Já jsem byl 9 měsíců nebo 6 měsíců šéfem výboru pro kontrolu BIS.
Podle informací ze „Zprávy o činnosti stálé komise PS pro kontrolu BIS“ (strana 1, ods. 2) byl Martin Pecina předsedou komise od července 2010 do března 2011, tedy 9 měsíců. Poté na svou funkci rezignoval a byl nahrazen spolustraníkem z ČSSD Richardem Dolejšem.
Výrok Miroslava Peciny hodnotíme jako pravdivý.
My jsme strana, která existuje už 4 roky, jsme součástí světového politického i kulturního hnutí. Pirátských stran je v celém světě zhruba 50.
Česká pirátská strana byla registrována Ministerstvem vnitra ČR 17. června 2009. V roce 2010 se čeští Piráti připojili k nově formované Pirate Parties International (PPI), organizaci zastřešující pirátské strany z celého světa. V PPI jsou sdruženy pirátské strany 43 zemí, další pak mají pozorovatelský status.
My jsme teď strana, která v tuhle tu chvíli má senátory, nemá poslance. V minulosti jsme měli samozřejmě plnohodnotné zastoupení v obou komorách parlamentu.
Lidovci skutečně mají své zastoupení v Senátu - jsou zastoupeni v "Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí". Jejich senátory v tomto klubu jsou Petr Šilar, Jiří Čunek a Stanislav Juránek.
Ve volbách do poslanecké sněmovny 2010 získala KDU-ČSL 4,39 %, což jí nestačilo na zisk poslaneckých mandátů. Před těmito volbami však měla strana své zastoupení ve Sněmovně po celou dobu samostatné existence ČR.
...neexistuje ten princip toho panašování, to znamená, stejný princip voleb, jako je do obecních zastupitelstev, kde si také ten občan může zvolit různé osobnosti z různých stran. Ve sněmovních volbách to možné není a je to určitě velká škoda.
Martin Pecina ve výroku srovnává způsob hlasování v komunálních a sněmovních volbách v ČR. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky (247/1995 Sb.) v §39 stanoví, že "[v] prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost." Naproti tomu zákon o volbách do zastupitelstev obcí (491/2001 Sb.) v §34 stanoví, že "[v]olič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci."
To znamená, že v rámci komunálních voleb je aplikován princip panašování, tedy možnost hlasování napříč jednotlivými kandidátními listinami. Je však nutno dodat, že český volební systém na komunální úrovni je považován za poměrně složitý a může vést k určitým vedlejším efektům (viz například analýzu .pdf politologa Tomáše Lebedy).
Výsledkem je schodek, který permanentně přesahoval 100 miliard korun (myšlen je schodek za vlády Petra Nečase - pozn. Demagog.cz).
Vláda Petra Nečase byla jmenována v červenci 2010 a jak ukazují data ČSÚ (.xls), saldo státního rozpočtu skutečně v období této vlády přesahovalo 100 miliard korun. Vývoj schodku státního rozpočtu zpracoval i portál novinky.cz, včetně uvedení “zodpovědného” premiéra.
..ale my, když jsme v parlamentu schvalovali pravidla pro financování prezidentské kampaně, tak jsme chtěli, aby kandidáti zveřejnili své sponzory před volbami, protože to má být informace, na základě které mají voliči právo se rozhodovat, koho budou volit.
Financování prezidentské kampaně je upraveno v zákonu. č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky (sněmovní tisk 613).
K zákonu byly Ústavně právním výborem podány pozměňovací návrhy týkající se zejména transparentnosti financování kampaně. Návrhy ústavně právního výboru byly předloženy zpravodajem Jeronýmem Tejcem (ČSSD). Ze zápisu z jednání výboru není jasné, kdo konkrétně návrhy předložil, údajně se podrobné rozpravy zúčastnil jak Jeroným Tejc, tak Marek Benda.
Předsednictvo ČSSD však vydalo tiskovou zprávu, kde požaduje „zavést jasná pravidla pro transparentní financování prezidentských kampaní“, což je v souladu s výše uvedenými pozměňovacími návrhy.
Nutno dodat, že tyto pozměňovací návrhy byly přijaty většinou přítomných a jsou součástí platné úpravy.
Výrok nicméně hodnotíme jako pravdivý, protože tento požadavek maximální transparentnosti byl skutečně stranou ČSSD akcentován a prosazován.
Takže oni opravdu mají (hnutí Pro sport a zdraví - pozn. Demagog.cz) ve svém programu prevenci, mají tam podporu sportu, rekreačního sportu pro děti...
Výrok hodnotíme na základě programu hnutí Pro sport a mládež jako pravdivý.
Hnutí Pro sport a mládež kandiduje do Poslanecké Sněmovny v rámci volebního bloku Hlavu vzhůru! . Kapitola programu hnutí Sport (pdf.) se na dvanácti stranách věnuje všem oblastem zmíněných J. Bobošíkovou, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ti co byli odsouzeni (v kauze H-System), tak byli amnestií Václava Klause osvobozeni.
Jména představitelů H-Systému se začala objevovat v seznamech lidí, kterých se amnestie dotkne, téměř bezprostředně po jejím vyhlášení.
V září pak Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce, který upozorňoval na “ celospolečenský zájem na zachování možnosti poškozených dosáhnout právní i faktické vymožitelnosti uplatněných nároků na náhradu škody ”.
...pan Bakala skutečně naprosto transparentním způsobem veřejně podpořil ODS, TOP 09 i Věci veřejné (v roce 2010 - pozn. Demagog.cz), (...) nejvíce dostala ODS, my a Věci veřejné jsme dostali zhruba o polovinu méně.
Na základě mediálních zpráv o zmíněném sponzorském daru hodnotíme výrok jako pravdivý.
ČTK informovala (Týden.cz; Novinky.cz) 2. června 2010 o sponzorském daru Zdeňka Bakaly stranám ODS, TOP 09 a VV. Konkrétně věnoval 15 milionů ODS, 7,5 milionu TOP 09 a 6 milionů VV.
Transparentnost tohoto kroku dokládá veřejné prohlášení Bakaly, které je obsaženo ve zprávě ČTK.
Česká republika z něj (z Fondu solidarity EU - pozn. Demagog.cz) čerpala již třikrát, a to vždy v souvislosti s povodněmi (poprvé 129 milionů na zmírnění následků škod vzniklých v roce 2002, podruhé 5,1 milionů na škody z roku 2010 a naposledy 10,9 milionů na škody později v témže roce).
Vlasák popisuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU zcela přesně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Stránky Evropské komise nabízejí detailní přehled (.doc - eng) o tom, nakolik bylo v minulosti od doby vytvoření Fondu již ze strany členských zemí z něj čerpáno.
Přehlednou tabulku, která ukazuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU, najdete na tomto odkazu.