Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Oficiální zpráva vyšetřovací komise uvádí: “ Při druhé privatizaci byly podmínky privatizace dodrženy, což ve svém stanovisku k privatizaci společnosti Unipetrol konstatovala i Evropská komise”....”Cena cca 10,8 miliardy Kč při první privatizaci odpovídala i z pohledu předběžné ceny pro druhou privatizaci reálně stavu i možnostem společnosti Unipetrol v dané době. Rovněž cena dosažená ve druhé privatizaci byla v době podání finální nabídky společností PKN Orlen odpovídající. ”....”” Nebylo prokázáno, že by snahy soukromých subjektů o zásahy doprivatizace společnosti Unipetrol ovlivnily konečné rozhodnutí ”.

Komise byla složena ze dvou zástupců každé parlamentní strany (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a US-DEU). iHNed.cz: “Členové za ODS ale své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen lidovec Ludvík Hovorka”. Také je pravdou,že vyšetřovací komise polského parlamentu konstatovala, že Česká republika mohla dostat za privatizaci Unipetrolu o 5,3 miliardy Kč více.

Ačkoliv existují dohady o okolnostech při privatizaci, samotná parlamentní komise složená ze zástupců všech sněmovních stran žádné pochybení nezjistila, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Je pravdou, že všichni 3 zmínění aktéři v Mafře pracovali. Jan Macháček již dříve v týdeníku Respekt vyjádřil přesvědčení, že byl z deníku MF Dnes pod vedením šéfredaktora Pavla Šafra "odejit" kvůli svým článkům směřovaných proti Václavu Klausovi. Ve svém článku pro respekt.iHNed.cz se vyjádřil takto: „Z MF Dnes jsem byl po roce Šafrem vyhozen, předtím jeho podřízenými několikrát varován, „abych nepsal proti Klausovi, že to Šafra hrozně s….“

Sabina Slonková, dnes šéfreportérka serveru Aktuálně.cz, Demagogu.CZ potvrdila přímou souvislost svého odchodu z MF Dnes s cenzurovanými články o účasti tehdejších ministrů Vladimíru Mlynářovi a Liboru Ambrozkovi na MFF v Karlových Varech. Pobyt celé jejich rodiny jim tehdy financovaly státní firmy, které spadaly do jejich agendy, přesto vedení MFD jako sponzor festivalu články dovolilo vydat až po skončení celé akce. Potvrdila tak článek o celé kauza na blogu Filipa Rožánka, v té době vedoucího internetové redakce ČRo.

Pavel Šafr se k celé věci přes naši elektronickou výzvu nevyjádřil. Proto i přes výše uvedené informace hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hodnocení výroku bylo změněno po přijetí odpovědi Sabiny Slonkové.

Kompletní informace o všech sponzorech ČSSD se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Strana na svých internetových stránkách žádný takový seznam neuvádí.

Na serveru PirateLeaks.cz lze dohledat dokumenty, které uvádějí seznam sponzorů strany za roky 2009 a 2010 - v těchto dokumentech jméno Zdeňka Bakaly skutečně nefiguruje.

Vzhledem k nedostatečnému množství veřejně dostupných dat o sponzorech ČSSD hodnotíme výrok jako neověřitelný. Hodnocení toho, zda bude Zdeněk Bakala sociální demokracii sponzorovat v budoucnosti ponecháváme zcela stranou.

Důchodová reforma se v Poslanecké sněmovně projednávala celkem třikrát: 13. července 2011, 30. srpna 2011 a 9. září 2011. Po 1. čtení se opozice domluvila s vládou na vytvoření expertní skupiny, která se měla zabývat spornými částmi navrhovaných změn nebo také např. třetím pilířem důchodového spoření. Členy osmičlenné expertní skupiny měli být čtyři zástupci vládní koalice a čtyři zástupci ČSSD.

S opozicí tedy vláda o důchodové reformě jednala. Není nicméně možné dohledat, zda někdo konkrétně oslovil Karla Schwarzenberga a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů parlamentilisty.cz, tn.nova.cz a piratskenoviny.cz jako pravdivý.

Podle Pirátskýchnovin je: "iDTAX Česká republika, s. r. o. (...) jediná v České republice "prodává" elektronické účtenky". Článek také označuje osobu Jaromíra Drábka jako společníka firmy, tehdejšího náměstka Vladimíra Šišku jako jednatele společnosti. JaromírDrábek spojitost s firmou nepopírá.

Kauze se obšírněji věnovala TVNOVA.

Není úplně jasné, co Marta Semelová myslí pod pojmem “navrhovat přijetí zákona”. Při pohledu do sněmovních archivů vidíme, že při hlasování o platném služebním zákonu (218/2002 Sb.) hlasovali komunističtí poslanci většinou proti, zákon nepodpořil ani jeden z nich.

Podpořili zároveň téměř všechna hlasování o odkladu účinnosti tohoto zákona - při hlasování o zákoně č. 281/2003 Sb. o odložení účinnosti na rok 2005 se komunističtí poslanci zdrželi, zákon č. 626/2004 Sb. (odklad na rok 2007) i zákon č. 531/2006 Sb. (na rok 2009) převážně podpořili. Při hlasování o novele č. 381/2008 Sb. (odklad účinnosti na rok 2012) nefungovalo elektronické zařízení a není tedy k dispozici jmenný seznam (proti však bylo pouze 7 poslanců) a spíše proti hlasovali poslanci KSČM pouze u novely č. 445/2011 Sb., která prozatím naposled odložila účinnost služebního zákona na rok 2015.

Z hlasování komunistických poslanců tedy nevyplývá, že by podporovali přijetí totoho zákona a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Radek John byl ministrem od 13. července 2010 do 21. dubna 2011. Nepokoje na Šluknovsku tedy skutečně probíhaly až po jeho odvolání. Série demonstrací byla odstartována konfliktem v Novém Boru v srpnu 2011. Napětí v oblasti však patrně panovalo již dříve.

Nepodařilo se nám však najít mnoho informací o soudních procesech s extremisty, které měly probíhat v době Johnova úřadování. Ve výše zmíněném časovém intervalu probíhal soud s osmi extremisty za propagaci nacismu, ten byl ale zahájen 15. července 2010, tedy pouhé dva dny po nástupu Radka Johna na ministerstvo. V listopadu 2010 pak soud projednával žhářský útok v Ostravě.

Ani tvrzení o rozprášení extremistů nemůžeme považovat za pravdivé. Krátce po odchodu Radka Johna z ministerstva proběhly prvomájové demonstrace například v Brně či Přerově, v Přerově se pak uskutečnil další pochod v červnu 2011, od srpna pak docházelo k výše zmiňovaným nepokojům na Šluknovsku.

Celý výrok proto hodnotíme jako zavádějcí.

Na summitu Evropské rady 30. října 2009 byl přijat protokol (.pdf, příloha I), kterým se Česká republika skutečně připojuje k protokolu č. 30 (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Od tohoto data v době ověřování výroku (23.5. 2013) uplynuly 3 roky a necelých 7 měsíců, tedy skutečně skoro 4 roky.

Návrh důchodové reformy z dílny KDU-ČSL byl na jejich webu představen v roce 2011 (tedy před dvěma lety). Tento návrh nepočítá s druhým pilířem ve smyslu důchodové reformy Nečasovy vlády, ale pouze s možností dobrovolných soukromých úspor.

Lidoveckou petici proti vládní verzi důchodové reformy skutečně podepsalo přibližně 13 tisíc občanů, konkrétně jich bylo 13 599.