Martin Komárek
Daniel TAKÁČ: A je to tak jednoduché, když si uvědomíme, že ano, podepsali jste rekonstrukci státu, celá řada protikorupčních zákonů, to je jedno, který z nich si vybereme, někdo ho napíše a ten druhý řekne: "Ne, ne, ne, my chceme stejný cíl, ale vy to řešíte špatně a neprosadí se vůbec nic ve sněmovně." Martin KOMÁREK: Ano, to se stalo už v té minulé sněmovny, kdy TOP 09, zvlášť pan Farský, prosazovali ten zákon o registru smluv. Nepovedlo se to proto, že se nacházely stále nové a nové právní kličky.
Návrh zákona o tzv. registru smluv (Sněmovní tisk č. 740) předložila sněmovně skupina poslanců 28. června 2012, zástupcem navrhovatele byl Jan Farský. K návrhu se nejprve vyjádřila vláda, která uvedla několik připomínek (.pdf, dostupné ke stažení zde). Především vyzvala k širší odborné diskuzi, neboť se dle jejího vyjádření mělo jednat o výrazný zásah do celého systému smluvního práva. Mezi další vládní připomínky patřilo nejednoznačné vymezení smluv, které by měly být zveřejňovány a problémy s některými odůvodněními.
Návrh zákona byl poté Organizačním výborem doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru. Při 1. čtení tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně, které proběhlo na schůzi 9. listopadu 2012, byl návrh přikázán k projednání výborům.
Návrh zákona projednávali Ústavně právní výbor (čtyřikrát) a Výbor pro pro veřejnou správu a regionální rozvoj (jednou). Ve všech případech bylo projednávání návrhu zákona přerušeno, přičemž se nám nepodařilo přesně dohledat, proč tomu tak v některých případech bylo. Po jednání 27. února 2013 požádal Ústavně právní výbor o stanovisko k návrhu Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo pro místní rozvoj (.pdf, dostupné ke stažení zde). Po jednání 29. května 2013 bylo přerušení odůvodněno potřebou informací, které měli dodat navrhovatelé zákona ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a které by se týkaly odhadu rozpočtových dopadů na města, obce i kraje. Navrhovatelé byli také vyzvání, aby ve spolupráci s Ministerstvem financí navrhli kompenzační mechanismus pro samosprávy vedoucí k eliminaci dodatečných rozpočtových nákladů plynoucích z uzákonění povinného registru smluv (.pdf, dostupné ke stažení zde).
Mezi největší kritiky tohoto návrhu patřila ODS. Dle České televize straně například vadilo ustanovení, které by rušilo smlouvy, které nebudou v registru zveřejněny do tří měsíců od jejich uzavření. ODS měla také výhrady k tomu, že by se vedle smluv měly zveřejňovat i faktury, neboť by to daný systém zahlcovalo. Česká televize 30. května 2013 informovala o již pátém přerušení projednávání daného návrhu zákona. Poslanci za ODS, ČSSD a KSČM se tehdy měli vyjádřit, že je dále nutné analyzovat možný dopad této normy. Projednávání tohoto sněmovního tisku bylo ukončeno s koncem volebního období, což znamená, že návrh zákona putoval legislativním procesem přes rok bez žádného výsledku.
Václav Moravec
Další příklad, když se levicoví aktivisté pokusili před sídlem ruského olympijského výboru v moskevských Lužnikách rozvinout protiolympijský transparent s nápisem Soči – hostina uprostřed moru, skončili na policii.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak zmiňuje Václav Moravec v daném výroku, levicoví aktivisté, kteří demonstrovali v moskevských Lužinkách před sídlem ruského olympijského výboru, byli zadrženi soukromou bezpečnostní službou a následně předáni policii.
Ivan Langer
...pan ministr vnitra vlády v demisi a bez důvěry nevyčkal soudního rozhodnutí v žalobě samotného Petra Lessyho, to je správní žaloba právě na to propuštění ze služebního poměru.
