Přehled ověřených výroků

Daň z přidané hodnoty je ve Švýcarsku vybírána pouze na federální úrovni a její sazba je zakotvena v Ústavě země. Z jejího znění uvedeného na oficiálních stránkách švýcarských federálních orgánů (platí do 31.12. 2017) vyplývá, že základní sazba daně je 8 % (bod 3 pod čarou), snížená sazba daně je ve výši 2,5 % (bod 3 pod čarou; pro plnění základních potřeb, týká se například potravin, nealkoholických nápojů a léků) a 3,8% činí zvláštní daň (bod 2 pod čarou; pro turistické a ubytovací služby).

DHP v Japonsku je skutečně na výši 5 %. V současná vláda však deklaruje jeho navýšení. Více údajů lze nalézt na stránkách National Tax Agency.

I přes mírnou nepřesnost 0,2 % v případě výše DPH ve Švýcarském případě, označujeme výrok jako pravdivý.

Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.

Dle portálu volby.cz Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Její výchozí pozicí bylo skutečně 13. místo. 12 míst před ní obsadili muži, jak sama uvádí, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Koaliční smlouva podepsaná vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL skutečně v sekci Boj s korupcí a organizovaným zločinem (strana 27) hovoří o Finanční policii, konkrétně říká: “ K posílení výkonnosti policie v oblastech finanční kriminality budeme posuzovat podmínky pro obnovení činnosti Finanční policie a zároveň zajištění apolitičnosti, nezávislosti a vyšší výkonnosti Finančně analytického útvaru Ministerstva financí ČR, jehož odpovědnosti a kompetence musí být spojeny s garantovanou apolitičností, vyšší analytickou i exekutivní výkonností ”.

Oproti tomu programové prohlášení této vlády už finanční policii přímo nezmiňuje a na téma boje proti finanční kriminalitě jen slibuje přijmout “ opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů, ” například “ komunikací mezi orgány daňové správy, Celní správou ČR, Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, Policií ČR a státním zastupitelstvím ”.

Výrok Miloše Zemana je tedy pravdivý.

Výrok označujeme jako nepravdivý na základě Nálezu Ústavního soudu (TZ 33/13) (.pdf) z 3. června 2013, kterým ÚS posoudil návrh na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). ÚS především upozorňuje na "zcestnost chápání Svatého stolce" (nikoliv Vatikánský městský stát) jako "cizí mocnosti".

Předmětem navrhovatelů stížnosti na zrušení zákona bylo i tvrzení ("o nabytí majetku Vatikánem"), které zmiňuje Kateřina Konečná. Ústavní soud toto posuzuje následovně (s. 66):

"193. Pokud se jedná o tvrzení navrhovatelů, že se v případě realizace naturální restituce bude jednat o „majetek Vatikánu“ (odst. 45), odhlédne-li Ústavní soud zároveň od zjevné záměny Vatikánu se Svatým stolcem, jakožto subjektem mezinárodního práva reprezentujícím katolickou církev celosvětově, odkazuje Ústavní soud na charakter církví a náboženských společností inkorporovaných podle českého práva, které jedině má ustanovení § 3 písm. a) na mysli. K charakteru a důsledkům registrace podle zákona č. 3/2002 Sb. viz např. Kříž, J. Zákon o církvích a náboženských společnostech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 384 s. Totéž platí i v případě, pokud snad námitka směřovala k údajným obavám o jurisdikci České republiky nad majetkem ve vlastnictví církevních právnických osob katolické církve. Účelovost těchto úvah je zjevná již jen z faktu, že se objevují pouze v souvislosti s nyní napadeným zákonem č. 428/2012 Sb., ačkoliv v podmínkách současného demokratického právního státu zmíněné subjekty běžně vstupují do právních vztahů, včetně práv vlastnických, což se týká jak majetku ponechaného ve vlastnictví i po 25. 2. 1948, tak majetku který byl nabyt později (zákon č. 298/1990 Sb., běžné majetkové převody apod.), a to aniž by kdy bylo vlastnictví „Vatikánu“ vážně tvrzeno. Hodnocení katolické církve jako „cizí moci“ (navrhovatelé, část 5.7) postrádá jakoukoliv věcnou argumentaci."

