My když jsme zakládali stranu, tak jsme se chtěli vyvarovat těm nešvarům, které jsme pozorovali v jiných stranách (...) A zavedli jsme systém takzvaných primárek. Takže u nás ti kandidáti jsou vybíráni v primárkách.
Svobodní své kandidáty vybírají skutečně v primárních volbách. Před letošní kampaní jich vyžili také, což lze dokládat ze samotného webu strany. Ve stanovách (.pdf) Svobodných jsou body zabývající se volbami ve straně také. Obecný princip hlasování je popsán následovně:
"Volby se konají elektronicky (korespondenčně) s prodlouženou dobou hlasování tak, aby bylo umožněno hlasování všem, kdo mají právo hlasovat. Zvoleni jsou ti, kdo získali nejvyšší počet odevzdaných platných hlasů bez ohledu na počet hlasujících. Je-li počet kandidátů menší nebo roven počtu volených, hlasuje se o každém kandidátovi zvlášť „pro návrh“ a „proti návrhu“, vtakovém případě je kandidát zvolen, pokud variantu „pro návrh“ podpoří více hlasujících."
A ve Švýcarsku je to velice důležité, protože jakékoliv zvýšení daní musí vláda obhájit před občany v referendu.
Výrok označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že v určitých případech v otázce zvýšení daní skutečně musí proběhnout referendum (o změně Švýcarské ústavy), neznamená to, že se všelidové hlasování musí konat v "jakémkoliv" případě.
Švýcarská ústava ve svém článku 140 a. popisuje nutnost vypsání závazného referenda v případě změn (dodatků) Ústavy. Ústava také upravuje různé limity pro některé typy daní (např. daň z příjmu, DPH atd.). Pokud se Federální rada (vláda), rozhodne zvýšit daně nad limit stanovený v Ústavě (u daní, které limit mají) musí zákonitě proběhnout referendum o změně Ústavy. Pokud se však vláda pohybuje v limitech Ústavy (zvyšuje, snižuje daně), referendum se konat nemusí.
Václav Moravec: Za měsíc budete prý mít šanci ukázat, jak se ve své dvojjediné roli politika a podnikatele nedostáváte do střetu zájmů, protože jde o tendr Státní správy hmotných rezerv na dodávku tisíce tun zmrazeného vepřového masa. Měla by se tohoto tendru podle vás zúčastnit firma, jejímž jste spoluvlastníkem, většinovým spoluvlastníkem, tedy firma Animalco? Andrej BABIŠ: Animalco skladuje pro stát maso, už nevím kolik, nevím, jestli deset let. Strašně dlouho. A já v tom nevidím problém, proč by nemohli skladovat dál. A já určitě do toho zasahovat nebudu. Není to moje kompetence. Pokud vím, tak Státní hmotný rezervy jsou pod panem Mládkem.
Je pravda, že firma Animalco skladuje již několik let pro Správu státních hmotných rezerv. Ovšem není zcela pravda, že by SSHR nebyla i v kompetenci Ministerstva financí. Ministr průmyslu a obchodu navrhuje předsedu SSHR po dohodě s ministrem financí. I některé další kroky musí být v souladu např. s Ministerstvem zahraničních věcí.
Správa státních hmotných rezerv (.pdf) je ústředním orgánem správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv (§ 1, odst. 1). Předsedu Správy jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí (§ 1, odst. 3).
Dále Správa např. společně s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra realizuje poskytování humanitární pomoci ČR do zahraničí.
Podle portálu E15 se dlouhá léta o maso staraly dvě firmy – Masoprogres Servis a Animalco.
Veřejná zakázka na pořízení masa do státních hmotných rezerv byla podána 19. září 2013, dodavatelé mohou podávat nabídky do 27. února 2014.
