Přehled ověřených výroků

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger byl iniciátorem tzv. zátěžových testů jaderných reaktorů, jejichž nápad vznikl v důsledku událostí ve Fukušimě. Hlavním cílem testů bylo posoudit bezpečnost a spolehlivost jaderných elektráren v případě mimořádných přírodních událostí (povodně, zemětřesení).

Členské státy vyjádřily nesouhlas s původním plánem zátěžových testů, který neobsahoval testy simulující havárie letadel. EU se následně v květnu 2011 shodla na parametrech zátěžových testů, dle nichž byly zahrnuty do specifikace zátěžových testů účinky zřícení letadel na bezpečnost jaderných elektráren. Zátěžové testy následně proběhly a potvrdily vysokou úroveň bezpečnosti.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Je pravda, že s nápadem stresstestů přišel komisař Öttinger, a tyto testy jsou koncipovány na extrémní situace. Národní státy ale nesouhlasily s původním plánem zátěžových testů nikoli z důvodu jejich přehnanosti, ale naopak nedostatečnosti. Jejich názor byl navíc následně akceptován a zohledněn ve schváleném plánu.

24. července 2013 na tiskové konferenci po jednání vlády byl premiér Rusnok dotazován Klárou Brunclíkovou z TV NOVA stran odměňování na Úřadu vlády. Dotaz zněl: " Já mám krátký dotaz, co se týče rozdělení odměn Petrem Nečasem, zajímal by mě názor pana premiéra na to, co si o tom přerozdělování odměn myslíte, jaký na to máte názor? "

Je tedy pravdou, že premiér reagoval na zmíněný Úřad vlády a nikoli celou státní správu, neboť kompetence premiéra nepokrývala udělování odměn v rámci všech resortů, ale pouze na Úřadu vlády.

Pro srovnání odměn jednotlivých vlád uvádíme data Českého rozhlasu, která vychází ze zveřejněných odměn na stránkách Vlády ČR: Vláda Nečase rozdala na odměnách v prvním pololetí roku 2013 přesně 243 812 636 Kč a kabinet Jiřího Rusnoka 179 657 670 Kč.

Vláda zveřejnila odměny a platy za roky 2007 – 2009, 2010 – 2012 a 2013.

Výrok Petra Macha odpovídá údajům z britských i evropských médií. Na základě výzkumu veřejného mínění bylo zjištěno, že 56% Britů by hlasovalo pro vystoupení z EU, o této skutečnosti informoval 17.11.2012 TheGuardian.Obdobné informace uvádějí také servery Presseurope, Independent.co.uk a express.co.uk (z 5.6.2013).

Evropská Komise zřídila v roce 2007 takzvanou Skupinu na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, která měla za cíl "snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012". Jejího předsednictví se ujal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber.

V prosinci 2012 prodloužila Komise Skupině mandát do konce roku 2014 a definovala nové cíle.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravda, že všech Žákem uváděných 1500 lidí zůstalo v ČD Cargo. 400 lidí podle vyjádření z této společnosti na konci roku svá místa opustilo.

Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení ČD Cargo a dostali jsme tuto odpověď:
"Přeji dobrý den.
Původně se skutečně počítalo s propuštěním cca 1600 zaměstnanců ke konci roku 2013. Díky aktivní obchodní politice se ale společnosti daří získávat nové zakázky a nahradit jimi dříve ztracené přepravy. To se samozřejmě projevilo i výrazně menším propouštěním. Na konci roku tak odešlo jen cca 400 zaměstnanců.
V tuto chvíli má ČD Cargo již zasmluvněno a podepsáno cca 95 % plánovaných tržeb z vlastní přepravy na rok 2014 a schválený podnikatelský plán na rok 2014 počítá s provozním ziskem 2 miliony korun.
S přátelským pozdravem

Mgr. Radek Joklík
GŘ KGŘ | 2. oddělení tiskové
T: 420 972 232 532, M: 420 724 845 091
E: joklik@gr.cd.cz"

Dle záznamu o hlasování na stránkách Poslanecké sněmovny hlasovali pro konečné schválení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2014 19. prosince 2013 všichni poslanci koalice (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) kromě dvou omluvených poslanců z ČSSD – Michala Haška a Zuzany Kailové.

Schválený zákon (.pdf) č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 můžeme nalézt na stránkách Ministerstva vnitra pod částkou č. 184. Zmiňovaný schodek je skutečně ve výši 112 miliard (paragraf 1 odst. 1 Zákona).

