Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací Ministerstva dopravy a mediálních zdrojů.

Andrej Babiš mluví v kontextu diskuse o zastavených dálničních stavbách pro tento rok především v důsledku škrtů v investičních nákladech.

Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následovně:

"-Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba".

Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)".

Výrok byl změněn z hodnoty "neověřitelné" na "pravda" na základě podkladů ministerstva.

Výrok Libora Roučka hodnotíme jako pravdivý, neboť Evropská rada dne 6. března 2014 skutečně vydala stanovisko (.pdf), ve kterém hrozí Rusku sankcemi – například ve formě uzavření hranic EU pro ruské občany, zmrazení aktiv či zrušení summitu G8 plánovaného pro rok 2014 v ruském Sochi.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože referendem by se nedaly zrušit či změnit již podepsané smlouvy mezi státem a církvemi.

Finanční části restitucí pro církve byly podepsány 22. 2. 2013, kde se stát zavázal, že vyplatí církvím po dobu 3 let částku 59 miliard korun.

Podpisem se smlouva stala legitimní a účinnou. V českém právu platí zákaz retroaktivity, tudíž i změnou zákona vyvolaného referendem se tato smlouva mezi církvemi a českým státem nemůže změnit.

Miloš Zeman sice necituje prohlášení Václava Klause o vzdělání Jindřicha Forejta zcela přesně, nicméně toto prohlášení je interpretováno korektně. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Klaus pro ČTK (dostupné z webu Deník.cz) uvedl: „Nevím přesně, kolik má škol, a které má doma, v cizině, které dokončil, nedokončil, to nevím. Myslím, že to byl nejlepší protokolista, jakého za sto let tato země měla. A kdyby náhodou každý desátý z našich vysokoškoláků byl tak vzdělaný jako pan Forejt, tak by to bylo bezvadné ".

Finanční správa zveřejňuje na webu pouze roční statistiky, poslední dostupná čísla jsou tedy z konce roku 2012, tehdy se jednalo o necelých 135 miliard. Na přímý dotaz potvrdilo Generální finanční ředitelství, že k 31. říjnu 2013 činila tato částka 141 572 milionů korun.

Pohledávky České správy sociálního zabezpečení jsou pak zveřejňovány čtvrtletně, poslední dostupný údaj k 30. září jsou necelé 64 miliardy korun, dohromady s nedoplatky na daních se tedy skutečně jedná o více než 200 miliard korun.

Údaje o dovozu najdeme na stránkách Českého statistického úřadu, jsou založeny na výkazech Intrastat, tedy pochází přímo od firem. Podle této evidence byla hodnota dovozu v roce 2012 více než 2,7 bilionu korun. Údaje o vykazování DPH z dovozu se nám však nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Oficiální tisková zpráva Pražského hradu potvrzuje informaci, že Miloš Zeman pobývá v Soči od čtvrtku 6. února. Stejný zdroj také potvrzuje informaci o pozvání do čínského Pekingu a setkání s čínským prezidentem.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dne 20. února 2014 vyjednávali v Kyjevě ministři zahraničních věcí Polska, Německa a Francie s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Jednalo se o dalším řešení ukrajinské krize, o zkrácení prezidentského období a o vypsání předčasných parlamentních voleb. V průběhu jednání byli ministři zahraničních věcí v kontaktu s ostatními šéfy diplomacie zemí EU, kteří se nacházeli v Bruselu. Ve stejný den se totiž v Bruselu konalo mimořádné zasedání ministrů zahraničí EU. Na programu jednání byly sankce a jejich uvalení na osoby odpovědné za násilí a použití nepřímé síly na Ukrajině.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Obě jednání probíhala současně, nicméně mimořádné zasedání ministrů zahraničí EU se konalo v Bruselu (Belgie), nikoliv v Lucembursku.

Jiří Dientsbier se takto vyjádřil v pořadu Hyde park 7. ledna 2014.

Souběh funkcí parlamentu a vlády je běžný, ve Velké Británii dokonce dle konstituční konvence povinný. V Británii se parlament sestává z horní a dolní komory, přičemž ministr může být vybrán jak z dolní tak z horní komory a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. V některých zemích (.pdf, s. 59-62), jako je např. Belgie, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko nebo Švédsko, také existuje i tzv. klouzavý mandát, kdy ministr po dobu svého působení o mandát v parlamentu de facto přichází.

Pověřený předseda nejsilnější strany v dolní komoře parlamentu, který je zároveň členem dolní sněmovny (.pdf., s. 7), navrhuje ministry. Ti teoreticky (.pdf., s. 3) nemusí být členy žádné z komor Parlamentu. V praxi je však uznávaná konstituční konvence, která říká, že ministr by měl být členem jedné z komor. Pokud není, premiér má možnost jej přímo jmenovat do horní sněmovny, čímž se kandidát stane tzv. nezvoleným ministrem.

Ministrem se tak může stát v souladu s konvencí nejen člen dolní sněmovny Spojeného království, ale i člen horní sněmovny, který je zvolený nebo přímo jmenovaný.

Rámec (.pdf) politiky pro klima a energetiku do roku 2030 skutečně nijak nebrání využívání jaderné energie. Hovoří o zvýšení poměru energie z obnovitelných zdrojů, s konkrétními cíli pro jednotlivé státy. Cílový podíl obnovitelných zdrojů v rámci celé EU je však stanoven na 20 %. Státy mají navíc velkou volnost ve způsobu, jakým stanoveného procenta dosáhnou. Jaderná energie není v celém dokumentu nijak vyloučena, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Evropská unie má skutečně 28 členských států, v nichž podle čísel z webu Europa.eu žije celkem 507 069 424 lidí.