Přehled ověřených výroků

Pravda

Vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících stanoví určitá pravidla systematizace (v § 5 - § 8), tj. určuje základní podmínky, které musí splňovat struktura pracovních míst na úřadě.

Semelová a např. i Transparency international (ve své zprávě) kritizují, že tato struktura může být pravidelně měněna a místa úředníků mohou být rušena. Jedinou stabilní pozicí na úřadě má tak dle návrhu být místo státního tajemníka, který je (dle § 6) jmenován na 5 let. Ostatní místa však vedoucí úřadu může (dle § 5, odst. 1) reorganizovat ke konci každého kalendářního roku.

Pravda

Od 7. června v Lahovičkách skutečně vojáci Hradní stráže pomáhali likvidovat následky povodní. Ještě ten den Lahovičky navštívil i prezident Zeman a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle článku 63 Ústavy ČR je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, jejichž součástí je i Hradní stráž. Na tuto pravomoc se vztahuje povinnost kontrasignace předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády. Další práva prezidenta a Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou rozpracovány v zákoně č. 219/1999 Sb..

Paragraf 28 tohoto zákona, stanovující úkoly Hradní stráže hovoří takto: (1) Hradní stráž

a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů,

b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta.

(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.

Pravda

Výše poplatku za skládkování je stanovena v příloze č. 6 zákona 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

V současné době výše tohoto poplatku skutečně činí 500 korun, na tuto částku se poplatek postupně zvýšil od roku 2002 z původní hodnoty 200 korun.

Pravda

Výrok Jana Zahradila o vývoji názorů českých voličů na EU hodnotíme na základě výsledků průzkumů veřejného mínění jako pravdivý.

V roce 2005 (pdf., anglicky, s. 32) smýšlelo o euru pozitivně 35% obyvatel ČR. Ve stejném roce bylo proti přijetí eura (pdf., anglicky, s. 62) 41,2% obyvatel ČR.

Podle průzkumu Eurobarometru (pdf., anglicky, s. 9) z dubna 2013 vnímá euro pozitivně pouze 23% Čechů. Proti přijetí eura je 80% obyvatel České republiky.

Dle Eurobarometru (pdf., s. 25) vnímá členství v EU v roce 2005 jako dobrou věc 44% obyvatel ČR. Negativně o členství smýšlí 11% obyvatel.

Z průzkumu z roku 2012 (pdf., anglicky, s. 2) vyplývá, že 30% obyvatel ČR má důvěru v EU, 63% cítí nedůvěru k EU.

Mezi lety 2005 a 2013 počet odpůrců přijetí eura vzrostl téměř dvojnásobně. Pozitivně o přijetí eura smýšlí o 10% obyvatel ČR méně. Důvěru v EU ztratilo 14% obyvatel a negativní pohled na EU vzrostl z 11% na 63%.

Pravda

Lhůta pro podání stížnosti na neplatnost voleb je stanovena v § 87, odst 1 a 2 Zákona o volbách do Parlamentu České republiky a je stanovena na „10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí“. Stížnost je podávána Nejvyššímu správnímu soudu a ten má na projednání stížnosti 20 dní (§ 90 odst 3), dohromady tedy 30 dní. Tyto lhůty byly platné i za Václava Havla či Václava Klause.

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože z kontextu vyplývá, že Miroslava Němcová měla patrně na mysli skutečný počet dní, který uplyne od voleb do svolání první schůze nové sněmovny. Jak vyplývá z následující tabulky, v minulosti prezidenti skutečně čekali se svoláním první schůze jen 24 či 25 dní. Tabulka vychází z dat serveru volby.cz a údajů Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny.

rokposlední den volebprvní schůze nové sněmovnypočet dní19961. června 199625. června 199624199820. června 199815. července 199825200215. června 20029. července 20022420063. června 200627. června 200624201029. května 201022. června 201024

Nepravda

Na základě textu amnestie prezidenta republiky ze dne 1. ledna 2013 a statistik poskytnutých Policií ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.

Bod jedna prvního článku amnestie skutečně hovoří o trestech do jednoho roku. V bodu dvě se však píše „Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let."

Dle statistik poskytnutých Policejním prezidiem ČR se v období od ledna do května 2013 činil celkový počet kriminálních skutků 140796. Amnestovaní ve stejném časovém období spáchali 2208 kriminálních skutků, což znamená, že se podíleli na kriminalitě zhruba v 1,56 % případů. Z celkového počtu 6317 amnestovaných osob bylo k 31. 5. 2013 stíháno 1354 tj. 21,4 %. V jednotlivých krajích se pak kriminalita amnestovaných značně liší. Není tedy pravda, že by „se s kriminalitou nic nestalo“ jak tvrdí Václav Klaus, k jistému ovlivnění kriminality došlo.

