Pro mě je důležité, že ty důležité kroky, které ukrajinský parlament udělal jako návrat k ústavě z roku 2004, že ty byly odsouhlaseny daleko větší než dvoutřetinovou většinou, ten parlament jemu ta legitimita nebyla snížena, on opravdu v současné době představuje zákonnost na Ukrajině a předseda ukrajinského parlamentu na sebe převzal teďka řadu zodpovědností, mimo jiné za formování nové ukrajinské vlády.
Podle dostupných tiskových informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ukrajinský parlament v pátek 21. února schválil zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který omezuje některé pravomoci prezidenta. Zákon byl podle agentury Interfax schválen 386 z 450 poslanců, tedy více než dvoutřetinovou většinou.
Nový předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, jejž poslanci dočasně pověřili výkonem prezidentské funkce, uvedl, že Parlament by se měl co nejdříve dohodnout na složení vládní koalice a jmenování vlády.
Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.
Podněty, které (BIS, pozn. Demagog.CZ) má nebo informace, které má, policii předávala, tak je předává soukromým bezpečnostním službám
Zdeněk Ondráček patrně naráží na kauzu úniku odposlechů Romana Janouška a Pavla Béma, a s tím související zadržení Víta Bárty a protikorupčního policisty Jana Petržílka.
Je pravda, že již od zveřejnění odposlechů v MF Dnes kolují spekulace, že BIS předala odposlechy Bártově ABL, což naznačuje i vývoj kauzy aktuálně vrcholící zadržením zmíněných mužů. Nicméně únik citlivých informací je stále v šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů a policie, nelze tedy porušovat presumpci neviny a tvrdit, že k takovému jednání skutečně docházelo. Navíc tvrzení, které poslanec Ondráček učinil na základě jednoho případu, je značně generalizující a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Přidáváme pro kontext ještě část znění zákona, kterým se předávání informací od zpravodajských služeb ošetřuje:
Dle § 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, mohou zpravodajské služby - tedy i BIS - podávat informace pouze prezidentu republiky, předsedovi vlády, členům vlády nebo státním a policejním orgánům. Jak bylo zmíněno, BIS také dle § 18 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, podléhá kontrole Poslanecké sněmovny.
Vy (ke Karlu Schwarzenbergovi – pozn. Demagog.cz) jste ale nebyl tak tvrdý v souvislosti s ruskou olympiádou jako při olympiádě v Pekingu, kdy jste svým způsobem vyzýval k bojkotu těchto olympijských her ze strany politiků.
Jako ministr zahraničí v Topolánkově vládě se Karel Schwarzenberg vyslovil například pro bojkot zahájení LOH v Pekingu a členské státy Evropské unie ve stejné době vyzval k oficiálnímu přijetí tibetského duchovního vůdce Dalajlámy na nejvyšší úrovni.
V souvislosti se zimní olympiádou v Rusku se nám nepodařilo najít jeho podobně ostré vyjádření.
Karel Schwarzenberg ale například kritizoval fakt, že se Česká republika (reprezentovaná v této věci vládou premiéra Jiřího Rusnoka) nepřipojila jako jeden z mála státu EU k finské výzvě, aby byla na mezinárodních sportovních utkáních respektována mezilidská práva.
Na základě dohledaných mediálních vyjádření tedy potvrzujeme, že Karel Schwarzenberg zastával v souvislosti s olympiádou v Číně mnohem razantnější postoje, než je tomu teď při olympiádě v Rusku.
Protože podívejte se na Maďary, Viktor Orbán bude s Rusy stavět a rozšiřovat jadernou elektrárnu v Maďarsku.
Jediná maďarská jaderná elektrárna v Paksi, nacházející se jižně od Budapešti, chystá rozšíření o dva bloky. Na jejím rozšíření se bude podílet ruská státní jaderná agentura Rosatom. Dohoda padla mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem. Celý projekt by měl údajně stát zhruba 367 miliard korun.
Ruská federace se zavázala na tuto stavbu Maďarské republice půjčit. Tato investice by se měla pohybovat zhruba ve výši 60 % celkové částky.
V zemích EU jsou pouze 3 země, které mají nižší nezaměstnanost, než mají Spojené státy. Tam je 6,7 a jenom Německo, Rakousko a Lucembursko mají nižší nezaměstnanost.
Dle údajů statistického úřadu amerického ministerstva práce byla nezaměstnanost v prosinci 2013 6,7 % a v lednu 2014 6,6 %. Pro srovnání stavu nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi používáme data Eurostat pro prosinec 2013.
