Přehled ověřených výroků

Dle záznamu o hlasování na stránkách Poslanecké sněmovny hlasovali pro konečné schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014 19. prosince 2013 všichni poslanci koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) kromě dvou omluvených poslanců z ČSSD – Michala Haška a Zuzany Kailové.

Schválený zákon (.pdf) č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 můžeme nalézt na stránkách Ministerstva vnitra pod částkou č. 184. Zmiňovaný schodek je skutečně ve výši 112 miliard (paragraf 1 odst. 1 Zákona).

Dle informací na serveru tiscali.cz se Andrej Babiš v době, kdy probíhalo první čtení zákona o státním rozpočtu (konkrétně 6. prosince 2013), vyjádřil v tom smyslu, že v případě účasti hnutí ANO v koaliční vládě, předloží hned na prvním jednání vlády návrh na vytvoření rezervy státního rozpočtu, která by mohla činit 7–12 miliard korun. 9. prosince publikovalo hnutí ANO na svém webu článek, v němž navrhuje vytvoření rozpočtové rezervy ve výši 7 miliard korun (tedy ještě více, než 5 miliard). Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) č. 218/2002 Sb. je platný od 28. května 2002. Účinnosti má nabýt až od 1. ledna 2015. Nicméně až letos v květnu to bude dvanáct let od jeho platnosti.

Zde musíme odkázat na předchozí hodnocení "kauzy zakázek" zadaných Miloslavou Pošvářovou. Tj. na jedné straně stojí prohlášení ŘSD Pavla Kočici. Na druhé straně interpretace Miloslavy Pošvářové. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Pro kontext však musíme dodat, že se pravděpodobný nový ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) chystá odvolat generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočicu. "Zároveň plánuje vrátit na ŘSD nedávno odvolanou šéfku úseku kontroly kvality staveb Miloslavu Pošvářovou, jejíž odvolání v polovině ledna bylo podle Prachaře nešťastné a za hranou stávajícího zákoníku práce. Pošvářová také bude pokračovat v započatých soudních sporech, které ŘSD vede s konsorciem firem vedených stavební společností Eurovia CS."

Kauzy související s ŘSD (včetně té poslední) popisuje přehledně web České televize. O své kauze mluvila také Miloslava Pošvářová v pořadu Hyde park ČT24.

Při hodnocení výroku se opíráme o studie respektovaných organizací jako je OSN nebo Eurostat, na základě jejich dat je výrok označen jako nepravdivý.

Podle statistik Eurostatu mělo stávajících 28 zemí Evropské unie v roce 2013 dohromady 505 701 172 obyvatel.

Budoucím demografickým vývojem se zabývá množství studií, shrňme tady alespoň ty nejrelevantnější.

Predikce Eurostatu z roku 2013 předpovídá vývoj populace v jednotlivých členských státech, v roce 2050 by pak počet obyvatel EU27 (stávající stav bez Chorvatska) měl dosáhnout 524 milionů. K tomuto stavu by bylo nutné připočítat Chorvatsko, případně další státy, které by mohly do té doby přistoupit k EU, například Makedonie, Černá Hora nebo Turecko.

OSN publikovala v roce 2013 aktualizovanou predikci (en, .pdf) vývoje světové populace. Ta se dívá na Evropu jako celek a i v nejoptimističtější variantě vývoje počítá s růstem ze 742 milionů v roce 2013 na 804 milionů v roce 2050 (str. 26).

Nezisková organizace Population Reference Bureau pak Evropské unii předpovídá (en, .pdf) pro rok 2050 517 milionů obyvatel (str. 10).

Všechny zmíněné predikce zohledňují vliv migrace, obvykle propočítávají několik variant vývoje přistěhovalectví.

Klárou Samkovou zmíněných 1,3 miliardy migrantů můžeme najít v blogu zabývajícím se migrací na serveru EUspeak.eu, který píšou převážně studenti, autor se odkazuje na knihu Exceptional People: How Migration Shaped Our World and Will Define Our Future, která vyšla v roce 2011 v nakladatelství Princeton University Press.

Zde ovšem rovněž dochází k dezineterpretaci Samkovou, jelikož v publikaci se uvádí, že Evropa bude muset otevřít své hranice více než 1,3 miliardám migrantům, ovšem aby udržela své současné dependency ratio, tedy poměr mezi produktivní pracovní silou a ekonomický neaktivními. Nejedná se tedy o skutečnou predikci, ale pouze hypotetický model.

Jiné studie s podobným závěrem se nám najít nepodařilo, a i proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na začiatok je nutné poznamenať, že nie o kadej záležitosti ktorá je schvaľovaná rozhoduje a rokuje automaticky a výhradne Rada ministrov. Pri mnohých položkáach je za jednanie zodpovedný COREPER, ktorý funguje na dvoch úrovniach podľa prejednávaných položiek. Ministri vyjednávajú zväčša o položkách, na ktorých nie je možné dosiahnuť širšiu zhodu na úrovni Coreperu.

