Přehled ověřených výroků

Výčet zrušených i založených velvyslanectví odpovídá údajům z Ministerstva zahraničních věcí a usnesení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda skutečně 25. srpna 2010 rozhodla (.pdf), že budou do konce ledna následujícího roku zrušena velvyslanectví v konžské Kinshase, venezuelském Caracasu, keňském Nairobi, jemenském San'á a kostarickém San José. Ambasády byly poté k 1. únoru 2011 uzavřeny.

Následně byla v letech 2012 a 2013 založena velvyslanectví v Jerevanu, Yangonu (Rangúnu), Bogotě, Dakaru, Phnompenhu, Dauhá, Podgorici a zavřena a znovuotevřena byla ambasáda v Lucemburku.

Evropský parlament (pdf.) měl v minulosti v legislativním procesu poradní úlohu, nicméně v současné době je společně s Radou rovnocenným zákonodárným orgánem v převážné většině oblastí.

Lisabonská smlouva (ke stažení zde) výrazně posiluje pravomoci Evropského parlamentu. Ten díky ní mj. rozhoduje o valné většině legislativy EU, a zároveň pod postup spolurozhodování Parlamentu a Rady ministrů spadá vice než 40 nových oblastí.

Při přijímání legislativních aktů se rozlišuje řádný legislativní postup (spolurozhodování), při kterém mají Parlament a Rada rovnocenné postavení, a zvláštní legislativní postupy, jež se uplatňují pouze ve specifických případech, kdy má Parlament pouze konzultační roli.

I přes posílení EP ve valné většině legislativních postupů stále existují procesy, ve kterých je EP pouze nezávazně konzultován a jeho názor není nikterak závazný pro Radu nebo Komisi.

Evropská komise má skutečně jediná právo legislativního podnětu.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Abolice je pouze jeden druh milosti, navíc zmiňovaný případ se týká člověka s nevyléčitelnou nemocí.

O zastavení trestního stíhání prezidentem (kterému se říká také abolice) pojednává § 11 a § 366 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

Podle tohoto zákona má prezident republiky pravomoc zastavit trestní řízení udělením milosti nebo amnestie.

§ 11 – Nepřípustnost trestního stíhání uvádí, že:

" (1) Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
a) nařídí-li to prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii "

§ 366 – Udělení milosti potom:

" (1) Prezident republiky na základě práva daného mu ústavou uděluje milost.
(2) Prezident republiky stanoví, v kterých případech může ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost provést a bezdůvodnou žádost zamítnout.
(3) Nařídí-li to v řízení o udělení milosti prezident republiky, trestní řízení se zatím nezahájí nebo se v zahájeném trestním řízení nepokračuje a obviněný se propustí z vazby, anebo se výkon trestu odloží nebo přeruší."

Podobně se vyjadřuje i například právnická encyklopedie, portál Eprávo či Wikipedie.

V případu, o kterém se v Otázkách Václava Moravce mluvilo, jde o trestní stíhání ve věci maření výkonu úředního rozhodnutí. Obžalovaným je muž, který je po poranění míchy a mozku při autonehodě již 10 let upoután na lůžko a není schopen vnímat smysl trestního stíhání. O zastavení stíhání přitom požádal sám žalobce.

Ve zmiňovaném článku se nicméně uvádí, že muž "po autonehodě je už téměř deset let upoután na lůžko. Následky zranění jsou trvalé, " a dále pak, že "poranění hlavy je navíc spojené s nevyléčitelnou psychickou poruchou a stav muže je podle znaleckého posudku neměnný". Miloš Zeman tedy korektně nepopisuje ani princip abolice, ani zdravotní stav obžalovaného, výrok je tedy v obou částech nepravdivý.

V prosinci roku 2000 vláda Miloše Zemana předložila sněmovně návrh služebního zákona, který byl nakonec schválen a vyhlášen 28. května 2002 ve Sbírce zákonů.

Přestože má Česká republika služební zákon již od roku 2002, podstatná část tohoto zákona nenabyla účinnosti. Odložena byla již pětkrát, naposledy na leden 2015.

Těsně před Vánoci předložili sociální demokraté novelu, která novelizuje služební zákon z roku 2002 a kterou již prosazovali v minulém volebním období. Této novele ovšem vyjádřila nesouhlas tehdejší vláda Jiřího Rusnoka, označila ji za nepoužitelnou a některé její body pravděpodobně i v rozporu s Ústavou.

