Přehled ověřených výroků

Pravda

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je dlouhodobě proti závazným cílům v oblasti klimatu a energetiky, v případě dopadů na národní státy je ECR pro spravedlivou alokaci zátěže politiky ochrany klimatu mezi členské státy EU (opět za předpokladu nezávaznosti jejích cílů). Příklady lze nalézt zvláště ve vyjádřeních evropského poslance Szymańského (např. zde, zde, zde a zde; eng).

Zavádějící

Na základě vyjádření Vězeňské služby ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.

David Rath v novele zákona o výkonu vazby skutečně navrhuje zpoplatnění televizních a radiových přijímačů, respektive zde (.pdf, strana 4) uvádí, že:&

"Ředitel věznice může za připojení do elektrické sítě stanovit denní poplatek odpovídající denní spotřebě elektrické energie."

V současném zákoně (§ 17) je pak uvedeno toto:

"Pokud jsou pro to ve věznici podmínky, může ředitel věznice povolit připojení radiopřijímačů a televizorů na elektrickou síť."

Nevohoří se zde tedy o zpoplatnění, ale pouze o tom, že ředitel může a nemusí připojení na elektrickou síť povolit.

Vyjádření Vězeňské služby ČR zní takto:
„Ve věznicích se umožňuje používat vlastní radiopřijímač napájený z vlastního zdroje po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. O ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec vězeňské služby. Jedná-li se o elektrospotřebiče s příkonem vyšším než 100 W, ředitel věznice uzavře s odsouzeným písemnou dohodu o úhradě paušální náhrady za spotřebu elektřiny."

Z vyjádření vyplývá, že rozhodování o elektrických spotřebičích je výrazně v rukou jednotlivých věznic. Běžnou praxí je používání rádia, rozhodování o dalších spotřebičích je pak na řediteli, či jiném zaměstnanci věznice. Poplatky jsou zavedeny povinně pouze za odběr energie u spotřebičů nad 100 W a výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Neověřitelné

Langer korektně uvádí část výroku o funkci náměstků ministra, nicméně jsme nebyli schopni dohledat profesní minulost poradců ministra. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Na základě dokumentu Parlamentního institutu, který vypracoval přehled (.pdf) náměstků na ministerstvech až do roku 2009, mediálních informací a tiskových zpráv Ministerstva vnitra ČR jsme zjistili, že za ministra Langera působili na ministerstvu následující náměstci:

Jaroslav Salivar - dříve působil jako krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje

Zdeněk Zajíček - bývalý poslanec za ODS

Vladimír Zeman - dříve náměstek ministra vnitra pro sociální oblast a bývalý senátor

Blanka Vysoužilová - dříve ředitelka Finančního úřadu v Prostějově

Jiří Jirka - kvestor Univerzity Palackého v Olomouci

Lenka Ptáčková-Melicharová - dříve náměstkyně na Ministerstvu informatiky ČR

Podle veřejně dostupných informací ani jeden z nich dříve nepůsobil na žádné pozici v Policii ČR.

Langerem zmíněné pozice poradců v souvislosti s profesní příslušností (či minulostí) se nepodařilo dohledat.

Neověřitelné

Vzhledem k rozporům ve vyjádřeních a výsledcích auditů nemůžeme pravdivost výroku dostatečně ověřit.

Úvodem je třeba říct, že zakázka na střežení vojenských muničních skladů obsahuje množství dílčích smluv obdobného typu. Smlouvy byly uzavřeny mezi lety 2003 a 2013, kdy společnost Trade Fides a.s. prakticky drží monopol na tyto zabezpečovací služby. Kontroverzními zakázkami se zabývala mj. i Česká televize. Smlouvám z roku 2003 nyní končí platnost a budoucí ministr obrany tedy skutečně bude muset tuto situaci řešit.

V souvislosti s miliardovou zakázkou z r. 2009 byl r. 2010 zpracován nezávislý audit společností KPGM (částečně k nahlédnutí zde), který kritizuje nejen neveřejnost jednání, ale i cenovou přemrštěnost zakázek Trade Fides a.s. Přesto Ministerstvo obrany na konci roku 2012, v návaznosti na kritický článek Pavla Otty (str. 1 a 2,) deklarovalo tuto zakázku jako vyhovující a výhodnou.

Argumentuje několika vlastními nezávislými audity, které jejich stanoviska obhajují, ty ale nebyly blíže určeny ani zveřejněny. Navíc bylo údajně dosaženo snížení ceny, doporučené auditem KPGM, a prodloužení kontraktu za těchto podmínek je tak nejvýhodnější možností.

