Miloš Zeman
Nezapomeňte, že je to výborná ekonomka, že absolvovala postgraduální studium politologie v Lucemburku, to téměř nikdo neví, protože to vy novináři nikde nenapíšete, jo, a během 10 let svého fungování první dámy musela absolvovat řadu diplomatických jednání, protože první dáma není jenom nějaká stafáž prezidenta. No, a víte, že sám slovenský premiér Robert Fico prohlásil jmenování Livie Klausové za projev úcty vůči Slovenské republice.
Server Demagog.cz nemůže zhodnotit, zda Livie Klausová je nebo není dobrá ekonomka.
Je ale pravdou, že absolvovala po boku bývalého prezidenta Václava Klause jeho zahraniční cesty a zúčastnila se tedy i mnoha diplomatických jednání. Slovenský premiér Fico se také opravdu vyjádřil kladně k záměru Miloše Zemana jmenovat Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku.
Zůstává dále faktem, že získala v roce 1966 diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Ale zůstává neověřitelné o jaký druh studia šlo.
Vladimír Stehlík
..odmítli jsme amnestii..
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jednalo se však o odmítnutí amnestie přímo Vladimírem Stehlíkem, nikoliv stranou jako takovou.
Vladimír Stehlík již v lednu prohlásil, že pokud se amnestie prezidenta Václava Klause bude vztahovat i na jeho případ, amnestii odmítne. Zopakoval to i v březnu poté, co obdržel oficiální rozhodnutí státního zastupitelství o tom, že se na něj skutečně amnestie vztahuje.
Jak říká například odborník na trestní právo Libor Vávra, po odmítnutí amnestie sice může pokračovat soudní řízení, ale člověk, na kterého se vztahuje amnestie už nemůže být odsouzen. Soud končí vyslovením viny či neviny.
Karel Schwarzenberg
Mají ale uzavřeno, jak známo, ODS se sociální demokracií v největších českých městech, v Brně, Plzni a tak dále.
Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická vládnou v koalici nejen na brněnském a plzeňském magistrátu, ale také například v Ostravě a Jihlavě, kde je součástí koalice kromě těchto dvou stran ještě KDU-ČSL. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Lenka PASTORČÁKOVÁ, moderátorka Ale Michal Hašek jich (pref. hlasů ve volbách 2010 v JMK - pozn. Demagog.cz) dostal podstatně víc, pane předsedo. Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/ Dostal možná o tisíc, o dva tisíce hlasů víc, já jsem patřil mezi tři politiky sociální demokracie, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, ale to přece nerozhoduje.
Výrok je na základě dat z webu volby.cz hodnocen jako pravdivý.
Situaci v Jihomoravském kraji pojmenovává Sobotka přesně. Michal Hašek získal o zhruba 1200 preferenčních hlasů víc, tato část výroku je tedy pravdivá.
Preferenční hlasy (ČSSD - JMK 2010)B. Sobotka 23 962M. Hašek 25 181Rozdíl 1219
Co se týká postavení mezi třemi politiky ČSSD, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, tak i tato část výroku Sobotky je pravdivá a to v případě, že preferenční hlasy pojmeme jak absolutně, tak i percentuálně.
Pořadí politiků ČSSDpref. hlasy absolutněpref. hlasy v % 1. HašekParoubek 2.Sobotka Hašek 3. Zaorálek Sobotka4. ParoubekPecina
Jan Korytář
Tam se třeba jedná o to, že předseda, já jsem například předsedou jedné komise, mám teď 6600 hrubého po tom zvýšení, což mně nepřijde jako nějaká závratná částka.
Jan Korytář, neuvolněný člen zastupitelstva města, má jakožto předseda protikorupční komise, který je členem zastupitelstva, podle Směrnice Zastupitelstva Libereckého kraje č. 1/2013 (příloha č.1) skutečně nárok na odměnu ve výši 6.600 Kč.
Václav Klaus
Propouštěl jsem lidi z vězení, co měli do 1 roku trest, to žádnej vrah nedostává. Taky se s kriminalitou nic nestalo. (Václav Klaus mluví o udělené amnestii - pozn. Demagog.cz)
Na základě textu amnestie prezidenta republiky ze dne 1. ledna 2013 a statistik poskytnutých Policií ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.
Bod jedna prvního článku amnestie skutečně hovoří o trestech do jednoho roku. V bodu dvě se však píše „Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let."
Dle statistik poskytnutých Policejním prezidiem ČR se v období od ledna do května 2013 činil celkový počet kriminálních skutků 140796. Amnestovaní ve stejném časovém období spáchali 2208 kriminálních skutků, což znamená, že se podíleli na kriminalitě zhruba v 1,56 % případů. Z celkového počtu 6317 amnestovaných osob bylo k 31. 5. 2013 stíháno 1354 tj. 21,4 %. V jednotlivých krajích se pak kriminalita amnestovaných značně liší. Není tedy pravda, že by „se s kriminalitou nic nestalo“ jak tvrdí Václav Klaus, k jistému ovlivnění kriminality došlo.