Projednávání tohoto návrhu je ustanoveno na schůzi, která se uskuteční 21. ledna 2014.

Na základě výše uvedených informací označujeme výrok za pravdivý.

O záměru vicepremiéra Andreje Babiše odvolat šéfa Finančního analytického útvaru Milana Cícera informovala začátkem února Mladá fronta Dnes. Faktem ovšem je, že toto Andrej Babiš nikdy veřejně neprohlásil. Český rozhlas následně informoval o tom, že Cícer odchází na vlastní žádost a nebyl odvolán, nýbrž přeložen. Cícer to sám potvrdil.

Babiš se rovněž vyjádřil, že je rád, že Milan Cícer ve strukturách resortu zůstává.

Co se týče druhé části výroku, Andrej Babiš skutečně v České televizi prohlásil směrem k Miroslavu Kalouskovi: „Měl nějaké zájmy proti ministrovi ODS Vondrovi a kmotrovi Rittigovi, tak používal pana Cícera na tyto věci ". Uvedly to shodně servery Idnes.cz a Aktuálně.cz.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Martin Roman skutečně v roce 2008 řekl, že Česká republika bude po roce 2015 trpět nedostatkem elektrické energie.

Jeho tvrzení vycházelo ze závěrů Pačesovy komise, která předpokládala, že se po roce 2015 začne projevovat nedostatek uhlí a bude nutné na tento problém určitým způsobem reagovat. Jedním z řešení bylo i posilování jaderné energetiky.

Jaderná elektrárna Temelín v období leden–prosinec 2012 vyrobila 15 000 GWh elektřiny.

Celkový vývoz elektrické energie z České republiky tvořil v roce 2012 28 707 GWh elektřiny.

Martin Roman v roce 2008 řekl, že se po roce 2015 začne Česká republika potýkat s nedostatkem elektrické energie z vlastních zdrojů. Pravděpodobně vycházel z údajů od Pačesovy komise.

Podle údajů za rok 2012 Česká republika skutečně vyváží skoro dvakrát tolik elektrické energie, jako vyrobí celý Temelín.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V návrhu volebního systému Karla Janečka se konkrétně píše: " Každý volič disponuje dvěma plusovými hlasy. Buď zvolí politickou stranu jako celek, což znamená, že oba její kandidáti získají po jednom hlase, nebo své hlasy přidělí dvěma kandidátům z odlišných kandidátních listin. Volič má také jeden minusový hlas, který udělí kandidátovi z kterékoliv kandidátky, kterého v poslanecké sněmovně nechce. Všechny hlasy mají stejnou váhu, tudížza každý plusový hlas se kandidátovi jeden bod přičte a za každý minusový jeden bod odečte." Na svém webu pak Janeček také ještě uvádí, že změnou projde také počet volebních obvodů, kdy ze současných 14 se jejich počet zvýší na 81.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v otevřeném dopise premiérovi Sobotkovi ve věci uvalení sankcí Rusku nefigurují jména místopředsedy Kalouska ani předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga.

Tento otevřený dopis byl projednáván na pochodu proti ruským intervencím na Krymu, jehož se místopředseda Kalousek také účastnil.

Dne 20. února 2014 vyjednávali v Kyjevě ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Jednalo se o dalším řešení ukrajinské krize, o zkrácení prezidentského období a o vypsání předčasných parlamentních voleb. V průběhu jednání byli ministři zahraničních věcí v kontaktu s ostatními šéfy diplomacie zemí EU, kteří se nacházeli v Bruselu. Ve stejný den se totiž v Bruselu konalo mimořádné zasedání ministrů zahraničí EU. Na programu jednání byly sankce a jejich uvalení na osoby odpovědné za násilí a použití nepřímé síly na Ukrajině.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Obě jednání probíhala současně, nicméně mimořádné zasedání ministrů zahraničí EU se konalo v Bruselu (Belgie), nikoliv v Lucembursku.

Výrok hodnotíme na základě volebního programu strany jako pravdivý V části Stát program říká: " Dějiny českého státu nezačínají v roce 1993, ani v roce 1918, ale o celé tisíciletí dříve. Tendenci budovat po první světové válce zcela nový stát bez návaznosti na předchozí politické a právní tradice, považujeme za jeden z nejvážnějších omylů československé politiky."