Přehled ověřených výroků

Poslanec Benda mluví o propuštění bývalých poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra z vazební věznice (zadržovaných v souvislosti s údajnou korupcí kolem tzv. politických trafik) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. NS rozhodl o vynětí trojice z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Jejich trestní stíhání bylo skutečně na jejich žádost nejvyšším státním zástupcem Zemanem zrušeno. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, se skutečně zabýval Ústavní soud ČR na základě podání opozičních poslanců a senátorů. Nález byl vyhlášen na veřejném zasedání 3. června 2013. Ústavní soud svým nálezem „vyškrtl“ výraz „spravedlivé“ v § 5 zmíněného zákona, všechny další námitky zamítl.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z veřejně dostupných informací potvrdit pravdivost tohoto výroku. Nenašli jsme žádné informace, které by hovořily o poskytování nemovitostí zadarmo.

Výrok Miroslava Pocheho je na základě dohledaných informací z jednání zastupitelstva hl. města Prahy z 25. dubna a 23. května hodnocen jako zavádějící.

Pražské zastupitelstvo odvolalo 23. května 2013 primátora Bohuslava Svobodu a také některé radní hlavního města. Jednání probíhalo (stenozáznam - .pdf - str. 10) tak, že zastupitelstvo hlasovalo jednotlivě o odvolání všech radních.

Předchozí jednání zastupitelstva proběhlo 25. dubna a ČSSD zde skutečně navrhla odvolat primátora a radní Evu Vorlíčkovou, kteří jsou obviněni policií v souvislosti s kauzou Opencard (Český rozhlas). Policie však obvinila 10 pražských radních. Zápis z jednání (.pdf - str. 4) zastupitelstva ze dne 25. dubna uvádí: "Protinávrh člena ZHMP Pocheho – navrhl nový text usnesení ve znění:„Zastupitelstvo HMP odvolává doc. MUDr. Bohuslava Svobodu, CSc. z funkce primátora
hl. m. Prahy“
Pro: 16 Proti: 29 Zdr. 16
Nebylo přijato.
Protinávrh člena ZHMP Pocheho – navrhl nový text usnesení ve znění:
„Zastupitelstvo HMP odvolává Ing. Evu Vorlíčkovou z funkce radní hl. m. Prahy“.
Pro: 16 Proti: 32 Zdr. 13
Nebylo přijato." Sociální demokraté tedy zkusili odvolat již na předchozím zasedání primátora a další členku rady města, nicméně tento akt není zcela srovnatelný se situací, která nastala na jednání zastupitelstva 23. května, neboť na posledním jednání se hlasovalo o odvolání všech členů rady, sociální demokraté požadovali odchod dvou členů. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

TOP 09 oznámila již v srpnu, že volební program pro předčasné volby představí ve čtvrtek 12. září. Tento termín byl potvrzen i na tiskové konferenci k představování krajských lídrů 5. září. Na této tiskové konferenci navíc Miroslav Kalousek hovořil o tom, že program bude schválen ještě ten večer (5. minuta).

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík se vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“. Dá se očekávat, že toto stanovisko vyjádřil i při svém jednání s prezidentem.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká v rozhovoru pro Novinky.cz: „Používali jsme dvě formulace – jedni říkali, „předčasné volby, když nebude většina“, a druzí říkali „předčasné volby, když bude úřednická vláda“. Čímž jsme mysleli jedno a totéž. Nikoho z nás opravdu nenapadlo, že prezident najmenuje úřednickou vládu v okamžiku, kdy je politická většina ve Sněmovně.“

Sám předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pak na dotaz Lidových novin: „Pořád ještě spekulujeme, ale jak byste si vybral mezi předčasnými volbami a úřednickou vládou?“ odpovídá, „Radši předčasné volby. Ze dvou důvodů. Rok před volbami zkrátit mandát vlády není neštěstí. A obecně úřednickou vládu uznávám jenom v největší nouzi, není-li jiné smysluplné řešení.“

Podle serveru tiscali.cz pak reagoval na dotaz serveru parlamentnilisty.cz zda bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, když bude jmenována vláda odborníků ujištěním, že „ihned.“ A v podobném duchu cituje tiscali.cz i reakci místopředsedkyně poslaneckého klubu Jitky Chalánkové: „Opakovaně říkám, že než úřednickou vládu bez opory v demokratickém parlamentním systému, tak raději předčasné volby.“

V prvních dnech po pádu vlády se však objevovala i prohlášení představitelů TOP 09, že pokud ODS urychleně nepřijde se jménem nástupce Petra Nečase v čele vlády, podpoří předčasné volby.

Zmíněné částky představují odlišné části státního rozpočtu.

Když hovoří o částce 4 miliardy korun, odkazuje premiér na výrok exministra Ivana Fuksy "Program Podpora prevence před povodněmi 2 navazuje na úspěšnou první etapu programu, která byla realizovaná v letech 2002 až 2007 s náklady ve výši přes 4 miliardy korun."
Snažili jsme se tedy ověřit rozsah výdajů zejména pro program Podpora prevence před povodněmi. Ten byl na roky 2007-2013 plánován s výdaji ve výši 11 mld. Korun (dle rozhovoru Ihned s náměstkem ministra zemědělství; starší programová dokumentace - .pdf, s. 4 - uvádí 11,5 mld.). Premiér ale uvádí, že jde o prostředky "ve třech oblastech". Kromě zmíněného programu jako další zdroj nalezneme položku ve státním rozpočtu "transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření" (kap. 397), na kterou bylo v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 vyčleněno celkem 3,65 mld. Dohromady tedy téměř 15 mld. Korun poskládáme.