Přikládáme některé statistky Policie ČR:
Skutky spáchané amnestovanými osobami za leden - květen 2013 rozdělení podle krajů
Název kraje
Počet skutků
Hl. město Praha
456
Jihočeský kraj
75
Jihomoravský kraj
232
Karlovarský kraj
118
kraj Vysočina
28
Královéhradecký kraj
76
Liberecký kraj
88
Moravskoslezský kraj
348
Olomoucký kraj
119
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
113
Středočeský kraj
142
Ústecký kraj
246
Zlínský kraj
91
celkem
2 208
Skutky spáchané amnestovanými osobami za leden - květen 2013 rozdělení podle druhu kriminality
Druh kriminality
Násilná kriminalita
165
Mravnostní kriminalita
6
Majetková kriminalita
1 321
Ostatní kriminalita
535
Zbývající kriminalita
132
Hospodářská kriminalita
49
Petr Cibulka
To je už 700 let známo ve švýcarské konfederaci a několik set let v Americe. Prostě kdo sesbírá zákonný počet podpisů, většinou to bývá 10 procent, může to být klidně i 5 procent, v kraji to můžou být 3 procenta, v republice třeba jedno procento. Kdo sesbírá ověřitelný počet, zákonný počet podpisů, ten má právo, aby k tomuto tématu obec, kraj, anebo stát vypsal referendum.
Systém přímé demokracie má ve Švýcarsku skutečně dlouhou tradici. V anglickém shrnutí textu od Krise W. Kobacha: The Referendum: Direct Democracy in Switzerland z roku 1993 se zmiňuje o tom, že švýcarské federální referendum vzniklo v roce 1848, jeho kořeny a předchůdce přímého rozhodování lze však vysledovat opravdu do dob středověku. Hned první kapitola zabývá počátky přímé demokracie v tomto státním útvaru. Ve druhém odstavci můžeme vyčíst informaci například o Landsgemeinde, což mělo být údajně pravidelné každoroční shromáždění mužských občanů s právem volit ve třináctém století.
Švýcarska ústava pak definuje více typů referend a u každého je jiný potřebný počet občanů. Tímto tématem se zabývala analýza Parlamentního instutu a zde jsou všechny tyto typy (pdf.str.25-26) popsány.
Americký systém rozlišuje mezi "referendem" (návrh na zrušení již přijatého zákona) a "iniciativou" (návrh nového zákona), ovšem ani jedna z těchto forem všelidového hlasování není uzákoněna ve všech, ale alespoň jedna funguje ve většině států USA. Konkrétní čísla potřebná k vypsání referenda dostupná nejsou, protože ve většině případů referendum (pdf. str.27-28) vypisují právě orgány státu ze své vlastní iniciativy.
Jelikož tyto informace odpovídají Cibulkově vyjádření, výrok je hodnocen jako pravdivý.
Tomáš Hudeček
A mimochodem dopravní podnik na jízdném vybere 4 miliardy korun.
Dle informací plynoucích z výročních zpráv Dopravního podniku hlavního města Prahy činily tržby (.pdf, str. 79) z jízdného (přepravní tržby za MHD a vnější pásma) za rok 2011 částku 4,53 mld. korun.
V roce 2010 (.pdf, str 115) se jednalo o částku 4,46 mld. korun, v roce 2009 (.pdf, str. 79, Aj.) poté o 4,40 mld. korun.
Výroční zpráva pro rok 2012, potažmo informace o výši tržeb z jízdného, v tuto chvíli není k dispozici.
Zastupitel Hudeček částku vybranou Dopravním podnikem na jízdném podhodnocuje. Proto hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.
...koneckonců pan místopředseda (myšlen Kalousek - pozn. Demagog.cz) byl 6 let ministrem financí.
Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 (období vládnutí v demisi je v případě obou vlád započítáno). Místopředseda TOP 09 byl tedy ministrem financí cca pět a půl roku.
Jiří Pospíšil
Zkrátka a dobře, je zde jasně řečeno panem prezidentem, že připouští, že v příští vládě bude nějakým způsobem zainteresovaná KSČM a jak je vidno, byl by rád, kdyby za 4 roky byla už přímo aktivním hráčem.
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě vyjádření prezidenta Zemana pro Haló noviny.
Miloš Zeman se 16. srpna v rozhovoru pro Haló noviny (celý rozhovor na webu Hrad.cz) vyjádřil k případném zapojení KSČM na budoucí vládě následovně:
" Je to strana (myšlena KSČM - pozn. Demagog.cz) , která by podle Vás mohla být ve vládě?
Domnívám se, že KSČM by měla projít jakousi čtyřletou mezifází, v níž by tolerovala menšinovou vládu sociální demokracie. Ale je to samozřejmě můj osobní názor. Tím se nevměšuji do věcí KSČM či ČSSD. Jak se tyto strany rozhodnou, tak bude." Prezident tedy skutečně naznačuje, že on osobně by přímou účast KSČM na budoucím vládním uspořádání uvítal za 4 roky. Nicméně je třeba podotknout, že se jedná spíše o interpretaci výroku prezidenta ze strany Jiřího Pospíšila, v hodnocení se zaměřujeme na samotný fakt, že Miloš Zeman připouští účast (byť nepřímou) KSČM na možné tvorbě vlády po předčasných volbách.
