Přehled ověřených výroků

Podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích, konkrétně § 17, lze za správní delikty spáchané potravinářskými podniky v souvislosti s porušením standardů udělit pokutu až do výše 50 milionů Kč.

Výroční zpráva (.pdf) Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 hovoří na straně 57 o celkově 1577 správních řízeních, v nichž byly uloženy pokuty v celkové výši 64 271 500 Kč. Průměrně tedy připadá na jedno řízení sankce ve výši 40 755 Kč.

SZPI vytvořila pro server Aktuálně.cz v roce 2012 tabulku udělených pokut. Celková udělená částka byla oproti roku 2013 přibližně poloviční.

Seznam nejvyšších potravinářských pokut udělených v roce 2012 SZPI ve srovnání s maximální možnou pokutou[v Kč] Tesco Stores ČR a.s.760.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.750.00050.000.000Tesco Stores ČR a.s.600.0001.000.000Ahold Czech Republic530.00050.000.000Penny Market s.r.o.520.0001.000.000Spar Česká obchodní společnost500.00050.000.000Ahold Czech Republic500.0001.000.000

Přestože na první pohled působí pokuty jako vysoké, ve srovnání s maximální možnou pokutou, výdělky daných korporací a zohledníme-li, že toto jsou nejvyšší udělené pokuty, skutečně nejde o vysoké částky.

V duchu tvrzení Zuzany Roithové hodnotíme výrok jako pravdivý.

O čísle půl milionu živnostníků využívajících výdajové paušály hovoří např. články uveřejněné na zpravodajském serveru ČT 24 (články z 9.1. 2012 a 24.3. 2012), portálu Ihned.cz (článek z 21. 1. 2012), severu měšec.cz (článek z 16.1. 2012). Statistiky orgánů veřejné správy zabývajících se problematikou živnostenského podnikání – především Ministerstvo financí či Generální finanční ředitelství – se nám nepodařilo nalézt. I přesto s ohledem na četnost zdrojů potvrzujících výrok jej označujeme jako pravdivý.

Rozhlas.cz potvrzuje slova Jiřího Rusnoka: „Ministerstvo obrany se nepotřebných letounů L-159 snaží zbavit skoro deset let. Oslovilo desítky zemí, ale bez úspěchu. Až začátkem letošního roku o bitevníky projevila zájem americká firma Draken International. […] [M]ají zájem koupit až 28 těchto bitevníků“.

Společnost Draken International (ang.) skutečně spolupracuje s americkou armádou a je rovněž poměrně významná, protože je vlastníkem největší soukromé flotily taktického letectva na světě.

V roce 2012 se rezort obrany snažil prodat 8 letounů ve veřejné obchodní soutěži. Maximální nabídka tehdy činila 5,85 mil. Kč, a výrok je tudíž i v této části pravdivý.

Výrok Kateřiny Konečné (na základě níže uvedeného) označujeme jako zavádějící, a to vzhledem k různosti postojů (přímá volba starostů), ale i podpoře některých návrhů oběma či jednou ze sledovaných stran (přímá volba prezidenta), které lze bez pochybností označit jako prvky přímo demokracie. Dále je nutné zdůraznit, že liknavě se obě strany stavěly především k návrhům na uzákonění obecného referenda.

Je poměrně obtížné určit to, co přesně považujeme za "prvky přímé demokracie". V následující analýze popíšeme různé návrhy se vztahem k této problematice a zaměříme se na postoje sledovaných subjektů TOP 09 a ODS.

Zaměříme se tedy na období společného působení obou stran TOP 09 i ODS tj. po volbách 2010. Můžeme pozorovat, že během jejich vlády došlo k implementaci přímé volby prezidenta. Hlasování o této změně ukazuje, že pro byli poslanci ODS i TOP 09, poslanci KSČM se naopak zdrželi hlasování. Rozpory vyvolalo zavedení přímé volby starostů, kterou navrhovala právě TOP 09 (především její partner hnutí STAN) a naopak "odmítala a blokovala" ODS.

Samostatnou kapitolou je pak schválení zákona o obecném referendu. Ten byl v minulosti (před společným působením obou stran od roku 2010) vždy trnem v oku ODS. Naposledy v roce 2012 obě strany TOP 09 i ODS smetly návrh o obecném referendu z dílny ČSSD. Obdobně za koaličního působení obou stran byl smeten např. také návrh z roku 2010. Vláda, jejíchž členy byly ODS i TOP 09, však v roce 2012 přijala svoji verzi zákona o obecném referendu. Zákon však přijat nebyl.

ODS dále např. navrhovala jednorázové referendum osmlouvě členských států EU o tzv. fiskální odpovědnosti. Proti se naopak stavěla TOP 09.Je tedy nutné konstatovat, že poměrně odmítavý postoj představitelů ODS ve vztahu k "referendům" není zase tak konzistentní. A případě "třeskutých" politických otázek se jej "nebojí navrhovat".

Legislativa upravující referenda na nižší úrovni samosprávy (krajská i místní) byla schválena, již před společným působením obou sledovaných subjektů. Je nutné dodat, že zákon o krajském referendu byl přijat přes odpor sledované ODS (TOP 09 na půdě PSP ČR ještě nebyla).

Uveďme také pro doplnění, že programy ODS i TOP 09 z roku 2010 mají k prvkům přímé demokracie rozdílný postoj.

