Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš se o hnutí ANO v médiích vyjadřoval jako o hnutí spíše středovém„široce rozkročeném“ hnutí. Média, jako například idnes.cz, pak psala o umístění strany napravo od středu. Podobně jej podle analýzy České televize viděli jeho voliči (strana 28).

Po vstupu do Sněmovny hlasují poslanci ANO převážně s dalšími stranami vznikající koalice, již několik návrhů však získalo širší podporu, kdy se k ANO, ČSSD a KDU-ČSL přidala i zmiňovaná KSČM nebo Úsvit. Jednalo se například o podporu zvýšení příspěvku na státní pojištěnce, které již dříve odsouhlasil Senát svým zákonným opatřením. Širokou podporu stran (mimo ODS a TOP09) pak měl také návrh státního rozpočtu v prvním čtení.

Z kontextu debaty vyplývá, že "zastáváním se" myslel Petr Fiala společnou podporu zákonům, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Dle věstníku veřejných zakázek, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo k zakázce na zajištění dodávek tabulek registračních značek 1.7. 2013 vydáno tzv. oznámení předběžných informací. Jde o první krok v celém cyklu zadávání zakázky, na který musí k jejímu plnému vyhlášení navazovat tzv. oznámení o zakázce a nakonec tzv. oznámení o zadání zakázky (viz. nápověda k věstníku, 8. otázka). Zakázka je v tomto smyslu tedy skutečně připravena.

O historii veřejných soutěží na registrační značky se zmiňuje např. server ČT24. Dle jeho informací firma HICON vyrábí pro stát značky již od r. 1994. V roce 2001 byla s firmou HICON uzavřena nová smlouva, ale bez veřejné soutěže.

Na základě evidence z věstníku veřejných zakázek a informací na serveru ČT24 hodnotíme výrok Zdeňka Žáka jako pravdivý.

Ve výroku nehodnotíme část o "mnoha dalších případech" (viz navazující výrok, který se věnuje otázce toho, co MD za poslední dvě desetiletí soutěžilo).

Zmiňovaná studie (.pdf, aj) skutečně uvádí v souvislosti s korupcí ve zdravotnictví jména Marka Šnajdra a Petra Bendla.

Na str. 84–85 (Box. 3.17) je Marek Šnajdr popisován jako "Richelieu českého zdravotnictví", který byl v letech 2007–2009, za vlády Mirka Topolánka, vůdčí osobností a hybatelem ("mastermind and moving force") českého zdravotnictví. Zpráva zmiňuje jeho angažmá na Ministerstvu zdravotnictví a v orgánech VZP. Díky tomuto propojení bylo dle zprávy možné krýt korupční aktivity. Zpráva dále zmiňuje ochranu Marka Šnajdra před policejním vyšetřováním ze strany Mirka Topolánka.

V další pasáži hovoří zpráva o privatizaci několika nemocnic ve Středočeském kraji za vlády Petra Bendla a o nejasných vlastnických strukturách těchto privatizovaných nemocnic. Konkrétně pak je zde zmínka o nemocnici v Hořovicích, která dle zprávy neprosperovala, a proto pro ni byly prostřednictvím Marka Šnajdra vyjednány výhodné podmínky u VZP. Tato nemocnice poté podepsala smlouvu na 30 milionů korun za vzdělávání se soukromou firmou, u níž nebyla známa vlastnická struktura. Tato firma však dle zprávy dlouhodobě přispívala regionální buňce ODS. Zpráva také uvádí, že dle některých informací má v této firmě majoritní podíl Marek Šnajdr.

Postup jmenování velvyslanců je detailně rozebrán na webu Pražského hradu. O tom, že vláda 6. února 2013 schválila jmenování velvyslanců navržených tehdejším ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, informoval snad veškerý tuzemský tisk, pro ukázku přikládáme článek Lidových novin. Jindřich Forejt byl tedy vládou schválen. Protokolář Forejt však záhy potvrdil již dříve zmiňovanou spekulaci, že na místo velvyslance nenastoupí, ale zůstane ve svém úřadu. MZV reagovalo prohlášením, že do budoucna navrhne kandidáta nového.

Pavel Vošalík tak nadále zůstává velvyslancem nad rámec obvyklé doby čtyř let, ačkoliv de facto již mělo dojít k jeho nahrazení. Tato situace tedy doposud, jak upozorňuje Václav Moravec, není vyřešena, výrok je tedy pravdivý.

Je pravdou, že z říjnových předčasných voleb se do dvousetčlenné Sněmovny dostalo 118 nových poslanců. Po volbách o tom informovala např. Česká televize a to jak v přiloženém textu, tak i v reportáži, která se nachází na konci tohoto textu.

Nepodařilo se nám dohledat relevantní data k tomu, zda se určitá sociální vrstva opravdu snaží na zimu dostat do vězení a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Počtu vězňů v zimě se věnujeme v rámci jiného výroku z této diskuze a proto jej zde nehodnotíme.