V úplnost musíme dodat, že jsme v této otázce také kontaktovali poslankyni KSČM Kateřinu Konečnou, která nám poskytla následující stanovisko a komentář:

"Citovaný nález Ústavního soudu se, při vší úctě, omezil pouze na konstatování, že z hlediska mezinárodního práva jsou Vatikánský městský stát a Svatý stolec dvě odlišné právnické osoby. To je z hlediska právní teorie nepochybně pravda. Pravdou ale také je, že Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchistický, kterému vládne Římský biskup, neboli papež. Nejvyšší státní činitelé jsou všichni katoličtí duchovní různého národního původu. Je to výsostné území Svatého stolce a místo trvalého pobytu papeže, sídlícího v papežském paláci. Svatý stolec je úřad Římského biskupa (papeže). Svatý stolec tak provádí svou mezinárodní politiku mimo jiné také prostřednictvím diplomatických aktivit Vatikánského městského státu. Prakticky nelze fungování Vatikánského městského státu oddělit od fungování Svatého stolce. A Vatikánský městský stát je zcela nepochybně mocností celosvětového významu a prostřednictvím této mocnosti prosazuje své mocenské zájmy právě
Svatý stolec.


De facto je tedy nezpochybnitelnou pravdou, že předání části území ČR Svaté mu stolci v praxi znamená předání tohoto území cizí státní mocnosti!"

Novela mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a zákon č. č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. Vycházejme z předpokladu, že pojmem "bez peněz" míní David Rath bezplatnost.

Pravdou je, že většina služeb, které věznice poskytují, nebyla a není zpoplatněna. Výjimkami jsou nově v zákoně č. 293/1993 Sb. například speciální strava (§ 11 odst. 2,) nadstandardní počet sprchování (§ 18 odst. 4 věta druhá) nebo fakultativně zpoplatněné využití elektrické energie a mobilních telefonů (§ 13a odst. 2 věta druhá). Stejně tak ale získali vazební vězni bezplatný přístup k internetu (§ 17 odst. 3) či možnost sportovního vyžití (§ 17 odst. 4).

Nevazební vězni mohou pak podle novely zákona č. 169/1999 Sb. častěji přijímat balíčky (§ 24) či soukromě se setkat s blízkou osobou (§ 19 odst. 3). Vše pochopitelně bezplatně.

Další služby jsou zmíněny v novele vězeňského a vazebního zákona (.pdf).

Zmiňovaný vyšší styk s blízkými (§ 14; více osob, častěji než 1x týdně nebo po dobu delší než 120 minut) je rovněž bezplatný, podléhá ale schválení ředitele věznice. David Rath tedy mluví zasvěceně a zcela pravdivě.

Zajistit zaměstnání pro vězně, je skutečně velkým problémem. Hlavním nedostatkem je, že věznice nedokáží zajisti kvalifikované pracovníky, proto mohou z větší části nabízet pouze nekvalifikované zaměstnance, o které není takový zájem.

Problémem je také fakt, že z důvodu bezpečnosti nemohou být všichni odsouzení zaměstnávání mimo věznice. Určitá část musí být zaměstnávána uvnitř areálu věznice, což zvyšuje náklady a omezuje spektrum nabízených služeb.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu.

Zaměstnanost vězňů v České republice byla k říjnu 2013 68,72%.

Informace o výrobních areálech uvnitř německých věznic se nám nepodařilo dohledat. Pravdou ovšem je, že v německých věznicích je dnes moderní a účinně organizovaná výroba, kde vězni plní stále složitější úkoly a o jejich práci je zde zájem ze strany věznic, vězňů i zaměstnavatelů.

