Andrej Babiš
...náklady na zdravotní pojištění v roce 1998 bylo sto miliard. Dneska je 224 miliard, ano, víc než sto procent.
Podle informací (.pdf, str. 33) Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví v roce 1998 107,4 miliard korun a v roce 2012 (poslední dostupná data) 231,2 miliard korun. Tyto informace skutečně odpovídají slovům ministra Babiše.
Výdaje VZP jsou však pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách – viz např. rozvahu (.pdf) společnosti za rok 2012 od strany 71.
Martin Pecina
To ten zákon původně připravilo, mělo ho v gesci (myšleno je Ministerstvo práce a soc. věcí v případě zákona o státní službě - pozn. Demagog.cz). A potom se to přesunulo na Ministerstvo vnitra, až vlastně před dvěma lety.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o změně gesce u zákona o státní službě jako pravdivý.
Původní (a schválený) návrh služebního zákona mělo skutečně v gesci Ministerstvo práce a sociální věcí a byla to až vláda premiéra Petra Nečase, která pověřila novým zpracováním této normy Ministerstvo vnitra.
Vládní návrh služebního zákona v roce 2000 předložil kabinet Miloše Zemana a záštitu nad ním mělo Ministerstvo práce a sociální věcí v čele s Vladimírem Špidlou.
Zemana vláda ve svém usnesení 1. listopadu 2002 (bod II) uložila Špidlovi, aby vypracoval verzi zákona, kterou následně předloží do legislativního procesu.
Tento zákon byl přijat v roce 2002 a stal se součástí sbírky zákonů, ovšem zatím stále ještě nenabyl účinnosti.
V únoru 2012 pak vláda Petra Nečase schválila základní teze nové podoby tohoto zákona a uložila Ministerstvu vnitra 15. února 2012 (tehdy v jeho čele stál Jan Kubice) aby jej zpracovalo.
Vláda zastoupená v této věci Janem Kubicem pak tento zákon předložila Poslanecké sněmovně 13.6.2013 - jeho projednávání však bylo ukončeno s koncem volebního období.
Štefan Füle
Nejvíc mě vždycky dokáže překvapit, když mi někdo dává do úst něco, co jsem nikdy neřekl. Naopak, vždycky jsem patřil k lidem, ať už to bylo v komisi, ve vystoupeních v radě i v Evropským parlamentu, který říkali, že ti politici, který říkají, že asociační dohoda je o tom, buď Rusko, buď Moskva nebo Brusel, že to je falešná politika.
Štefan Füle odmítá tlak na Ukrajinu ohledně udržování vztahů zároveň s EU i s Ruskem, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Veřejně prohlašuje, že na Ukrajinu nesmí být vyvíjen tlak v souvislosti s podpisem asociační dohody s EU. Například v srpnu 2013 Füle prohlásil, že je možné, aby Ukrajina nadále udržovala vztahy s Ruskem. Podobně se vyjadřoval v projevu 11. října 2013 v Kyjevě, kde nazval tlaky spojené s podpisem asociační dohody mýtem. Snahu ukázat, že se nejedná čistě o geostrategickou dohodu, můžeme vyčíst i v projevu z 13. března 2013.
Štefan Füle ve svých projevech prezentuje snahu o přidružení Ukrajiny k EU, ale zároveň říká, ačkoliv ne vždy zcela explicitně, že není cílem Ukrajinu odtrhnout od jiných partnerů (například od Ruska).
Bohuslav Sobotka
Tak já jsem se přirozeně ptal prezidenta republiky na ten další časový harmonogram a dostalo se mi ujištění, koneckonců to potvrdilo i veřejné vystoupení prezidenta republiky, že vláda bude jmenována do konce tohoto měsíce.
Výrok premiéra Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě informací z médií jako pravdivý.
Prezident Miloš Zeman se vyjádřil pro zpravodajskou agenturu reuters (český přepis rozhovoru dostupný z článku ČT zde (.doc)) v tom smyslu, že jmenování nové vlády do konce ledna je velmi realistický předpoklad. Ačkoliv toto vyjádření prezidenta nelze brát jako definitivní ujištění, je pravděpodobné, že prezident vládu do konce tohoto měsíce jmenuje.
Tomio Okamura
Já jsem je (obce v senátním obvodě Okamury - pozn. Demagog.cz) za ty dva roky skutečně objel všechny, včetně opakovaných besed, a když se mi podařilo všem vysvětlit principy přímé demokracie, tak jsem vyhrál i nad hejtmanem ČSSD 70:30.
Seznam (výčet) všech předvolebních "výjezdů do obcí" kandidáta do Senátu a hejtmana zlínského kraje za ČSSD Stanislava Mišáka se nám nepodařilo dohledat.
Tomio Okamura uvádí seznam "veřejných vystoupení" na své webové stránce. Zde můžeme zjistit, že ve zmíněném dvouletém období před senátními volbami (cca 20.10.- 2010 - 20.10.2012) vystoupil celkem na 86 místech po celé ČR. Z tohoto počtu však náleží do diskutovaného senátního obvodu č. 80 - Zlín cca 12 obcí. To zdali je však tento výčet výjezdů na Okamurově webu vyčerpávající - s ohledem na absenci dat - říci nelze.
Výrok na základě výše uvedených skutečností označujeme jako neověřitelný.
Vít Bárta
Já jako bývalý ministr dopravy jsem bojoval přesně za to, aby se začaly reklamovat nekvalitní silnice
Bývalý ministr Vít Bárta se skutečně během svého působení na ministerstvu dopravy zasadil o reklamaci nekvalitní opravy silničních komunikací.
