Přehled ověřených výroků

Vojtěch Filip patrně hovoří o Sjednocené komunistické straně Turecka (TBKP). Ta była v roce 1991 rozpuštěna rozhodnutím tureckého Ústavního soudu. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) však ve svém rozhodnutí z ledna 1998 (plné znění rozhodnutí anglicky zde) shledal toto rozpuštění v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, konkrétně s článkem 11 o svobodě shromažďování a sdružování a zúčastněným stranám přiznal odškodné ve výši 120 000 francouzských franků (podle historického kurzu přibližně 700 tisíc korun). Ostatní nároky byly soudem zamítnuty, odškodnění tedy zdaleka nečinilo 3 miliony euro, jak tvrdí Vojtěch Filip.

Kvůli nadhodnocené částce odškodnění hodnotíme výrok jako zavádějící.

Vláda 24. července 2013 schválila celkem až 735 mil. Kč na odstraňování škod na zemědělském majetku a z toho až 50 mil. pro chovatele ryb. Dotace pro včelaře by se v rámci tříletého programu měly pohybovat v částkách přes 60 mil. Kč ročně.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Jeho odpověď zveřejňujeme v plném znění: "1/ Vláda ČR schválila v rámci usnesení č. 548 ze dne 24. července 2013 posílení výdajů kapitoly MZe v roce 2013 a v následujících letech, a to o 2 113 mil. Kč na odstraňování a kompenzace povodňových škod, a to

a) na státním vodohospodářském majetku v programu č. 129 270 Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku II do výše 1 350 mil. Kč,

b) na zemědělském majetku do výše 735 mil. Kč, z toho do výše 50 mil. Kč na rybách,

c) na lesním majetku do výše 28 mil. Kč.

Pokud se týká výplaty peněz na úhradu škod způsobených na zemědělském majetku, v současnosti je program zaslán ke schválení Evropské komisi, po obdržení souhlasného stanoviska EK bude program předložen k podpisu ministrovi zemědělství a neprodleně pak bude přistoupeno k administraci.

2/ Dotace včelařů směřují z různých zdrojů. Například 1D – národní dotace nebo na základě včelařského programu. Český včelařský program byl schválený 17. 7. v EU, na jeho základě pak bylo schváleno, že v rámci tříletého programu bude ročně uvolněno přes 60 mil. Kč. Peníze by se měly začít vyplácet koncem roku."

Na zavedení registračních pokladen se již několikrát shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů na půdě tripartity. Jejich návrh na zavedení registračních pokladen byl však odmítnut vládou.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o registračních pokladnách už v říjnu roku 2012, následně pak letos v dubnu.

Na Slovensku fungují registrační pokladny už od roku 2008 zákonem o používání elektronické registrační pokladnice, sbírka zákonů č. 289/2008 (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona č. 155/1995 Sb. se mají důchody každým rokem zvyšovat o 100 % růstu cen také o jednu třetinu růstu reálné mzdy. Nicméně, vláda Petra Nečase schválila úsporná opatření pro roky 2013 až 2015, jejichž součástí je i omezení valorizace důchodů. V tomto období se mají důchody zvyšovat pouze o 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálné mzdy.

V roce 2013 se důchody zvýšily v průměru o 137 korun, z důvodu slabšího růstu mezd by se měly důchody v roce 2014 zvýšit jen o 45 korun.

Bohuslav Sobotka má pravdu také v tom, že se na těchto úsporných opatřeních podíleli Miroslav Kalousek i Jaromír Drábek - opatření byla schválena v dubnu 2012, Jaromír Drábek na svou funkci rezignoval až v říjnu 2012.

Část výroku týkající se opoziční smlouvy naleznete výše. Nedokážeme ověřit nakolik měla ODS vliv na privatizaci MUS. Z textu (.doc) opoziční smlouvy pak podíl na řízení státních podniků pro ODS nijak zjevně nevyplývá. S kontradiktorním tvrzením pak přichází server Česká pozice, který tvrdí, že: ,, Podle principů opoziční smlouvy muselo prodej odsouhlasit i nejvyšší vedení ODS.”Výrok ovšem stále musíme hodnotit jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Zmíněná solidární daň neboli navýšení zdaňování poplatníků s nadstandardními přijmy bylo zavedeno souhrnnou novelou zákona č. 500/2012 Sb..

§ 16a odstavec 1 pak jasně říká, že: "Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně." V § 35ba je dále novelou doplněno: "daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu."

Paragraf zavádějící solidární daň a paragraf upravující pravidla zdanění pro důchodce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Obě změny pak budou platné do roku 2015, kdy má být zrušena solidární daň a stejně tak i pravidla zdanění pro důchodce.

Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem až 1. ledna 2013. Ministr Pecina tedy v tomto výroku časové období poněkud nadhodnocuje.

