc ředitele potvrzuje i vyjádření Vězeňské služby:
„Ve věznicích se umožňuje používat vlastní radiopřijímač napájený z vlastního zdroje po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. O ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec vězeňské služby.Jedná-li se o elektrospotřebiče s příkonem vyšším než 100 W, ředitel věznice uzavře s odsouzeným písemnou dohodu o úhradě paušální náhrady za spotřebu elektřiny."

Je tedy možné mít televizi za poplatek, avšak teoreticky i zadarmo. Záleží na rozhodnutí ředitele a na tom, zda má televize větší příkon než 100 W.

KSČM se ve svém aktuálním volebním programu věnuje daňové politice státu a jednotlivým pásmům. V rozhovoru pro server Podnikatel.cz uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš, že strana podporuje v případě dané z příjmu fyzický osob znovuzavedení progrese – aktuálně zavést po zrušení superhrubé mzdy tři pásma (19 %, 25 % a 32 %) a časem pak návrat k pěti pásmům.

Předseda strany KSČM Vojtěch Filip v Interview Daniely Drtinové uvedl, že chápe, že vzhledem k české politické situaci nevyhraje nikdy jedna politická strana, takže ta částka 10 milionu korun je vyjednávací pozice KSČM, a tedy její výše může být předmětem vyjednávání.

Vzhledem k výše uvedeným informacím, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Jaromíra Drábka zazněl 22. 2. 2012 v pořadu Impulsy Václava Moravce.

Podle informací NKÚ, které zveřejnil server Aktuálně, ovšem k úsporám, o nichž mluvil Jaromír Drábek, nedošlo. Cena systému z původně nasmlouvaných 435 milionů korun vzrostla na dvě miliardy korun.

Zavedení nového systému vedlo také k výrazně dražšímu provozu výplaty dávek.

"Služby měly podle prováděcí smlouvy stát jen 107 milionů korun. Dodatky se ale jejich cena zvýšila na 1,6 miliardy korun. Cena služeb tak pětinásobně převyšuje cenu samotných licencí,"uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

V článku MF Dnes z 24. 2. 2012 (dostupné pouze v tištěné verzi) s názvem "Kolabující systémy úřadů práce budou stát více než staré" se uvádí, že systém stál za pouhé první tři měsíce fungování 349,5 milionu korun.

Nový systém navíc přinesl zvýšené nároky na pracovníky úřadu a ministerstva, jak podotýká sám Drábek. Již zmiňovaný server Aktuálně uvádí, že množství přesčasových hodin vzrostlo mezi roky 2011 a 2012 více než desetinásobně (což se nutně muselo promítnout do celkových nákladů na systém).

Miloš Zeman má pravdu v tom, že ke změně či přijetí "obyčejných" zákonů není na rozdíl od Ústavy (a ústavních zákonů tvořících ve svém úhrnu ústavní pořádek) třeba kvalifikované většiny Parlamentu.

Nejedná se však o jediný rozdíl mezi těmito dvěma druhy právních předpisů, jak tvrdí prezident republiky. Zákony se od ústavy (a obecně ústavních zákonů) kromě odlišného legislativního procesu liší i v dalších aspektech. Mezi ně patří především rozdílná právní síla „obyčejných“ (podústavních) zákonů a zákonů ústavních. Ústavní zákon tak není pouze předpisem, který se obtížněji přijímá, ale zároveň předpisem vyšší právní síly, je tak prostým zákonům nadřazen. Zákon tak nesmí být v rozporu s ústavním zákonem, jinak by jej Ústavní soud zrušil pro rozpor s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky.

Dále mohou být některé legislativní akty přijaty pouze ve formě ústavního zákona, jedná se např. o změnu státních hranic podle čl. 11 Ústavy ČR. Další odlišnost se týká dokonce samotného legislativního procesu a pravomocí prezidenta v něm, jelikož podle čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR má prezident právo vrátit do patnácti dnů od postoupení přijatý zákon, ovšem právě s výjimkou zákona ústavního.

Tento výčet rozdílů mezi prostými a ústavními zákony je jen demonstrativní, nikoliv taxativní. Každopádně však z výše uvedených důvodů považujeme výrok za nepravdivý.