Přikládáme některé statistky Policie ČR:

Skutky spáchané amnestovanými osobami
za leden - květen 2013
rozdělení podle krajů

Název kraje

Počet skutků

Hl. město Praha

456

Jihočeský kraj

75

Jihomoravský kraj

232

Karlovarský kraj

118

kraj Vysočina

28

Královéhradecký kraj

76

Liberecký kraj

88

Moravskoslezský kraj

348

Olomoucký kraj

119

Pardubický kraj

76

Plzeňský kraj

113

Středočeský kraj

142

Ústecký kraj

246

Zlínský kraj

91

celkem

2 208

Skutky spáchané amnestovanými osobami
za leden - květen 2013
rozdělení podle druhu kriminality

Druh kriminality

Počet skutků

Násilná kriminalita

165

Mravnostní kriminalita

6

Majetková kriminalita

1 321

Ostatní kriminalita

535

Zbývající kriminalita

132

Hospodářská kriminalita

49

celkem

2 208

Zavádějící

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o projednávaném tisku k věci Bubny-Zátory a chování jednotlivých stran v rámci tohoto projednávání jako zavádějící. Poche správně popisuje fakt, že zmíněný tisk byl předložen již třikrát a poměrně přesně uvádí i termíny, kdy se tak stalo, nicméně se nám nepodařilo dohledat zmíněnou velkou kritiku jeho strany směrem k tomuto návrhu.

Miroslav Poche mluví o tisku Z-940, který obsahoval změnu územního plánu ve věci Bubny-Zátory. Ten byl skutečně předložen třikrát, konkrétně na jednání zastupitelstva Hlavního města Prahy v říjnu (.pdf - str. 20) a prosinci (.pdf - str. 83) 2012 a naposled v lednu (.pdf - str. 13) 2013, kdy byl schválen.

Co se týká jednotlivých hlasování, případ, kdy byl zmíněný tisk navržen poprvé je popsán v předchozím výroku.

V prosincovém hlasování o tomto návrhu hlasovalo zastupitelstvo města tak, že tento tisk nebyl opět schválen. ODS hlasovala následovně - pro 7, proti 2, chybělo, zdrželo se nebo nehlasovalo 9. Toto vyplývá z oficiálního zápisu o hlasování na stránkách Prahy.

Lednové hlasování ve věci Bubny-Zátory již přineslo schválení tisku - viz. hlasování - kdy jej podpořilo 37 zastupitelů.

Poche také mluví o tom, že tuto změnu sociální demokraté velmi kritizovali. Ze všech tří jednání zastupitelstva, kdy se tento problém projednával, je pořízen stenozáznam:

říjen - .pdf - str. 67 prosinec - .pdf - str. 83. leden - pdf. str. 12.

Projdeme-li tyto stenozáznamy, zjistíme, že zastupitelé ČSSD svou kritiku na jednání fakticky ani nepřednesli. Co se týká hlasování, tento návrh nepodporovali, nicméně velmi kritizován tento návrh při příležitosti jeho projednávání nebyl. Během tří projednávání je dohledatelné pouze vystoupení právě Pocheho. Ten konkrétně na lednovém zastupitelstvu říká (.pdf - str. 13):

" Děkuji za slovo, pane primátore, já jsem původně chtěl panu náměstkuHudečkovi říct pouze za sociální demokracii no comment k tomuto tisku, nicméně napadla
mě jedna drobnost, na kterou ten tisk nedává odpověď a to, jak se k tomuto uvedenému tisku
staví vaše komise tajemná, a také výbor pro územní rozvoj ZHMP, protože jeho stanovisko
nemůžu dohledat. Ale především mě zajímá ta komise. Děkuji.
" Kritika tohoto projektu není dohledatelná ani v mediálních vyjádřeních pražské ČSSD na jejím webu v archivu tiskových zpráv ani v archivu článků. Prošli jsme také 2 periodika, na něž pražská ČSSD odkazuje (Čas volby, Pražské listy). Kritika územního plánu obecně (ne tedy konkrétně Bubnů) je dohledatelná v prosincovém vydání Pražských listů z roku 2012, v textu zastupitele ČSSD Březiny "Pražská koalice ODS a ČSSD škodí Praze a Pražanům". Tento text však není zaměřen spíše na komplexní kritiku tehdejší koalice, není postaven na kritice územního plánu a jeho změny v oblasti Bubny. Doslova se v nich píše (.pdf - str. 2): "Naprosto nelogické a z pohledu budoucího rozvoje naší metropole jsou také kroky náměstka Hudečka (TOP 09) ve věci změn systému územního plánování. V posledním roce tak zažíváme nepřehlednou situaci, kdy práce na některých změnách územního plánu jsou pozastaveny, a o jiných diskuse pokračuje. Přitom dochází k plýtvání prostředků vynaložených na předchozí přípravu územních změn. Navíc hrozí reálný scénář, že nového územního plánu se během následujících let vůbec nedočkáme."

