Zaměstnanost v České republice je mnohem vyšší, než v těch zemích, které jste mi před chvílí dával za příklad, což je například Polsko a Slovensko.
Pro komparací míry zaměstnanosti těchto tří zemí můžeme použít data Eurostatu a nebo OECD. U Eurostatu jsou poslední dostupná data za rok 2012 a srovnání vypadá takto:
země míra zaměstnanosti
Česká republika 71,5 % Polsko 64,7 % Slovensko 65,1 %
U OECD jsou pak porovnávána data z prvního čtvrtletí roku 2013:
země míra zaměstnanosti Česká republika 67,3 % Polsko 59,5 % Slovensko 60,0 %
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Česká republika si v obou srovnáních vede lépe než Polsko a Slovensko.
Dokonce v České televizi mnohokrát od nejrůznějších expertů znělo, že amnestie jako taková je v podstatě, jako když jdete, a teď nevím, jestli to budu úplně přesně interpretovat, do lánu se sekačkou. A tou sekačkou posečete úplně všechno. Amnestie přece není selektivní. Amnestie je taková, že se určí paragrafy, které budou amnestovány a podle toho se potom amnestie provede
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože se nám nepodařilo dohledat konkrétní výroky odborníku v České televizi, kteří by použili stejného (nebo alespoň analogického) příměru k amnestii jako tvrdí Jana Bobošíková, pravdou zůstává, že amnestie je plošné a tedy neselektivní opatření.
Server epravo potom k vymezení amnestie uvádí následující: "Podle článku 63 písm. j) je prezident zmocněn k udělování amnestie. Na rozdíl od individuální milosti je amnestie normativní právní akt prezidenta republiky, který má hromadnou povahu, což znamená, že směřuje vůči blíže nevymezenému počtu osob.K platnosti udělení amnestie Ústava ČR předpokládá kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády."
Možnou právní analogii k příměru, o kterém mluvila Jana Bobošíková můžeme nalézt například ve stanovisku ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, které zaznělo v rámci Rozhodnutí Ústavního soudu (Stanovisko Šimáčkové naleznete v úplném závěru textu) o vyslovení protiústavnosti čl. II rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii, za účasti prezidenta České republiky: "(...) A pokud prezident a vláda jako orgány veřejné moci při udělení amnestiezasáhli do základních práv jednotlivcůneproporcionálním způsobema bez legitimního účelu."
A od roku 2010 se průměrná životní úroveň v naší zemi vzdaluje průměru v Evropské unii. Od roku 2010! Co se stalo v roce 2010? No začala vládnout koalice ODS a TOP 09.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů v tiskové zprávě ČSÚ, ve které je uvedeno: " Od roku 2010 se Česká republika vzdaluje průměrné úrovni EU podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS), který činil loni podle údajů Eurostatu za ČR 79 % průměru EU27 a 72,5 % průměru skupiny EU15, zahrnující nejvyspělejší, tzv. „staré“ země unie. V žebříčku evropských zemí byla ČR na 20. místě, v pořadí samotné EU27 pak na 17. místě. "
Je pravda, že syrský režim má asi největší zásoby chemických a obávám se i bakteriologických zbraní na světě.
Sýrie je jednou ze sedmi zemí, které odmítly podepsat tzv. Úmluvu o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention). V této dohodě se jednotlivé státy zavázaly zničit své zásoby chemických zbraní a nijak se nepodílet na vývoji dalších. Zásoby chemických zbraní v Sýrii tedy nejsou pod žádnou mezinárodní kontrolou a jejich stavy je možné pouze odhadovat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný. Nicméně přidáváme zdroje, které se shodují s názorem Karla Schwarzenberga.
Zprávu o chemickém programu v Sýrii (fr, en) zveřejnila francouzská vláda na svém webu 2. září. Uvádí v ní mimo jiné odhadované stavy chemických zbraní vlastněných syrskou vládou. Tyto zásoby jsou zde označeny jako jedny z nejvýznamnějších na světě (one of the world’s most important operational chemical weapons stockpile).
Stejně hodnotí syrský chemický arzenál i deník New York Times, který se odvolává na americké diplomatické zdroje.
Tam se třeba jedná o to, že předseda, já jsem například předsedou jedné komise, mám teď 6600 hrubého po tom zvýšení, což mně nepřijde jako nějaká závratná částka.
