Nejblíže samozřejmě podle principu poměrného zastoupení má tomu zvolení TOP 09 (řeč je o místopředsedovi poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz), protože má 26 poslanců. My jsme měli v minulém období také 26 poslanců. Byli jsme vyřazeni, protože se ty hlasy rozdělily jinak.
Dle informací zjištěných na webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Poslanecký klub TOP 09 a Starostové má v tomto období 26 poslanců. KSČM měla v období 2010-201 3 (do rozpuštění sněmovny) stejný počet - tedy 26 poslanců.
Posty (uvádíme zástupce strany v rámci celého období) ve vedení PSP obsadily ze zvolených subjektů nakonec ODS (Němcová, Pospíšil), ČSSD (Zaorálek, Hamáček), TOP 09 (Parkanová, Oliva) a VV (Klasnová).
Komunisté tedy nebyli ve vedení Poslanecké sněmovny zastoupeni, byť měli 26 mandátů, což odpovídá současné síle TOP 09. Výrok Vojtěcha Filipa tedy hodnotíme jako pravdivý.
Evropská unie doporučuje, abysme refinancovali ropné produkty ze státních hmotných rezerv. To je další projekt, který Slováci zrealizovali. A to se jednal o tom s panem ministrem Kažimírem slovenským.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo k tomuto tvrzení dohledat žádné potvrzující informace.
My jsme v minulém týdnu jednali s rekonstrukcí státu a já jsem sám tam říkal: "Ne, my jsme tam nepřišli do sněmovny pro to, abychom vytvářeli nebo dopouštěli další právní kličky."
Oslovili jsme o potvrzení tvrzení poslance Komárka iniciativu Rekonstrukce státu. Ta nám potvrdila, že se zmíněná schůzka i za přítomnosti Martina Komárka uskutečnila, nicméně přesný obsah schůzky, resp. fakt, který poslanec popisuje, doposud potvrzen nemáme. O doplnění informace jsme opět požádali Rekonstrukci státu, po případné odpovědi z jejich strany výrok doplníme. V tuto chvíli jej však musíme hodnotit jako neověřitelný.
Například pokud pro tento spor (spor Eurovia vs. ČR o zvlněný úsek D47, pozn. Demagog.CZ) je klíčová, například výsledky sond, které si za obrovské peníze stát objednal a ta paní (Pošvářová, pozn. Demagog.CZ) ty výsledky si odnese domů (…) a není ochotna s ním seznámit tu vlastní firmu, která za to zodpovídá, management té firmy.
Výrok ministra Žáka hodnotíme jako neověřitelný, neboť mediální vyjádření obou zainteresovaných stran jsou zcela protichůdné a není možné z veřejných zdrojů korektně určit, která ze stran mluví pravdu.
Miloslava Pošvářová, tehdy šéfka úseku kontroly kvality a hlava komise, jež připravovala podklady pro soud s Eurovií, odmítla vydat výsledky průzkumných sond managementu Ředitelství silnic a dálnic. To tvrdí vedení ŘSD. To Pošvářova kritizovala z nehájení zájmů státu a k tématu pro Česku televizi uvedla: "Odpovědnost vůči státu a daňovým poplatníkům je vyšší, než zodpovědnost vůči mému nadřízenému, a jestli že se domnívám, že by mohlo dojít k poškození zájmů státu, tak jsem oprávněna takto postupovat".
V rozhovoru pro Ihned.cz ale odmítla tvrzení, že by si výsledky expertízy vzala domů. Situace stojí na tvrzení proti tvrzení a proto jsme se rozhodli hodnotit výrok jako neověřitelný. Více světla do věci může vnést soud, M. Pošvářová totiž podala na vedení ŘSD žalobu.
Václav Moravec: Proč však nemáme k dispozici podrobnější představu, vládní představu toho, jak by to referendum mělo vypadat? Jiří DIENSTBIER: Tato vláda je v úřadě dva měsíce a legislativní proces, standardní kvalitní legislativní proces jenom samozřejmě, než se zpracuje návrh zákona, projedná se v připomínkovém řízení, v legislativní radě, ve vládě tak, aby se ohlídaly všechny souvislosti, tak to trvá několik měsíců.
Současná vláda byla jmenována 29. 1. 2014, je tedy v úřadě téměř dva měsíce.