Srovnání oněch 15 miliard se 4 miliardami z let 2002-2007 je však zavádějící: i v tom období totiž najdeme prostředky mimo program Podpora prevence před povodněmi. Ve starších rozpočtech jde zejm. o položku "Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření" (kap. 397), na kterou bylo např. v letech 2002, 2003 a 2004 vyčleněno cca 990 mil., 890 mil., resp 720 mil. Korun (v dalších letech se nevyskytuje).

Premiér Nečas tedy rozsah státní podpory, uvedený Ivanem Fuksou v příspěvku, srovnává s částkou, představující jen část státních výdajů na protipovodňová opatření, a jeho srování je tedy zavádějící.

Eurokomisař pouze řekl, že pro takto rozsáhlou katastrofu není z fondu letos možná plná náhrada.

Komisař pro finanční plánovaní a rozpočet, Janusz Lewandowski, 5. června o povodních ve střední Evropě prohlásil, že "rozsah této katastrofy zcela přesahuje (možnou) náhradu pro tyto zěmě. Nemáme prostředky, zcela určitě, pokud jde o evropský Fond solidarity. V roce 2013 to není možné" (Der Spiegel). Podle portálu Business News Europe pak dodal, že jednou z možností je provést náhradu za pohotovostní opatření v následujícím roce.

Den po medializaci jeho slov vydal komisař prohlášení, podle kterého je "Fond solidarity k dispozici všem v nouzi následující přírodní katastrofu". Také slíbil, že udělá vše pro rychlou pomoc ze strany Evropy, jakmile o ni vlády zasažených zemí požádají.

Lewandowski tedy netvrdil, že ve fondu nejsou žádné prostředky, pouze, že jich pro takto rozsáhlou událost není dostatek. Parafrázovat nelze "velmi", jak uvádí premiér. Řečník buď parafrázuje, nebo ne. V tomto případě premiér Nečas slova eurokomisaře velmi pozměnil a svým výrokem tak zavádí.

Pokud svůj výrok Ivan Bartoš myslel, tak, že je možno hlasovat ve více referendech zároveň, má pravdu. Ve Švýcarsku je skutečně běžnou praxí, že referenda probíhají ve stejný den.

Podle švýcarské ústavy (s. 45-46, .pdf) je také v případě, kdy občanská iniciativa navrhne částečnou změnu ústavy a splní podmínky pro referendum, možno hlasovat o dvou návrzích zároveň. Prvním je návrh občanské iniciativy a druhým může být protinávrh Federálního shromáždění, pakliže ho podá. Volič má možnost hlasovat pro oba 2 návrhy. V případě, že tak učiní má ještě možnost uvést, který návrh preferuje. Nejedná se však v pravém slova smyslu o sloučení referend, spíše o možnost vícenásobné volby.

Mandatorní výdaje jsou výdaje, jejichž rozsah je stanoven v zákoně, obvykle tedy není možné je operativně upravovat podle aktuální fiskální situace v rámci sestavování rozpočtu, je nutná legislativní úprava. Především se jedná o tzv. transfery, tedy výdaje, za které stát nedostává žádnou protihodnotu (např. důchody, sociální dávky, podpory), dále výdaje na zdravotnictví, dluhovou službu apod.

Není tedy pravda, že by vláda Petra Nečase neškrtala v těchto výdajích. Například v balíčku změn pro rok 2013 přistoupila vláda k omezení tempa valorizace důchodů či ke zpřísnění podmínek pro podporu penzijního připojištění. Od počátku roku 2012 byly upraveny podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku. Nejrazantněji vláda postupovala v balíčku pro rok 2011, kdy plošně omezila výdaje jednotlivých rezortů včetně mzdových nákladů, snížila podporu stavebního spoření, zpřísnila podmínky pro výplatu porodného, rodičovského příspěvku i podpory v nezaměstnanosti.

Přesto však, jak je patrné například z grafů a tabulek v důvodové zprávě (.doc) k zákonu o státním rozpočtu pro rok 2013 (strana 24), objem mandatorních výdajů stále stoupá, a to jak v absolutní výši, tak i v poměru k celkovým výdajům (tabulka 11, graf 5) či HDP (tabulka 12).

Klesají naopak výdaje na investice. Například Státní fond dopravní infrastruktury, prostřednictvím kterého je financována výstavba a údržba silnic, železnic či vodní infrastruktury, měl pro rok 2012 rozpočtováno 58 miliard (proti 61 miliardám v roce 2011). V rozpočtu na rok 2013 je částka mírně navýšena na 58,5 miliardy, pro další roky se počítá s výdaji přibližně na stejné úrovni.

Jak však uvedl ředitel fondu na tiskové konferenci v březnu 2013 ve zprávě o financování za rok 2012, výplaty prostředků se zpožďují, protože jednotlivé projekty nedokáží dostatečně rychle čerpat přislíbené prostředky.

Výše uvedené shrnujeme do hodnocení 'zavádějící', z citovaných zdrojů vyplývá, že vláda škrtala jak v investicích, tak v mandatorních výdajích. Je otázkou, nakolik jsou výše zmíněné škrty v oblasti mandatorních výdajů "rezolutní", nicméně reálně vláda škrtala i v této oblasti, tedy tam, kde by to podle Klause snadné být nemělo.