Jan Fischer
Já jsem si samozřejmě i moje vláda byli vědomi toho, že to je problém, že ten cenový růst cen z fotovoltaických zdrojů, že se s ním musí něco udělat, dát možnost regulačnímu úřadu, aby mohl více, více zasahovat, více ty, více ty ceny regulovat, a proto moje vláda poslala do Poslanecké sněmovny zákon, který to umožňoval, poslala ho tam dostatečně včas a ty změny, které jsme navrhovali, mohly platit už od roku 2011, to se nestalo, Poslanecká sněmovna se k tomu vrátila až na jaře následujícího roku, nevím proč, čili je potřeba.
Jan Fischer byl premiérem v období 9. dubna 2009 až 13. července 2010. Jeho vláda předložila sněmovně návrh novely (.doc) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009, který nabyl účinnosti 20. května 2010 (a podle něhož se mělo začít postupovat až v roce 2011) jako č. 137/2010 Sb.
Vláda Petra Nečase se k tomuto tématu vrátila v následujícím roce 2011 na jaře návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie č 165/2012 Sb (s účinností od 1. ledna 2013), který mj. ruší předchozí zákon přijatý za Fischerovy vlády.
Martin Pecina
To nulové jízdné není pro lidi, kteří jezdí do práce, to nulové jízdné, které je v našem programu skutečně obsaženo, tak to platí skutečně pro jízdy mimo špičku, čili ne do práce ani z práce.
Na základě volebního programu SPOZ hodnotíme výrok jako pravdivý. V bodě 2.4.volebního programu se dočteme následující: "V osobní dopravě zavedeme nulové jízdné v osobních vlacích v OPH, okamžitě zrychlíme většinu dálkových spojů. V placených službách zprůhledníme systém jízdného, umožníme levnější jízdu lidem, kteří využijí vlak v době dopravních sedel, a zvýšíme tím komfort cestujících platících plné jízdné v době špiček." Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (SPOZ) se pro Impuls k danému tématu vyjádřil následovně: "V době dopravního sedla, mimo špičku, ve vlacích jezdí tak málo lidí, že v podstatě výběr jízdného je dražší, než kolik se vybere. (...) Týká se to osobních vlaků, tedy ne všech vlaků a dálkových vlaků. Předpokládá to, že i takový cestující bude muset mít nějaký doklad jako je in-karta nebo Opencard."
Česká pošta je podnik, který nabízí tuto službu (slevu na inzerci, pozn.), nabízel ji všem kandidátům,..
Firma Media Master, která zprostředkovává reklamní plochu na pobočkách, před zahájením kampaně údajně oslovila všechny prezidentské kandidáty. "Nabídku jsme odeslali všem prezidentským kandidátům, na které jsme se dokázali nakontaktovat. Zareagovali dva. V této chvíli máme jednu objednávku, která už běží, a další je rozpracovaná," uvedl ředitel firmy Media Master Ivan Hyžák. Ovšem z oficiálních zdrojů se nepodařilo zjistit, zda kandidátům nabízela slevu na tuto službu.
Petr Gazdík
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík závěrem upozornil, že přímo volený je už nyní starosta nejen na Slovensku, ale i v Německu či Polsku.
Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.
Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.
V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.
Miroslav Kalousek
Já jsem v té, já jsem v té vládě i v té straně, já jsem v té vládě i v té straně byl v menšině, protože já byl přesvědčen, že se česká armáda obejde bez nadzvukového letectva. Já jsem vždy hlasoval, já jsem nikdy nehlasoval pro prodloužení smlouvy, ani pro žádný jiný termín.
Miroslav Kalousek původně patřil k jednomu ze zastánců nadzvukových letadel. Při projednávání úvěru na letouny Gripen v roce 2002 v Poslanecké sněmovně prohlásil: „Již na začátku 90. let bylo zřejmé, že po roce 2004, nebudou-li pořízeny nové nadzvukové letouny, nebudeme schopni krýt vlastními prostředky svůj vzdušný prostor, což podle celé řady z nás neznamená nic méně než rezignaci na část své státní suverenity.“ Zároveň hlasoval pro návrh na úvěry na letouny.
K případnému prodloužení pronájmu se však Kalousek stavěl zdrženlivěji. V roce 2010 upozorňoval, že je potřeba rozhodnout, „zda česká armáda opravdu potřebuje nadzvukové letectvo.“ V Událostech 19. března 2013 (video, čas 4:18) dále řekl: „Česká republika nemusí mít nutně nadzvukové letectvo, ale jsem s tímto názorem ve vládě téměř osamocen.“
Zápisy z jednání vlády ani Bezpečnostní rady státu nicméně neobsahují záznamy o hlasování po jménech, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Například 1. února 2012 (.doc, str. 3) vláda jednala o zajištění ochrany vzdušného prostoru České republiky. 14 z 15 přítomných členů vlády tehdy hlasovalo pro přijetí materiálu předloženého ministrem obrany, proti nehlasoval nikdo.
