Přehled ověřených výroků

Martin Pecina ve výroku srovnává způsob hlasování v komunálních a sněmovních volbách v ČR. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky (247/1995 Sb.) v §39 stanoví, že "[v] prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost." Naproti tomu zákon o volbách do zastupitelstev obcí (491/2001 Sb.) v §34 stanoví, že "[v]olič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci."

To znamená, že v rámci komunálních voleb je aplikován princip panašování, tedy možnost hlasování napříč jednotlivými kandidátními listinami. Je však nutno dodat, že český volební systém na komunální úrovni je považován za poměrně složitý a může vést k určitým vedlejším efektům (viz například analýzu .pdf politologa Tomáše Lebedy).

Výrok Jana Zahradila o vývoji názorů českých voličů na EU hodnotíme na základě výsledků průzkumů veřejného mínění jako pravdivý.

V roce 2005 (pdf., anglicky, s. 32) smýšlelo o euru pozitivně 35% obyvatel ČR. Ve stejném roce bylo proti přijetí eura (pdf., anglicky, s. 62) 41,2% obyvatel ČR.

Podle průzkumu Eurobarometru (pdf., anglicky, s. 9) z dubna 2013 vnímá euro pozitivně pouze 23% Čechů. Proti přijetí eura je 80% obyvatel České republiky.

Dle Eurobarometru (pdf., s. 25) vnímá členství v EU v roce 2005 jako dobrou věc 44% obyvatel ČR. Negativně o členství smýšlí 11% obyvatel.

Z průzkumu z roku 2012 (pdf., anglicky, s. 2) vyplývá, že 30% obyvatel ČR má důvěru v EU, 63% cítí nedůvěru k EU.

Mezi lety 2005 a 2013 počet odpůrců přijetí eura vzrostl téměř dvojnásobně. Pozitivně o přijetí eura smýšlí o 10% obyvatel ČR méně. Důvěru v EU ztratilo 14% obyvatel a negativní pohled na EU vzrostl z 11% na 63%.

Německý profesor ekonomie Christian von Weizsäcker (Nj.) ve svém článku (17. odstavec, Nj.) z 10. května letošního roku zveřejněném na webovém portálu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mimo jiné uvádí :

"Ve všech zemích eurozóny jsou v podmínkách prosperity soukromé úspory podstatně vyšší, než trvale očekávané soukromé investice." Z kontextu diskuze vyplývá, že Vladimír Dlouhý hovoří o ekonomické situaci v Evropě. Jeho výrok (respektive volnou citaci) tedy hodnotíme jako pravdivý.

V prosinci 1989 mimořádný sjezd KSČ (od r. 1990 KSČS) rozhodl o vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě. K tomu došlo na ustavujícím sjezdu KSČM 31. března 1990. KSČM tedy je nástupkyní KSČ.

Vláda Petra Nečase byla jmenována v červenci 2010 a jak ukazují data ČSÚ (.xls), saldo státního rozpočtu skutečně v období této vlády přesahovalo 100 miliard korun. Vývoj schodku státního rozpočtu zpracoval i portál novinky.cz, včetně uvedení “zodpovědného” premiéra.

Nejsilnější opoziční strana ČSSD proti druhému pilíři vehementně vystupuje. Několik příkladů za všechny: 1. Videoklip proti druhému pilíři (dostupný zde). 2. Článek Bohuslava Sobotky (dostupný zde). 3. Vystoupení v Událostech, komentářích (dostupné zde).

Druhý pilíř byl podroben intenzivní kritice i v médiích, tato kritika přitom vždy nepřicházela nutně ze strany ČSSD - na serveru České pozice (zde a zde), na serveru FinExpert.cz, na iDnes.cz nebo v Českém rozhlasu. Proti druhému pilíři se velmi kriticky vyjadřoval i bývalý prezident Václav Klaus, který zákon vetoval, velmi kriticky se k ní staví odbory (.pdf), reformu kritizuje i iniciativa ProAlt.

25. července 2012 bylo na jednání vlády vydáno usnesení č. 569, kterým byli příslušní ministři pověřeni " vypracovat návrh zákona o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků a po projednání v připomínkovém řízení předložit tento návrh zákona vládě do 30. září 2012 ".

Toto pověření přípouští i samo Ministerstvo financí na svých stránkách, avšak další zmínku o tomto problému se nám nepodařilo dohledat ani v záznamech z jednání vlády ani v Knihovně připravované legislativy.

Majitel ubytování může od státu získat podstatně menší částku, která se navíc liší např. dle lokality.

Předešleme, že Radek John mluví zřejmě o částce na kalendářní měsíc: v další větě uvádí "Zatímco kdyby ty lidi měli normální byt, tak tam platěj 6 tisíc", což odpovídá nejvýše měsíčnímu nájmu. Že částka uváděná poslancem Johnem není zcela přesná, naznačuje již jeho výpočet, 4 x 12 = 40.

