Ivan Langer
...ministr vnitra nerespektoval stanovisko k tomu povolaného orgánu podle zákona, podle služebního zákona, tedy své poradní komise, která mu nedoporučovala takovýto krok dělat.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z online médií.
Podle serveru Lidovky.cz ministr vnitra v demisi Pecina se skutečně "rozhodl neakceptovat stanovisko své poradní komise, která mu radila, aby řízení zastavil a počkal na rozhodnutí správního soudu."
Pecina k tomu na vysvětlenou dodal dodal: "To je pro mě věc, která je pro mě naprosto nepřijatelná - čekali bychom další dva nebo tři měsíce," zdůraznil. Podle něj by takové čekání dále destabilizovalo policii."
Případu se věnovala také další média, např. iHNed.cz, nebo Aktuálně.cz
Výběrová komise je pak skutečně ošetřena zákonem o službě státních zaměstnanců, konkrétně v paragrafu 19.
Richard Falbr
Ta specifika EP spočívá v tom, že tady není vladnoucí koalice a opozice, že tady máme frakce a potom ty jednotlivé národní delegace, zejména ty silné, Francouzi, Němci, prosazují zájmy svých zemí.
Evropský parlament a jednání na unijní půdě podléhají určitým specifikům. Z toho důvodu hodnotíme výrok Richarda Falbera jako pravdivý.
Evropský parlament je na rozdíl například od českého Parlamentu specifický tím, že postrádá klasickou vládu (koalice a opozice). Existují zde politické skupiny, výbory a delegace.
Poslanci jsou rozděleni do sedmi skupin podle své politické příslušnosti a žádný poslanec nesmí být členem více jak jedné skupiny. Na základě dohody v rámci skupiny pak poslanci hlasují pro jednotlivé návrhy.
Kromě toho zde fungují výbory, které připravují legislativní návrhy a každý z nich se zaměřuje na specifickou oblast.
Dále zde působí delegace, kterých je v současnosti 41 a zajišťují vztahy s parlamenty třetích zemí.
Prosazování národních zájmů na půdě EU je běžnou součástí politiky. Všechny státy prosazují své národní zájmy, ale menší delegace na rozdíl od velkých nemají sílu své zájmy prosadit osamoceně.
Této problematice se věnují mnozí autoři, například Janina Thiem, Stefanie Bailer, Jeong-Hun Han aj.
Martin Pecina
Václav MORAVEC: Doporučil byste svému nástupci, aby vznikl, respektive byl obnoven útvar, celorepublikový útvar, který se nazýval Finanční policie? Martin PECINA: No já už jsem to říkal před třemi lety, že tomu nakloněn nejsem, protože vznik nového útvaru, víte, zrušit něco, to jde poměrně rychle.
Na základě vyjádření v deníku Právo Martin Pecina neuvažoval o obnově Finanční policie a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Martin Pecina v roce 2010 jako ministr vnitra skutečně odmítl obnovení útvaru Finanční policie, která byla za ministra Langera zrušena. Informoval o tom deník Právo 18. ledna 2010. Znovuzavedení tohoto útvaru pak není ani mezi doporučeními, která by měla podle Martina Peciny zvýšit efektivitu zjišťování finančních podvodů.
Zdeněk Žák
Společným jmenovatelem na Ministerstvu dopravy v minulosti bylo, že se nesoutěžilo skoro nic. Společným jmenovatelem mého působení na Ministerstvu dopravy je, že na všechny klíčové agendy, jsme začali připravovat soutěže a otevřená výběrová řízení...Ve všech klíčových agendách, ve kterých se tady dvacet let nesoutěžilo, má Ministerstvo dopravy dnes buď v běhu soutěže nebo jsou těsně před spuštěním.
Problém ověření tohoto výroku spočívá v jeho šíři. Pro korektní zhodnocení pravdivosti Žákova tvrzení by bylo zapotřebí prozkoumat všechny veřejné soutěže/zakázky ministerstva za posledních dvacet let. To není v našich silách a není to možné ani vzhledem k nedostupnosti veřejných zdrojů.
