Vážené poslankyně, vážení poslanci, letošní rok je po řadě let první rokem, kdy se nezahajuje výstavba jediného nového úseku dálnice nebo rychlostní komunikace.
Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následující:
"- Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba. - Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění. - Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace. - Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé. - Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba ".
Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)."
Pro Evropskou unii je jedním z hlavních témat v energetice energetická bezpečnost. Jejím základním kamenem je více různých zdrojů energie a snížená závislost na dovozu fosilních paliv.
Na základě uvedených zdrojů je výrok poslance Evropského parlamentu za ČSSD Pavla Poce hodnocen jako pravda.
Energetická bezpečnost je v oblasti energetiky důležitým tématem pro Evropskou unii jak od druhé poloviny (.pdf) 20. století, tak v současné době pro rok 2014.
Kromě diverzifikace energetických zdrojů patří mezi další cíle (.pdf) úspora energie spojená s energetickou účinností, zefektivnění evropského trhu s energiemi spojené s přijatelnými cenami energií, zdokonalení energetických sítí související s bezpečností dodávek energie a podpora nových technologií spojenou s podporou obnovitelných zdrojů. Všechny tyto dílčí cíle vedou k jednotnému cíli, a to snížit závislost na dovozu fosilních paliv.
Já jako bývalý ministr dopravy jsem bojoval přesně za to, aby se začaly reklamovat nekvalitní silnice
Bývalý ministr Vít Bárta se skutečně během svého působení na ministerstvu dopravy zasadil o reklamaci nekvalitní opravy silničních komunikací.
Zvláštní pozornost v médiích pak byla věnována reklamacím vůči stavební společnosti Skanska. Podle serveru iDnes se bývalý ministr dopravy vyjádřil k reklamacím těmito slovy:
"V pondělí naši právníci s využitím všech nástrojů zvýší tlak na společnost Skanska, která s námi nechce moc kooperovat...." Společnost Skanska ovšem nebyla jedinou firmou vůči které byly zmiňované reklamace namířeny, dále lze uvést například společnost Eurovia CS či Strabag, které pracovaly na úseku dálnice D1 označovaném také jako D47.
Výrok tedy na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.
Ale co jsem já slíbil voličům, to jsem v té oblasti udělal. To znamená, narostlo množství zaměstnaných vězňů.
V roce 2006, kdy se Jiří Pospíšil stal poprvé ministrem spravedlosti, byla zaměstnanost vězňů na úrovni 48,87 %, v roce 2012, kdy funkci opouštěl, dosáhla zaměstnanost hodnody 58,83 %, jedná se tedy o nárůst o 12 procentních bodů.
Program ODS pro volby v roce 2006, po kterých Jiří Pospíšil převzal resort, se vězňům nijak nevěnoval. Již krátce po svém nástupu v roce 2007 však v rozhovoru pro časopis České vězeňství (strana 2) vyhlásil zvyšování zaměstnanosti vězňů za jeden ze svých cílů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Dánsko, uznávám, jako jediná země Evropské unie, má jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 25 % a přitom podle eurobarometru jsou Dánové nejšťastnější zemí v Evropě.
Dánsko je skutečně jedinou zemí v Evropské unii, která má jednotnou sazbu DPH ve výši 25 %. Je také pravdou, že podle různých průzkumů jsou Dánové nejšťastnějším národem v EU (dokonce na světě). Výhrada u výroku je v tom, že o posledně jmenovaném referují studie OSN (prostřednictvím ČTK), a nikoli Eurobarometru. Nicméně i přes tuto nepřesnost je výrok hodnocen jako pravdivý.
Je to velmi zajímavý návrh, já jsem se seznámil taky s návrhem pana Karla Janečka, filantropa, který zase chce, aby lidi měli taky minusové hlasy, aby mohli někomu vystavit tu stopku.
