Tomio Okamura
Je to také švýcarská ústava, kde jsou vlastně, řeknu to hodně jednoduše, dvě věci v ústavě. Že, že výdaje státu nesmí překročit příjmy a druhá věta je, že pakliže ty výdaje státu v době krize překročí příjmy, tak v následujících letech má vláda povinnost to uvést do souladu.
Rozpočtu se ve švýcarské ústavě týká článek 126. Podle něj má federální vláda udržovat rozpočet v rovnováze. Maximální možné výdaje v předpokládaném rozpočtu závisí na ekonomické situaci a na předpokládaných příjmech. Pokud je třeba, může být rozpočet navýšen. Pokud výdaje přesáhnou maximální možnou částku, musí být výdaje kompenzovány v následujících letech.
Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Mach
Od ledna 2014 dochází ke zvýšení spotřební daně z cigaret z 2,18 na 2,25 Kč za kus. Krabička cigaret tak zdraží skoro o 2 koruny. To ale není vše! Kvůli intervenci centrální banky budou muset cigarety zdražit celkově o 7 korun. Polsko si na rozdíl od nás sjednalo v EU výjimku, cigarety zdražit nemusí, připravme se na dovozy cigaret z Polska.
Petr Mach publikoval článek o zdražení cigaret na webu Strany svobodných občanů 27. 12. 2013. Na základě početních nepřesností a faktu, že Petr Mach používá pro výpočet ceny cigaret v roce 2014 nesprávný směnný kurz, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Petr Mach má pravdu, že od 1. ledna 2014 skutečně dochází dle článku XIX předpisu č. 407/2012 Sb. ke zvýšení minimální sazby spotřební daně u cigaret z 2,18 na 2,25 Kč. Na krabičce 20 cigaret* však dojde k nárůstu z 43,60 Kč na 45 Kč, tedy o korunu čtyřicet a nikoli „skoro o 2 koruny", jak tvrdí Petr Mach. Dále pak Mach tvrdí, že „Kvůli intervenci centrální banky budou muset cigarety zdražit celkově o 7 korun.", což však také není pravda. Směrnice 2011/64/EU z 21. června 2011 říká, že směnný kurz pro nadcházející rok se stanoví (.pdf; článek 18, bod 1) na základě kurzu v první pracovní den října předcházejícího roku. Dle úředního věstníku EU byl kurz (pdf, s. 2) stanoven 1. října 2013 na 25,730 Kč a kurz 27,655 Kč, který používá pro svůj výpočet tedy není relevantní. Výpočet Demagog.cz: Od 1. 1. 2014 má zdanění (.pdf; článek 10, bod 2) cigaret činit minimálně 90 eur na 1000 kusů. Minulý rok činila minimální spotřební sazba u cigaret 2,18 Kč tzn. 43,60 Kč na krabičku cigaret, dle kurzu závazného minimálního zdanění EU by krabička cigaret dle tohoto kurzu musela stát lehce nad 46,3 Kč a zdražení by tedy mohlo být proti r. 2013 pouze necelé 3 Kč. Co se týče polské výjimky, tak zde má Petr Mach pravdu. Dle výše zmíněné směrnice se Polsko skutečně nachází (.pdf; článek 10, bod 2) v kategorii zemí, které mají přechodné období do konce r. 2017. *Tato konstrukce je však hypotetická, v praxi se ceny cigaret vyvíjí individuálně, podle typu, ceny výrobce atp...
Petr Fiala
Řada členů (ODS, pozn. Demagog.CZ) si stěžuje na určité nedostatky ve vnitrostranické komunikaci.
Výrok jsme zhodnotili jako pravdivý na základě četných mediálních vyjádření členů ODS k problematice vnitrostranické komunikace.