Dle informací na serveru tiscali.cz se Andrej Babiš v době, kdy probíhalo první čtení zákona o státním rozpočtu (konkrétně 6. prosince 2013), vyjádřil v tom smyslu, že v případě účasti hnutí ANO v koaliční vládě, předloží hned na prvním jednání vlády návrh na vytvoření rezervy státního rozpočtu, která by mohla činit 7–12 miliard korun. 9. prosince publikovalo hnutí ANO na svém webu článek, v němž navrhuje vytvoření rozpočtové rezervy ve výši 7 miliard korun (tedy ještě více, než 5 miliard). Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman se dle serveru iDNES.cz měl takto vyjádřit při návštěvě ve Žluticích dne 15. ledna 2014.

Vývoj cen uranu popisuje web InvestmentMine, cenový vrchol uran dosáhl v roce 2007, kdy v maximu stál bezmála 140 dolarů za 1 libru váhy. Tato maximální cena je skutečně desetinásobkem ceny z let přelomu tisíciletí. Nicméně od dosažení vrcholu ceny opětovně klesají, v současné době stojí libra uranu 35 dolarů, což znamená zhruba dvoj-trojnásobek cen z přelomu tisíciletí.

Miloš Zeman se mýlí také v tom, že jsme jediná evropská země s vlastními ložisky. Nalezišti uranu dle dat OECD z r. 2009 disponovaly (.pdf, s. 18) také např. Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko nebo Ukrajina.

Těžba uranu pak probíhá na Ukrajině, v Rumunsku, Německu nebo Francii.

Dle věstníku veřejných zakázek, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo k zakázce na zajištění dodávek tabulek registračních značek 1.7. 2013 vydáno tzv. oznámení předběžných informací. Jde o první krok v celém cyklu zadávání zakázky, na který musí k jejímu plnému vyhlášení navazovat tzv. oznámení o zakázce a nakonec tzv. oznámení o zadání zakázky (viz. nápověda k věstníku, 8. otázka). Zakázka je v tomto smyslu tedy skutečně připravena.

O historii veřejných soutěží na registrační značky se zmiňuje např. server ČT24. Dle jeho informací firma HICON vyrábí pro stát značky již od r. 1994. V roce 2001 byla s firmou HICON uzavřena nová smlouva, ale bez veřejné soutěže.

Na základě evidence z věstníku veřejných zakázek a informací na serveru ČT24 hodnotíme výrok Zdeňka Žáka jako pravdivý.

Ve výroku nehodnotíme část o "mnoha dalších případech" (viz navazující výrok, který se věnuje otázce toho, co MD za poslední dvě desetiletí soutěžilo).

Do 1. ledna letošního roku se financování církví řídilo zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona poskytoval stát registrovaným církvím příspěvek především na platy duchovních, ale i na financování dalších výdajů.

Účinnost tohoto zákona byla zrušena zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, čili o tzv. církevních restitucích. Tento zákon v §17 upravuje financování církví, zavazuje se poskytovat příspěvek na podporu jejich činnosti pouze po následujících 17 let, kdy se navíc „od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce“.

Podle údajů ministerstva kultury činil tento příspěvek (.xls) v roce 2012 1,4 miliardy korun. Příspěvek během let postupně narůstal, jak je patrné z následující tabulky:

v tis. Kč19942000200620112012Počet duchovních2,5783,5014,2854,8924,892Platy (včetně pojistného)281,267568,8731,007,2711,348,0001,348,000Příspěvek CELKEM377,399662,5381,113,8981,444,7531,440,815

V dlouhodobém výhledu má tedy skutečně dojít k finanční nezávislosti církvi na státu, tvrzení o „několika miliardách ročně“ je ale přehnané a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Maastrichtská kritéria jsou čtyři (případně pět, dle terminologie), nicméně praktický vývoj podmínek přístupu k euru Miloš Zeman popisuje korektně.

Konvergenční (maastrichtská) kritéria jsou základní podmínkou pro vstup do eurozóny (přijmutí eura) a jsou 4 (5 pokud kritérium o udržitelnosti veřejných financích rozdělíme na pravidlo o deficitu veřejných financích a míry veřejného zadlužení):

1. Kritérium cenové stability

2. Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí

3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

4. Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II

Jakým způsobem ČR plní tato kritéria aktualizuje Ministerstvo financí ČR ve zprávě plnění o ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf.). Z této zprávy vyplývá (str. 3–4), že ČR v současnosti i ve střednědobém výhledu splňuje první 3 kritéria. ČR nemůže plnit kritérium čtvrté, neboť:

„Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným, minimálně dvouletým setrváním národní měny v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Vyhodnocení plnění kritéria účasti v mechanismu směnných kursů bude možné teprve poté, co Česká republika vstoupí do ERM II a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Česká měna se zatím do systému nezapojila, proto také nemá stanovenou centrální paritu k euru, vůči níž by se sledovaly fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria“.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý – podle zprávy Ministerstva financí plníme první tři kritéria a nic nám ani nebrání v tom, abychom vstoupili do ERM II, byl zafixován kurz koruny vůči euru a ČR započala dvouleté období nutné pro přistoupení k eurozóně.