TOP 09 konkrétně uváděla: " Vláda (myšlena je TOP 09 - pozn. Demagog.cz) je přesvědčena, že posílení prvků přímé demokracie zvýší zájem občana o veřejný život, zejména o účast ve volbách. Navrhne proto přímou volbu starostů, primátorů a přímou volbu prezidenta republiky."

ODS (.pdf - část Politický systém) se ve svém programu z roku 2010 k prvkům přímé demokracie nehlásila.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ODS a TOP 09 a priori neodmítaly všechny prvky přímé demokracie. Za jejich vlády došlo k zavedení přímé volby prezidenta, TOP 09 usilovala také např. o zavedení přímé volby starostů.

Na základě informací dostupných na oficiálních internetových stránkách vlády hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Kromě Bohuslava Sobotky (ČSSD), který působil mezi lety 2002–2006 jako ministr financí ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě, disponují ministerskou zkušeností ještě další dva členové současné vlády.

Martin Stropnický (ANO), nynější ministr obrany, byl v období od 2. ledna 1998 do 17. července téhož roku ministrem kultury ve vládě Josefa Tošovského. Jan Mládek (ČSSD), současný ministr průmyslu a obchodu, zastával post ministra zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka od 16. listopadu 2005 do 16. srpna 2006.

Jiří Pospíšil se ministrem spravedlnosti stal poprvé v roce 2006. Již v průběhu roku 2007 vyšla zpráva o zvýšení zaměstnanosti vězňů o více než 15 %.

V rozhovoru pro zpravodaj České vězeňství (str. 2) exministr Pospíšil skutečně vyslovil záměr investovat do rozšíření výrobních kapacit. Uskutečnění tohoto záměru potvrzuje výroční zpráva za rok 2007 (str. 27).

Ač je pojem "působení" poměrně relativní, funkci ministra spravedlnosti vykonával necelých 5 let, počítaje i čtvrtrok, kdy byl ministrem v demisi.

Pokud porovnáme procentuální zaměstnanost vězňů v roce 2006, kdy Jiří Pospíšil poprvé do funkce nastoupil, a v roce 2012, ze kterého jsou poslední údaje, zvýšila se zaměstnanost vězňů z 46,87 % na 58,83 %, tedy dokonce o 25 procent proti původnímu stavu

Bohužel se nám nepovedlo dohledat informaci o evropském průměru zaměstnanosti vězňů. Média ale hovoří o hranici kolem 60%. I na základě této informace hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zmiňovaná protikorupční strategie skutečně pocházela z dílny bývalého ministra Johna. Nicméně je třeba podotknou, že se setkala s nepříliš vřelým přijetím jak ze strany politiků tak i některých nevládních organizací, kdy se například Transparency International od Johnova balíčku zcela distancovala.

Vedle toho bývalá vicepremiérka Peake rovněž přišla s vládní protikorupční strategií na roky 2013 a 2014.

Z kontextu pořadu není možné jednoznačně určit, kdy se hovoří o "Johnově" strategii a kdy nikoliv, nicméně je faktem, že bývalý ministr vnitra skutečně jednu z nich připravil a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Z údajů Policie ČR jasně vyplývá, že kriminalita v Česku v poslední době neroste, ba naopak s výjimkou r. 2011, spíše klesá. K souvislosti míry chudoby a drobné kriminality se nám nepodařilo dohledat relevantní data, tato problematika je spíše tématem pro delší vědeckou práci a proto tuto část výroku nehodnotíme.

2008

343 799

2009 332 829

2010 313 387

2011 317 177

2012 304 528

2013277 399*

Údaje pro rok 2013 (.xls) jsou zatím dostupné jen do října 2013 včetně.

Policie neeviduje zvlášť tzv. drobnou kriminalitu, tedy se škodou do 5 tisíc, ta se ale zpravidla řeší na bázi přestupku, a tam tedy nezasahuje vězeňský systém.

Uvedená čísla tedy určitě nedávají Davidu Rathovi za pravdu.

V Evropě v současnosti skutečně existuje 12 státních jednotek (ang.) s monarchickou formou státu. Sedm zemí má status království, dále se zde nachází tři knížectví a jedno velkovévodství. Specifickým případem je pak Městský stát Vatikán, který je považován za určitou formu teokracie, kdy papež (it., čl. 1, odst. 1) suverénně vykonává moc zákonodárnou, výkonnou i soudní.

StátStatusBelgiekrálovstvíDánskokrálovstvíNizozemíkrálovstvíNorskokrálovstvíŠpanělskokrálovstvíŠvédskokrálovstvíVelká BritániekrálovstvíAndorraknížectvíLichtenštejnskoknížectvíMonakoknížectvíLucemburskovelkovévodstvíVatikánteokracie

Postup jmenování velvyslanců je detailně rozebrán na webu Pražského hradu. O tom, že vláda 6. února 2013 schválila jmenování velvyslanců navržených tehdejším ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, informoval snad veškerý tuzemský tisk, pro ukázku přikládáme článek Lidových novin. Jindřich Forejt byl tedy vládou schválen. Protokolář Forejt však záhy potvrdil již dříve zmiňovanou spekulaci, že na místo velvyslance nenastoupí, ale zůstane ve svém úřadu. MZV reagovalo prohlášením, že do budoucna navrhne kandidáta nového.

Pavel Vošalík tak nadále zůstává velvyslancem nad rámec obvyklé doby čtyř let, ačkoliv de facto již mělo dojít k jeho nahrazení. Tato situace tedy doposud, jak upozorňuje Václav Moravec, není vyřešena, výrok je tedy pravdivý.