Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených MMF a médii. Doplňujeme však, že nehodnotíme část výroku, která odkazuje na ústřednost pomoci MMF, neboť se jedná o velmi obecné tvrzení, které nelze ověřit na základě konkrétních indikátorů. Server Finance.cz v souvislosti s pomocí MMF uvedl následující: " MMF začátkem roku 2011 zmrazil úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč), protože Kyjev odmítl uskutečnit některé reformy, včetně zvýšení cen plynu pro domácnosti. Představitelé MMF uvedli, že případný nový úvěrový program pro Ukrajinu by měl být podmíněn hospodářskými reformami. Měl by mít i menší objem, než předchozích 15 miliard dolarů ".

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, prohlásila, že MMF je připraven poskytnout Kyjevu pomoc, jakmile o to bude požádán. " Ukrajina je členem fondu. Pokud požádá o hospodářskou nebo finanční pomoc, jsme připraveni ji poskytnout...Je ale třeba, aby na Ukrajině byl někdo, s kým je možné jednat... "

(Původní zprávy MMF naleznete zde.)

Dle znění zákona o Policii České republiky č. 273/2008 Sb. je policie povinna zajišťovat ochranu ústavního činitele České republiky.

Podle nařízení vlády o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky č. 468/2008 Sb. je právě takovou osobou i předseda vlády.

Pokud by předseda vlády Bohuslav Sobotka policejní ochranu odmítl, byl by dle znění těchto předpisů i tak pod dohledem Policie ČR.

Tuto skutečnost ilustruje případ prezidenta Miloše Zemana, který po svém zvolení přidělenou ochranku odmítl a využíval služby soukromé agentury, přesto ale policejní ochranka na prezidenta dohlížela.

Výrok Libora Roučka hodnotíme jako pravdivý, neboť Evropská rada dne 6. března 2014 skutečně vydala stanovisko (.pdf), ve kterém hrozí Rusku sankcemi – například ve formě uzavření hranic EU pro ruské občany, zmrazení aktiv či zrušení summitu G8 plánovaného pro rok 2014 v ruském Sochi.

Ačkoliv Vladimir Putin hovoří s jistou nadsázkou, můžeme jeho výrok o ruských národnostních menšinách označit jako pravdivý.

Okolnosti rozpadu

Sovětský svaz se rozpadl na základě podepsání Bělověžské dohody z 8. prosince 1991, kde se prohlašuje, že SSSR přestává existovat jako subjekt mezinárodního práva.

Podepsali ji představitelé Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Ostatní republiky (kromě pobaltských. které se nikdy nepřipojily, a kromě Gruzie, která se připojila v roce 1993) se připojily k dohodě 21. prosince téhož roku Deklarací z Alma-Aty a podepsáním Protokolu, který se stal součástí Bělověžské dohody (Marciniak 2004: 185).

Následně se 25.prosince 1991 Sovětský svaz rozpadl na Ruskou federaci a 14 postsovětských republik.

Počet obyvatel

V roce 1989 bylo Rusko 5. nejlidnatějším státem na světě. Žilo zde 147 351 694 obyvatel.

V roce 1992 bylo Rusko 6. nejlidnatějším státem na světě se 148 444 313 obyvateli.

Kromě Ruské federace se ruské obyvatelstvo nacházelo ve všech postsovětských republikách. Počty z roku 1989 můžete vidět v tabulce.

Republika

Počet obyvatel v tis. (1989)

Počet ruských obyvatel v tis. (1989)

Ukrajina

51,704

11,427

Bělorusko

10,200

1,346

Moldavsko

4,341

564

Ázerbájdžán

7,029

394

Gruzie

5,449

343

Arménie

3,283

53

Uzbekistán

19,906

1,652

Kazachstán

16,538

6,251

Tádžikistán

5,112

389

Kyrgyzstán

4,291

923

Turkmenistán

3,534

336

Litva

3,690

347

Lotyšsko

2,681

912

Estonsko

1,573

477

Celkem žilo v nástupnických republikách v roce 1989 okolo 25 414 000 ruských obyvatel. Okamžikem rozpadu SSSR se z těchto obyvatel staly národnostní menšiny.

