Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základně dostupných informací jako nepravdivý.

Dle německého insolvenčního řádu se nabízí v případě úpadku právnické osoby víceméně dvě hlavní možnosti, jak se s nastalou situací vyrovnat a těmi jsou zákonná likvidace a reorganizace. Obě možnosti jsou přitom realizovány v rámci insolvenčního řízení. Možnost reorganizace podniku v rámci insolvenčního řízení je v německém insolvenčním řádu zavedena od roku 1991.

Dle §22 odst. 1 německého insolvenčního řádu (odkaz v německém jazyce, .pdf) se předpokládá, že činnost podniku bude pokračovat. V rámci insolvenčního řízení pak může podnik přistoupit k reorganizaci. Zároveň podnik, u kterého bylo zahájeno insolvenční řízení a pokračuje v činnosti je zvýhodněn tím, že mzdu zaměstnancům, včetně vedlejších mzdových nákladů, vyplácí po dobu třech měsíců úřad práce na základě §183 SGB (třetí kniha Sociálního zákona podporující pracovní místa, odkaz v německém jazyce) . Tato finační podpora v úpadku je však vyplácena zpětně a pouze pokud je podnik schopen ji předfinancovat a existuje-li pozitivní prognóza pokračování činnosti podniku.

Úpadek v ČR je upraven Insolvenčním zákonem neboli zákonem č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení. Způsoby řešení úpadku dlužníka v insolvenčním řízení jsou pak dle §4 následující:

a. konkurs b. reorganizace c. oddlužení d. zvláštní způsoby, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů

Dle Insolvenčního zákona je také možné, aby insolvenční správce dle §41 uzavíral smlouvy o úvěry a smlouvy obdobné, jakož i smlouvy na dodávku energií a surovin, včetně smluv o zajištění splnění těchto smluv, což má umožnit pokračování činnosti podniku.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý především kvůli dezinterpretaci postupu po "bankrotu" v České republice. Není ani zcela jasně možné určit, jestli má Vladimír Stehlík formulací "ta banko jim pomůže, dá jim půlroku na to, aby se zvedli a začnou znova" na mysli reorganizaci a pokračování podniku, ale dá se to tak vyložit. Nicméně jediná možnost v ČR jistě není "být zavřen"-

Průzkumy potvrzují, že lidé jsou znechucení politikou. Nedá se však říci, že zemi řídili dosud stejní lidé a stejné strany. Ve vládách se stran i premiérůvystřídalo více než deset.

Podle výzkumu agentury STEM nebylo loni s politikou spokojeno 92 % obyvatel. Znechucení politikou bylo uváděno jako nejčastější důvod, proč lidé nevědí, kterou stranu by volili, nebo proč by nevolili žádnou.

Za posledních 23 let se na vládních koalicích podílely strany: Občanské fórum, ODS, KDS, KDU-ČSL, ODA, US, US-DEU, ČSSD, SZ, TOP 09, VV a LIDEM. Vládu nepřímo podporovala i KSČM, když se zdržela hlasování o důvěře Fischerovy vlády a nedůvěře Grossovy vlády. Komunisté navíc dali důvěru současné vládě Jiřího Rusnoka.

Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“.

Výrok Oldřicha Vlasáka je, na základě informací z nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, dokumentu vysvětlujícího stanovení výši poskytnuté podpory a stránek Evropského parlamentu, hodnocen jako pravdivý.

V případě udělení finanční pomoci, kdy škoda nepřesáhla práh tzv. "závažné pohromy" (major disaster, tj. 0,6 % HND České republiky, tedy 871,618 mil. eur, viz také předchozí výrok) je stanovena (.doc, anglicky) nižší míra podpory ve výši 2,5 % pro část celkových škod nepřesahujících zmíněný práh. Pro část škod, které práh přesahují je určena podpora ve výši 6 % této sumy. Zmíněné dvě částky se následně sčítají.

Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU stanovuje v článku č. 4 postup pro získání finanční podpory z Fondu solidarity. Komunikace probíhá především mezi členským státem a Evropskou komisí, uvolnění podpory je však skutečně vázáno souhlasem tzv. rozpočtového orgánu EU, který tvoří Rada Evropské unie a Evropský parlament. Podle prvního odstavce článku č. 5 uzavírají Komise a členský stát " dohodu k provedení rozhodnutí o poskytnutí finančníhopříspěvku. "

Poslední větu výroku Oldřicha Vlasáka nakonec potvrzuje článek č. 3, který v prvním odstavci zmiňuje: " Pomoc z fondu se poskytuje ve formě příspěvků. Pro každou zjištěnou katastrofu obdrží přijímajícístát jeden finanční příspěvek. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v Zákoně o úřednících (.doc) a na základě materiálu ministerstva vnitra shrnujícího vývoj tohoto zákona.