Tomáš Hudeček
Uvolněných počet zastupitelů za ODS je v tuto chvíli podle mých informací 8 s tím, že u jednoho ještě došlo k nějaké drobné změně, já to nazývám 8,5, ale v podstatě 8.
O tom, kteří zastupitelé budou za ODS uvolnění se rozhodovalo pouze na ustavující schůzi (pdf. str. 22) zastupitelstva v roce 2010. Koalice ODS a TOP 09 pak na podzim 2011 zřejmě převzala stejný model, protože na své ustavující schůzi o tomto nehlasovala.
Podle návrhu z roku 2010 se pak uvolněnými členy rády stávají: primátor Hlavního města Prahy (HMP), 4 náměstci primátora HMP, 5 dalších členů Rady HMP – s výjimkou 11.člena Rady HMP (MUDr. Šťastného), a předsedové výboru pro bydlení, pro výchovu a vzdělávání, pro dopravu, pro zahraniční vztahy a cestovní ruch, pro veřejnou správu, EU fondy a protikorupční opatření.
V koaliční smlouvě (pdf. str 4) z roku 2011 s TOP 09 pak ODS zůstávají dva náměstci a primátor a dva radní - tedy prvních pět uvolněných. A podle nového složení výborů (zcela dole) jsou dále uvolnění předsedové:
To je celkem osm uvolněných radních.
Tereza Bernardová
Léčiva jsou velmi drahá pro Českou republiku. Ten problém se týká výrobců léčiv, kteří nám prodávají s kurzem za euro 31 korun.
Z důvodu nedostatku relevantních veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Dle Ministerstva zdravotnictví ČR cenové regulaci podléhají jen ty léčivé přípravky, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Léky, které ze zdravotního pojištění hrazeny nejsou, cenové regulaci nepodléhají. Ty tedy mohou výrobci léčiv uvádět na trh za libovolnou cenu a distributoři a lékárny mohou uplatnit libovolnou obchodní přirážku – vše reguluje „neviditelná ruka trhu“. Více o registraci léků na českém trhu zde.
Konečnou cenu léku tedy tvoří = cena výrobce obchodní přirážka DPH.
Cenová regulace:
V důsledku státem regulovaných cen léků na předpis se paradoxně snižuje jejich dostupnost pro české nemocné. Podle stanoviska AIFP (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu) je cena léků v ČR v naprosté většině případů stanovována průměrem tři nejnižších cen z referenčního koše léčiv (všechny státy EU, vyňaty jsou Estonsko, Bulharsko, Rumunsko, Malta, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Německo a Česká republika – stav po 1. 4. 2012), proto jsou u nás ceny na téměř nejnižší úrovni v Evropské unii. To je výzvou pro obchodníky s léčivy. „Nízkých cen se snaží využít překupníci, kteří levné léky určené výhradně pro české pacienty vyvážejí do zahraničí. Na jedné krabičce mohou snadno vydělat i několik stokorun. Jejich podnikání je v souladu s evropskou i českou legislativou, byť může ohrožovat zdraví českých pacientů,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP.
Ondřej Liška
My jsme prostřednictvím našeho náměstka, resp. náměstka jmenovaného za SZ, pana Korbela, úspěšně pokračovali v elektronizaci justice, stejně tak já na ministerstvu školství jsem pokračoval v zavádění IT technologií.
Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).
Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.
Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.
Miroslava Němcová
My jsme, ráda bych poznamenala, že shodou okolností, aniž bychom věděli, že tedy padne Nečasova vláda, aniž bychom věděli, že bude rozpuštěna sněmovna, že budou předčasné volby, že vyvstane otázka, kdo případnou smlouvu podepíše nebo ne, tak shodou okolností jsem vedla parlamentní delegaci do Švédska někdy na začátku května, myslím, že to bylo, kde byli zástupci všech poslaneckých klubů tak, jak to obvykle bývá, jednali jsme s předsedou Poslanecké sněmovny Švédska, s výborem pro obranu Švédského parlamentu, protože tahle otázka (Gripeny - pozn. Demagog.cz) švédskou stranu samozřejmě velmi zajímala.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Miroslava Němcová skutečně vedla parlamentní delegaci do Švédska, která nicméně proběhla na konci nikoli na začátku května 2013. Je také pravda, že tato delegace byla tvořena zástupci všech poslaneckých klubů:
ODS - Miroslava Němcová ČSSD - Jeroným Tejc TOP 09 a Starostové - Petr Gazdík KSČM - Pavel Kováčik VV - David Kádner
Co se týče programu, delegace mimo jiné jednala Ministrem pro integraci Erikem Ullenhagem, dále pak s předsedou švédského parlamentu Perem Westerbergem a představiteli politických stran, s Výborem pro obranu a Výborem pro zahraniční záležitosti.
Andrej Babiš
Ministerstvo průmyslu nakupuje židle za 2 tisíce korun a jiné ministerstvo za 6 tisíc korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě prověrky NKÚ, na kterou odkazuje např. ČTK.
K problematice kterou popisuje Andrej Babiš je zde například uvedeno: " Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."