Zvláštní pozornost v médiích pak byla věnována reklamacím vůči stavební společnosti Skanska. Podle serveru iDnes se bývalý ministr dopravy vyjádřil k reklamacím těmito slovy:
"V pondělí naši právníci s využitím všech nástrojů zvýší tlak na společnost Skanska, která s námi nechce moc kooperovat...." Společnost Skanska ovšem nebyla jedinou firmou vůči které byly zmiňované reklamace namířeny, dále lze uvést například společnost Eurovia CS či Strabag, které pracovaly na úseku dálnice D1 označovaném také jako D47.
Výrok tedy na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.
Oldřich Vlasák
Ta jednání (o alokaci prostředků na příští programové období, pozn.) byla složitá a velmi dlouhá, České republice se postupně podařilo zvýšit prostředky na kohezi o 400 milionů eur ve srovnání s tím, kolik bylo v prvotních návrzích.
Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě tiskového brífinku Petra Nečase po jednání Evropské rady v listopadu roku 2012 a článku z portálu EurActiv jako nepravdivý.
Je pravdou, že jednání ohledně alokaci finančních prostředků z fondů EU na programové období 2014-2020 byla složitá a Česká republika se snažila přidělenou sumu navyšovat. Uvedená suma 400 milionů eur ovšem není pravdivá, ČR se podařilo oproti návrhu z mimořádného summitu Evropské rady v listopadu 2012 (19,5 resp. 19,6 mld. eur) podařilo zvýšit přidělenou alokaci na současných 20,5 mld. eur, tedy přinejmenším o 900 milionů eur.
Tak my jsme byli přizváni zatím od jedné jediné strany, a to bylo ANO Andreje Babiše. Ten výsledek byl prezentován i v médiích. ANO řeklo ústy paní Jourové, že jsme se, že tam nebyly v těch zásadních věcech nějaké rozdíly.
Místopředsedkyně ANO Věra Jourová prohlásila po společné schůzce s Tomiem Okamurou: "Nenarazili jsme na zásadní neshodu v našich programech."
Sám Tomio Okamura řekl Parlamentním listům 29. října, že má naplánovanou schůzku s ANO a že Bohuslav Sobotka slíbil, že sociální demokraté se mu ozvou. Podle serveru novinky.cz proběhla neformální schůzka "s někým z vedení ČSSD", není však jasné s kým, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který je momentálně jediným členem vyjednávacího týmu, trvdí, že se s Tomiem Okamurou nesešel.
Média prozatím nepřinesla zprávy o jiných vyjednáváních mezi Úsvitem a dalšími stranami.
Jan Mládek
My jsme jednali ve Varšavě s Poláky o tom, že by se lépe propojily plynová potrubí mezi Českou republikou a Polskem, protože Poláci staví ve Svinoústí terminál na zkapalněný zemní plyn, který by byl zřejmě dovážen z Alžírska a Kataru, a pak by eventuálně mohla mít, když se samozřejmě posílí ty spoje, Česká republika přístup k tomuhle alternativnímu zdroji.
Dne 5. března 2014 jednal předseda vlády Bohuslav Sobotka s polským premiérem Tuskem. Kromě jednání o česko-polské spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, bylo na programu také jednání o propojení energetického trhu. Dle slov Bohuslava Sobotky ČR dlouhodobě participuje na projektech, které mají zajistit energetickou nezávislost. V minulosti došlo k otevření prvního propojení plynovodu mezi Polskem a ČR. Na jednání 5. března Bohuslav Sobotka mimo jiné také diskutoval o tom, aby došlo k zintenzivnění práce na výstavbě druhého propojení. Premiér rovněž uvedl, že se v Polsku staví terminál, který by měl mít možnost přijímat velké zásilky zkapalněného plynu.
V květnu 2009 podepsal (.pdf, str. 55) polský prezident Lech Kaczyński zákon upravující výstavbu terminálu LNG v polském Svinoústí. Producentským zemím, které budou transportovat zkapalněný plyn do Polska, dominuje Katar (.pdf, str. 55). Regionální propojení přenosových soustav je tak prvním krokem, jak může ČR v budoucnu prostřednictvím LNG terminálu snížit svou závislost na ruském plynu (.pdf, str. 40).
Petr Fiala
Hnutí ANO, které se snažilo deklarovat jako strana, která míří na středopravého voliče nebo hnutí, které míří na středopravého voliče (...) Nakonec hlasuje prakticky ve všem se sociální demokracií a ještě mnohokrát jsou poslanci hnutí ANO v situaci, že se jich zastávají kolegové z KSČM. Tak to je realita, která ve sněmovně nyní je.
Andrej Babiš se o hnutí ANO v médiích vyjadřoval jako o hnutí spíše středovém„široce rozkročeném“ hnutí. Média, jako například idnes.cz, pak psala o umístění strany napravo od středu. Podobně jej podle analýzy České televize viděli jeho voliči (strana 28).
Po vstupu do Sněmovny hlasují poslanci ANO převážně s dalšími stranami vznikající koalice, již několik návrhů však získalo širší podporu, kdy se k ANO, ČSSD a KDU-ČSL přidala i zmiňovaná KSČM nebo Úsvit. Jednalo se například o podporu zvýšení příspěvku na státní pojištěnce, které již dříve odsouhlasil Senát svým zákonným opatřením. Širokou podporu stran (mimo ODS a TOP09) pak měl také návrh státního rozpočtu v prvním čtení.
Z kontextu debaty vyplývá, že "zastáváním se" myslel Petr Fiala společnou podporu zákonům, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
