Přehled ověřených výroků

Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Metafory zmíněné ve výrocích pravděpodobně patří do období předvolební kampaně roku 1992. Bohužel se nám však nepodařilo najít relevantní “online” zdroje potvrzující jejich autentičnost. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Na začiatok je nutné poznamenať, že nie o kadej záležitosti ktorá je schvaľovaná rozhoduje a rokuje automaticky a výhradne Rada ministrov. Pri mnohých položkáach je za jednanie zodpovedný COREPER, ktorý funguje na dvoch úrovniach podľa prejednávaných položiek. Ministri vyjednávajú zväčša o položkách, na ktorých nie je možné dosiahnuť širšiu zhodu na úrovni Coreperu.

Ministri v Rade sa menia pri výmenách vlád, či personálnych zmenách vo vláde. Je zložité toto generalizovať, keďže toto odráža vnútropolitickú situáciu v štáte, ktorá je v každej členskej krajine iná. vo väčšine krajín EU sa vlády striedajú v priemere každých 5-6 rokov. Pre porovnanie je toto a zároveň personálne zmeny vo zvolených vládach sledovať na internetových stránkach jednotlivých vlád. Napríklad: SR, ČR,Estónsko,Nemecko, Veľká Británia.

Vo väčšine prípadov však Rada jedná na úrovni COREPERU je teda poukázanie na sociálny kapitál problematické, keďže tento vstupuje "do hry" v pomerne malom množstve problémov. Na základe uvedeného hodnotíme výrok ako neoveriteľný, keďže je problematické presne vyčísliť rolu sociálneho kapitálu vo vyjednávaní.

V současné době, před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2014, má Česká republika v Evropském parlamentu 22 poslanců ze čtyř různých politických stran – ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a ODS (strany jsou řazeny abecedně). ČSSD má v Evropském parlamentu momentálně sedm zástupců, KDU-ČSL pouze jednoho, KSČM vyslala do Evropského parlamentu čtyři členy. ODS má v Bruselu 9 zástupců. Poslanec Jan Březina, jenž byl zvolen za KDU-ČSL, ze strany v roce 2012 vystoupila figuruje jako nestraník.

Vzhledem k rozporům ve vyjádřeních a výsledcích auditů nemůžeme pravdivost výroku dostatečně ověřit.

Úvodem je třeba říct, že zakázka na střežení vojenských muničních skladů obsahuje množství dílčích smluv obdobného typu. Smlouvy byly uzavřeny mezi lety 2003 a 2013, kdy společnost Trade Fides a.s. prakticky drží monopol na tyto zabezpečovací služby. Kontroverzními zakázkami se zabývala mj. i Česká televize. Smlouvám z roku 2003 nyní končí platnost a budoucí ministr obrany tedy skutečně bude muset tuto situaci řešit.

V souvislosti s miliardovou zakázkou z r. 2009 byl r. 2010 zpracován nezávislý audit společností KPGM (částečně k nahlédnutí zde), který kritizuje nejen neveřejnost jednání, ale i cenovou přemrštěnost zakázek Trade Fides a.s. Přesto Ministerstvo obrany na konci roku 2012, v návaznosti na kritický článek Pavla Otty (str. 1 a 2,) deklarovalo tuto zakázku jako vyhovující a výhodnou.

Argumentuje několika vlastními nezávislými audity, které jejich stanoviska obhajují, ty ale nebyly blíže určeny ani zveřejněny. Navíc bylo údajně dosaženo snížení ceny, doporučené auditem KPGM, a prodloužení kontraktu za těchto podmínek je tak nejvýhodnější možností.

Pro korektní posouzení nastavení smluvních vztahů ve věci ostrahy skladů jsme kontaktovali Ministerstvo obrany, které samo tvrdí, že disponuje jistými nezávislými audity. O poskytnutí těchto auditů jsme ministerstvo požádali. Výrok bude doplněn po zisku dalších relevantních informací.

Na základě nejnovějších dat Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 % a dlouhodobě se pohybuje okolo 19 %. Celková nezaměstnanost však činila pouze 6,8 %, předtím se tři měsíce držela na 6,9 %.

Hodnota 7,6 %, uváděná europoslancem Vlasákem, odpovídá říjnovému ukazateli Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, který od ledna 2013 zveřejňuje Úřad práce ČR. Tento ukazatel vyjadřuje “podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku“. Jak říká samo MPSV, tento ukazatel je nesrovnatelný s původním ukazatelem míry registrované nezaměstnanosti. Tato hodnota tedy není údajem vypovídajícím o míře nezaměstnanosti a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Obecný vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti (u) zní U/(E+U), kde U je počet nezaměstnaných a E počet zaměstnaných. Jedná se tedy o podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, nikoliv na veškerém obyvatelstvu (nezahrnuje například nepracující studenty, rodiče na rodičovské dovolené, invalidní a předčasné důchodce či lidi, kteří práci nehledají). Tuto metodiku také používá Eurostat, podrobně je popsána v bodě 3 poznámek v přiložené tiskové zprávě. Eurostat zároveň zahrnuje obyvatele ve věku 15 až 74 let (oproti ÚP - 64 let).

