Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman v dnešním dopoledním projevu uvedl následující: “ První, nejjednodušší a také podle mého názoru nejméně správné, by bylo ponechat vládu Petra Nečase v demisi, protože ústava nestanoví žádnou lhůtu, po kterou vláda v demisi může vykonávat svoji funkci.” (viz. stenozáznam z jednání Poslanecké sněmovny)

Ivan Bartoš hovoří o zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Povinnost zveřejňovat informace se podle tohoto zákona vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Podle § 2 odst. 1 mají tyto subjekty povinnost poskytnout informace, které se vztahují k jejich působnosti.

Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona si může o informaci zažádat každá fyzická i právnická osoba.

Podle § 3 odst. 3 se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

Majitel ubytování může od státu získat podstatně menší částku, která se navíc liší např. dle lokality.

Předešleme, že Radek John mluví zřejmě o částce na kalendářní měsíc: v další větě uvádí "Zatímco kdyby ty lidi měli normální byt, tak tam platěj 6 tisíc", což odpovídá nejvýše měsíčnímu nájmu. Že částka uváděná poslancem Johnem není zcela přesná, naznačuje již jeho výpočet, 4 x 12 = 40.

Podle skutečné úpravy má občan, dle výše příjmu domácnosti, právo na příspěvek na bydlení, případně na doplatek na bydlení, je-li v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení na jeho náklady nestačí. Maximální výše - v případě domácnosti zcela bez příjmu - příspěvku na bydlení pro čtyřčlennou rodinu činí mezi 11 615 a 18 307 Kč (dle lokality a druhu bydlení). Pro doplatek na bydlení není maximum stanoveno, jeho výše se odvozuje od nájemného a dalších služeb spojených s bydlením.

Neexistuje tedy obecně platná částka ze sociální podpory, která by se vyplácela za čtyři osoby, můžeme leda odkázat na příklady, které v minulosti k ubytovnám uvedly např. ČT (nájem až 15 tisíc za místnost) či Idnes (téměř 20 tisíc pro pětičlennou rodinu). Agentura Romea uvádí, že čtyřčlenná rodina platí průměrně 10 až 11 tisíc Korun za dvě místnosti.

Když navíc uvážíme, že příspěvky nejdou pouze vlastníkovi ubytování, nýbrž také na energie a další služby, je částka 40 tisíc (nebo 48 tisíc Korun) pro "majitele ubytoven", uvedená Radkem Johnem, příliš vysoká. Rozhodně také neplatí obecně, když se celková výše příspěvků odvíjí od příjmů rodiny, lokality, druhu bydlení, ceny služeb a skutečného nájemného.

Tento výrok není možné ověřit, neboť nelze analyzovat případy všech zemí, které registrační pokladny zavedly.

Strana zelených skutečně dlouhodobě hovoří o kladení důrazu na investice do šetrných technologií, jak je například patrné z jejich volebního programu pro roky 2006 až 2010. V něm se například zaměřují na odklon od ropy prostřednictvím ekonomických nástrojů (bod 2.2), ekologickou daňovou reformu (2.3) nebo na kroky zaměřující se na ochranu klimatu (obchodování s emisemi, omezení výstavby jaderných elektráren; bod 2.4). Co se týče aktuálního volebního programu, tak v rámci bodu 3 s názvem Rozhýbeme českou ekonomiku Strana zelených prosazuje například snížení rodinných výdajů za energie pomocí podpory na zateplení domů a celkovou energetickou modernizaci budov.

Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR a zaměřuje se na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech. Zahájení tohoto dotačního programu proběhlo 7. dubna 2009, tedy v čase, kdy Strana zelených byla součástí vlády Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 do 8. května 2009) a kdy ministrem životního prostředí byl Martin Bursík, předseda této strany. Samotný program a základní postupy poskytování podpory je upravován směrnicí Ministerstva životního prostředí; více informací o tomto programu je k přečtení zde (.pdf).

Na základě informací z volebních programů Strany zelených a informací z oficiálních stránek Zelená úsporám hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí již ve druhé vládě Mirka Topolánka, která získala ve sněmovně důvěru díky dvěma poslancům ČSSD Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi, kteří při hlasování o důvěře opustili sál, čímž snížili kvórum a umožnili vládě získat důvěru. Tito dva poslanci byli poté v médiích zmiňováni jako přeběhlíci.

Podle dat ČSÚ hrubý domácí produkt ČR klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % už ve třetím čtvrtletí roku 2011. Ve 4. čtvrtletí roku 2011 mezičtvrtletně klesl opět o 0,1 %. Dále pak HDP klesal o 0,8 % (1. čtvrtletí 2012), 0,2 % (2. čtvrtletí 2012), 0,3 % (3. čtvrtletí 2012), 0,2 % (4. čtvrtletí 2012), 1,1 % (1.čtvrtletí 2013).

Pokles HDP ČR tedy nezačal ve čtvrtém čtvrtletí, ale už ve třetím. Podle prognózy ČNB bude pokles opravdu pokračovat a to meziročně o 1,5 %. S výtkou však hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mezičtvrtletní vývoj HDP ČR

3. čtvrtletí 2011: -0,1 %4. čtvrtletí 2011: -0,1 %

1. čtvrtletí 2012: -0,8 %

2. čtvrtletí 2012: -0,2%

3. čtvrtletí 2012: -0,3%

4. čtvrtletí 2012: -0,2%

1. čtvrtletí 2013: -1,1 %

Výrok hodnotíme na základě dat z státního rozpočtu České republiky pro rok 2013 jako pravdivý.Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.

Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000

• Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 č. 455/2011 Sb. (.pdf - str. 5925, 5947)
• Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (.pdf - str. 3, 13)

Část výroku týkající se opoziční smlouvy naleznete výše. Nedokážeme ověřit nakolik měla ODS vliv na privatizaci MUS. Z textu (.doc) opoziční smlouvy pak podíl na řízení státních podniků pro ODS nijak zjevně nevyplývá. S kontradiktorním tvrzením pak přichází server Česká pozice, který tvrdí, že: ,, Podle principů opoziční smlouvy muselo prodej odsouhlasit i nejvyšší vedení ODS.”Výrok ovšem stále musíme hodnotit jako neověřitelný.

Výrok Jiřího Dienstbiera o firemních daních v Irsku hodnotíme jako pravdivý na základě inforamcí z Eurostatu, OECD a Worldwide-tax.

Firemní daně v Irsku (xls.) jsou od roku 2003 až do současnosti na úrovni 12,5 %. V Evropské unii má nižší sazbu pouze Bulharsko a Kypr (10%).

Tomu odpovídají i data ze zprávy Evrospké komise (pdf., anglicky, s. 10) z roku 2007 .