A průzkumy ve Velké Británii ukazují, že většina Britů je pro vystoupení Británie z Evropské unie.
Výrok Petra Macha odpovídá údajům z britských i evropských médií. Na základě výzkumu veřejného mínění bylo zjištěno, že 56% Britů by hlasovalo pro vystoupení z EU, o této skutečnosti informoval 17.11.2012 TheGuardian.Obdobné informace uvádějí také servery Presseurope, Independent.co.uk a express.co.uk (z 5.6.2013).
Dánsko, uznávám, jako jediná země Evropské unie, má jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 25 % a přitom podle eurobarometru jsou Dánové nejšťastnější zemí v Evropě.
Dánsko je skutečně jedinou zemí v Evropské unii, která má jednotnou sazbu DPH ve výši 25 %. Je také pravdou, že podle různých průzkumů jsou Dánové nejšťastnějším národem v EU (dokonce na světě). Výhrada u výroku je v tom, že o posledně jmenovaném referují studie OSN (prostřednictvím ČTK), a nikoli Eurobarometru. Nicméně i přes tuto nepřesnost je výrok hodnocen jako pravdivý.
My tam máme bod v programu, kontrolu, státní kontrolu nebo aspoň převážnou většinu nad, nad zdroji. To znamená nad vodou, elektrickou energií, uhlím a tak dál.
Strana Suverenita - Strana zdravého rozumu má skutečně ve svém programu pro parlamentní volby jako jeden z bodů "dostat pod kontrolu státu velké podniky hospodařící se strategickými surovinami – vodou, plynem, uhlím, ropou, drahými nerosty, elektrickou energií a také s hlavními rozvodnými sítěmi a následné z toho vyplývající zlevnění cen energií a vodného".
Máme nejvíce kulturních antropologů na milion obyvatel na světě, ale bohužel většinou ten antropolog po absolvování jde na úřad práce.
Výroky pronesl prezident Miloš Zeman na Žofínském fóru v Praze 20. května 2013.
První výrok ("o počtu kulturních antropologů") je nutné označit jako neověřitelný, neboť komparativní studii či jednotlivá data o počtu absolventů kulturní antropologie, která by zahrnovala všechny země světa se nám skutečně nalézt nepodařilo. V tomto ohledu je nutné klást si otázku, s jakými údaji prezident Zeman pracuje.
Druhý výrok (vztahující se k uplatnitelnosti absolventů kulturní antropologie) lze hodnotit následovně: V České republice se zmíněná společenská věda vyučuje hned na několika fakultách (či např. zde) různých univerzit. Každá z nich si vede své statistiky uplatnitelnosti na trhu práce. Jako příklad nám poslouží Analýza uplatnitelnosti absolventů magisterského studia Sociální a kulturní antropologie (.pdf), která pracuje s absolventy tohoto oboru z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Časová řada studie zahrnuje období 1999 až 2009. Kdy z celkového počtu 295 absolventů v dotazníkové šetření získána odpověď od 116. Z tohoto počtu se 64 % absolventů vůbec nehlásilo na úřadě práce a pouze 7 % bylo po ukončení studia na úřadu hlášeno 6 a více měsíců.
Není však možné dohledat všechna data ze všech fakult, kde se daný obor vyučuje, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Naše ekonomika má jeden z nejhorších výkonů mezi normálními ekonomikami v Evropě.
Pro hodnocení výroku o hospodářském výkonu ČR používáme údaje o růstu HDP vybraných evropských zemí ze stránek Eurostatu, kde jsou kromě zemí Evropské unie zapojeny i některé kandidátské země (Turecko, Makedonie, Černá hora, Island) a z evropských zemí i Norsko a Švýcarsko. Chorvatsko se členským státem EU stane zítřejším dnem (1. července 2013).
Je otázkou, co Jiří Rusnok rozumí pod označením "jeden z nejhorších výkonů" a “normální ekonomika v Evropě”.
Z tohoto výčtu 33 zemí patří České republice v její ekonomické výkonnosti (růst HDP byl -1,3 %) za rok 2012 25. příčka. Státy s horším hospodářským výkonem jsou Španělsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.
V předpovědi pro rok 2013 se pořadí České republiky v tomto výčtu nemění (růst HDP předpovídán na -0,4 %; seznam zemí s horším růstem HDP doplňuje Nizozemsko, naopak Maďarsko se v předpovědi dostává před Českou republiku). Hodnocení dle dostupné statistiky označujeme nicméně jako pravdivé.