Výrok je hodnocen na základě veřejně dostupných informací hodnocen jako pravdivý.
K tomuto tématu se vyjádřilo několik zpravodajských serverů, mezi které patří IDNES.cz, Lidovky.cz, nebo Česká televize. Tyto zpravodajské servery potvrzují slova Ivana Langera.
Ministr vnitra v demisi Martin Pecina nevyčkal na stanovisko správního soudu a rozhodl o navrácení Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta přestože jeho poradní komise mu doporučila vyčkat na rozhodnutí soudu. Ministr Pecina se tak rozhodl na základě analýzy Ústavu státu a práva. Proti tomuto rozhodnutí se ovšem postavila například Liga lidských práv, nebo místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Petr Tomek.
Jiří Pospíšil
A já vám řeknu jednu věc, já spolupracuji s Bílým kruhem bezpečí.
Z veřejně dostupných zdrojů se nedá ověřit, zda Jiří Pospíšil s Bílým kruhem bezpečí skutečně spolupracuje. O vyjádření jsme požádali přímo Bílý kruh bezpečí a v případě odpovědi hodnocení výroku upravíme.
Bílý kruh bezpečí však v roce 2011 ocenil Jiřího Pospíšila a jeho práci ve prospěch poškozených a svědků v letech 2004 až 2011, které vyústily v přípravu nového zákona o obětech trestných činů.
Andrej Babiš
A není pravda, není pravda, že by to mělo dopad na ten benzín, protože dneska marže benzínových čerpaček je dvě koruny na litr a stát má navíc výhodu, že sám vlastní síť čerpaček, takže tohle funguje v okolních těch zemích a nevidím důvod, proč by to nefungovalo u nás.
Jak uvádí například server Deník či vyjádření Václava Louly z Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu pro portál Eurozprávy, marže provozovatelů čerpacích stanic se skutečně pohybuje okolo dvou korun. Jak ale upozorňuje Česká televize, marže stanic se navzájem liší v závislosti například na vnitrozemské poloze benzínových pump (Demagog upozorňuje, že uváděné informace pocházejí z roku 2012).
Stát také vlastní síť čerpacích stanic prostřednictvím společnosti Čepro. Co se týče poslední věty výroku, tu podrobněji rozebíráme v předchozím odůvodnění "Včera Mladá fronta napsala..."
Václav MORAVEC: Vrátíte-li se k té původní otázce. Dáte 3,5 miliardy na odkup nedobytných pohledávek, které mají zdravotní pojišťovny za státními firmami a které by mohly pomoci řešit tíživou situaci tuzemského zdravotnictví? Dáte ty peníze, nebo ne? Andrej BABIŠ: Zdravotní pojišťovny, pokud já vím, mají šest miliard, z toho VZP čtyři miliardy. A Ministerstvo financí, div se světe, má 140 miliard daňových nedoplatků. Z toho je 30 procent příslušenství, čiže úroky. Takže možná bysme měli začít tím, že si porovnáme, jestli tam náhodou nejsou stejný věřitelé. No a ohledně zdravotnictví, no tak to je skutečně zásadní téma, protože přes zdravotní pojišťovny teče ročně 220 miliard korun. Z toho přes VZP 150 miliard. A nikdo neví, kam tečou.
Náklady zdravotních pojišťoven činily za 4. čtvrtletí roku 2012 a první tři čtvrtletí roku 2013 (tedy za ta období, pro která má ČSÚ data) 233 343 miliard korun. Za rok 2012 činila tato částka 237 376 miliard, z toho 222 841 miliard šlo přímo na zdravotní péči. Náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny činily v roce 2012 154 695 875 miliard korun (.pdf, str. 31). Všechna tato čísla při zohlednění naší desetiprocentní tolerance korespondují s čísly uváděnými Andrejem Babišem.