Výrok hodnotíme na základě veřejných vyjádření zmíněných policejních představitelů. V námi dohledaných vyjádřeních Langrova slova nepotvrzují.

Plk. Komárek, vedoucí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) poskytl po vzniku policejního schizmatu rozhovor pro IHNED. Ministr Pecina podle něj usiloval o to, aby Komárek spolupracoval s jistým policistou (Komárek jméno neuvedl), či jej dokonce ustanovil svým náměstkem. Podle vyjádření ministra šlo o pplk. Jindřicha Láta, kterého Pecina předtím prosadil do nové pracovní skupiny Progres. Náměstek policejního prezidenta Kučera pak tento tlak na personální změny potvrdil v rozhovoru pro Lidovky (Demagog.cz má k dispozici plné znění rozhovoru).

Pecina měl poté po policejním prezidentu Červíčkovi požadovat (dle Lidovek) odvolání samotného plk. Komárka a dalších vedoucích policistů. Červíček pak po jmenování druhého policejního prezidenta dle svých slov "nabyl dojmu, že vůbec v tuto chvíli nejde o to, aby byl naplněn zákon" a zmínil ministrovy požadavky na personální výměny.

Langerem uvedení policisté tedy uvedli, že Pecina vyvíjel tlak na personální změny v policii. Langerův výrok je však nepravdivý, neboť nikdo z oněch tří nemluví o "jednoduchém vydírání", při kterém by jim Pecina hrozil odvoláním.

Nejblíže takovému výroku byl gen. Červíček, i ten však pouze naznačil, že nesplněné požadavky ministra stály za jmenováním nového policejního prezidenta. Plk. Komárek pak ještě 7. prosince na přímý dotaz Aktuálně.cz řekl, že nemá žádný podklad pro tvrzení, že za tlakem na jeho odvolání stály nesplněné požadavky ministra. Náměstek Kučera pak pouze zmínil (v rozhovoru citovaném výše), že na Komárka neslyšel "jedinou konstruktivní výtku".

Současná vláda byla jmenována 29. 1. 2014, je tedy v úřadě téměř dva měsíce.

Délka legislativního procesu se samozřejmě značně liší. Příkladem toho je sestavování nového občanského zákoníku, které od vypracování věcného záměru, až po schválení návrhu vládou trvalo jedenáct let, či trestní řád, s jehož věcným záměrem přišel tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již v roce 2007, Poslanecké sněmovně jej ale vláda předložila až 27. 2. 2008.

Celý postup vládního legislativního procesu je popsán v usnesení vlády z 18. března 1998. Článek 5 odstavec 3 stanovuje standardní patnáctidenní lhůtu pro připomínky k věcnému záměru, Legislativní rada má dále dle článku 7 odstavce 2 šedesát dní k projednání věcného záměru, lhůta pro další připomínkové řízení je 20 dnů. Následuje 60denní lhůta pro Legislativní radu k projednání návrhu zákona a 5denní lhůta pro dodání schváleného návrhu předsedovi vlády k podpisu.

Vláda nemá povinnost zveřejňovat celý proces vládního legislativního postupu. Toto jsou standardní lhůty, které lze měnit. Prostým součtem a výše zmíněnými příklady ale dovodíme, že skutečně není anomálií, pokud by vládní legislativní proces trval v řádu měsíců.

Vzhledem k praktické neexistenci jasné ceny silové energie hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Cena elektrické energie je složena ze dvou částí: regulované a neregulované. Neregulovaná složka je tvořena velkoobchodní cenou silové elektřiny. Druhou část ceny tvoří regulovaná složka stanovovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Tato složka ale kromě podpory obnovitelných zdrojů zahrnuje např. náklady na dopravu, skladování a distribuci. Silová elektřina může činit přibližně 45 % celkové výsledné ceny elektřiny. Dle kalkulátoru ceny elektrické energie do r. 2013 skutečně podíl podpory obnovitelných zdrojů na ceně elektrické energie rostl. V r. 2014 má nicméně i dle vyjádření ERÚ cena regulované části elektrické energie poklesnout. V r. 2012 dle serveru FinExpert došlo k navýšení ceny silové energie oproti r. 2011.

Uvedená čísla je nutno brát s rezervou, u cen elektřiny záleží na daném specifickém tarifu a také na druhu odběratele. Vzhledem k neexistenci jasných dat výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Skupina Evropských konzervativců a reformistů je dnes s 56 poslanci skutečně pátou největší skupinou v Evropské, parlamentu. Jinak v parlamentu působí 7 skupin(včetne EKR) a 31 nezařazených poslanců.

Poslanecký klub Evropské lidové strany

273

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

194

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

85

Zelení/Evropská svobodná aliance

58

Evropská konzervativní a reformní skupina

56Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice35Evropa svobody a demokracie32Nezařazení31