Pravda

Výstavba tunelového komplexu Blanka započala již v roce 2007 a cena měla být dle tehdejšího pražského primátora Béma 26 miliard korun. Suma 22 miliard korun, kterou zde uvádí pražský zastupitel Hudeček měla pokrýt pouze samotnou stavební část.

Šéf odboru městského investora Jan Beránek řekl 1. srpna loňského roku Hospodářským novinám následující:

"Už na začátku bylo jasné, že Blanka bude stát nejméně 32 miliard." (iHned.cz)

Konečná cena celého komplexu se dnes odhaduje na zhruba 37 miliard korun. Tuto částku potvrzuje Tereza Králová z tiskového odboru magistrátu. Pro server iDnes.cz uvedla:

"Konečná cena je 36 miliard 980 miliónu korun s tím, že v této ceně je započítána i rezerva ve výši 825 miliónů." Podrobný seznam (.pdf, str 22) cen stavebních prací i s jejich navýšením je k dispozici ve zprávě advokátní kanceláře White&Case, zveřejněné na webových stránkách pražského magistrátu.

Takové navýšení ceny celé stavby by mohlo být v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách, který říká:

"v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky" (Předpis č.137/2006Sb. - §23, odstavec (7), bod a-3.).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako pravdivý.

Nepravda

Nepodařilo se nám dohledat žádné tvrzení Miroslava Kalouska, kde by spojoval účast přímo své osoby ve vládě s podporou státního rozpočtu.

Kalousek se v rozhovoru pro Ihned.cz vyjádřil takto: ,, Jediná vláda, která může získat důvěru a prosadit rozpočet, je vláda Miroslavy Němcové. Jakákoli jiná vláda může udělat přesně to, co může udělat Jiří Rusnok. Tedy téměř nic. V okamžiku, kdy požádá o důvěru a nemůže ji dostat, je věcí pana prezidenta, kdy podle ústavy vyhlásí druhý pokus. Bude-li se chovat stejně nezodpovědně, uvrhne zemi do rozpočtového provizoria na svoji vlastní odpovědnost.”

Miroslav Kalousek tedy spojuje prosazení rozpočtu s nástupem vlády Miroslavy Němcové, jejíž personální složení však není známo.

Neověřitelné

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný z důvodu problematického určení celkových investic do protipovodňových opatření v jednotlivých letech na základě zákonů o státním rozpočtu a informací z Ministerstva zemědělství. Níže v tomto komentáři jsou uvedeny alespoň veškeré dohledané informace.

V zákonech o rozpočtu ČR v letech 1998-2006 můžeme nalézt následující finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření ve výši:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 1998 23 mil. Kč (+ 200 000 000 Kč investiční program Protipovodňová opatření) 1999 30 mil. Kč (+ 230 650 000 Kč) 2000 50 mil. Kč (+ 201 332 000 Kč) 2001 28,2 mil. Kč 2002 990 mil. Kč 2003 890 mil. Kč 2004 721,37 mil. Kč 2005 250 mil. Kč 2006 5 mld. Kč (zde jsou finanční prostředky ovšem spojeny s prostředky na odstraňování povodňových škod. V podrobnější zprávě (.pdf, str. 161) jsou jednotlivé údaje rozepsány podrobněji v tabulce, po vypuštění nesouvisejících výdajů a výdajů na odstranění škod po povodních dostaneme sumu 145,8 mil. Kč)

Dále rozmezí let 2010-2013:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 2010 940 mil. Kč 2011 530 mil. Kč 2012 1 390 mil. Kč 2013 uvádí pouze prostředky na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu - 139 mil. Kč Dále je možné dohledat v souvislosti s ochranou před povodněmi od r. 2002 program s názvem Prevence před povodněmi. Jeho průběh je rozdělen celkem do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření, nebo informace (.pdf) o přípravě III.etapy realizace protipovodňových opatření).

První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), je přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč. 380 z 397 projektů je v současnosti (tisková zpráva z 22. března 2013) již dokončená nebo rozestavěná. Pro třetí etapu v období 2014-2020 je podle koncepčních návrhů odhadovaná výše 10-12 mld. Kč, což představuje 1,7 mld. Kč ročně. Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k tomu, že kromě jasně stanovených investic dohledatelných přímo ve státním rozpočtu, existují nebo existovaly i další programy, kde není zcela jasné, jaký poměr financí šel z národního rozpočtu a jakým dílem to byly "peníze z Evropské unie". Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek hovoří o investicích BEZ "Evropských peněz", hodnotíme výrok jako neověřitelný.