Právě naše vláda v roce 2004 poprvé pro nájemníky OKD zakotvila trvalé předkupní právo na to, aby za zvýhodněných podmínek mohli byty získat.
Podle usnesení vlády č. 904 (.doc, str. 3) z roku 2004, v němž jsou zakotveny podmínky privatizace státního podílu ve společnosti OKD, v zájmu zachování bytového fondu: " Kupující zajistí, že Společnost po trvání doby omezení (i) bude spravovat a udržovat bytový fond ve vlastnictví Společnosti, (ii) že veškeré výnosy z bytového hospodářství budou použity na úhradu výdajů spojených s bytovým hospodářstvím, (iii) nepřevede bytové domy, případně bytové jednotky na třetí osobu, s výjimkou nejvýše 5% z celkového počtu bytů v souvislosti s běžným hospodařením, nebo s výjimkou případného prodeje bytových jednotek dosavadním nájemcům, a to za kupní cenu, která byla použita při ocenění neprodukční části majetku OKD; současně tato cena bude přiměřená a obvyklá ve srovnání s kupní cenou obdobných bytů převáděných v daném místě a čase z vlastnictví státu, krajů a obcí do vlastnictví dosavadním nájemcům." Zmíněná doba omezení byla ohraničena dnem privatizace majetku a 1. květnem 2009. Ačkoliv není plné znění privatizační smlouvy běžně dostupné, z právních analýz vyplývá, že na toto předkupní právo stávajících nájemníků se tato lhůta nevztahuje (viz například zde .pdf, str. 1 a zde). Existenci zmíněného ustanovení potvrdil v průběhu parlamentní diskuze i bývalý místopředseda vlády Martin Barták.
Proto také v té pracovní skupině, které máme, mimochodem nesedí politici, ale sedí zástupci krajů, bohužel to nejsou zástupci ODS, sedí tam zástupci obcí a to nejsou jenom zástupci ODS, ODS bohužel nemá většinu obcí, mně by se to líbilo, ale nemá a sedí tam zástupci ostatních odvětví, který se snaží hledat nějaký kompromis. (pracovní skupina k odpadové legislativě - pozn. Demagog.cz)
Jména osob z pracovních skupin nejsou zveřejňována, proto jsme v této souvislosti požádali ministerstvo životního prostředí dne 20. května 2013 o bližší informace.
Je pravda, že ve volbách v ČR evropská témata nedominují. Já myslím, že první takovou výjimkou trošku byly prezidentské volby, díky povaze a roli prezidenta v zahraniční politice.
Při hodnocení výroku jsme se zaměřili na zatím poslední sněmovní volby v roce 2010. Tehdy představila ODS svůj programový dokument Vize 2020, která obsahovala poměrně rozsáhlou sekci „Česká republika v Evropě a ve světě“, tři strany věnované zahraničním vztahům, především pak EU, najdeme i v samotném volebním programu. Také ČSSD věnovala zahraniční politice jednu ze svých Oranžových knih.
Je však pravdou, že kampani dominovala úplně jiná témata, především vnitropolitická, ekonomická (vládní škrty, „strašení Řeckem“), velkým tématem se stal boj proti korupci. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
V prezidentské volbě integrace byla jednou z otázek rezonujících v kampani, ilustrovat to můžeme například na 11 otázkách pro 11 kandidátů, které kandidáti zodpovídali pro ČT.
...v každé straně to tak je, že ten nejvyšší stranický orgán má vždycky, má vždycky šanci zasahovat do kandidátek.
Před samotným ověřením tohoto výroku je nutné nejprve uvést, že drtivá většina etablovaných politických stran má vnitřní mechanismy nominačních procesů ukotveny ve svých interních dokumentech, které často zatím nejsou veřejnosti dostupné. Existenci těchto dokumentů ale potvrzují obecně dostupné stanovy jednotlivých stran (o tématu více viz např. SPÁČ, Peter. Nominácie v českých politických stranách: Prípad volieb do Poslaneckej snemovne v roku 2010. 2012).
Právě z důvodu nedostupnosti dokumentů popisujících stranické nominace u všech stran (např. stran kandidujících v letošních předčasných volbách do PSP ČR) je nutné výrok označit jako neověřitelný.
Můžeme však provést krátkou analýzu dostupných dokumentů a údajů. Zásah do kandidátek ze strany vedení (či širšího vedení) u voleb do PSP ČR je možné nalézt např. u ODS (či zde pro volby v roce 2010), ČSSD, TOP 09, KSČM (.pdf) či Strany zelených (.pdf).
