Za druhý ze tří zákonů, které by měly z této dílny vyjít, pokládám zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Ve vládním programovém prohlášení se o něm mluví pouze v kapitole Ministerstva financí a bohužel k mé lítosti, pane ministerský předsedo, nebyl zmíněn v prioritách vlády.
V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole 3. Resortní priority, podkapitole 3.1 Ministerstvo financí stojí: “ Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech ”. Kapitola 2 programového prohlášení, tedy Priority vlády, o přijetí opatření v této věci mlčí.
Samotná ta firma (Eurovia, pozn. Demagog.CZ) nabídla státu jednání (…) a odstranění těch vad. (…) Po několika kolech vyjednávání nabídla podmínky, které nemohly být přijatelné, protože stát žádala, aby se podílel na některých nákladech.
Eurovia již v prosinci 2013 navrhla Ministerstvu dopravy opravy na D47, které by firma realizovala. Lidovky.cz ale medializovaly nevýhodnost této nabídky pro stát z důvodu úhrady nákladů na opravy ze strany Ředitelství silnic a dálnic. Ze stejných důvodů ŘSD nabídku nakonec odmítlo.
Existují oblasti, do kterých by EU neměla vůbec zasahovat. Přesto tady dochází často k deklarativním zprávám, které se přijímají a týkají se třeba otázky manželství, etických záležitostí, kulturních. A tam já vždycky, vždycky hlasuji, a nejsem sama, Evropská lidová strana to velmi ctí, že to je otázkou subsidiarity národních států a hlasujeme proti.
Vzhledem ke komplexnosti výroku jsme ho nuceni hodnotit jako neověřitelný.
Hlasování v Evropském parlamentu probíhá jmenovitě pouze na návrh politické skupiny v EP nebo skupiny 40 poslanců (Jednací řád EP, čl. 167, ods.1). U mnoha hlasování tak ani není možné ověřit, kdo jak hlasoval. Také je nad naše síly hledat v rozsáhlé agendě EP blíže nespecifikované deklaratorní návrhy. Agendy jednotlivých zasedání naleznete na stránkách Evropského parlamentu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Vzhledem k tomu, že ale patříme mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (v rámci EU, pozn.)..
Výrok hodnotíme na základě dat z Eurostatu jako nepravdivý.
Není pravda, že Česká republika patří mezi bohatší země s vyšším hrubým domácím produktem (HDP). Nejnovější statistika HDP na obyvatele Eurostatu z června 2013 řadí Českou republiku na 17. místo z 28 zemí EU, ČR dosahuje 79% evropského průměru.
Víte, jak trvá průměrná doba odvolacího řízení v takto složitých soutěžích (tendr na registr vozidel, pozn. Demagog.CZ) u ÚOHS? Rok.
Účastník správního řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může proti rozhodnutí ÚOHS podat rozklad. Rozklad je procesní opravný prostředek podobný odvolání a často za něj bývá zaměňován, což se nejspíše stalo i v případě výroku Zdeňka Žáka.
Pro srovnání délek řízení o rozkladu proti rozhodnutím ve věci veřejných zakázek jsme nahlédli do sbírky rozhodnutí ÚOHS.
Průměrná délka řízení počítaná z posledních dvaceti řízení o rozkladu, v kterých bylo vydáno rozhodnutí, je(na základě našeho výpočtu)363,85 dní.Tedy v podstatě bez jediného dne celý rok, tato malá odchylka spadá do naší 10% tolerance.
Těchto 20 řízení najdete přehledně popsáno zde (.docx).
Zdeněk Žák hovoří o takto složitých soutěžích. Bylo by od nás příliš svévolné (arbitrární), pokud bychom se rozhodli podle nějakého námi zvoleného klíče rozdělovat soutěže řešené ÚOHS na složité a méně složité, proto jsme počítali se všemi. Zároveň jsme si vědomi toho, že pokud bychom průměr délky řízení počítali z vyššího počtu řízení než z dvaceti, výsledný průměr by se mírně lišil, pravděpodobně však nikoliv zásadně.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra v demisi Žáka jako pravdivý.
Pro Evropskou unii je jedním z hlavních témat v energetice energetická bezpečnost. Jejím základním kamenem je více různých zdrojů energie a snížená závislost na dovozu fosilních paliv.
Na základě uvedených zdrojů je výrok poslance Evropského parlamentu za ČSSD Pavla Poce hodnocen jako pravda.
Energetická bezpečnost je v oblasti energetiky důležitým tématem pro Evropskou unii jak od druhé poloviny (.pdf) 20. století, tak v současné době pro rok 2014.