Jan Korytář, neuvolněný člen zastupitelstva města, má jakožto předseda protikorupční komise, který je členem zastupitelstva, podle Směrnice Zastupitelstva Libereckého kraje č. 1/2013 (příloha č.1) skutečně nárok na odměnu ve výši 6.600 Kč.
U té sádry to není tak úplně markantní rozdíl, ale je to dvojnásobek až trojnásobek (cenový rozdíl mezi tzv. těžkou a lehkou sádrou, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření ředitelky odboru nad zdravotním pojištěním, která se k dotazu ohledně rozdílů v cenách sádry vyjádřila následujícím způsobem: "Z veřejného zdravotního pojištění je úhrada za zhotovení sádrové dlahy a cirkulárního sádrového obvazu (...) kalkulována v rozmezí od 70 do 290 bodů. Pacienti v případě, že si zvolí ekonomicky náročnější variantu, tedy odlehčenou sádru, platí rozdíl mezi výší úhrady z veřejného zdravotního pojištění a cenou odlehčené sádry.Při prodeji resp.nákupu ale vstupují do hry také jiné faktory jako je marže, množstevní slevy apod., takže se k výsledné požadované ceně za odlehčenou sádru nemůžeme vyjádřit jinak než pan ministr - dvoj až trojnásobek." Na základě tohoto vyjádření tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
...je druhá záležitost, jak se to ministerstvo (MPSV - pozn. Demagog.cz) vyrovnalo s tím OK Systemem a s vyplácením těch dávek, které vlastně až do nedávna vypláceny nebyly.
Zavadil mluví o výpadcích v systému vyplácení sociálních příspěvků v souvislosti s rozhodnutím ÚOHS (podrobněji vizte např. iDnes).
Pravdou je, že skutečně docházelo k dlouhodobějším výpadkům v dávkách, což v únoru 2012 postihlo např. obyvatele na Zlínsku nebo Havířovsku (podrobněji např. iDnes nebo Česká televize).
Jelikož se však jednalo o “pouhé” zpoždění ve výplatě (dávky nakonec vyplaceny byly), a navíc se jedná již o více než rok a půl starý případ, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Martin Pecina je člověk, který strávil mnoho let ve státní správě, byl mimo jiné předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, byl několik let náměstkem ministra průmyslu, je to člověk, který má rozsáhlé manažerské zkušenosti také ze soukromého sektoru.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze serveru Naši politici.
"V letech 2003 - 2005 působil Martin Pecina ve funkci náměstka ministra průmyslu, od roku 2005 do roku 2009 byl předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v květnu 2009 byl jmenován ministrem vnitra ve vládě Jana Fischera a od roku 2010 je opět členem statutárních orgánů několika společností, od roku 2011 je místopředsedou představenstva a generálním ředitelem VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s."
...státního dluhu, který dneska nás předešlé vlády nás dostaly na 2 biliony.
Státní dluh České republiky podle statistiky Ministerstva financí z 2.čtvrtletí roku 2013 činil 1,6 bilionu korun.
Komunistická strana svými poslanci navrhovala přijetí tohoto zákona (služebního zákona - pozn. Demagog.cz).
Není úplně jasné, co Marta Semelová myslí pod pojmem “navrhovat přijetí zákona”. Při pohledu do sněmovních archivů vidíme, že při hlasování o platném služebním zákonu (218/2002 Sb.) hlasovali komunističtí poslanci většinou proti, zákon nepodpořil ani jeden z nich.
Podpořili zároveň téměř všechna hlasování o odkladu účinnosti tohoto zákona - při hlasování o zákoně č. 281/2003 Sb. o odložení účinnosti na rok 2005 se komunističtí poslanci zdrželi, zákon č. 626/2004 Sb. (odklad na rok 2007) i zákon č. 531/2006 Sb. (na rok 2009) převážně podpořili. Při hlasování o novele č. 381/2008 Sb. (odklad účinnosti na rok 2012) nefungovalo elektronické zařízení a není tedy k dispozici jmenný seznam (proti však bylo pouze 7 poslanců) a spíše proti hlasovali poslanci KSČM pouze u novely č. 445/2011 Sb., která prozatím naposled odložila účinnost služebního zákona na rok 2015.
Z hlasování komunistických poslanců tedy nevyplývá, že by podporovali přijetí totoho zákona a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
