Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle dostupných zdrojů byly v minulosti zrušené ambasády nabídnuty k prodeji.

V lednu 2011 byl uzavřen generální konzulát v indické Bombaji a ambasády v Keni, Kongu, Jemenu, Kostarice a Venezuele. Podle serveru aktuálně.cz byly tyto i další budovy MVZ po neúspěšných pokusech o pronájem určeny k prodeji. "Po letech, kdy ministerstvo majetek drželo, si nechalo udělat analýzu a ukázalo se, že to stojí obrovské peníze," uvedl bývalý mluvčí Ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Movitý i nemovitý majetek, který Ministerstvo zahraničních věcí v současnosti nabízí k prodeji, je k dispozici na jeho stránkách.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě programů politických stran a hnutí kandidujících ve volbách 2013, zvolených podle preferencí voličů podle volebních průzkumů.

Strana svobodných občanů ve svém politickém programu skutečně prosazuje omezení státního přerozdělování. Za svůj nejzásadnější návrh v oblasti daňové a rozpočtové politiky považují Svobodní zrušení daně z příjmu fyzických osob (DFPO - VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2.). Zrušit plánují i další typy daní, které státu " vynášejí minimum prostředků do státního rozpočtu ". Kompenzování úbytku příjmů po zrušení DPFO má být provedeno " rušením státních výdajů, zejména dotací. " Co se týče rušení úřadů, za zbytečné podle politického programu považuje strana např. úřady práce (XI. Sociální politika - 5. Politika zaměstnanosti). Celkově mají Svobodní v plánu zrušit 26 úřadů (Bod 2.).

Petr Mach ve svém výroku hovoří o navyšování příjmů státního rozpočtu různými způsoby v politických programech dalších stran. Postoje těchto stran (ČSSD (.pdf), ODS (.pdf), KSČM, ANO, TOP09 (.pdf), KDU-ČSL, Úsvit přímé demokracie, Strana zelených (.pdf), Hlavu vzhůru, Piráti, SPOZ (.pdf) - zvolených podle průzkumu veřejného mínění) se pochopitelně různí. Některé strany uvádí opak - TOP09 považuje dosaženou míru přerozdělování za maximální (str. 21) a zavazují se nepřipustit zvyšování. Za štíhlým státem stojí také strana Hlavu vzhůru.

V jiných programech (např. ČSSD, KSČM) se zase objevují návrhy na zavádění nových daní. Ty posilují příjmovou složku státního rozpočtu. ČSSD plánuje snížit " daně chudším " (str. 15), v případě daně z příjmu právnických osob plánuje její zvýšení o 1 až 2 procentní body, zvýšení podílu majetkových daní. KSČM plánuje například zavedení tzv. milionářské daně a daně na luxusní zboží, zavedení dalšího pásma u daně z příjmu právnických osob.

Celkově je tak vyjádření Macha korektní. Svobodní skutečně mají v plánu snížit příjmy státního rozpočtu a rušit řadu úřadů (jejich "zbytečnost" neposuzujeme), zatímco některé ostatní strany chtějí vybrat od občanů na daních více, neboť je chtějí zvyšovat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

O neutěšeném stavu pražského rozpočtu referuje například server aktuálně.cz, který shrnuje obrovské investiční výdaje, které si Praha v nejbližších letech naplánovala.

Jedná se především o výstavbu tunelu Blanka, který má vyjít na 36 miliard korun, mezi další investice patří dostavba linky A pražského metra do Motola, či objednávka zmíněných 250 kusů tramvají typu 15T, přiměřenost tohoto počtu nebudeme hodnotit.

Zmíněné investice nicméně nepochybně přispívají k neudržitelné finanční situaci Hlavního města Prahy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK.

Ministr financí v demisi Jan Fischer se skutečně sešel s poslanci KDU - ČSL a to 19.11. 2013. Diskuze byla zaměřena zejména na státní rozpočet. Jan Fischer strávil s poslanci zhruba dvě hodiny.

Poslanci KDU - ČSL s ministrem financí hovořili také o problémech, které by mohly vzniknout České republice z nedostatečného čerpání evropských dotací, nebo o vlivu zásahů České národní banky do kurzu koruny. (zdroj ČTK)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodů závažných nepřesností v užitých právních pojmech.

