Vlastník Agrofertu má úvěry zhruba nevím kolik, ale jistě v řádech desítek miliard korun.
Ministr financí sám v rozpravě potvrzuje, že Agrofert má úvěry ve výši 25 miliard Kč. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem politik, já vaše urážky snesu. Mě takhle urážel pan Bárta, dělal kampaň proti mě. Já jsem zvyklý, že některé extrémní politické osoby mě takto urážejí.
Na základě dostupných mediálních zpráv hodnotíme výrok Jiřího Pospíšila jako pravdivý.
Před krajskými volbami v roce 2012 vedl Vít Bárta zesměšňující billboardovou kampaň namířenou proti osobě Jiřího Pospíšila.
Podruhé Vít Bárta útočil na Jiřího Pospíšila před předčasnými parlamentními volbami v roce 2013.
Na Bártově facebookovém profilu se objevil odkaz na článek, který byl zveřejněn na jeho oficiálních stránkách pod názvem „Víme první: Pospíšil má být obviněn. Vidnava ho asi dohnala“. Následně byl článek stažen a nahrazen umírněnějším. Vít Bárta také prohlásil, že bude před volbami přesvědčovat lidi, že Pospíšil není žádný beránek.
Zda Jiřího Pospíšila někdy v minulosti urážely i některé jiné politické osoby se nám nepodařilo dohledat. Demagog.cz nehodnotí koho a do jaké míry považuje Jiří Pospíšil za extrémního.
Citujete pana Babiše, který to skutečně řekl, že jsem to udělal (otázka zní, zda Kalousek odpustil církvím daň z převodu nemovitostí - pozn. Demagog.cz).
Na základě vyjádření Andreje Babiše pro deník Právo hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.
Miroslav Kalousek reaguje na dotaz "Proč jste restituujícím církvím odpustil daň z převodu nemovitostí, když ji všichni ostatní musí platit? Podle pana Babiše jdete cíleně na ruku církvím a hazardu."
Andrej Babiš v minulosti kritizoval Miroslava Kalouska za církevní restituce a jejich schválenou podobu. Podle informací z médií (novinky.cz) prohlásil 10. listopadu na dotaz Práva: „Nevím, myslím ale, že to bylo domlouváno velice podivně. Pan Kalousek jim nejdřív odpustil i daň z převodů, což nechápu proč“.
O den později již Andrej Babiš použil mírně upravenou formulaci (přiložené video, idnes.cz). 11. listopadu na tiskové konferenci, která předcházela jeho setkání s občany v Brně řekl: „Původně pan Kalousek dokonce chtěl odpustit i daň z převodu nemovitostí, to nakonec jako neprošlo…“.
Nicméně jeho vyjádření z 10. listopadu potvrzuje slova Miroslava Kalouska. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Ukrajinská krize se projevila na finančních trzích tím, že rubl silně poklesl a ruská burza se propadla.
Krize na Ukrajině začala 21. listopadu 2013 ve chvíli, kdy ukrajinská vláda odstoupila od podpisu Asociační dohody s EU.
21. listopadu 2013 byl kurz rublu vůči koruně 61,278 od této chvíle jeho kurz stále klesá s občasným vzestupem až na hodnotu 53,931 ze dne 12. března 2013. Tabulka s kurzem rublu je dostupná zde.
Samotná Krymská krize měla vliv na další pokles rublu, ale zapříčinila i propad na ruské burze.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Na počet obyvatel má ČR více poslanců a i v těch nových volbách, kde bude mít o jednoho méně, jich má pořád víc, než kolik by náleželo, když bychom to srovnali třeba s Německem nebo těmi velkými zeměmi.
Výrok Zuzany Roithové je hodnocen jako pravdivý, neboť ve srovnání se 4 nejlidnatějšími zeměmi EU má Česká republika na počet obyvatel skutečně více europoslanců.
Přehled počtu poslanců Evropského parlamentu pro jednotlivé členské země na období 2014–2019 je dohledatelný na webu EP. Tento přehled také jasně ukazuje, že oproti současnému období se počet europoslanců pro ČR snižuje z 22 na 21.
V tomto výroků srovnáme počet poslanců na počet obyvatel v České republice a dále ve 4 největších zemích (myšleno nejlidnatějších): EU, Německu, Francii, Spojeném království a Itálii.