Úvodní ustanovení poslední verze Zákona o úřednících předloženého ministerstvem vnitra 29.5.2013 zní: "Tento zákon upravuje zaměstnávání státních úředníků (dále jen „úředník“), systemizaci pracovních míst úředníků v úřadech státní správy a vzdělávání úředníků." Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se zákon zabývá pouze státní správou, nikoliv územní samosprávou (ta musí být zmíněna explicitně v předmětu úpravy zákona).

Tou se zabýval například návrh (.doc) Zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) předložený 21.9.2012.

V § 1 tohoto zákona je pak výslovně uvedeno: " Tento zákon upravuje právní poměry zaměstnanců (...), jejichž zaměstnavatelem je Česká republika a jsou zařazeni ve správním úřadu, bezpečnostním sboru, nebo v ozbrojených silách a zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je územní samosprávný celek a vykonávajících:a) státní správu, samosprávub) nebo vnitřní organizační činnost veřejné správy." V dokumentu (.pdf) ministerstva vnitra, který shrnuje vývoj zákona o úřednících potom nalezneme následující informace: "V rámci připomínkového řízení, jež bylo zařazeno v září 2012 k výše uvedenému zákonu, byl vznesen požadavek na samostatnou právní úpravu postavení státních úředníků a samostatnou právní úpravu úředníkůúzemních samosprávných celků, tedy zachování úpravy zákonem č. 312/2002 Sb. pro úředníky územních samosprávných celků. (...)"

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Za posledních 23 let se na vládních koalicích podílely strany: Občanské fórum, ODS, KDS, KDU-ČSL, ODA, US, US-DEU, ČSSD, SZ, TOP 09, VV a LIDEM. Vládu nepřímo podporovala i KSČM, když se zdržela hlasování o důvěře Fischerovy vlády a nedůvěře Grossovy vlády. Komunisté navíc dali důvěru současné vládě Jiřího Rusnoka.

Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“. Ve vládách se stran i premiérů vystřídalo více než deset.

Na webu Českého statistického úřadu je k dispozici kompletní přehled statistických zjišťování pro rok 2013, ať již prováděné samotným statistickým úřadem, či jednotlivými ministerstvy. Na tomto webu je možné i vyhledávat podle IČO přehled výkazů pro jednotlivé firmy, tak se například dozvíme, že Agrofert, a.s., společnost vlastněná Andrejem Babišem, musel vyplnit v roce 2012 na stovku formulářů v souvislosti se statistickým zjišťováním.

K těmto statistickým zjišťováním je nutné připočítat další výkazy například pro finanční úřady, celní správu, správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny, které jsou určené jak firmám, tak nepodnikajícím občanům.

Nejsme schopni dohledat přesný počet formulářů, které občané a podnikatelé musí vyplňovat, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.

Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.

Vladimír Remek je poslancem Evropského parlamentu už druhé volební období po sobě (2004-2009; 2009-2014). Od evropských voleb v roce 2009 mají všichni poslanci stejný základní plat a to €7,665 měsíčně před zdaněním (plat je vypočítáván jako 38,5% základního platu soudců Evropského soudního dvora).

Přesné platové ohodnocení velvyslance ČR však dohledatelné není, proto označujeme výrok ministra Peciny jako neověřitelný.

Pavel Blažek skutečně oslovil dopisem (.pdf) nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana s otázkami, které směřovaly k zásahu ÚOOZ na Úřadu vlády ČR. Těchto otázek bylo však celkem 19 a ne 23, jak uvádí prezident Zeman, což je ovšem v kontextu výroku spíše drobná nepřesnost.

NSZ skutečně odmítl odpovědět na tyto otázky. Mluvčí NSZ se k celé věci vyjádřila následovně: “ Jde o požadování informací zasahující do působnosti státního zastupitelství týkající se konkrétní kauzy," uvedla. Zákon přitom jasně říká, že věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci a jiné orgány či osoby nesmějí do jejich činnosti zasahovat.”

Miloš Zeman tedy celý proces popisuje korektně, mýlí se v počtu otázek, které měl Blažek Zemanovi zaslat. Tato nepřesnost je však spíše drobná, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Česká republika měla skutečně v roce 2012 druhý nejmenší součet vládního a soukromého dluhu v EU.