Pro korektní posouzení nastavení smluvních vztahů ve věci ostrahy skladů jsme kontaktovali Ministerstvo obrany, které samo tvrdí, že disponuje jistými nezávislými audity. O poskytnutí těchto auditů jsme ministerstvo požádali. Výrok bude doplněn po zisku dalších relevantních informací.

Pravda

Tvrzení Martina Peciny nám potvrdil ředitel odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavel Novák, který takto potvrzuje: „Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí."

Blíže se gescí obou návrhů zákona o státní službě zabývá následující výrok ministra vnitra.

Zavádějící

MUDr. David Rath byl poslancem dvě volební období, v letech 2006 až 2010 a ve zkráceném období 2010 až 2013. Po celou tuto dobu působil ve výboru pro zdravotnictví, od 13. 9. 2006 do 31. 3. 2009 byl dokonce jeho předsedou. Působil také jako ministr zdravotnictví ve vládě Jiřího Paroubka.

Ohledně domácího vězení však nemá David Rath pravdu, institut domácího vězení je v trestním zákoníku od začátku roku 2010, není však příliš využíván právě kvůli nedostupnosti hlídacích náramků. Na ty byl v roce 2010 vypsán tendr a v roce 2012 byl dokonce spuštěn zkušební projekt. Od května 2013 pak měly být náramky uvedeny do provozu. Projekt byl však po nečekané lednové amnestii prezidenta republiky zastaven.

Možnost domácho vězení jako alternativního trestu tedy existuje, avšak není příliš využívána kvůli nedostupnosti elektronických náramků. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Pravda

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak zmiňuje Václav Moravec v daném výroku, levicoví aktivisté, kteří demonstrovali v moskevských Lužinkách před sídlem ruského olympijského výboru, byli zadrženi soukromou bezpečnostní službou a následně předáni policii.

Pravda

Výrok hodnotíme celkově jako pravdivý. Ministr Babiš hovoří o období 2007–2013, z něhož je nicméně možné čerpat finanční prostředky až do roku 2015. Částka, kterou uvádí, je celkové množství prostředků určených pro ČR pro celé období. Souhlasí, pokud jde o částku v eurech, nesouhlasí pouze přepočet na Kč.

V tomto výroku referuje ministr Babiš k využívání tzv. eurofondů. Fondy EU jsou rozdělovány na základě vypracovaných a schválených operačních programů v jednotlivých víceletých finančních plánech. Tato období, na kterých ČR participovala, byla 2004–2006, 2007–2013 a 2014–2020.

Když však Andrej Babiš hovoří o konci období v roce 2015, zahrnuje i pravidlo N+2, které z praktických důvodů umožňuje čerpat prostředky ještě dva roky po formálním konci programového období. (V tomto bodě bychom rádi poděkovali za faktickou připomínku našemu čtenáři Miroslavovi, výrok jsme na jejím základě upravili.)

Uplatnění tohoto pravidla můžeme nalézt třeba ve výročních zprávách OP, např. Výroční zpráva Operačního programu Podnikáni a inovace za rok 2012 (.pdf, str. 19, Tabulka 14).

V programovém období 20072013 bylo pro Českou republiku alokováno celkem 26,69 mld. EUR, tj. cca 752,70 mld. Kč.

Pravda

Je zřejmě nemožné doložit, zda Žák svou tezi o odbornících/politicích využíval vždy. Nicméně námi dohledaný zdroj dokládá, že tuto svou tezi zastával minimálně v době nástupu do své funkce.

Týden po svém usednutí do křesla ministra dopravy mluvil v pořadu Impulsy Václava Moravce zcela v intencích tohoto svého výroku. Konkrétně uvedl: "Pokud vidím, že například v dozorčí radě jsou vlastně výhradně politici, což by ještě nevadilo, politik není nadávka nebo neměla by být nadávka a politik taky může být excelentním odborníkem. Ale pokud v té dozorčí radě ani jeden z těch politiků nemá nic společného s dopravou, jsou tam lékaři a tak dále, tak mě to mírně řečeno znepokojuje, protože je to o tom, že potom ti lidé mají daleko užší možnost vidět do toho, co se v těch samotných Českých drahách děje".

Již z této formulace vyplývá, že Žák apriori nevylučuje možnost zastupování zájmů státu v různých radách i politiky, jsou-li odborně pro tuto pozici zdatní. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.