Podle posledních dostupných dat Ministerstva financí naakumulovaná výše daňových nedoplatků od roku 1990 činila 118 821 miliard korun. Tyto údaje jsou však již z roku 2012 a je proto možné, že od té doby toto číslo narostlo. Údaje o tom, jakou část daňových nedoplatků tvoří příslušenství, jsme nenalezli.
Nenašli jsme žádná veřejná data, která by potvrzovala či vyvracela výši pohledávek zdravotních pojišťoven vůči státním firmám. Z důvodu nedostatku veřejně dostupných dat nejsme schopni ověřit pravdivost výroku.
David Rath
(...)ve vazbě mají být ze zákona lidé, na které je pohlíženo, že jsou nevinní.
Podle zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, § 2 hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zákon říká: "Dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"), hledět, jako by byl vinen"
Když nastoupil pan ministr John, musel být odstraněn policejní prezident Martinů, byl instalován policejní prezident Lessy, ten okamžitě odvolal šéfa protikorupční policie Vrbu, dosadil tam pana plukovníka Martince, ten dodatečně vyměnil šéfa analytiky, instaloval tam pan Petržílka, a ejhle, kruh se uzavírá, pan Petržílek a pan Bárta jsou stíháni za zneužívání informací.
Výrok exministra Langera je hodnocen na základě zjištěných personálních změn v policii jako pravdivý.
Na začátek je nezbytné podotknout, že nehodnotíme, zda Martinů "musel být odstraněn", hodnotíme pouze to, zda a kdy se tak stalo. Sled personálních výměn popisovaných ve výroku se shoduje s veřejně dostupnými informacemi.
Radek John se stal ministrem vnitra ve vládě Petra Nečase ihned po jejím ustavení, konkrétně to bylo 13. července 2010. V listopadu téhož roku vyzval tehdejšího policejního prezidenta O. Martinů k odstoupení kvůli nespokojenosti se stavem policejního sboru.
Nástupcem Martinů byl po různých průtazích vybrán P. Lessy. Následně mezi jinými odešel i šéf protikorupční policie L. Vrba, který byl nahrazen T. Martincem.
V době ředitelování T. Martince nastoupil jako vedoucí odboru analýzy a informatiky právě J. Petržílek. Konečně v listopadu tohoto roku byli V. Bárta a J. Petržílek zadrženi a obviněni ve spojitosti s únikem tajných informací.
Jan Zahradil
Já jsem narozdíl od ostatních kolegů pro Lisabonskou smlouvu v EP nehlasoval.
Z diskutujících (Falbr – PSE, Ransdorf – GUE/NGL, Roithová – PPE-DE, Zahradil – PPE-DE) hlasovali (.pdf, str. 75) pro přijetí Lisabonské smlouvy Falbr a Roithová, Ransdorf byl proti a Zahradil se zdržel.
Není tedy pravda, že by Zahradil "na rozdíl od ostatních" přítomných Lisabonskou smlouvu nepodpořil, neboť sice sám aktivně pro nehlasoval, nicméně oproti němu europoslanec Ransdorf byl proti přijetí Smlouvy.
Jiří Rusnok
Ty stíhačky určitě stály mnohonásobně více, než teď je uvažovaná cena toho prodeje, to nesporně (L159 – pozn. Demagog.cz).
Rozhlas.cz shrnuje: „resort obrany si původně od Aera Vodochody koupil 72 strojů za více než 50 miliard korun.“ Jeden letoun tedy za přibližně 700 milionů. Nyní dojednávaný prodej se týká 28 bitevníků, jejichž cena (zdroj - Ministerstvo obrany ČR) má být „od 434 do 516 milionů korun podle jejich technického stavu.“ Hodnota jednoho stroje tedy vychází na 15,5 až 18,4 milionů Kč.
NákupProdejPočet letounů
7228Celková cena (v Kč)
> 50 mld.
434–516 mil.
Cena za jeden letoun (v Kč)
cca 700 mil.
15,5–18,4 mil.
Prodejní cena je tudíž zhruba 38 až 45násobně nižší, než byla cena nákupní. Výrok je tedy pravdivý.