Přes mírné ekonomické problémy Finska a problémy imigrační politiky Švédska si skandinávské ekonomiky vedou ve srovnání s celou Evropou nadprůměrně, a to jak z pohledu ekonomického růstu, tak i v boji s fiskální krizí. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle statistik Eurostatu si Finsko pouze v letech 2010 a 2011 vedlo v ekonomickém růstu lépe než celá Evropská unie. V ostatních letech patří k horšímu průměru. V roce 2009 na něj krize dopadla velmi tvrdě, což se projevilo na více než 8% poklesu. Nejnovější data z roku 2012 hovoří o záporném růstu HDP, což Finsko znovu řadí mezi horší státy Evropské unie. Krizi, která zasáhla především v roce 2009, však Finsko opravdu v porovnání se zbytkem EU překonalo velmi rychle a úspěšně.

20082009201020112012Finsko0,3-8,53,42,8-1,0EU 280,4-4,52,01,6-0,4

Co se týká vládních deficitů, tak Finsko se drží pod magickou hranicí 3% deficitu po celé sledované období. Švédsko s Norskem zaznamenávají dokonce přebytky.

Přistěhovalecká situace ve Švédsku je skutečně problematická. Švédsko je vzorovým sociálním státem, takže dlouhodobě láká imigranty z celé Evropy. Hospodářská krize však nepříznivě poznamenala sociální situaci i zde, a tak se Švédsko neubránilo četným nepokojům. Např. v minulém roce hlavní město Stockholm čelilo velkým nepokojům, vyvolaným imigranty z přistěhovalecké čtvrti. Hlavním důvodem byla v této části města až 50% nezaměstnanost. V Malmö zase řádil střelec, který si za své cíle vybíral výhradně přistěhovalce. Přistěhovalci mají ve Švédsku především problémy s nedostatkem pracovních míst a horší ubytovací situací.

Pro posouzení překonání krize se vrátíme ke statistice ekonomického růstu. Finsko jsme analyzovali v první části výroku. O ostatních skandinávských zemích můžeme konstatovat, že si vedly o poznání lépe. Švédsko pokleslo v roce 2008 a pak výrazněji v následujícím roce. Od roku 2010 zaznamenává jako jedna z mála evropských zemí pouze růst. Norsku se daří dokonce ještě lépe, zaznamenalo pouze mírný pokles v kritickém roce 2009, jinak roste.

20082009201020112012Švédsko-0,6-5,06,62,90,9Norsko0,1-1,60,51,32,9EU 280,4-4,52,01,6-0,4

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Spojených států Barack Obama oznámili v únoru 2013 záměr vytvořit zónu volného obchodu a dohodu na zahájení rozhovorů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jedná se o takzvanou Transatlantickou obchodní alianci, která by se stala největší zónou volného obchodu na světě.

Cílem Transatlantické aliance je liberalizace vzájemných ekonomických a obchodních vztahů, která by měla být pro obě strany přínosem. Jednání o společné zóně byla zahájena 17. 6. 2013, k diskuzi se sešli američtí a evropští zástupci poprvé 8. 7. 2013 ve Washingtonu. Plán na vytvoření Transatlantické aliance je zatím na začátku.

Miloš Zeman mluví o dvou jménech, která navrhne do volby budoucího veřejného ochránce práv. Tento post je uvolněn po nedávné rezignaci Pavla Varvařovského na tuto funkci.

Stanislav Křeček byl zástupcem ombudsmana zvolen v dubnu 2013, aktuálně je v čele úřadu až do volby nového veřejného ochránce práv. Tento stav je popsán v zákoně o Veřejném ochránci práv § 2(4).

Pavel Zářecký byl mimo jiné ministrem ve dvou vládách, a to ve vládě Jiřího Paroubka a ve Fischerově vládě. V obou případech zastával post ministra bez portfeje a předsedy legislativní rady vlády. Jak dokládá jeho životopis na webu NašiPolitici.cz, v úřadu Veřejného ochránce práv doposud nepůsobil.

Miloš Zeman tedy popisuje korektně vztah obou jmenovaných k úřadu ombudsmana a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, politické uskupení ANO vzniklo v listopadu roku 2011, kandidovalo prvně ve volbách tohoto roku a tudíž se zároveň nepodílelo na žádné z předchozích vládních koalic. Pravdou také je, že ČSSD byla od voleb v roce 2006 opoziční stranou.

Doplňujeme pouze, že byť samotná ČSSD nebyla posledních sedm let součástí vládní koalice, podpořila svým hlasováním o důvěře úřednickou vládu Jana Fischera a to v letech 2009-2010, kde měla také své nominanty. Nicméně přímo zastoupena ve vládě (ve smyslu zapojení stranických špiček) nebyla.

Od předčasných voleb 2013 potom obě strany vedou jednání o případné koaliční spolupráci.