Podle skutečné úpravy má občan, dle výše příjmu domácnosti, právo na příspěvek na bydlení, případně na doplatek na bydlení, je-li v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení na jeho náklady nestačí. Maximální výše - v případě domácnosti zcela bez příjmu - příspěvku na bydlení pro čtyřčlennou rodinu činí mezi 11 615 a 18 307 Kč (dle lokality a druhu bydlení). Pro doplatek na bydlení není maximum stanoveno, jeho výše se odvozuje od nájemného a dalších služeb spojených s bydlením.

Neexistuje tedy obecně platná částka ze sociální podpory, která by se vyplácela za čtyři osoby, můžeme leda odkázat na příklady, které v minulosti k ubytovnám uvedly např. ČT (nájem až 15 tisíc za místnost) či Idnes (téměř 20 tisíc pro pětičlennou rodinu). Agentura Romea uvádí, že čtyřčlenná rodina platí průměrně 10 až 11 tisíc Korun za dvě místnosti.

Když navíc uvážíme, že příspěvky nejdou pouze vlastníkovi ubytování, nýbrž také na energie a další služby, je částka 40 tisíc (nebo 48 tisíc Korun) pro "majitele ubytoven", uvedená Radkem Johnem, příliš vysoká. Rozhodně také neplatí obecně, když se celková výše příspěvků odvíjí od příjmů rodiny, lokality, druhu bydlení, ceny služeb a skutečného nájemného.

V rámci ověřování výroku poslance Haška jsme prošli rozpočty všech krajů a Hlavního města Prahy a do financí, o nichž mluvil poslanec Hašek, jsme zahrnuli vše, co souvisí s krizovým řízením - řešením mimořádných událostí. To zahrnuje jak přípravu, tak připravené finance na opravy či akutní výdaje. Dané součty jsme dali to tabulky dle krajů a pro korektnost uvádíme i rok, ze kterého jsou. (ne ve všech krajích byly rozpočty rok 2013 dostatečně konkrétní, např. aplikace Prahy)

Kraj Rok Odkaz Částka (v tis. Kč) Hlavní město Praha 2012 aplikace* 3 000Středočeský2013 list 01 (.xls) 2 500Jihočeský2013 str. 14 a 15 (.pdf) 6 395Plzeňský2012 str. 25 a 26 (.pdf) 8 820Karlovarský2013 str. 5 (.pdf) 3 513Ústecký2013 str. 50 (.pdf) 1 000Liberecký2013 list 904 (.xls) 2 204Královehradecký2013 (.xlsx) 152**Pardubický2013 (.zip) P6_P7... 5 422Vysočina2013 (.pdf) nenalezeno***Jihomoravský2013 list II.2. (.xls) 1 500Olomoucký2013 list 02 (.xlsx) 6 000Zlínský

2013 str. 48 (.pdf) 440Moravskoslezský2013 stránky kraje 9 290

* Nutno "se proklikat" -> návrh rozpočtu - detailní pohled -> výdaje -> 07 - Bezpečnost -> MHMP OKR.

** V rozpočtu kraje byla vedena pouze položka "krizové plánování", položku zahrnující materiální připravenost se nám nalézt nepodařilo.

*** V rozpočtu kraje nebyla vedena položka "krizové řízení" či jiné podobné znění, nicméně v podrobném rozpise byl uveden nákup materiálu na krizové řízení veden v rozpočtu IZS (integrovaného záchranného systému).

Výrok poslance Haška hodnotíme jako pravdivý, ve všech krajích byly skutečně vedeny finance na krizové řízení (či podobně pojmenované položky). Jedinou výjimkou je zde Vysočina, kde tyto finance jsou přímo součástí IZS, tudíž nejsme schopni uvést konkrétní číslo. Nicméně v krajích, které měly tento údaj uvedený separátně, se (až na Zlínský kraj) konečná částka pohybuje opravdu mezi 1 až cca 10 milióny Kč.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v Poslanecké sněmovně skutečně jsou strany, které ve volbách v roce 2010 nekandidovaly. Je zde i skupina nezařazených poslanců.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 překročily 5% hranici následující strany - Česká strana sociálně demokratická, Občanská demokratická strana, TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy a Věci veřejné.

V současnosti jsou někteří poslanci členy jiných stran, než za jaké byli do Poslanecké sněmovny zvoleni - LIDEM nebo Národní socialisté - LEV 21

K 17. červnu 2013 bylo v Poslanecké sněmovně 17 nezařazených poslanců (Lenka Andrýsová, Josef Dobeš, MIchal Doktor, Radim Fiala, Kristýna Kočí, Dagmar Navrátilová, Viktor Paggio, Jiří Paroubek, Karolína Peake, Roman Pekárek, David Rath, Jiří Rusnok, Jana Suchá, Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Martin Vacek, Radim Vysloužil).