Přehled ověřených výroků

Reforma trhu s vínem, o níž mluví Miloslav Ransdorf, tak jak byla definitivně Evropskou unií schválena v dubnu 2008, neobsahovala zákaz doslazování vín řepným cukrem.

Tento bod se objevil pouze v návrhu reformy z roku 2007, ovšem vyvolal značné spory mezi členskými státy EU. Blok, o kterém mluví Miloslav Ransdorf, tvořili jen Italové a Španělé, podporovaní Řeky a částečně i předsedajícími Portugalci. Tábor odpůrců tvořených většinou zeměmi střední Evropy pak vedli Němci. Ostře protestovali i Češi.

Proti návrhu reformy tehdy vystupovala například i česká europoslankyně Zuzana Roithová: "Protestuji proti zákazu doslazování vín ve střední Evropě včetně Moravy, aniž by bylo zakázáno zase dokyselování vín na Jihu. Nechápu, proč by vinaři z Moravy měli nakupovat drahé mošty od jižanů, aby tím nahradili dvousetletou tradici doslazování cukrem a měnit tak tradiční vůni a chuť svých kvalitních vín. Je to v rozporu s principy vnitřního trhu a s tím nemohu souhlasit".

Sporný bod o zákazu doslazování vín, jak už bylo zmíněno v úvodu, ale z konečného znění reformy vypadl, a tak nelze hovořit o bloku, který si něco prosadil, aby převálcoval konkurenci.

V kontextu diskuse nemůže být výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož Nečasova vláda rozhodně nebyla "první", která by přišla s protikorupčními opatřeními, jak tvrdí senátor Vystrčil.

Vláda P. Nečase přijala zákon regulující anonymní akcie 5. května 2013. Protikorupční vládní strategie na období 2013 -2014 byla schválena 16. ledna 2013, návrh připravila a předložila K. Peake.

Nedá se ale říci, že se jedná o první protikorupční zákon v České republice. Mnoho protikorupčních zákonů a opatření ČR přijala v souvislosti se vstupem do EU. Několik příkladů (pdf. 185): "Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon č.320/2001 Sb.), Novela zákona č.61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (zákon č. 159/2000 Sb.) či zákon o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením (zákon č.137/2001 Sb.). "

Na základě informací poskytovaných Evropským parlamentem hodnotíme výrok jako pravdivý.

Meziparlamentní setkání organizovaná výborem pro vnitřní trh (IMCO) proběhla:

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation " (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace)

26. ledna 2010: " Combating late payment in commercial transactions " (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích)

27. dubna 2010: " Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians " (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů)

26. října 2010: " The internal market for professionals: How to make it work ?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?)

IMCO též pořádá pravidelná slyšení, jejich kompletní seznam je k dispozici zde (ang.)

Zdeněk Žák podle všeho mluví o rekonstrukci mostu v Brně-Řečkovicích. Ministerstvo dopravy připravilo mimořádnou kontrolu v brněnském závodě Ředitelství silnic a dálnic z důvodu možných pochybení při zadávání výběrového řízení. Idnes.cz k tématu píše: "Rekonstrukce mostu, která byla ještě v létě rozpočtována na 50 milionů korun, přijde totiž na více než dvojnásobek". Kvůli havarijnímu stavu mostu byla místo veřejného tendru použita metoda jednacím řízení bez uveřejnění.

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme také nenašli žádnou zmínku o osobním angažování Pavla Kočici v dané kauze, s výjimkou jeho obhajoby nové, vyšší ceny rekonstrukce kvůli nutnosti oprav ve větším rozsahu, než plánoval původní projekt.

Rovněž ani další údajný podíl Pavla Kočici na "rozmotávání problémů" se nám dohledat nepodařilo, výrok je proto neověřitelný.

Lisabonská smlouva stanoví, že od 1. listopadu 2014 by měl počet komisařů odpovídat 2/3 počtu členských států. Evropská rada však na summitu, který se konal 22. května roku 2013, rozhodla, že bude platit dosavadní pravidlo 1 stát = 1 komisař. K přijetí tohoto závazku bylo potřeba jednomyslné rozhodnutí, tedy souhlas každého členského státu. Všechny členské státy včetně České republiky hlasovaly tedy ve prospěch tohoto pravidla.

Tvrzení Andreje Babiše pochází z rozhovoru publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Pavlem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požaduje od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace.

Je možné, že tyto informace hrály roli ve skutečnosti, že Pavel Čihák nebyl nominován na ministra dopravy, jak vyplývá z vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nicméně nepodařilo se nám dohledat žádné další doklady o tom, že by tato skutečnost opravdu hrála roli v nenavržení Pavla Čiháka na post ministra dopravy. Rozhodnutí také mohlo být ovlivněno dalšími faktory a z tohoto důvodu tedy musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat, že by v některé zemi došlo ke zrušení daňových povinností prostřednictvím referenda, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zajistit zaměstnání pro vězně, je skutečně velkým problémem. Hlavním nedostatkem je, že věznice nedokáží zajisti kvalifikované pracovníky, proto mohou z větší části nabízet pouze nekvalifikované zaměstnance, o které není takový zájem.

Problémem je také fakt, že z důvodu bezpečnosti nemohou být všichni odsouzení zaměstnávání mimo věznice. Určitá část musí být zaměstnávána uvnitř areálu věznice, což zvyšuje náklady a omezuje spektrum nabízených služeb.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu.

Zaměstnanost vězňů v České republice byla k říjnu 2013 68,72%.

Informace o výrobních areálech uvnitř německých věznic se nám nepodařilo dohledat. Pravdou ovšem je, že v německých věznicích je dnes moderní a účinně organizovaná výroba, kde vězni plní stále složitější úkoly a o jejich práci je zde zájem ze strany věznic, vězňů i zaměstnavatelů.

Česká národní banka může k dosažení cíle (2% růstu cenové hladiny) využít různé nástroje, nejběžněji používané jsou dvě tzv. operace na volném trhu - změny úrokových sazeb a kurzové intervence. „Česká národní banka [...] bezezbytku využila svého hlavního měnověpolitického nástroje, když v závěru roku 2012 snížila úrokové sazby na technickou nulu (0,05%)." Nižší než technicky nulová úroková sazba v praxi být nemůže. Centrální banka tak nutně musela sáhnout po druhém nástroji, kterým je směnný kurz.

ČNB se skutečně s úrokovou mírou dostala na technickou nulu a musela tak vzhledem ke svému cíli sáhnout po kurzovém instrumentu měnové politiky, z čehož vyplývá pravdivost výroku.

Dne 21. února byla podepsána na Ukrajině dohoda o politickém řešení krize, která byla sjednána ministry zahraničních věcí Polska, Francie a Německa. Dohodu podepsali zástupci kyjevských demonstrantů s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Ruský ombudsman, zmocněnec ruského prezidenta Putina, skutečně odmítl tuto dohodu podepsat. Dle jeho vyjádření zůstalo několik otázek, na které nebyly dány jasné odpovědi.

Přestože v oficiálním prohlášení ruského Ministerstva zahraničí stojí, že jakákoliv důležitá rozhodnutí na Ukrajině, stejně jako ústavní reformy, by měly být schváleny v referendu, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný. Nelze totiž dohledat, zda tento argument zazněl na jednání o dohodě, jestli tímto argumentem Vladimír Lukin podmiňoval odmítnutí podepsání dohody a jestli takové návrhy zazněly nebo nezazněly v předešlých jednáních od zástupců obou ukrajinských táborů.