Protože oněch 60 dní je maximální lhůta. Ale může být zkrácena. (Jde o lhůtu pro vypsání nových voleb, je-li rozpuštěna Poslanecká sněmovna - pozn. Demagog.cz)
Výrok Jiřího Dolejše je hodnocen na základě Ústavy České republiky jako pravdivý.
Článek 17 Ústavy bod 2 zcela přesně uvádí: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění." Je tedy nepochybné, že Dolejš zmíněný článek interpretuje korektně, zmíněných 60 dnů je skutečně maximem, tato lhůta může být zkrácena.
Pardon, náš program, náš program. My tam máme také zmínku o silném státu právním, spravedlivém (...) Tak prostě máme za to, že musí se vybudovat pevná struktura, kterou ten stát je schopen plnit.
Myšlenka silného, spravedlivého právního státu je zařazena mezi priority programu ve volebním letáku Politického hnutí OBČANÉ 2011 (.pdf.) Z kontextu diskuze vyplývá, že předseda strany Adámek měl na mysli pevnou strukturu státní zprávy schopnou zajišťovat všechny závazky vůči občanům v oblasti zdravotnictví, vzdělání i jiných. Program strany toto vše potvrzuje, zejména třetím bodem obecné části programu, podle nějž zamezením korupci a únikům ze státního rozpočtu hodlají spolufinancovat zabezpečení občanů. Výrok je tedy pravdivý.
Zákon o regulování financování politických stran (...) my jsme ho předložili a všechny parlamentní strany včetně té vaší (myšlena ČSSD) ho odmítly.
Strana Zelených opravdu v květnu 2011 předložila parlamentním stranám novelu zákona o financování politických stran, spolupracovala na ní s několika neziskovými organizacemi a také se dvěma experty – tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem a advokátem Václavem Láskou, který v předčasných volbách vede kandidátku Zelených ve Středočeském kraji.
Žádná z parlamentních stran na tento návrh tehdy nereagovala, výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.
...rozdělení u jednotlivých úředníků situace, kdy v části svého úvazku on musí spolupracovat s politikem, v části svého úvazku on nesmí spolupracovat s politikem, jedná se o tu stejnou osobu, to se dneska v Praze běžně u zhruba třetiny úředníků děje.
Výrok Tomáše Hudečka hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat podrobné informace o pracovních úvazcích úředníků na pražském magistrátě.
My jsme kritizovali některé personální kroky té Rusnokovy vlády.
ČSSD skutečně kritizovala některé změny ve firmách ovládaných státem. Předseda strany Bohuslav Sobotka vystupoval proti odvolání ředitele Národního divadla, které pokládal „za bezdůvodné a silně podivné.“ Změny ve vedení Českých Drah Sobotka považoval za signál, „že za Rusnokovou vládou existují konkrétní ekonomické zájmy a že tito lidé mohou podléhat pokušení ovládnout polostátní firmy a získat v nich vliv.“
Shodně se předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka i první místopředseda Michal Hašek stavěli proti zásadním personálním krokům, které proběhly před hlasováním o důvěře vládě. Vláda (respektive její členové) zejména obměnila členy dozorčí rady a představenstva Českých drah, jmenovala nového ředitele ČD Cargo, odvolala a následně znovu jmenovala ředitele Národního divadla, vyměnila generálního ředitele společnosti CzechInvest a přeobsadila některé pozice ve Fondu dalšího vzdělávání.
Tak takhle, je pravdou, že my máme ústřední výbor, z každého regionu máme tři lidi v ústřední výboru, my jsme v neděli měli zasedání ústředního výboru, to byl první sjezd, byli tam významní lidi jako prostě z Ostravska, pan Malar tam byl. Den předtím tam byl pan Lučanský.
Na oficiálních stránkách Romské demokratické strany není o zasedání ústředního výboru z minulého týdne žádná zmínka. Jedinou oficiální akcí, o které se na stránkách této strany píše a která se týkala ústředního výboru, je Předvolební sjezd strany, který se konal 1.9. 2013.
Položka Stranický výbor je také prázdná a nebylo tudíž možné dohledat, zda je struktura strany taková, jak popisuje Miroslav Tancoš či jestli se prvního sjezdu zúčastnili pan Malar nebo pan Lučanský.
Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Podle platných pravidel mohou členské státy obdržet prostředky z tohoto fondu, pokud o ně požádají do deseti týdnů od katastrofy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě plného znění Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU (nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002.
Zde se ve článku 4, odstavci prvním dočteme, že „dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu (…)“.
A to, že ten názor (podpořit vládu Jiřího Rusnoka - pozn. Demagog.cz) nakonec převážil v sociální demokracii, nasvědčuje i to, že nakonec ho přijal i předseda Sobotka, sám jej navrhnul pak na jednání grémia a předsednictva strany. A my jsme se dohodli na třech tezích. První teze, chceme nové volby, podpořili jsme jednomyslně. Zadruhé podpoříme Rusnokovu vládu, podpořili jsme jednomyslně. Zatřetí připravíme ústavní změny.
Výrok hodnotíme na základě informací z usnesení předsednictva ČSSD a veřejných zdrojů jako pravdivý.
Text usnesení z předsednictva strany obsahuje podporu pro všechny všechny tři ve výroku zmíněné priority ČSSD, identifikuje Bohuslava Sobotku jako navrhovatele usnesení a uvádí také, že zmíněné body byly přijaty jednomyslně.
To, že stejný jednomyslný výsledek přijalo i grémium strany, potvrzuje např. Česká televize.
Třeba v mém Plzeňském kraji je na mé kandidátce 2/3 starostů a místostarostů působících léta v Plzeňském kraji.
Výrok Jiřího Pospíšila je na základě kandidátky ODS v Plzeňském kraji hodnocen jako nepravdivý.
Na webu ODS lze dohledat kandidátní listinu strany v Plzeňském kraji. Celkem zde kandiduje 20 lidí. Z nich je aktuálně (podle samotné kandidátní listiny) celkem 8 v pozici starosty či místostarosty. Jde tedy pouze o necelou polovinu kandidátů.
Pokud bychom připočítali také bývalé starosty/místostarosty na kandidátce ODS, tak zjistíme (při analýze životopisů kandidátů na webu ODS, webu Našipolitici.cz a místních médiích), že pouze 1 další byl v minulosti dlouhodobým starostou, resp. primátorem Plzně a byl jím Jiří Šneberger, sedmička na této kandidátce.
V Poslanecké sněmovně je řada předloh, jsou tam i předlohy opoziční, které tam leží už 2 roky a nikdo je neprojednával.
Podle webu poslanecké sněmovny leží v tuto chvíli ve sněmovně 203 návrhy zákonů v různém stadiu projednávání.
Patrně nejstarší je novela trestního zákona, pod kterou jsou podepsáni Jeroným Tejc či Bohuslav Sobotka, tato novela byla předložena 12. července 2011 a nyní je ve druhém čtení.
Ve sněmovně leží také návrh zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církevními a náboženskými společnostmi předložený skupinou poslanců KSČM v březnu 2012, který byl zatím projednán pouze v organizačním výboru, nebo například návrh zákona o majetkovém přiznání z května 2012.
Nedá se však říci, že by ve sněmovně ležely už dva roky předlohy, které by vůbec nikdo neprojednával, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
