Přehled ověřených výroků

Výrok Davida Ratha hodnotíme na základě údajů z německého ministerstva spravedlnosti jako nepravdivý. Dle posledních dostupných informací dosahuje míra recidivy v Německu 33,7 % a nikoli 30%. Demagog.cz ve své metodice toleruje odchylku 10% a ta byla v tomto případě těsně překročena.

Ministerstvo spravedlnosti vychází z výsledků studie z let 2004 až 2007. Podle ní byla míra recidivy v Německu 33,7 % - z 1 052 215 osob se do vězení vrátilo 354 886 lidí (.pdf, s. 38, studie je dostupná v NJ ke stažení zde).

Výrok Davida Ratha hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv se nám nepodařilo dohledat nezávislý zdroj a vždy se jedná o výroky samotného Davida Ratha.

Pokud by skutečně pracovat chtěl, pravděpodobně by mu to nebylo umožněno, protože jako osoba vazebně stíhána kvůli ovlivňování svědků, nemůže přijít do kontaktu téměř s nikým. Z čehož vyplývá, že by ani nesměl pracovat ve společnosti jiných vězňů.

Více informací k přijímání návštěv vazebně stíhaných s kterým souvisí i jejich možnost pracovat dostupné na stránkách Vězeňské služby České republiky.

V návrhu volebního systému Karla Janečka se konkrétně píše: " Každý volič disponuje dvěma plusovými hlasy. Buď zvolí politickou stranu jako celek, což znamená, že oba její kandidáti získají po jednom hlase, nebo své hlasy přidělí dvěma kandidátům z odlišných kandidátních listin. Volič má také jeden minusový hlas, který udělí kandidátovi z kterékoliv kandidátky, kterého v poslanecké sněmovně nechce. Všechny hlasy mají stejnou váhu, tudížza každý plusový hlas se kandidátovi jeden bod přičte a za každý minusový jeden bod odečte." Na svém webu pak Janeček také ještě uvádí, že změnou projde také počet volebních obvodů, kdy ze současných 14 se jejich počet zvýší na 81.

Výrok předsedy Úsvitu je hodnocen jako nepravdivý, jelikož ČSSD tento slib v programu neměla – Okamura ji zaměňuje za KSČM.

Zmíněný návrh byl projednáván v Poslanecké sněmovně 18. března. Šlo o návrh poslanců KSČM na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Proti zamítnutí (tedy v logice výroku Okamury "pro referendum") hlasovalo celkem 56 poslanců a poslankyň. Z toho šlo o 32 členů klubu KSČM, 11 poslanců hnutí Úsvit a také 13 poslanců ČSSD.

Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:

" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí. "

Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".

Analyzovali jsme senátní hlasování o návrzích zákonů, které znamenaly škrty pro důchodce či postižené a na jejich základě hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Senátor Miloš Vystrčil je senátorem od října 2010. Za tu dobu proběhlo několik hlasování, které sice důchodcům ani postiženým přímo "nesebrala" žádné peníze, ale vedla ke snížení jejich příjmů a nepřímo pak ke snížení životní úrovně.

Miloš Vystrčil například podpořil v prosinci 2012 tzv. daňový balíček, který mimo jiné novelizuje zákon o dani z příjmů a ruší slevy na dani pro pracující důchodce (bod 5, §35ba).

Podpořil i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která dočasně omezuje tempo valorizace penzí na třetinu inflace (namísto celé míry inflace, bod 3, §67).

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě předpovědi Eurostatu jako pravdivý.

Tabulka ukazuje růst HDP v % v rámci celé EU, v rámci eurozóny a u některých vybraných zemí. Těchto zemí je ve skutečnosti více, kompletní data pro všechny země EU přikládáme přímo z dat Eurostatu (data za roky 2013 - 2015 jsou odhadem Eurostatu; tučně je vyznačen růst HDP).

Růst HDP v %2012201320142015EU28 -0,4 0 1,41,9 Eurozóna -0,7 -0,4 1,11,7 ČR -1 -1 1,82,2 Španělsko -1,6 -1,3 0,51,7 Itálie -2,5 -1,8 0,71,2 Portugalsko -3,2 -1,8 0,81,5 Finsko -0,8 -0,6 0,61,6

Z tohoto výběru je patrné, že Vlasák má pravdu. Dostupná data pro celou EU ukazují, že jak ČR, tak i některé další členské země EU mohou očekávat spíše růst HDP.

CVVM potvrzuje, že všichni jmenovaní politici bývali nejdůvěryhodnějšími stranickými představiteli.

„Po dlouhý úsek 90. let byl u nás nejpopulárnějším politikem Vladimír Dlouhý,“ uvádí Jan Červenka (.pdf, str. 30). I důvěryhodnost Stanislava Grosse (.pdf, str. 2) byla dlouhodobě vysoká a v roce 2002 dosahovala dokonce 74 %. Pavel Bém (.pdf, str. 2) byl nejdůvěryhodnějším v letech 2006 a 2007 s nadpoloviční podporou.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vinou nedostatku sekundárních zdrojů.

Nalezli jsme pouze několik dílčích informací o jednáních, jichž se účastnil Ivan Langer a Jiří Pospíšil [1, 2 (.pdf, str. 1)], Miroslav Kalousek, Martin Říman a Cyril Svoboda. K případným absencím se nám nepodařilo najít žádné podklady.

Je pravdou, že Pavel Telička byl hlavním vyjednavačem při jednáních o přístupu České republiky do Evropské unie.

Vstupu do Evropské unie předchází dlouhá vyjednávání. Švédská zapojení do evropských struktur jsou dohledatelná již v 70. letech. Švédsko poté vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995.

Česká republika podala naproti tomu přihlášku ke členství do EU v roce 1996 a přistoupila 1. května 2004.

Protože jednání o vstupu do EU jsou vždy velmi komplexní a rozsáhlá, nejsme bohužel schopni přesným způsobem popsat podmínky přístupu obou zemí tak, abychom je mohli porovnávat.

Výrok Tomia Okamury je proto hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny České republiky a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Státní rozpočet České republiky je upravován zákonem (.pdf) č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Prochází speciálním legislativním procesem, o rozpočtu rozhoduje v rámci Parlamentu České republiky pouze Poslanecká sněmovna.

V prvním čtení dochází skutečně ke schválení základních údajů, kterými jsou podle stránek Poslanecké sněmovny " výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. " Poslanecká sněmovna může místo schválení doporučit vládě změny a v takovém případě stanoví také termín pro nový návrh.

Dále se uvádí: " Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. " Ve druhém čtení je možné předkládat pozměňovací či jiné návrhy, ve třetím čtení je navrhována oprava legislativně-technických a gramatických chyb či úprav vyplývajících z pozměňovacích návrhů, případně požádat o opakování druhého čtení.

Celý legislativní proces je přehledně zobrazen také v tomto grafu (.pdf).