Faktický rozpad SSSR byl skutečně otázkou několika dní a přibližně 25 milionů ruských obyvatel se v prosinci 1991 ocitlo mimo Ruskou federaci.

Literatura:

Marciniak, W. 2004. Rozgrabione imperium. Upadek Związku Sowieckiego a powstanie Federacji Rosyjskiej. Kraków: ARCANA.

Zdeněk Žák hovoří o tendru na provozovatele centrálního registru vozidel.

Jedná se o první otevřenou soutěž vypsanou na provozovatele registru vozidel.

David Klimeš na serveru E15.cz uvádí, že když v roce 1998 schválila vláda, že zajištění registru přejde postupně na Ministerstvo dopravy, slíbila rezortu i několik pracovníků z Ministerstva vnitra. Jenže vnitro své lidi dopravě nepřepustilo. V odůvodnění, proč tak rychle došlo k přiklepnutí zakázky firmě ATS-Telcom, je uvedeno mj. následující: „Jelikož se neuskutečnil předpokládaný převod pěti pracovníků z vnitra na dopravu, zůstala by oblast podpory provozu nového Centrálního registru bez personálního zajištění“.

Zakázku původně tedy dostala bez soutěže společnost ATS-Telcom, kterou minulý rok po vypršení smlouvy rovněž bez výběrového řízení nahradily právě Telefónica O2 a ICZ.

Ministerstvo dopravy uvedlo, že vybere budoucího provozovatele centrálního registru vozidel v otevřeném výběrovém řízení. Soutěž určí také provozovatele infrastruktury pro dopravně-správní agendy úřadu. Obě výběrová řízení vypsalo MD v pátek 29. listopadu.

Informace o zakázce byla v internetovém Věstníku veřejných zakázek zveřejněna v pondělí 2. prosince.

Výrok hodnotíme dle výše uvedených informací jako pravdivý.

Ústava Ruské federace z roku 1936, platná právě i v roce 1954, kdy došlo k připojení oblasti Krymu k Ukrajině, vysvětluje ve svém článku 18, že ke změně území nemůže dojít bez souhlasu dané svazové republiky.

Jakkoliv byl v té době právní systém relativní, vedení SSSR deklarovalo souhlas obou stran (ukrajinského i ruského parlamentu), tudíž připojení neodporovalo ústavním normám. Zdroje se ovšem v této oblasti rozchází, objevují se jak souhlasné názory, tak ty, které tvrdí, že k souhlasu nedošlo a jednání bylo jen jednostranné.

Nebyla porušená žádná jiná norma tehdejší ústavy, ústavně vyžadováno nebylo ani referendum. Přesto hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť nejsme v tomto případě korektně schopni posoudit, zda bylo připojení Krymu v roce 1954 konformní se sovětskou ústavou.

V lednu 2012 vznikla sloučením celní a daňové správy Finanční správa. Z jejího webu: "Finanční zprávu podle zákona č. 333/2011 Z. z. tvoří Finanční ředitelství SR, celní úřady, daňové úřady a Kriminální úřad finanční správy". Právě kriminální úřad bývá označovaný jako tzv. daňová kobra. Informaci o 700 "kukláčích" se nám bohužel ověřit nepodařilo.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodů závažných nepřesností v užitých právních pojmech.

Nejprve je nutné podívat se z hlediska práva na pojem "péče řádného hospodáře". Ten do českého práva poprvé "zavedl" (nikoliv přesně definoval) dnes již neúčinný obchodní zákoník, který byl nahrazen zákonem o obchodních korporacích (částečně samozřejmě také novým občanským zákoníkem).