Například bývalý místopředseda Ivan Langer hovořil o nutnosti „změny ve způsobu komunikace dovnitř členské základny i směrem k veřejnosti.“ I bývalý předseda ODS Nečas poukázal na to, že: „... musíme změnit způsob svého chování a způsob své komunikace.“
Poslankyně Fisherová snažící se o zlepšení stavu v ODS navrhovala již na loňském kongresu strany mimo jiné toto: „MUSÍME uvnitř ODS důkladně komunikovat jednotlivé problémy, neřešit problémy přes média, nikdy nám to nic dobrého nepřineslo. MUSÍME navenek působit jednotně.“ Členka a bývalá poslankyně ODS Weberová dokonce popsala situaci jako „dlouhodobou absenci komunikace uvnitř strany.“ Vzhledem k těmto vyjádřením hodnotíme výrok jako pravdivý.
Senátní obvod má, můj senátní obvod má 79 měst a obcí.
Senátním obvodem, ve kterém byl Tomio Okamura v roce 2012 za Nezávislé kandidáty zvolen, je obvod č. 80 - Zlín a skutečně jej tvoří 79 územních celků. Výrok je tedy pravdivý.
Evropská komise již v roce 2006 varovala Českou republiku, že na ni uvalí finanční sankce za to, že jsou plenky zdaňovány nižší sazbou. Od té doby se pokoušela česká vláda v Bruselu vyjednávat, aby mohly být plenky zdaňovány nižší sazbou, ale nepochodila. Plenky v povoleném seznamu věcí, které mohou být ve snížené sazbě, nejsou.
Zkoumané tvrzení Petra Macha pochází z jeho blogu zveřejněného 12. prosince 2013.
Je pravdou, že Evropská komise v roce 2006 hrozila ČR sankcemi z důvodu snížené sazby DPH na dětské pleny. Konflikt se konkrétně dotýkal zařazení plen jako hygienických potřeb, což prosazovala ČR (takové označení by umožňovalo sníženou sazbu), s čím ale Komise nesouhlasila.
V roce 2008 Komise problematiku znovu otevřela s novým návrhem, který již pleny řadil do kategorie snížené sazby. Členské státy se ale na věci neshodly a plenky skutečně nejsou na seznamu s možností snížené DPH.
Oldřich Vlasák
Vzhledem k tomu, že jsem v patnáctičlenném předsednictvu jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a středolevicovými socialisty a liberály na straně druhé, můj hlas často může rozhodnout.
Na základě rozdělení křesel v Evorpském parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Současné rozdělení křesel v předsednictvu Evropského parlamentu je shrnuto v tabulce níže.
Lidovci (Skupina Evropské lidové strany, EPP), které Oldřich Vlasák staví "na jednu stranu", mají v předsednictvu EP 7 zástupců. "Na druhé straně" jsou středo-leví socialisti a liberálové - mezi tyto strany spadají obě levicová uskupení S&D (socialisté), Greens/EFA (zelení a Evropská svobodná aliance) a ALDE (liberálové). Tyto skupiny mají dohromady také 7 zástupců.
Pokud se Oldřich Vlasák staví mezi tyto bloky, může jeho hlas být opravdu jakýmsi jazýčkem na vahách.
EPP7
S&D4
ALDE2
ECR1
Green/EFFA1
Andrej Babiš
A pan Cícer, já jsem s ním mluvil. A on zůstane v strukturách Ministerstva financí. A z rodinných důvodů požádal o přeložení do jiného útvaru v rámci Ministerstva financí a bude tam zachována kontinuita.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož byl potvrzen dr. Cícerem v rozhovoru pro média.
JUDr. Milan Cícer v rozhovoru pro Lidovky.cz potvrdil, že 10. února 2014 nastupuje do Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a tím pádem, že končí ve vedení Finančního analytického útvaru, a to na základě dohody s ministrem Babišem. Důvod této změny nebyl uveden. (Lidovky.cz, 2. 2. 2014)
Jak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak Finanční analytický útvar patří do struktury Ministerstva financí ČR.
