Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloslav Ransdorf počet nezaměstnaných zhruba trojnásobně nadsadil. Nezaměstnaných mezi ekonomicky aktivními je pouze 6,8 %, což představuje zhruba 630 000 lidí.

Na úvod je potřeba předeslat, že výrok operuje se třemi způsoby měření nezaměstnanosti, přičemž třetí je nesmyslný.

Prvním ukazatelem – který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí – je podíl nezaměstnaných osob. Ten „vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku,“ přičemž jsou jeho podklady zjišťovány z evidence úřadů práce. Lednová nezaměstnanost byla podle Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně 8,6 %.

Druhým způsobem měření je obecná míra nezaměstnanosti, která vystihuje „podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle“ (neboli ekonomicky aktivní populaci). Je získávána pomocí výběrového šetření a využívá ji Český statistický úřad a Eurostat. Eurostat má nejnovější dostupná data z prosince minulého roku, ta ukazovala opravdu 6,8% míru nezaměstnanosti.

Třetí výpočet, jenž se Miloslav Ransdorf snaží využívat, jsou „nezaměstnaní z ekonomicky aktivní populace“. Neboť je však „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ pouze jiným názvem (.pdf, str. 1) pro „pracovní sílu“, jde stále o obecnou míru nezaměstnanosti, s níž počítá ČSÚ a Eurostat a která činí 6,8 %, nikoli Miloslavem Ransdorfem zmiňovaných 11,5 %.

Výrok byl uveřejněn 5. 12. 2013 na serveru iDnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k aktuální a předchozí členské základně Ústavně právního výboru.

Období

Předsedové

Místopředsedové

Řádní členové

2010 – 20133*

6**

8

2013 –1

6

12

*)

3 předsedové v celém období, ale vždy pouze jeden v daný okamžik:

Karolína Peake (od 9. 7. 2010 do 1. 7. 2011),

Marek Benda (od 15. 12. 2011 do 19. 12. 2012) a

Stanislav Polčák (od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013).

**)

6 místopředsedů, ne všichni však zastávali post ve výboru po celou dobu.

Bývalý místopředseda Křeček (od 8. 7. 2010 do 5. 4. 2013) byl vystřídán místopředsedou Chvojkou (od 10. 4. 2013 do 28. 8. 2013) a

místopředseda Staněk zastával post od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013.

Nejvyšší počet místopředsedů, kteří zastávali funkci v jednom okamžiku, bylo 5.

Tudíž nynější početní stav místopředsedů v tomto výboru je skutečně vyšší.

Pokud jde o platy místopředsedů, pak platová základna pro představitele je 51 731 Kč. Plat poslance má koeficient 1,08 k této základně.

Místopředsedům výborů se připočítává ještě koeficient 0,22. Má tedy o 11 381 Kč (po zaokrouhlení) více než řadový člen.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme na základě komunikace s Ministerstvem financí jako pravdivý.

Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o státním dluhu České republiky z té doby jsme se obrátili přímo na Ministerstvo financí a od Ing. Radka Ležatky (zástupce tiskového mluvčího) se nám dostalo této odpovědi: „Ano, v portfoliu státního dluhu existuje 20letý swap(druh finančního derivátu, pozn. Demagog)z roku 2004, kde platíme téměř 5,9 %...bohužel v té době, se to na web ještě nedávalo(data tedy nejsou dostupná online, pozn. Demagog).

Transparency International zveřejňuje index vnímání korupce od roku 1995 a hodnotí pomocí něj vnímání korupce na stupnici od 0 do 10, kde 10 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce.

V roce 2012 však došlo ke změně a země jsou hodnoceny na škále od 0 do 100 bodů. Index, který uvádí Miloš Vystrčil pro rok 2012, je proto při převodu na novou stupnici roven 49 bodům.

Poslední výzkum proběhl vloni, kdy Česká republika skutečně dosáhla výsledku 49 bodů a umístila se na 54. místě za Rwandou, Gruzií, Seychely a Bahrajnem.

V roce 1996 byl český index 4,4–5,2 bodů, přičemž mezi lety 1996 a 2012 kolísal mezi 3,7 a 5,9 body. (2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002 , 2001, 2000, 1999, 1998, 1997 (.pdf, str. 6); v některých starších výzkumech je rozptyl indexu větší, vždy však obsahuje uváděné hodnoty. Starší výzkumy totiž měly zohledněnu směrodatnou odchylku.