Ministri v Rade sa menia pri výmenách vlád, či personálnych zmenách vo vláde. Je zložité toto generalizovať, keďže toto odráža vnútropolitickú situáciu v štáte, ktorá je v každej členskej krajine iná. vo väčšine krajín EU sa vlády striedajú v priemere každých 5-6 rokov. Pre porovnanie je toto a zároveň personálne zmeny vo zvolených vládach sledovať na internetových stránkach jednotlivých vlád. Napríklad: SR, ČR,Estónsko,Nemecko, Veľká Británia.

Vo väčšine prípadov však Rada jedná na úrovni COREPERU je teda poukázanie na sociálny kapitál problematické, keďže tento vstupuje "do hry" v pomerne malom množstve problémov. Na základe uvedeného hodnotíme výrok ako neoveriteľný, keďže je problematické presne vyčísliť rolu sociálneho kapitálu vo vyjednávaní.

O vyjádření jsme požádali ředitele odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavla Nováka, který tvrzení ministra v demisi Peciny potvrdil, stran existence schůzky i jejího obsahu.

„Je to pravda (existence schůzky, pozn. Demagog.cz.) Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí. "

Miloš Zeman byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny 27. června 1996. V projevu po svém zvolení tehdy mimo jiné řekl: “ Přál bych si, aby český parlament byl dílnou. Dílnou, z níž budou vycházet dobré zákony, které nebudou muset být novelizovány krátce poté, co byly přijaty. Přál bych si, aby vedle návrhů zákonů, které nám bude předkládat nová vláda, vycházely z této dílny i kvalitní zákony inspirované odbornými výbory nebo poslaneckými kluby. A přál bych si, aby tyto zákony byly projednávány v ovzduší maximální tolerance ”.

Evropská unie se skutečně snaží o harmonizaci nepřímých daní členských států. Cílem je zabránit narušování hospodářské soutěže mezi členskými státy.

V platnost tak vstoupila například směrnice Rady EU o společném systému daně z přidané hodnoty, která závazně definuje pojmy jako zdanitelné plnění či územní působnost, stejně jako stanovuje, že základní sazba DPH nesmí klesnout pod 15 %, snížená pak pod 5 procent (směrnice také v příloze vymezuje, jakého zboží či služeb se může snížená sazba týkat).

Směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny podobně určuje minimální sazby spotřebních daní a vymezuje některé základní pojmy.

Podle evropského práva je směrnice právní akt, který vymezuje základní požadavky pro jednotlivé členské státy, tyto pak musí upravit svoji legislativu tak, aby nebyla v rozporu s těmito ustanoveními, je tedy pravda, že pokud je taková směrnice uvedena v platnost, Česká republika musí těmto požadavkům vyhovět.

Pro doplnění uvádíme, že takto jsou stanoveny pouze minimální hodnoty daní, členský stát má možnost mít podle uvážení i daně vyšší.

Nevíme, co si myslí Jiří pospíšil pojmem „fešácký kriminál", nicméně David Rath v diskuzi poukazuje na procento recidivy na Západě, či konkrétněji v Německu nebo skandinávských zemích. Ze získaných informací je patrné, že míra recidivy v Německu a Skandinávii je skutečně nízká.

Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.

Německé Ministerstvo spravedlnosti si nechalo zpracovat studii, ze které vyplývá, že recidiva v Německu dosahoval v letech 2004 až 2007 33,7 % (strana 38), novější údaje nejsou k dispozici. I tato hodnota je tedy výrazně pod uvedeným evropským průměrem.

Je však sporné, zda je skutečně příčinná souvislost mezi kvalitou či nekvalitou vězeňského prostředí a recidivou a také jakou roli zde hrají další společenské faktory. Výrok jsme se proto rozhodli ponechat jako neověřitelný. Pro srovnání uvádíme, že v České republice se dle časopisu Nový prostor míra recidivy pohybuje podle nejnižších odhadů kolem 60 %.

Na základě informací získaných z médií hodnotíme výrok ministra v demisi Zdeňka Žáka jako pravdivý.

Ministerstvo dopravy připravovalo tendr na centrální registr vozidel dva roky, podle něj měla být vybrána firma, která provoz registru zajistí. Řádné výběrové řízení nakonec realizováno nebylo a tendr získala bez soutěže firma ATS-Telcom na přelomu ledna a února 2012, a to údajně z důvodů omezeného rozpočtu a časové tísně, do které se ministerstvo dostalo s ohledem na co nejrychlejší spuštění systému. V té době stál v čele ministerstva Pavel Dobeš. V dubnu 2013 byl provoz centrálního registru vozidel dočasně svěřen firmám ICZ a Telefónica. Zakázka na provoz CRV vyprší v dubnu 2014 a podle slov Zdeňka Žáka: „by tedy měla být řádně vysoutěžena“.