Miloš Zeman
Já například souhlasím s progresivním zdaněním příjmů fyzických osob, které je běžné ve velké většině vyspělých zemí. Ale přesně to v té koaliční smlouvě není...
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky OECD, webu aktualne.cz a informací uvedených v koaliční smlouvě.
Pravdou je, že se Miloš Zeman mnohokrát veřejně vyslovil pro progresivní zdanění, pro ilustraci zde uvedeme pouze několik odkazů na tato vyjádření (Lidovky.cz, Investujeme.cz, Aktualne.cz).
V souvislosti s možností změny výše zdanění je v koaliční smlouvě explicitně uvedeno následující: " Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014."
Koalice se k možnému zavedení progresivní daně staví skutečně poměrně vágně. V koaliční smlouvě lze dohledat následující formulaci: " Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob) ".
Pravdou také je, že progresivní zdanění se v různé míře nachází u většiny vyspělých zemí (země OECD). Přehled míry zdanění některých zemí západní Evropy naleznete přehledně na webu aktualne.cz. Pro úplnost uvádíme také zprávu OECD zde (.xls), která obsahuje přehled daně z příjmu u fyzických osob v letech 1981–2012.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. Všechny části jeho výroku jsou korektní, sám se skutečně vyslovoval pro progresivní zdanění, což je běžné v zemích západní Evropy, a koalice jej v koaliční smlouvě nepopisuje nijak explicitně či podrobně.
Bohuslav Sobotka
Tam, kde mě to mrzí nejvíce, je to zdanění daní z přidané hodnoty, protože když nastupovala tehdy pravicová vláda před sedmi lety, tak jsme platili, když jsme nakupovali potraviny a léky, daň státu ve výši 5 %, dnes platíme 15 %.
Snížená sazba DPH byla od roku 1993 navýšena poprvé k 1. lednu v roce 2008 z 5 na 9 procent. Poté se průběžně zvyšovala a v současnosti platí 15procentní snížená sazba DPH. To znamená, že ještě v roce 2006 a 2007, kdy nastoupila první, respektive druhá vláda Mirka Topolánka, byla snížená sazba skutečně 5% (. pdf – str. 9).
Kateřina Konečná
My vládneme v 10 krajích ze 13, dokonce máme hejtmana, jak jsme viděli, máme několik náměstků hejtmanů, radních, máme zodpovědnost a zrovna v Moravskoslezském kraji, což je můj kraj nebo můj kraj, kraj, ze kterého pocházím a za který jsem kandidovala, tak jsme dokázali, že jsme tu zodpovědnost i obhájili. Protože my jsme tam byli v roce 2008 v koalici se sociální demokracií a v roce 2012 nám voliči dali, tuším, ještě snad jednou tolik hlasů.
KSČM vládne, jak říká Kateřina Konečná, v 10 krajích ze 13. Na Vysočině potom podporuje menšinovou vládu ČSSD.
Hejtmanem za KSČM je Oldřich Bubeníček, který úřaduje v Ústeckém kraji. Náměstky hejtmana má tato strana například ve zmíněném Ústeckém kraji (Stanislav Rybák), v Moravskoslezském kraji (Josef Babka), v Plzeňském kraji (Zdeňka Lišková) atp.
Je také pravda, že KSČM vládla s ČSSD v Moravskoslezském kraji po volbách v roce 2008. Bylo to tehdy vůbec poprvé, kdy ČSSD vytvořila koalici s komunisty. Kateřina Konečná ovšem uvedla nesprávnou informaci ohledně volebního výsledku její strany v Moravskoslezském kraji: v roce 2008 získala KSČM 60 672 hlasů, což přepočteno na procenta bylo 15,92 %; v roce 2012 pro komunisty hlasovalo 72 912 voličů, což představovalo 22,78 % hlasů. Není to tedy jednou tolik hlasů, jak tvrdila Kateřina Konečná. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.