V souhrnu můžeme říci, že dle původního obchodního zákoníku je pojem "péče řádného hospodáře" chápán (.pdf, str.10–11) jako:"základní míra péče, kterou musí členové představenstva akciové společnosti, jednatelé společností s ručením omezeným, komplementáři komanditní společnosti, členové dozorčích rad, společníci veřejné obchodní společnosti a likvidátoři vynaložit při výkonu svých funkcí, a to při plnění všech povinností vyplývajících pro ně ze zákona nebo zakládajících dokumentů" (definice převzata z diplomové práce PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE (.pdf) Markéty Keilové z Masarykovy univerzity z roku 2007, pro srovnání předchozí odkaz na na e.pravo.cz).

Přestože se pojem péče (a zásady) řádného hospodáře v posledních několika letech objevil i v jiných zákonech (viz dále), než je původní obchodní zákoník, zákonodárce nikde tento pojem nevymezuje (ani v předpisech na obchodní zákoník navazujících). Nalezení jeho obsahu tedy zůstává především na judikatuře, odborné veřejnosti (viz naše citace) a také na podnikatelské praxi samotné.

Nyní musíme konstatovat, že obecně se tedy "péče řádného hospodáře" vztahuje na všechny politiky (starosty, hejtmany, poslance, zastupitele, členy vlády atd.), kteří jsou za stát či územně samosprávný celek (ÚSC) účastni v kontrolních orgánech právnických subjektů (soukromoprávní subjekty s majetkovou účastí státu či ÚSC) zřízených na základě výše uvedených zákonů, ale i dalších zákonů (viz dále), které pracují se zásadami a znaky poměrně obtížně vymezeného pojmu "péče řádného hospodáře". Tomio Okamura se však zásadně mýlí, když tvrdí, že jsou z něho (ve výše nastíněném kontextu a vymezení pojmu) vyloučeni např. ministři či hejtmani.

Ve vztahu k (veřejnému) majetku veřejnoprávních korporací (nikoliv soukromoprávních osob s majetkovou účastí státu) – státu (protože ten je veřejnoprávní korporací) či ÚSC – je však vymezení pojmu a zásad odpovídajících "péči řádného hospodáře" často i daleko přísnější, nežli je tomu ve výše nastíněném případě (dnes účinného) zákona o obchodních korporacích či občanského zákoníku.

Obecně jsou zásady odpovídající pojmu "péče řádného hospodáře" v této oblasti vymezeny a rozprostřeny mezi několik zákonů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákonč. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, atd. ve vtahu ke státnímu majetku. A dále tzv. "malá rozpočtová pravidla" (zákonč. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a zákony o krajích, obcích, či o hl. m. Praha, ve vztahu k majetku ÚSC.

Více o celé materii hovoří Stanovisko vlády ČR (.pdf), jež posoudila návrh vydání zákona o péči řádného hospodáře u svěřeného majetku veřejnoprávních korporací, který předložila skupina poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou.

Naše odůvodnění však nekončí. Je nutné definovat i pojem hmotná odpovědnost, který předseda hnutí Úsvit používá naprosto bezprecendentně a nesprávně.

Hmotná odpovědnost je specifický právní statut, který upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (a to samozřejmě i státním zaměstnancem, nikoliv však zaměstnancem ÚSC, který má svoji vlastní úpravu) ve věci: ..."hospodaření s prostředky svěřenými zaměstnavatelem, povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Odpovědností zaměstnavateli za škodu, kterou zaměstnaneczpůsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním..." (viz předchozí odkaz), Tento právní statut je upraven zákoníkem práce (tzv. dohoda o hmotné odpovědnosti musí mít např. písemnou podobu, jinak je neplatná atd.).

S výše popsanými zásadami "péče řádného hospodáře" však takto definovaná a v českém právu zakotvená "hmotná odpovědnost" nemá – a ani nemůže (alespoň prozatím) – mít absolutně nic společného, neboť starostové, hejtmani, ministři atd. nejsou zaměstnanci státu či ÚSC a zodpovídají se pouze svým voličům.