ZeměPočet europoslanců1 poslanec na počet obyvatel Německo 96 836 809Francie 74 884 277Spojené království 73 849 876Itálie 73 814 160ČR 21 500 259
Je axiomem, na který si nikdy nesmíme nechat sáhnout, že centrální banka bude vždy nezávislá na vládě, máme to, zaplať pánbůh, i v ústavě.
Nezávislost ČNB v Ústavě ČR explicitně uvedena není, lze ji ovšem odvodit z rozhodnutí ÚS a nezávislosti bankovní rady.
Hlava šestá Ústavy ČR uvádí: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.
Nezávislost ČNB je přímo ukotvena v §9 odstavce 1 zákona 6/1993 Sb.:,, Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí... vyžadovat anipřijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu."
Nezávislost ČNB jako ústavní princip můžeme pak odvodit z článku 62, písm. k) Ústavy, která prezidentu republiky svěřuje nezávislé na jiné moci jmenuje členy ČNB, a rovněž z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2001, který jednak potvrdil výlučnou ústavní pravomoc prezidenta při jmenování guvernéra ČNB a také zrušil na Havlův návrh některá zákonná ustanovení, která měla vést k omezení nezávislosti centrální banky (podrobněji se tématu věnuje např. Český rozhlas). V samotném nálezu ÚS (.doc) se lze dočíst, že "nezávislost ČNB je ústavní hodnotou, jež vyplývá jak z článku 98 Ústavy." Ačkoliv tak sice v textu Ústavy nezávislost ČNB není zakotvena zcela explicitně, lze ji dovodit z ostatních ústavních opatření a potvrzuje ji Ústavní soud.
Pokud bude mít Česká republika své členy rozpočtového výboru (byl jím například Vladimír Remek)...
Bývalý europoslanec Vladimír Remek byl členem rozpočtového výboru od 16. 7. 2009 do 15. 12. 2013.
Ve Skandinávii mají vyšší daně než u nás a mají mnohem vyšší spokojenost.
Podle světového výzkumu (strana 22) spokojenosti, publikovaného v roce 2013, se skutečně skandinávské země umístily v první pětici (společně se Švýcarskem a Nizozemskem, Česko 39.). Co se týče sazeb daně z příjmu, ta je pro fyzické osoby skutečně vysoká, Švédsko má horní sazbu nejvyšší v EU (56,6 %), Dánsko 55,6 %, Norsko pak až 54,3 % - v Česku tato sazba činí 22% pro osoby s příjmem nad přibližně 100 000 korun měsíčně.
Pro právnické osoby už takové rozdíly nejsou. Zatímco v České republice odvádí firmy 19 % z příjmu, v Dánsku je to 25 %, ve Švédsku 22 % a v Norsku 28 %.
Výrok tedy na základě výše uvdených údajů hodnotíme jako pravdivý
Tento postoj podpořil i výsledek referenda, které přijetí eura odmítlo (ve Švédsku, pozn.).
Zmíněné prohlášení podporují informace z webu Euroskop. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já bych připomněl, že jsme byli schopní jako čeští europoslanci, celá ta dvaadvacítka, organizovat ty úterní snídaně právě tady během těch štrasburgských zasedání, kdy se nás tam většina byla schopná sejít, na které jsme si zvali ministry, náměstky ministrů, na které jsme si zvali ředitele důležitých státních podniků, třeba jsme tady měli ředitele Českých drah a tam docházelo k té interakci, k té výměně názorů a k tomu, že jsme z nich ty české pozice nakonec dostali.
Při hodnocení tohoto výroku vycházíme ze zpráv v médiích. Podle těch si ještě v roce 2009 stěžoval europoslanec Richard Falbr na nejednotnost českých europoslanců a dával za příklad slovenské europoslance, kteří se podle něj pravidelně scházejí před štrasburskou schůzí na snídani.
Od té doby však začaly fungovat podobné schůzky i mezi 22 českými europoslanci. Zprávy hovoří o tradičních úterních snídaních, kterých se v posledních letech zúčastnili například ředitelé veřejnoprávních médií, generální ředitelé Českých drah a SŽDC, zástupci Ministerstva dopravy, ministr pro evropské záležitosti nebo zástupci ČEPS a Svazu chemického průmyslu.
Ze zpráv vyplývá, že europoslanci si se svými hosty vyměňovali stanoviska k aktuální agendě, která pak mohli použít při tvorbě legislativy. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