USA
6.7
Řecko
-
Nizozemsko
7
Německo
5.1Španělsko
25.9
Polsko
10
Rakousko
4.9
Francie
10.8
Portugalsko
15.3
Lucembursko
6.2
Chorvatsko
18.7
Rumunsko
7.3
Belgie
8.5
Itálie
12.7
Slovinsko
10.1
Bulharsko
13
Cyprus
17.2
Slovensko
13.8
Česká republika
6.8
Litva
11.5
Velká Británie
Dánsko
7.2
Lotyšsko
10.9
Finsko
8.3
Estonsko
Maďarsko8.8
Švédsko
8
Irsko
12
Malta
Všechny Miloslavem Ransdorfem uvedené země mají nižší míru nezaměstnanosti než Spojené státy a žádné další členské země nemají nižší nezaměstnanost, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
My například už nemáme právo si určit spotřební daně nebo DPH podle svého. Přijde Evropská unie a řekne, že minimum musí být 15 procent a my musíme mít minimum 15 procent. Přijde Evropská unie a řekne, jaké mají být minimální sazby z elektřiny, že musíme mít spotřební daň z elektřiny, musíme je mít.
Evropská unie se skutečně snaží o harmonizaci nepřímých daní členských států. Cílem je zabránit narušování hospodářské soutěže mezi členskými státy.
V platnost tak vstoupila například směrnice Rady EU o společném systému daně z přidané hodnoty, která závazně definuje pojmy jako zdanitelné plnění či územní působnost, stejně jako stanovuje, že základní sazba DPH nesmí klesnout pod 15 %, snížená pak pod 5 procent (směrnice také v příloze vymezuje, jakého zboží či služeb se může snížená sazba týkat).
Směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny podobně určuje minimální sazby spotřebních daní a vymezuje některé základní pojmy.
Podle evropského práva je směrnice právní akt, který vymezuje základní požadavky pro jednotlivé členské státy, tyto pak musí upravit svoji legislativu tak, aby nebyla v rozporu s těmito ustanoveními, je tedy pravda, že pokud je taková směrnice uvedena v platnost, Česká republika musí těmto požadavkům vyhovět.
Pro doplnění uvádíme, že takto jsou stanoveny pouze minimální hodnoty daní, členský stát má možnost mít podle uvážení i daně vyšší.
U té tabákové směrnici, kdy tady ta pozice (pozice ČR k této směrnici – pozn. Demagog.cz) byla již při tom prvním čtení...
Česká republika přijala svou pozici (.pdf) k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků 21. ledna 2013.
Evropský parlament směrnici projednával v 1. čtení 8. října 2013. Je tedy pravdou, že Česká republika měla přijatou pozici, tak jak tvrdí Zuzana Roithová.
Baťa byl starosta Zlína, tedy politik, a samozřejmě, kdo by o tom pochyboval, i velmi úspěšný podnikatel, byť na začátku své životní dráhy třikrát zkrachoval.
Je pravda, že Tomáš Baťa byl starostou Zlína, a to v letech 1923–1932. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, protože nedokážeme s určitostí konstatovat, jestli a kolikrát Tomáš Baťa zkrachoval.
Baťa se za svou profesionální kariéru s finančními problémy potýkal. Když bylo Baťovi 15 let, odešel do Vídně, aby se pokusil prorazit jako švec. Ve Vídni se mu však nedařilo a neměl ani pracovní povolení. Nakonec ho jeho otec vzal zpátky do Zlína. Rok poté, co Tomáš Baťa se svými sourozenci založili firmu Baťa, se podnik dostal do velkých finančních problémů a hrozil mu bankrot. Baťovi trvalo rok, než bankrot odvrátil. Tomáš Baťa se také potýkal s finanční krizí, která zasáhla Československo v roce 1922. Tehdy nechal zlevnit všechnu obuv o 50 %. Tento riskantní krok Baťovi vyšel – firmu zachránil a navíc mu to umožnilo další expanzi. Jestli tyto problémy zahrnovaly i případný bankrot se nám nepodařilo ověřit.
Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek před uvedením do funkce prozradil, že mu prezident Zeman vyjevil své představy o budoucích velvyslancích. Konkrétní ale nebyl.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil s prezidentem Milošem Zemanem o řadě témat spojených s výkonem jeho nové funkce. Mezi ně patří i otázka jmenování nových velvyslanců. Byla vymezena kritéria pro výběr potenciálních kandidátů a ačkoli ministr Zaorálek uvedl, že je zvažován Jan Fischer na post velvyslance v Lucemburku, odmítl, že by na schůzce byla projednávána nějaká konkrétní jména.
Tak zaprvé, já sám se domnívám, že pokud na Ukrajině existuje konflikt, a on existuje, tak že je zapotřebí jednat s oběma stranami tohoto konfliktu. Jednou z těchto stran je bezpochyby prezident Janukovyč. Já nechci dávat žádné knížecí rady, ale v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg jsem připomněl, že jedním z možných řešení by byly mimořádné volby, jak parlamentní, tak prezidentské...
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru (video čas 5:50–6:50) pro agenturu Bloomberg z 29. ledna zmiňuje jako jednu z možností, jak dosáhnout vyřešení krize na Ukrajině, vypsání mimořádných prezidentských i parlamentních voleb.
Zeman konkrétně v rozhovoru uvedl:
"MZ:The Czech political crisis has been solved by extraordinary elections. And you cannot exclude the possibility of extraordinary elections in Ukraine and who will be the winner (...) might lead the country in the near future.
You mean presidential elections?
MZ: Not only presidential, maybe parliamentary elections, too".