Na závěr je tedy nutné konstatovat, že politici (všichni) jsou samozřejmě za "nevhodnou péči o veřejný majetek" odpovědní (nikoliv však "hmotněodpovědni", neboť hmotná odpovědnost je specifický právní vztah, jak jsme popsali výše) za porušení různě ve výše uvedených právních předpisech vymezených a specifikovaných "zásad péče řádného hospodáře", a to dle příslušných sankcí uvedených v těchto či jiných zákonech (např. i v trestnímzákoně, protože ten samozřejmě obsahuje přečiny a zločiny proti majetku či hospodářské trestné činy).

Výši daňového zatížení v jednotlivých zemích porovnávaly jak OECD (.xlsx, 2012), tak Eurostat (2011). Z vybraných údajů jsme sestavili následující tabulku:

OECD

zdanění práce (2012)Eurostat

zdanění práce (2011)Eurostat

zdanění spotřeby (2011)Česká republika42,439,021,4Norsko37,636,229,1*Švédsko42,839,427,3Dánsko38,634,631,4EU27n/a35,820,1

* údaj z roku 2010

Z porovnání vyplývá, že daňové zatížení jak práce, tak spotřeby, je v České republice poměrně vysoké a převyšuje průměr EU27. Průměrné zdanění práce je pak podle posledních dostupných údajů z roku 2011 dokonce vyšší než u většiny skandinávských zemí (s výjimkou Švédska). Zdanění spotřeby je naopak nižší než u těchto zemí, stále však nad evropským průměrem.

Co se týká ochoty platit daně, dá se těžko posoudit. Ve výroční zprávě České daňové správy za rok 2012 se můžeme dočíst, že úspěšnost při výběru daní byla 98,28 % (str. 8), jedná se tedy o poměrně vysoké číslo. V článku týdeníku Euro se ale můžeme dočíst, že odhadované daňové úniky dosahují ročně až sta miliard korun, a to zejména díky podvodům na DPH či takzvané optimalizaci daňové zátěže, která o velké ochotě k placení DPH nesvědčí. Podobné informace přinesl i server novinky.cz spolu s vyjádřením eurokomisaře pro daně Algirdase Šemety, jenž považuje odhadovaný objem daňových úniků za nepřijatelný.

Z důvodu nedostatku relevantních informací o ochotě občanů k placení daní či o zacházení s daňovým výnosem hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě vyjádření mluvčí Vlády ČR.

Ministerstvo zahraničí nezveřejnilo k této schůzce žádné vyjádření. V tiskové zprávě zveřejněnou mluvčí prezidenta republiky Hanou Burianovou se o přítomnosti ministra zahraničí neuvádí nic. Jiné zdroje pak také nedokládají slova předsedy vlády.

K potvrzení slov předsedy vlády ve vztahu k oné schůzce jsme oslovili tiskové odbory Vlády ČR, Kanceláře prezidenta republiky a Ministerstva zahraničí ČR. Po případném potvrzení účastníků a projednávaných opatření výrok doplníme.

Na náš dotaz zareagovala mluvčí Vlády ČR, která popsala tuto schůzku zcela v intencích výroku předsedy vlády. Za toto vyjádření děkujeme a přikládáme je celé:

"Přeji hezký den!Ano části schůzky se zúčastnil ministr zahraničních věcí a ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta.
Tématem schůzky byl opravdu primárně chystaný summit Východního partnerství ve Vilniusu, kam jede pan premiér místo pana ministra.

Jana Jabůrková
mluvčí vlády, ředitelka odboru tiskového a styku s veřejností
Government Spokesperson and Chief of Press Office" V podobném duchu pak také odpověděla Kancelář prezidenta republiky:

"Dobrý den,

za Kancelář prezidenta republiky mohu potvrdit, že jednání se účastnil také pan Kmoníček, ředitel zahraničního odboru KPR. Hlavním tématem jednání byla účast předsedy vlády ČR pana Rusnoka na summitu ve Vilniusu.

S pozdravem

Hana Burianová
mluvčí prezidenta republiky/spokesperson for the President
ředitelka tiskového odboru/director of the Press Department"

Pozn. výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný, po získání vyjádření mluvčí Vlády ČR jsme jej změnili na pravdivý.