..přehlasovávání názoru veřejnosti, která si z 80 % nebo ze 75 % myslela, že církevní restituce nejsou v pořádku.
Dle průzkumu společnosti SANEP s.r.o. ze 7. června 2013 nesouhlasí s provedeným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi 74,5% lidí.
Pro zajímavost přikládáme ještě starší průzkum (.pdf) Sociologického ústavu AV ČR, ze září 2012, který se tématem zabývá obšírněji, a pokládá i další podotázky. S návrhem církevních restitucí tehdy nesouhlasilo 65% respondentů.
S ohledem na první zmíněný průzkum, který je nejaktuálnější a potvrzuje slova Jeronýma Tejce, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Za mě odcházelo zhruba 1500 policistů nebo v těch dobách odcházelo zhruba 1500 policistů ročně a ta kapacita toho školství policejního byla zhruba 2500. (..) Ta kapacita policejního školství skutečně poklesla, docela dramaticky, ale těch policistů zase odchází mnohem méně, zhruba 700 až 800 ročně.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace o počtu odcházejících policistů. Níže uvádíme alespoň informace týkající se odchodu policistů v době Pecinova působení ve vládě. Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Na webu Ministerstva vnitra je uvedené, že průměrná běžná roční fluktuace je cca 1 400 policistů (informace k roku 2010).
V tabulce jsou zaznamenány počty policistů v jednotlivých letech.
200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)Zdroj: Eurostat, MVCR,
Níže jsou zaznamenány proměny kapacity policejního školství v době
RokVyšší a střední policejní školstvíPolicejní akademie Črcelková kapacita200835517362091200929914561755201038218822264 Zdroj: Ministerstvo vnitra Čr
Z výše uvedených informací vidíme, že v roce 2009 tedy skutečně došlo k významnému poklesu kapacity policejního školství o více než 300 míst.
Jenom v důchodech je to 350 mld., a na všech sociálních dávkách 450 mld. (Bartoš mluví o objemu, který je vyplácen ve zmíněných položkách - pozn. Demagog.cz)
Částky, které Ivan Bartoš uvádí, jsou mírně nepřesné. Ve státním rozpočtu pro rok 2013 (.pdf, strana 12) se počítá s výdaji na důchody ve výši 384 miliard korun, tedy nikoliv 350 miliard, jako tvrdí Ivan Bartoš. Při započítání dalších dávek (sociální podpora, nemocenská, hmotná nouze podpory v nezaměstnanosti či příspěvek na péči) se jedná přibližně o 480 miliard. V rozpočtu na rok 2012 (.pdf) se jednalo o 373 miliard na důchody, celkově pak opět přibližně 480 miliard korun. I s výhradou k poněkud podceněnému objemu peněz však hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nové volby byly vyhlášeny díky tomu, že to stanovisko zaujala TOP 09 a my jsme to stanovisko nezaujali, protože pan prezident jmenoval Rusnokovu vládu, ani proto, že vy jste tu vládu podpořili, my jsme jí zaujali pro to, že náš koaliční partner nebyl schopen zajistit jednotu klubu, jinak všechny ty předcházející kroky by nás nikdy nemohly vést k předčasným volbám.
Postoje TOP 09 se měnily během července a srpna 2013 v tomto sledu:
Já jsem prosadil ještě, coby ministr, nový obchodní zákoník, který velmi zjednodušuje zakládání s.r.o..
Jiří Pospíšil hovoří o Zákoně o obchodních korporací, který se mu podařilo v Nečasově vládě prosadit, a který od 1. ledna 2014 zčásti nahradí dosavadní obchodní zákoník. Tento zákon schválila Poslanecká sněmovna v prosinci 2011 a Senát v lednu 2012.
Změny, které nový zákon přináší, se týkají mimo jiné společností s ručeným omezeným (s.r.o). Dosud byla stanovena minimální výše vkladu na 200 000 Kč, ale díky tomuto zákonu postačí k jejich založení základní kapitál ve výši 1 Kč (§ 142 ZOK). Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nebude to ostatně poprvé, tento návrh předkládám opakovaně – nyní již potřetí. Ale je nutné, abychom o problematice absentujících poslanců bez postihu hovořili tak často, jak jen je to možné.
Kateřina Klasnová předkládala tento návrh (sněmovní tisk 763 a 894) celkem třikrát a to v září a listopadu 2012 a nyní v květnu 2013.