Index vnímání korupce tedy v roce 1996 opravdu mohl být při uváděné směrodatné odchylce roven 5,2 bodům, v průběhu času se téměř neměnil a současné hodnocení činí podle starší metodiky 4,9 bodů. Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Martin Komárek ukončil spolupráci s MF Dnes k datu 3. června 2013. Vydavatelství MAFRA bylo skupinou Agrofert Andreje Babišem koupeno až na konci června 2013 a k oficiálnímu převzetí došlo v řijnu téhož roku.

Výrok Davida Ratha hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv se nám nepodařilo dohledat nezávislý zdroj a vždy se jedná o výroky samotného Davida Ratha.

Pokud by skutečně pracovat chtěl, pravděpodobně by mu to nebylo umožněno, protože jako osoba vazebně stíhána kvůli ovlivňování svědků, nemůže přijít do kontaktu téměř s nikým. Z čehož vyplývá, že by ani nesměl pracovat ve společnosti jiných vězňů.

Více informací k přijímání návštěv vazebně stíhaných s kterým souvisí i jejich možnost pracovat dostupné na stránkách Vězeňské služby České republiky.

Na základě veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný. Z Organizačního řádu Kanceláře Poslanecké sněmovny vyplývá, že je to právě Kancelář Poslanecké sněmovny, která dle čl. 15, odst. 2, bodu a) "odpovídá za funkci zvukové režie ve Sněmovně, popřípadě tam, kde Sněmovny nebo její orgány jednají". O tom, kdy jsou jednotlivé mikrofony zapnuty, tak rozhodují přímo zaměstnanci Poslanecké sněmovny. Bližší pokyny pro správu audiovizuálních záznamových prostředků pak patrně podléhají dalším vnitřním předpisům, které se však dohledat nepodařilo.

Rozhlas.cz shrnuje: „resort obrany si původně od Aera Vodochody koupil 72 strojů za více než 50 miliard korun.“ Jeden letoun tedy za přibližně 700 milionů. Nyní dojednávaný prodej se týká 28 bitevníků, jejichž cena (zdroj - Ministerstvo obrany ČR) má být „od 434 do 516 milionů korun podle jejich technického stavu.“ Hodnota jednoho stroje tedy vychází na 15,5 až 18,4 milionů Kč.

NákupProdejPočet letounů

7228Celková cena (v Kč)

> 50 mld.

434–516 mil.

Cena za jeden letoun (v Kč)

cca 700 mil.

15,5–18,4 mil.

Prodejní cena je tudíž zhruba 38 až 45násobně nižší, než byla cena nákupní. Výrok je tedy pravdivý.

24. července 2013 na tiskové konferenci po jednání vlády byl premiér Rusnok dotazován Klárou Brunclíkovou z TV NOVA stran odměňování na Úřadu vlády. Dotaz zněl: " Já mám krátký dotaz, co se týče rozdělení odměn Petrem Nečasem, zajímal by mě názor pana premiéra na to, co si o tom přerozdělování odměn myslíte, jaký na to máte názor? "

Je tedy pravdou, že premiér reagoval na zmíněný Úřad vlády a nikoli celou státní správu, neboť kompetence premiéra nepokrývala udělování odměn v rámci všech resortů, ale pouze na Úřadu vlády.

Pro srovnání odměn jednotlivých vlád uvádíme data Českého rozhlasu, která vychází ze zveřejněných odměn na stránkách Vlády ČR: Vláda Nečase rozdala na odměnách v prvním pololetí roku 2013 přesně 243 812 636 Kč a kabinet Jiřího Rusnoka 179 657 670 Kč.

Vláda zveřejnila odměny a platy za roky 2007 – 2009, 2010 – 2012 a 2013.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 uvádí v čl. 26 odst. 9, že u potravin uvedených v odst. 2 písm. b) (maso kódů kombinované nomenklatury) a v odst. 5 písm. a) (jiné druhy masa než hovězí a než ty, které jsou uvedeny v odst. 2 písm. b) se zváží mimo jiné možné podmínky označování země původu nebo místa provenience, zejména s ohledem na každý z následujících určujících bodů v životě zvířete: a) místo narození, b) místo chovu, c) místo porážky.

Toto nařízení vstupuje v účinnost nikoliv v listopadu roku 2014, ale 13. prosince roku 2014. Informace o tom, zda nařízení nabývá účinnost tři roky po schválení z důvodu přání členských států, nebyly nalezeny. Otázka, jestli nařízení mohlo nebo nemohlo vstoupit v účinnost o rok dříve, je také spekulativní. Teoreticky mohlo – schváleno bylo v roce 2011. Jaké byly důvody pro delší dobu implementace se nám nepodařilo ověřit.

Vzhledem k nedostatku informací, které by vedly k jasnému závěru, nám nezbývá, než hodnotit výrok jako neověřitelný.