Obecně můžeme konstatovat, že za Žákova působení se skutečně připravuje v resortu např. tendr na registrační značky, nicméně na druhou stranu jsou dohledatelné také případy, kdy ministerstvo pod jeho vedením přidělilo zakázku přímo vybranému subjektu bez jakékoli soutěže (konkrétní případy zde a zde).
Pomocí webu vsechnyzakazky.cz můžeme sledovat výběrová řízení na ministerstvu od roku 2007. Tento zdroj však neurčí, které zakázky měly být zadávány v "minulosti" bez soutěže a navíc i zmapované tendry nelze snadno řadit z pohledu resortu mezi klíčové či naopak.
Tomio Okamura
Poprvé v české historii se dostal nějaký politický subjekt, anebo hnutí, které bylo založeno pár měsíců před volbami, tak se dostalo do Poslanecké sněmovny. Je to český historický rekord.
Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo založeno v květnu 2013, přičemž na Ministerstvu vnitra bylo zaregistrováno dne 19. června 2013.
Co se týče jiných stran, které byly založeny několik měsíců před volbami, můžeme hovořit o Unii Svobody, která byla zaregistrovaná v lednu 1998 a kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v červnu 1998. Unie svobody získala 8,6 %, tedy 19 mandátů, (pozn. tato strana kandidovala spolu s Demokratickou unii, která ale získala pouhých 1,45%).
Dalším příkladem je strana TOP 09, která oficiálně vznikla na konci listopadu 2009, kdy byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra. Volby v květnu 2010 skončily pro TOP 09 velkým úspěchem, strana získala 16,7% hlasů.
Pane redaktore, když jsem šel do těchto Otázek, tak mi dramaturg sliboval, že se nebudeme bavit o probíhajícím správním řízení, abysme nebyli nařčeni z toho, že se vy nebo já to správní řízení snažíme jakýmkoli způsobem ovlivnit.
Pro ověření výroku jsme kontaktovali dramaturgii pořadu Otázky Václava Moravce, na základě jejich odpovědi hodnotíme výrok jako nepravdivý. Pro úplnost citujeme plné znění e-mailu od dramaturgyně pořadu Hany Andělové (zvýraznění Demagog.cz).
"Žádný ze dvou dramaturgů OVM (tedy ani pan Franěk, ani já), s panem Pecinou přímo nehovořil. Komunikace probíhala standardně na úrovni asistentky pořadu. Pan ministr Pecina skutečně při prvním oslovení podmínil účast v OVM tím, že se nebudeme ptát na kauzu Červíček-Lessy. Asistentka pořadu za mé přítomnosti panu ministrovi sdělila, že mu něco takového samozřejmě nemůžeme v žádném případě slíbit, nicméně že rozhovor povedeme i na jiná témata. Následně pan ministr obdržel písemně seznam okruhů, který připojuji níže. Pan ministr v následném telefonickém rozhovoru s asistentkou k poslednímu bodu okruhů poznamenal, že pokud se moderátor na kauzu Lessy skutečně zeptá, nic k tématu neřekne, což ovšem je jeho nesporné právo.
Pan ministr obdržel tento seznam okruhů: --služební zákon --situace v elitních policejních útvarech --efektivita spolupráce Policie a tajných služeb (viz Výroční zpráva BIS 2012) --zvýšení počtu policistů --boj s extremismem --agenda MV do skončení funkčního období kabinetu
Doufám, že jsou informace dostačující. Jak jistě chápete, podobné přísliby našim hostům zásadně neposkytujeme."
Karel Schwarzenberg
Není to prolomení, to bych naprosto popíral, že to jde prolomení Benešových dekretů. Především v Benešových dekretech je výslovně řečeno, že se netýká těch, kteří se zachovali k republice loajálně, a to v tomto případě bylo oproti tedy vulgo názvu německých rytířů se chovali loajálně k republice, jak říkám, několik z nich šli do koncentráku a šéf řádu měl velmi jasný stanovisko v tom.
Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy stanovuje, že se konfiskuje mimo jiné majetek „osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem“.
Podle historie na webu Řádu německých rytířů byli skutečně někteří členové řádu vězněni v koncentračních táborech a nacistických vězeních, několik členů se pak zúčastnilo atentátu na Hitlera v roce 1944. Zmíněný „šéf řádu“, velmistr Robert Schälzky žil podle tohoto webu „v budově řádové komendy v Opavě, hájenky v Podlesí a často byl vyslýchán gestapem“.
Dá se tedy říct, že tato stručná historie potvrzuje slova Karla Schwarzenberga a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
prostě ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy v oblasti výkonu veřejné správy, v oblasti vnitřní bezpečnosti, v oblasti, teď to řeknu laicky, fungování hasičského záchranného sboru, do působnosti ministerstva vnitra spadá civilní rozvědka, do působnosti ministerstva vnitra spadá Česká pošta, státní podnik.
Všechny Ivanem Langrem vymezené oblasti působnosti Ministerstva vnitra se shodují s informacemi uvedenými na webových stránkách zmíněného úřadu.
O zmiňované civilní rozvědce a státním podniku Česká pošta uvádíme informace zde:
Miloš Zeman
Kolegyně a kolegové, napsal jsem sice několik knih o společenských vizích, ale nejsem tak autorsky ješitný, abych předpokládal, že jste je všichni četli.
Miloš Zeman je autorem knih:
Význam slova vize je podle slovníku cizích slov: vidina, zjevení, představa, vidění do budoucnosti. Miloš Zeman ve třech svých knihách (Naše posttotalitní krize a její možná východiska, Varovná prognostika: Kniha, která v roce 1991 nevyšla, a Vzestup a pád české sociální demokracie) píše o společenských vizích, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vladimir Putin
Tak to bylo v roce 1999 v Jugoslávii, my si to dobře pamatujeme. Bylo těžké tomu uvěřit, já jsem nevěřil svým očím, ale na konci 20. století byly na jedno z evropských hlavních měst, na Bělehrad, vedeny v průběhu několika týdnů raketové a bombové útoky a poté následovala skutečná intervence. Existovala snad rezoluce Rady bezpečnosti OSN ohledně této otázky, která dovolovala takovéto jednání? Nic takového.
Ačkoliv vzdušné útoky byly provedeny bez souhlasu OSN, na přítomnost bezpečnostních sil v Kosovu již existovala rezoluce. Proto výrok Vladimira Putina o neexistenci rezoluce hodnotíme jako zavádějící.
V březnu 1999 byly zahájeny vzdušné útoky NATO na cíle v Jugoslávii. Operace trvala od 24. března do 10. června 1999 bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, který vetovalo Rusko a Čína.
Následně byla dne 10. června 1999 v OSN přijata rezoluce 1244, jež schvalovala rozmístění mezinárodních civilních a bezpečnostních sborů v Kosovu. S jejich přítomností souhlasilo i Kosovo.
Mírové síly Severoatlantické aliance KFOR vstoupily do Kosova 12. června 1999 na základě mandátu OSN. Cílem bylo nastolit a udržovat bezpečné prostředí, přičemž mohlo být dodržování dohod v případě potřeby vynuceno. Z počátku bylo přítomno 46 000 osob.
Kromě mise NATO byla v Kosovu přítomna i mise OSN s názvem UNMIK. Tato mise byla civilní a za úkol měla dočasnou správu Kosova. V roce 1999 bylo přítomno až 4 718 policejních příslušníků, 38 vojenských styčných důstojníků a další civilní osoby.
Vojenský útok NATO tedy nebyl podpořen souhlasem OSN, ale přítomnost jednotek v Kosovu byla výsledkem přijaté rezoluce 1244.