V návrhu volebního systému Karla Janečka se konkrétně píše: " Každý volič disponuje dvěma plusovými hlasy. Buď zvolí politickou stranu jako celek, což znamená, že oba její kandidáti získají po jednom hlase, nebo své hlasy přidělí dvěma kandidátům z odlišných kandidátních listin. Volič má také jeden minusový hlas, který udělí kandidátovi z kterékoliv kandidátky, kterého v poslanecké sněmovně nechce. Všechny hlasy mají stejnou váhu, tudížza každý plusový hlas se kandidátovi jeden bod přičte a za každý minusový jeden bod odečte." Na svém webu pak Janeček také ještě uvádí, že změnou projde také počet volebních obvodů, kdy ze současných 14 se jejich počet zvýší na 81.
Ale ty přesuny ve druhém čtení neumožňují změnit ty základní čísla, to znamená příjmy, výdaje, deficit a příjmy obcí a krajů. Čili v tomhle už se nemůže ve druhém a ve třetím čtení změnit.
Výrok hodnotíme jako pravdivý podle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny České republiky a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.
Státní rozpočet České republiky je upravován zákonem (.pdf) č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Prochází speciálním legislativním procesem, o rozpočtu rozhoduje v rámci Parlamentu České republiky pouze Poslanecká sněmovna.
V prvním čtení dochází skutečně ke schválení základních údajů, kterými jsou podle stránek Poslanecké sněmovny " výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. " Poslanecká sněmovna může místo schválení doporučit vládě změny a v takovém případě stanoví také termín pro nový návrh.
Dále se uvádí: " Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. " Ve druhém čtení je možné předkládat pozměňovací či jiné návrhy, ve třetím čtení je navrhována oprava legislativně-technických a gramatických chyb či úprav vyplývajících z pozměňovacích návrhů, případně požádat o opakování druhého čtení.
Celý legislativní proces je přehledně zobrazen také v tomto grafu (.pdf).
Já jsem nikdy neříkal, že mám záměr pana Cícera odvolat. Já jsem kritizoval pana Kalouska, že používal pana Cícera na své politické zájmy proti ministrovi ODS Vondrovi a proti kmotrovi Rittigovi.
O záměru vicepremiéra Andreje Babiše odvolat šéfa Finančního analytického útvaru Milana Cícera informovala začátkem února Mladá fronta Dnes. Faktem ovšem je, že toto Andrej Babiš nikdy veřejně neprohlásil. Český rozhlas následně informoval o tom, že Cícer odchází na vlastní žádost a nebyl odvolán, nýbrž přeložen. Cícer to sám potvrdil.
Babiš se rovněž vyjádřil, že je rád, že Milan Cícer ve strukturách resortu zůstává.
Co se týče druhé části výroku, Andrej Babiš skutečně v České televizi prohlásil směrem k Miroslavu Kalouskovi: „Měl nějaké zájmy proti ministrovi ODS Vondrovi a kmotrovi Rittigovi, tak používal pana Cícera na tyto věci ". Uvedly to shodně servery Idnes.cz a Aktuálně.cz.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Bohumil KLEPETKO: Když mluvíme o té demokracii a přímé demokracii, proč máte nebo chcete mít své jméno přímo v názvu hnutí? To u demokratických stran a hnutí nebývá úplně obvyklé. Tomio OKAMURA: Děkuju, děkuju za tu otázku. Já jsem to nechtěl, ale byl to návrh naší výkonné rady
Nepodařilo se nám najít online dostupné záznamy o tomto rozhodnutí. Je třeba ovšem dodat, že podle stanov (pdf. str.4-7) nic jako "výkonnou radu" mezi svými orgány toto politického hnutí nemá.
Mezi orgány politického hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury patří:
Každopádně byla tady vláda například na Kypru nebo v Řecku se komunisté podílejí na moci, v Itálii byli součástí vlády a tam určitě prosazovali své věci a měli ten socialismus jako cíl.
Komunistická strana Kypru je nejsilnější komunistickou stranou v Evropě, komunisté stáli v čele kyperské vlády mezi lety 2008 - 2012. V roce 2006 získali 31,1 % hlasů, v roce 2011 32,7 %.
Ve volbách v roce 2012 získali řečtí komunisté v květnu 8,5 %, v červnu pak 4,5 %. Komunisté v Itálii (.pdf, str. 13) byli součástí levostředové koalice Olivovníku.