Pane předsedo, určitě my jsme včera, na našem jednání já jsem říkal, my budeme trvat na tom, pokud se domluvíme na koaliční smlouvě, aby ji podepsali všichni poslanci ČSSD a hnutí ANO a popřípadě KDU-ČSL, pokud se všichni domluvíme, nechť to podepíšou všichni poslanci.
Bohužel se nedá dohledat, zda Andrej Babiš na sobotním jednání mezi zástupci ANO a ČSSD opravdu navrhoval podpis koaliční smlouvy všemi poslanci a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. O vyjádření jsme však požádali vyjednavače z týmu ČSSD a v případě odpovědi hodnocení upravíme.
Andrej Babiš se však v podobném duchu vyjádřil 30. října, kdy po volbách probíhaly spory uvnitř ČSSD mezi křídlem Michala Haška a příznivci Bohuslava Sobotky. Babiš tehdy řekl, že bude chtít od sociálních demokratů podpisy poslanců, kteří budou podporovat vládu.
No, tak zaprvé samozřejmě, že je to na optimistickém odhadu, je pravda. Ale zároveň, a to je mnohem podstatnější, ten rozpočet je postaven na zákonech, které schvalovala ještě vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska.
Návrh státního rozpočtu (.pdf, strana 3) na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.
Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu“ (strana 8). Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.
Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.
I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.
Samotné vystoupení podle Washingtonské smlouvy trvá 10 let (vystoupení z NATO - pozn. Demagog.cz).
Na základě znění Washingtonské smlouvy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V článku 13 Washingtonské smlouvy stojí: “ Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení. ” (znění v originále zde)
Proces vystoupení z NATO tedy netrvá 10 let, ale pouze jeden rok (období mezi oznámením a okamžikem, kdy stát přestává být členem NATO). Vystoupit je možné nejdříve po 20 letech platnosti smlouvy.
Zákon o státní službě nemá žádný vliv na lustrační zákon. Poprvé byl projednáván ve sněmovně 12. března 2002 a pan Kalousek hlasoval dvakrát pro to, aby ministr nepotřeboval lustrační osvědčení.
Tento výrok zazněl po schůzce Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem na Hradě, v období před jmenováním členů vlády.
Výrok hodnotíme v kontextu tvrzení Miloše Zemana, že služební zákon nevyžaduje lustrační osvědčení od ministrů.
Služební zákon 218/2002 z roku 2002 ani současná novela služebního zákona, projednávaná ve Sněmovně, otázku lustrační zákon skutečně sama o sobě neupravuje. Otázka lustrací je řešena až doprovodným zákonem č. 309/2002, který upravuje lustrační zákon tak, že z jeho působnosti vyjímá členy vlády (část 47.). Doprovodný zákon zde odkazuje na § 9 odst. 1 služebního zákona, který hovoří o „představených" pracovnících, v odst. 3 jsou pak vyjmenovány služební místa určená pro představené a ministerská pozice mezi nimi chybí. Samotný zákon o státní službě tedy skutečně žádný vliv na lustrační zákon nemá, tento vliv je zprostředkován až zákonem doprovodným.
Právě tento zákon skutečně Miroslav Kalousek celkem 2x (12. března a 13. června 2002) v hlasování podpořil.
Služební zákon byl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé 1. března 2001 a nikoli 12. března 2002, jak tvrdí Andrej Babiš (tehdy prošel třetím čtením ve Sněmovně). Kvůli této chybě a nepřímé souvislosti služebního zákona se zákonem lustračním hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.
Václav MORAVEC: No dodnes se ale nepodařilo ani zkoordinovat třeba problematiku výstavby nových bloků jaderných elektráren se Slováky, kdy by mohla být výstavba Temelína podle zdrojů z ČEZu levnější, pokud by se nestavily dva bloky najednou v ČEZu, ale pokud by se to výběrové řízení zrušilo a nejdřív se soutěžil jeden blok a pak možná druhý. Vojtěch FILIP: Já myslím, že o tom mluvil pan prezident Zeman mimo jiné v pondělí v Českých Budějovicích na přímou otázku k Temelínu.