Výrok hodnotíme jako nepravdvý, jelikož se nám z dostupných údajů nepodařilo zjistit cyklické opakování ve výroku popsaného jevu.

Podíváme-li se na souhrnné statistické údaje Vězeňské služby ČR z let 2008 (str. 58), 2009 (str. 56 a 60), 2010 (str. 26), 2011 (str. 72) a 2012 (str. 74), zjistíme, že trend je spíše opačný. Existují sice rozdíly mezi jednotlivými věznicemi, navzdory tomu nelze rozhodně říci, že by v zimě byly věznice plnější než jindy.

20082009201020112012léto20 28221 99821 94823 18123 330zima19 71921 27021 70022 59123 237

Tabulka monitoruje průměrný počet vězněných ve dvou sledovaných obdobích. Jak je obvyklé, zima čítá prosinec, leden a únor, léto pak červen, červenec a srpen.

Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme na základě informací dostupných z médií jako pravdivý.

Miloš Zeman během prezidentské kampaně přislíbil na Hradě symbolicky vyvěsit vlajku Evropské unie v případě svého vítězství ve volbách. Své stanovisko později zopakoval několik dní po svém zvolení, když v rozhovoru pro Právo vyslovil přání vyvěsit vlajku společně s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.

Akt vyvěšování vlajky se konal začátkem dubna a přímo proti němu protestovalo několik skupin odpůrců, mj. představitelé neparlamentních stran Suverenita a Strany svobodných občanů.

Výrok ministra Žáka hodnotíme jako neověřitelný, neboť mediální vyjádření obou zainteresovaných stran jsou zcela protichůdné a není možné z veřejných zdrojů korektně určit, která ze stran mluví pravdu.

Miloslava Pošvářová, tehdy šéfka úseku kontroly kvality a hlava komise, jež připravovala podklady pro soud s Eurovií, odmítla vydat výsledky průzkumných sond managementu Ředitelství silnic a dálnic. To tvrdí vedení ŘSD. To Pošvářova kritizovala z nehájení zájmů státu a k tématu pro Česku televizi uvedla: "Odpovědnost vůči státu a daňovým poplatníkům je vyšší, než zodpovědnost vůči mému nadřízenému, a jestli že se domnívám, že by mohlo dojít k poškození zájmů státu, tak jsem oprávněna takto postupovat".

V rozhovoru pro Ihned.cz ale odmítla tvrzení, že by si výsledky expertízy vzala domů. Situace stojí na tvrzení proti tvrzení a proto jsme se rozhodli hodnotit výrok jako neověřitelný. Více světla do věci může vnést soud, M. Pošvářová totiž podala na vedení ŘSD žalobu.

Korupci je těžké změřit, neboť je většinou skrytá, uvádí Transparency International. Existuje tudíž několik odlišných způsobů, které se pro zjišťování korupce dají využít: měření jejího vnímání, zkoumání předcházení korupci, studium transparentnosti financí, apod.

V indexu vnímání korupce se Česká republika umístila na 54. místě ze 174 států. Velmi podobně skončila Rwanda, Gruzie, Seychely, Bahrajn, Lotyšsko, Malajsie, Turecko, Kuba, Jordánsko a Namibie.

Ve výzkumu (.pdf, str. 9) o prosazování protikorupčních opatření OECD byla ČR zařazena do skupiny států, které tato opatření vůbec neprosazují. Sem patří i Irsko, Polsko, Jižní Afrika, Izrael, Řecko, Nový Zéland a Estonsko.

Podle The World Justice Project (.pdf, str. 86) je Česká Republika v absenci korupce 32. z 97 zkoumaných států. Za pozornost však stojí, že mezi státy ve stejné příjmové skupině obsazuje ČR až třetí místo od konce.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v jednotlivých žebříčcích korupce podobných hodnot jako Česká republika dosahuje i mnoho jiných států. Oproti rozvinutým zemím má ale ČR výrazně podprůměrné výsledky.