My máme například ty zkušenosti ze zahraničí jsou takové, že ve Francii, kde se Komunistická strana Francie účastnila ve vládě se socialisty, většinou na tom prodělala, a na druhou stranu zkušenost loňská z Řecka, kdy komunisté odmítli být ve vládě a nakonec v těch opakovaných volbách snížili svůj volební zisk na polovinu.
Výrok hodnotíme z dostupných zdrojů parties-and-elections.eu a wikipedia.com jako pravdivý.
Komunistická strana Francie, Parti Communiste Français (PCF), byla součástí vládní koalice levicového bloku v letech 1981-1984 a 1997-2002. Volební výsledek z roku 1981 činil 16,2 %, přičemž v následujících volbách v roce 1986 strana dosáhla výsledku 9,8 % hlasů. Volební výsledek Komunistické strany v roce 1997 činil 9,9 % a v roce 2002 už pouze 4,8 % hlasů.
Komunistická strana Řecka, Kommounistikó Kómma Elládas (KKE), v květnových volbách 2012 získala 8,5 % a v následujících volbách červnu 2012 pouze 4,5 % hlasů.
Já jsem si včera rozklikl například jeden průzkum z think-tanku jménem Open Europe, kde jim vyšlo, že už i 50% Němců, což je tradičně ten nejevropštější a nejprofederalističtější národ ze všech, i 50% Němců si myslí, že by EU měla mít méně pravomocí než má dnes.
Jeden z výsledků průzkumu think-tanku Open Europe je podpora delegovat pravomoci z EU na členské státy: s náskokem dvou ku jedné (50% pro, 26% proti), němečtí voliči říkají, že další německý kancléř by měl podpořit úsilí o decentralizaci pravomocí z EU na národní, regionální nebo místní samosprávy.
Naše důchodová reforma byla vypracována už před 2 lety, máme ji na našich internetových stránkách i, nepletu-li se, 13 tisíc občanů podepsalo petici, kterou jsme provozovali, kdy jsme nejenom kritizovali návrh důchodové reformy Nečasovy vlády, ale také jsem nabízeli svoje konkrétní řešení a ten s druhým pilířem nepočítá.
Návrh důchodové reformy z dílny KDU-ČSL byl na jejich webu představen v roce 2011 (tedy před dvěma lety). Tento návrh nepočítá s druhým pilířem ve smyslu důchodové reformy Nečasovy vlády, ale pouze s možností dobrovolných soukromých úspor.
Lidoveckou petici proti vládní verzi důchodové reformy skutečně podepsalo přibližně 13 tisíc občanů, konkrétně jich bylo 13 599.
KSČM je strana, která je tady pořád v parlamentu, takže KSČM už je v systému.
Výrok hodnotíme na základě dostupných údajů jako pravdivý.
KSČM byla zatím vždy zvolena do Poslanecké sněmovny PČR: v letech 1996, 1998, 2002, 2006, 2010. V rámci Levého bloku byla také zvolena do České národní rady v roce 1992.
Tato tabulka (.pdf) ukazuje složení Senátu PČR v letech 1996-2008, ze kterého vyplývá, že KSČM v něm byla vždy zastoupena. V roce 2010 nebyl do Senátu zvolen žádný zástupce KSČM. Ve volebním období 2010-2012 tak měla KSČM v Senátu pouze jednoho zástupce. Ve volbách v roce 2012 byl zvolen jeden člen KSČM a v současném Senátu má tedy KSČM dva zástupce.
Podívejte se v Německu, nějakých 50 procent celkového výkonu fotovoltaiky ve vlastnictví domácností, potom nějakých 20 procent nebo 30 procent, pardon, je ve vlastnictví zemědělců a potom ten zbytek jsou soukromé firmy.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní aktuální data o struktuře vlastníků německých solárních panelů.
Text na webu infojet.cz popisuje strukturu vlastníků následovně: " 42 % je v individuálním vlastnictví fyzických osob, 9 procent vlastní farmáři, komerční a průmyslové podniky mají 7 procent, banky a bankovní fondy 11 procent. Elektrárenské společnosti provozují 13 procent obnovitelných zdrojů."
Zmíněná data však odpovídají stavu v roce 2009, aktuálnější čísla již text ani web nenabízí.
Článek " Why Germany’s Solar Is Distributed " pak popisuje strukturu vlastnictví všech obnovitelných zdrojů energie, nikoli pouze fotovoltaiku.
Další konkrétní zdroj, který by popisoval aktuální strukturu vlastníků fotovoltaických zdrojů, se nám nepodařilo najít a výrok tím pádem hodnotíme jako neověřitelný.