Dle námi dohledaných informací hodnotíme Filipův výrok jako zavádějící.
Prezident Zeman se k otázce dostavby Temelína v Českých Budějovicích opravdu vyjádřil. Avšak nejednalo se o změnu projektu ve smyslu dostavby nejdříve jednoho bloku a až poté, případně, druhého.
Zeman na přímou otázku týkající se dostavby Temelína odpověděl, že by uvítal úplné zrušení právě probíhajícího tendru a jeho opětovné vyhlášení, aby se mohla zúčastnit i francouzská společnost Areva. Ta byla ze současného tendru vyřazena, bez dalších podrobností, s odůvodněním, že nenaplnila zákonné požadavky na dostavbu dvou bloků v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín. Podle Zemana by skutečnost, že se tendru budou účastnit tři společnosti mohla snížit cenu až o 5%.
V každém případě by se jednalo o tendr na dostavbu dvou bloků JE Temelín.
...tak je tady je tady jedna strašná demagogie, kterou vy říkáte, a sice, že byl Lessy potrestán, s Lessym bylo vedeno kázeňské řízení a bylo zastaveno, byl zproštěn, protože skutek se nestal, neboli je tam věta - skutek se nepodařilo prokázat.
Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal. 26. října 2013 pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“. V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť: „Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě oběvýše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“
Na základě výše zmíněných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
VM: Vy teď za jednu registrační značku platíte jako Ministerstvo dopravy 115 korun bez daně z přidané hodnoty. Kritici této ceny říkají, že by mohla být poloviční (...). ZŽ: Ti kritici ovšem neříkají, že ta cena, o které hovoříte, je cena těch základních značek, (...), takže jsou to ty nejlépe falšovatelné značky s minimem ochranných prvků. My víme, že už dnes ta cena je přibližně na tržní hodnotě v evropském prostoru. Je srovnatelná například s Německem.
Ministerstvo dopravy v současnosti nakupuje značky s minimálním zabezpečením za téměř dvojnásobnou cenu, než je tomu v "evropském prostoru". Navíc MD dojednalo "slevu" oproti původním značkám s vyšším zabezpečením ve výši pouhé jedné koruny.
Podle serveru Česká pozice či Týden nakupuje v současnosti (informace k září 2013, ministr Žák ve studiu uváděl cenu 100 Kč za kus, tento údaj se nám ale nepodařilo potvrdit) nové "SPZ" skutečně za cenu v průměru 116 (tedy nikoliv 115, jak uvádí Žák) korun za kus. Tyto značky mají oproti původním minimum ochranných prvků. Ministerstvo tuto změnu obhajovalo nižší cenou.
Podle zmiňovaných kritiků, například podle Zbyňka Pařízka z firmy BAMAZ, je ale tato cena skutečně předražená. Podle něj lze nakoupit srovnatelné SPZ již od 1,89 EUR za kus, což při nynějším kurzu odpovídá necelým 52 korunám. Navzdory tomu, že se nám přímé srovnání s Německem dohledat nepodařilo, v "evropském prostoru" tedy česká cena (ať již se jedná o 116 či 100 korun) rozhodně srovnatelná není.
Úřad argumentuje, že dražší cena je způsobena vyšší kvalitou, není ovšem jasné, čím má být tato kvalita, s přihlédnutím k nižším zabezpečovacím prvkům, zaručena. Ministerstvo chce novým tendrem na dodavatele cenu snížit, nicméně podle zmiňovaného časopisu Týden by nová cena vzešlá ze soutěže mohla být paradoxně vyšší – až 158 Kč za kus.
Navíc co se týče uváděné současné ceny 116 Kč, Česká televize v září informovala, že u těchto značek bez ochrany (navíc vybrané v uzavřené soutěži) tvoří sleva oproti původním SPZ s vyšší mírou zabezpečení pouhou jednu korunu.