Kromě diverzifikace energetických zdrojů patří mezi další cíle (.pdf) úspora energie spojená s energetickou účinností, zefektivnění evropského trhu s energiemi spojené s přijatelnými cenami energií, zdokonalení energetických sítí související s bezpečností dodávek energie a podpora nových technologií spojenou s podporou obnovitelných zdrojů. Všechny tyto dílčí cíle vedou k jednotnému cíli, a to snížit závislost na dovozu fosilních paliv.
(pokr.) Roithová: Bohužel, občas sem přijedou senátoři, ze Sněmovny sem jezdili minimálně. Teď teda strašně kvituju, že pan Benešík se tomu začíná vážně věnovat, jako předseda (výboru pro evropské záležitosti, pozn.) ve Sněmovně.
Na základě dostupných údajů o účasti na meziparlamentních setkáních pořádaných IMCO a aktivitách poslance Benešíka hodnotíme výrok jako pravdivý.
2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation" (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace) Účast (.doc; ang.): Jiřina Rippelová (Senát)
26. ledna 2010: "Combating late payment in commercial transactions" (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích) Účast (.doc; ang): Jaroslav Kubera (Senát)
27. dubna 2010: "Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians" (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů) Účast (.doc; ang.): Luděk Sefzig (Senát)
26. října 2010: "The internal market for professionals: How to make it work?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?) Účast (.pdf; ang): Miroslav Krejča (Senát)
Ondřej Benešík (KDU-ČSL), současný předseda výboru pro evropské záležitosti (VEZ), se dlouhodobě zabývá tematikou evropské unie, vedle funkce předsedy VEZ byl například již dříve jako starosta členem Výboru regionů.
V rámci svého nynějšího působení se osobně zůčastnil setkání s českými poslanci EP, pracovní schůzky předsedů výborů pro evropské záležitosti národních parlamentů členských a kandidátských zemí EU a zástupců EP sdružených v organizaci COSAC nebo Evropského parlamentního týdne v Bruselu.
Evropský parlament má svůj vlastní rozpočtový výbor, a protože celý rozpočet EU podléhá schválení EP, může to být při jednání s Komisí a Radou velmi silná zbraň.
Je pravdou, že jednou z pravomocí Evropského parlamentu je schvalování rozpočtu EU. Evropský parlament má také svůj vlastní rozpočtový výbor.
To, jestli je členství v rozpočtovém výboru silná zbraň, neověřujeme.
V Belgii se vláda sestavovala dva roky. Bylo to nejšťastnější období ekonomiky, protože se do ní vláda nepletla.
Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil pro Českou televizi 27. 10. 2013.
Doba formování nové výkonné vlády v Belgii trvala 589 dní (ang.), od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Trvala tedy zhruba 19 měsíců, nikoli celé dva roky, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Část výroku, kde prezident Zeman hovoří o „nejšťastnějším" období ekonomiky, je velmi subjektivní a v hodnocení proto nehraje roli, nicméně poskytujeme k tomu krátký komentář:
Pokud bychom si vzali jako měřítko růst reálného HDP, tak Belgie skutečně rostla. Dle Eurostatu bylo tempo růstu v roce 2010 2,3 % HDP a 1,8 % v roce 2011. Tento vývoj lze skutečně vysvětlit absencí (ang.) vládních škrtů a dalších úsporných opatření, která by měla na ekonomický růst negativní vliv. Projevila se také indexace (ang.) důchodů a platů státních zaměstnanců při zvyšující se inflaci. To se však společně s absencí úsporných opatření projevilo na bilanci veřejných rozpočtů (-3,7 % HDP v letech 2010 a 2011). A tak v roce 2011 stoupl hrubý veřejný dluh Belgie na 98 % HDP, což se odrazilo spolu s vládní krizí na zhoršení ratingového hodnocení Belgie na finančních trzích.
Faktem také je, že v předkrizovém období belgický HDP rostl i více – např. v r. 2006 tempem 2,7 % a v r. 2007 2,9 %.
Průměr nezaměstnanosti mladých je v Evropské unii výrazně vyšší (23,3 %), existují dokonce státy, kde je každý druhý mladý nezaměstnaný (kupříkladu Španělsko má nezaměstnanost mladých lidí 56 %).
Na základě dat Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nezaměstnanost mladých (do 25 let) v ČR podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 %. Průměr EU je 23.7 %. Ve Španělsku je je to 57.4 %. Pokud se však podíváme na údaje za celý rok 2013 jsou čísla uvedená Oldřichem Vlasákem v toleranci.