Nejprve je nutné podívat se z hlediska práva na pojem "péče řádného hospodáře". Ten do českého práva poprvé "zavedl" (nikoliv přesně definoval) dnes již neúčinný obchodní zákoník, který byl nahrazen zákonem o obchodních korporacích (částečně samozřejmě také novým občanským zákoníkem).

V souhrnu můžeme říci, že dle původního obchodního zákoníku je pojem "péče řádného hospodáře" chápán (.pdf, str.10–11) jako:"základní míra péče, kterou musí členové představenstva akciové společnosti, jednatelé společností s ručením omezeným, komplementáři komanditní společnosti, členové dozorčích rad, společníci veřejné obchodní společnosti a likvidátoři vynaložit při výkonu svých funkcí, a to při plnění všech povinností vyplývajících pro ně ze zákona nebo zakládajících dokumentů" (definice převzata z diplomové práce PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE (.pdf) Markéty Keilové z Masarykovy univerzity z roku 2007, pro srovnání předchozí odkaz na na e.pravo.cz).

Přestože se pojem péče (a zásady) řádného hospodáře v posledních několika letech objevil i v jiných zákonech (viz dále), než je původní obchodní zákoník, zákonodárce nikde tento pojem nevymezuje (ani v předpisech na obchodní zákoník navazujících). Nalezení jeho obsahu tedy zůstává především na judikatuře, odborné veřejnosti (viz naše citace) a také na podnikatelské praxi samotné.

Nyní musíme konstatovat, že obecně se tedy "péče řádného hospodáře" vztahuje na všechny politiky (starosty, hejtmany, poslance, zastupitele, členy vlády atd.), kteří jsou za stát či územně samosprávný celek (ÚSC) účastni v kontrolních orgánech právnických subjektů (soukromoprávní subjekty s majetkovou účastí státu či ÚSC) zřízených na základě výše uvedených zákonů, ale i dalších zákonů (viz dále), které pracují se zásadami a znaky poměrně obtížně vymezeného pojmu "péče řádného hospodáře". Tomio Okamura se však zásadně mýlí, když tvrdí, že jsou z něho (ve výše nastíněném kontextu a vymezení pojmu) vyloučeni např. ministři či hejtmani.

Ve vztahu k (veřejnému) majetku veřejnoprávních korporací (nikoliv soukromoprávních osob s majetkovou účastí státu) – státu (protože ten je veřejnoprávní korporací) či ÚSC – je však vymezení pojmu a zásad odpovídajících "péči řádného hospodáře" často i daleko přísnější, nežli je tomu ve výše nastíněném případě (dnes účinného) zákona o obchodních korporacích či občanského zákoníku.

Obecně jsou zásady odpovídající pojmu "péče řádného hospodáře" v této oblasti vymezeny a rozprostřeny mezi několik zákonů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákonč. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, atd. ve vtahu ke státnímu majetku. A dále tzv. "malá rozpočtová pravidla" (zákonč. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a zákony o krajích, obcích, či o hl. m. Praha, ve vztahu k majetku ÚSC.

Více o celé materii hovoří Stanovisko vlády ČR (.pdf), jež posoudila návrh vydání zákona o péči řádného hospodáře u svěřeného majetku veřejnoprávních korporací, který předložila skupina poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou.

Naše odůvodnění však nekončí. Je nutné definovat i pojem hmotná odpovědnost, který předseda hnutí Úsvit používá naprosto bezprecendentně a nesprávně.

Hmotná odpovědnost je specifický právní statut, který upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (a to samozřejmě i státním zaměstnancem, nikoliv však zaměstnancem ÚSC, který má svoji vlastní úpravu) ve věci: ..."hospodaření s prostředky svěřenými zaměstnavatelem, povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Odpovědností zaměstnavateli za škodu, kterou zaměstnaneczpůsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním..." (viz předchozí odkaz), Tento právní statut je upraven zákoníkem práce (tzv. dohoda o hmotné odpovědnosti musí mít např. písemnou podobu, jinak je neplatná atd.).

S výše popsanými zásadami "péče řádného hospodáře" však takto definovaná a v českém právu zakotvená "hmotná odpovědnost" nemá – a ani nemůže (alespoň prozatím) – mít absolutně nic společného, neboť starostové, hejtmani, ministři atd. nejsou zaměstnanci státu či ÚSC a zodpovídají se pouze svým voličům.