V následující tabulce uvádíme další zastupitelské úřady ČR v čele s chargé d'affaires a jejich nástup do funkce:

Rakousko prosinec 2012 Írán leden 2009 Dánsko 2013 Kanada 2013 Švýcarsko červenec 2013 Zimbabwe 2012 Mexiko srpen 2013 Arménie počátek 2012 Austrálie (eng.)březen 2013 Kuba

Bělorusko leden 2013 Brazílie leden 2013

Z tabulky je patrné, že více než jeden rok jsou chargé d'affaires spravovány celkem čtyři zastupitelské úřady, a to v Íránu, Zimbabwe, Arménii a na Kubě. Pokud se však na jednotlivé případy podíváme blíže, zjistíme, že například v případě Zimbabwe se jedná funkci chargé d'affaires en pied, což znamená, že takovýto diplomat "je stálým vedoucím zastupitelského úřadu, do jehož čela vysílající stát nedeleguje mimořádného a zplnomocněného velvyslance. Jmenování CDA e.p. může signalizovat i politické důvody, kdy není zájem vztahy povyšovat na "plnou" velvyslaneckou úroveň".

V případě Íránu a Kuby není post velvyslance obsazován z mezinárodně politických důvodů. Diplomatické styky s těmito státy ČR tedy dlouhodobě udržuje na nižší úrovni, právě prostřednictvím chargé d'affaires (pro přiblížení postoje ČR k Íránu viz pdf., str. 8-9, pro postoj vůči Kubě viz odkaz).

Posledním případem je pak situace v Arménii, kdy "[p]očátkem roku 2012 rozhodl ministr zahraničních věcí ČR pan Karel Schwarzenberg o zřízení Zastupitelského úřadu České republiky v Jerevanu. Vzhledem k rozpočtové situaci je zastupitelský úřad omezen na jednoho diplomata ve funkci chargé d´affaires. Oficiálním zástupcem České republiky v Arménii je mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR se sídlem v Tbilisi pan Ivan Jestřáb, v době jeho nepřítomnosti vede ZÚ rezidentní chargé d´affaires".

Z následujících zjištění vyplývá, že Martin Pecina v případě Ruska časový úsek nadhodnotil a v ostatních případech v rámci výroku neuvedl důležitý kontext, tedy že delší než roční období bez jmenování velvyslance v ČR nesouvisí se vztahy mezi prezidentem a ministrem zahraničních věcí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok Martina Kuby je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý. Na úvod je třeba uvést, že ač Kuba využívá tuto konkrétní situaci ke kritice ČSSD, sám byl jedním z architektů tohoto stavu, neboť byl jedním z lidí, kteří za ODS dojednávali koalici se sociálními demokraty (.pdf) a měl tak vliv i na obsazení pozice předsedy kontrolního výboru.

Luboš Dvořák, o němž Martin Kuba hovoří, skutečně kandidoval ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 za KSČM jako „nezaměstnaný“ právník (kandidátní listina ze serveru volby.cz zde) a po sestavení vlády v jihočeském kraji stranami ODS a ČSSD, o níž přinesl informace například server iDnes.cz, je z usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje (.pdf) také zřejmé, že byl zvolen 1. předsedou kontrolního výboru. Bližší informace o Luboši Dvořákovi jsou dostupné například na stránkách nasipolitici.cz nebo na stránkách kscm.cz.

Co se týče zmiňované výše platu, na základě údajů z nařízení vlády č. 37/2003 o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev a údajů ze serveru mesec.cz, Luboš Dvořák, jako uvolněný zastupitel zvolený za kraj s více než 600 000 obyvateli, měl plat pohybující se kolem 50 000 Kč.

Protože francouzská firma Pernod Ricard byla privatizaci Karlovarské Becherovky přítomna od začátku hodnotíme výrok jako zavádějící.

O privatizaci Karlovarské Becherovky bylo rozhodnuto v roce 1997. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Value Bill (později přejmenována na SALB), ve které měli v roce 1997 podíl firmy Pernod Ricard, Patria Finance a Karel Schwarzenberg. Patria Finance byla tehdy v rukou Zdeňka Bakaly. Pernod Ricard posléze skutečně odkoupil podíly Patrie (rok 2001) a K. Schwarzenberga (rok 2007).

Oba aktéři, Karel Schwarzenberg i Zdeněk Bakala se tedy na privatizaci podíleli, jak tvrdí Andrej Babiš. Na privatizaci se však podílela také francouzská firma Pernod Ricard.

Jan Korytář zde poukazuje na aktivity Lucie Hoškové, kandidátky politického hnutí Změna v Olomouckém kraji, která se zabývá organizací farmářských trhů v Šumperku. Na kandidátní listině figuruje Lucie Hošková na třetím místě.

Obě části výroku jsou tedy postaveny na reálném základě, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.