Délka legislativního procesu se samozřejmě značně liší. Příkladem toho je sestavování nového občanského zákoníku, které od vypracování věcného záměru, až po schválení návrhu vládou trvalo jedenáct let, či trestní řád, s jehož věcným záměrem přišel tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již v roce 2007, Poslanecké sněmovně jej ale vláda předložila až 27. 2. 2008.
Celý postup vládního legislativního procesu je popsán v usnesení vlády z 18. března 1998. Článek 5 odstavec 3 stanovuje standardní patnáctidenní lhůtu pro připomínky k věcnému záměru, Legislativní rada má dále dle článku 7 odstavce 2 šedesát dní k projednání věcného záměru, lhůta pro další připomínkové řízení je 20 dnů. Následuje 60denní lhůta pro Legislativní radu k projednání návrhu zákona a 5denní lhůta pro dodání schváleného návrhu předsedovi vlády k podpisu.
Vláda nemá povinnost zveřejňovat celý proces vládního legislativního postupu. Toto jsou standardní lhůty, které lze měnit. Prostým součtem a výše zmíněnými příklady ale dovodíme, že skutečně není anomálií, pokud by vládní legislativní proces trval v řádu měsíců.
Počkejte (...) toto je věc, která je veřejně, veřejně známá, protože Jindřich Forejt ani nemá vysokou, vysokou školu dostudovanou.
Podle dostupných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt se prokazoval, že má vystudované dvě vysoké školy – Právnickou fakultu UK a mnichovské Ludwig-Maxmilians Universität.
Právnickou fakultu na naší nejstarší univerzitě skutečně studoval, ale pouze 2 roky a studia zanechal.
Mluvčí mnichovské vysoké školy uvedla, že Forejt ke studiu nebyl ani připuštěn.
Forejt, který pracuje také jako lektor etikety v agentuře Aktuální paragrafy, používal titul JUDr.
V současnosti v referencích lektorů agentury Forejt již tento titul postrádá.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok moderátora Moravce jako pravdivý.
Světová cena uranu stoupla desetinásobně. Jsme jediná země v Evropě, která má vlastní ložiska. To nám dává výhodu,
Prezident Miloš Zeman se dle serveru iDNES.cz měl takto vyjádřit při návštěvě ve Žluticích dne 15. ledna 2014.
Vývoj cen uranu popisuje web InvestmentMine, cenový vrchol uran dosáhl v roce 2007, kdy v maximu stál bezmála 140 dolarů za 1 libru váhy. Tato maximální cena je skutečně desetinásobkem ceny z let přelomu tisíciletí. Nicméně od dosažení vrcholu ceny opětovně klesají, v současné době stojí libra uranu 35 dolarů, což znamená zhruba dvoj-trojnásobek cen z přelomu tisíciletí.
Miloš Zeman se mýlí také v tom, že jsme jediná evropská země s vlastními ložisky. Nalezišti uranu dle dat OECD z r. 2009 disponovaly (.pdf, s. 18) také např. Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko nebo Ukrajina.
Těžba uranu pak probíhá na Ukrajině, v Rumunsku, Německu nebo Francii.
Evropský parlament má svůj vlastní rozpočtový výbor, a protože celý rozpočet EU podléhá schválení EP, může to být při jednání s Komisí a Radou velmi silná zbraň.
Je pravdou, že jednou z pravomocí Evropského parlamentu je schvalování rozpočtu EU. Evropský parlament má také svůj vlastní rozpočtový výbor.
To, jestli je členství v rozpočtovém výboru silná zbraň, neověřujeme.
...nehlasoval jsem pro uznání Kosova.
Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.
Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).
Ve čtvrtek jsem byl také s panem předsedou vlády u paní kancléřky Merkelové. A ta deklarovala, že Německo má zájem na jednotném postoji Evropské unie, který je považován za vůbec nejdůležitější věc.
Výrok ministra Jana Mládka hodnotíme na základě informací z médií jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka zvolil Německo jako cíl své první zahraniční návštěvy ve funkci premiéra, kde ho doprovázel i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Současná situace na Ukrajině a postoj EU (o které ve svém výroku mluví Jan Mládek) byla jedním z mnoha témat, která s německou kancléřskou Angelou Merkelovou společně projednávali a našli názorovou shodu. Oba předsedové vlád se v rozhovorech shodli, že je třeba situaci řešit diplomatickými kroky a Evropská unie musí vůči Rusku vystupovat jednotně. Pokud by však diplomatická cesta neuspěla, je kancléřka Merkelová ochotna přejít k tvrdším hospodářským sankcím vůči Rusku.