Na závěr je tedy nutné konstatovat, že politici (všichni) jsou samozřejmě za "nevhodnou péči o veřejný majetek" odpovědní (nikoliv však "hmotněodpovědni", neboť hmotná odpovědnost je specifický právní vztah, jak jsme popsali výše) za porušení různě ve výše uvedených právních předpisech vymezených a specifikovaných "zásad péče řádného hospodáře", a to dle příslušných sankcí uvedených v těchto či jiných zákonech (např. i v trestnímzákoně, protože ten samozřejmě obsahuje přečiny a zločiny proti majetku či hospodářské trestné činy).

V dubnu roku 2010 byla zahájena výstavba plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska pod hladinou Baltského moře do západní Evropy a obchází tak Ukrajinu. Dne 1. ledna 2013 byl zahájen zkušební provoz plynovodu Gazela, jenž zajišťuje napojení České republiky na plynovod Opal vedoucí přes Německo, který je dále napojen na plynovod Nord Stream. K oficiálnímu otevření tohoto plynovodu došlo dne 14. ledna 2013.

Dle nejnovějších zpráv je ČR na přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu dobře připravena, na rozdíl od plynové krize z roku 2009, kdy v důsledku ukrajinsko-ruských sporů došlo k přerušení dodávek plynu a východoevropské země, včetně ČR, trpěly jeho nedostatkem. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu by plynovody mířící do Německa dokázaly nahradit přepravu plynu z východu téměř třikrát. V případě zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování plně pokryje obrácený tok plynu z Německa a ropovod IKL.

Vycházíme ovšem z předpokladu, že Ruská federace nezavře kohoutky do Evropské unie kompletně.

Je pravdou, že Evropská unie a Spojené státy uvažovaly o možnosti selektivních víz pro určité ruské představitele. Ti by nemohli cestovat do EU a USA. Nepodařilo se nám však dohledat, jestli takováto podoba sankcí měla být namířena proti všem členům ruské Dumy, kteří přijali rezoluci o omezené suverenitě Ukrajiny. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

O sankcích v podobě zmrazení víz ruským představitelům se mluvilo již před referendem na Krymu. Evropská unie i USA hovořily o pozastavení víz Putinovým blízkým spolupracovníkům a dalším čelním představitelům země – původně se mělo jednat asi o 13 osob. EU navíc připravila seznam dalších 130 osob, kterým by mohl být zakázán vstup do evropských zemí. Na tomto seznamu figurovali další političtí a vojenští představitelé. Nepodařilo se nám však ověřit, zda omezení přístupu do EU a USA mělo být namířeno proti všem členům Dumy, kteří hlasovali o omezení suverenity Ukrajiny.

V reakci na krymské referendum nakonec EU i USA k sankcím v pondělí přistoupily. Uvalily je na 13 ruských představitelů a také na 8 ukrajinských.

Vzhledem ke komplexnosti výroku jsme ho nuceni hodnotit jako neověřitelný.

Hlasování v Evropském parlamentu probíhá jmenovitě pouze na návrh politické skupiny v EP nebo skupiny 40 poslanců (Jednací řád EP, čl. 167, ods.1). U mnoha hlasování tak ani není možné ověřit, kdo jak hlasoval. Také je nad naše síly hledat v rozsáhlé agendě EP blíže nespecifikované deklaratorní návrhy. Agendy jednotlivých zasedání naleznete na stránkách Evropského parlamentu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Firma Veřejné zakázky s.r.o. již v minulosti pro Ministerstvo dopravy zakázky dělala a Zdeněk Žák s ní tedy nepřišel. Největší z nich bylo poradenství při výběru dodavatele k realizaci projektu mýtného v roce 2005 (viz Podrobné podmínky zadávací dokumentace, .doc), kdy zvítězila firma Kapsch.

Dle předběžných informací dostupných v databázi veřejných zakázek má firma Veřejné zakázky s.r.o. poskytovat poradenské a konzultační služby v souvislosti s výkonem funkce projektového manažera k výběrovému řízení na poskytovatele mýtného. Zdeněk Žák má tedy pravdu, že firma má na starosti administrativní záležitosti a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Části výroku o prověření a obhájení firmy se věnujeme v hodnocení jiného výroku níže.

Jan Zahradil se při hlasování o Lisabonské smlouvě v Evropském parlamentu hlasování zdržel (.pdf, s 76).