Miroslav Kalousek
Z povodňové daně zůstalo necelých 400 milionů.
Ministr mluví o prostředcích, získaných z tzv. povodňové daně, tj. dočasného snížení daňové slevy na poplatníka v roce 2011. V červenci 2011 jeho úřad zveřejnil odhad příjmu z povodňové daně a plán rozdělení těchto prostředků na nápravu povodňových škod. Celkové příjmy byly odhadnuty na 4 mld. korun a na roky 2012 a 2013 byl plánován výdej cca čtvrtiny. Bohužel jsme již nedohledali ani konečný údaj o dodatečných příjmech z povodňové daně, ani přehled výdajů, který by ukázal "zůstatek". Ve vyjádření z února 2012 ministerstvo financí odkazuje na jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu, ve kterém ale vyčíslení příjmů ze snížení slevy na poplatníka nenajdeme.
Když vezmu národní zdroje, samozřejmě mnohem masivnější zdroje šly z Evropské unie, ale když vezmu národní zdroje, tak v letech 10 a 11 to byla 1,3 miliardy a 1,9 miliardy je to v letech 13 a 14. (hovoří o výdajích na protipovodňová opatření, pozn.)
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat potřebné informace pro rok 2013 a 2014.
V souvislosti s protipovodňovými opatřeními bylo nicméně podle zákonů o státním rozpočtu na jednotlivé roky investováno do protipovodňových opatření v roce 2010 celkem 940 mil. Kč a v roce 2011 celkem 540 mil. Kč. Dohromady je to tedy 1,47 miliard, tedy o 170 mil. Kč více, než uvádí Miroslav Kalousek.
Je ovšem pravdou, že vyšší zdroje financí plynou České republice např. z Fondu soudržnosti EU. Operační program Životní prostředí (.pdf), který je využíván (.pdf, str. 4) od roku 2009 se ve své prioritní ose 1 zabývá tématem vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, což dále specifikuje v oblasti podpory 1.3 - Omezování rizika povodní a prioritní ose 6, oblasti podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny. V těchto případech bylo do roku 2013 předpokládané využití podpory ve výši 2,5 mld. Kč, resp. 5,13 mld. Kč.
Výše podpory projektů dosahuje až 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. Dalšími projekty jsou například nadnárodní spolupráce v rámci povodí Labe a Dunaje - programy LABEL a Ceframe.
Zdeněk Škromach
My jsme řekli jasně, že pokud někdo z našich lidí do té vlády (Rusnokovy - pozn. Demagog.cz) jde, měl by zvážit otázku přerušení nebo ukončení členství.
ČSSD se nechala slyšet, že nebude vylučovat členy své strany, kteří zasednou do Rusnokovy vlády, ale apeluje na ně, aby se sami vzdali členství. Konkrétně Bohuslav Sobotka řekl: „Máme důležitější starosti, jde nám o to rozpustit Sněmovnu a vylučování není to, čím by se teď soc. dem. zabývala“, zároveň dodal: „Počkáme, až bude zveřejněn seznam členů prezidentské vlády, a pokud tam bude někdo ze členů soc. dem., tak předpokládám, že ho vedení strany vyzve, aby ze soc. dem. odešel“.
Petr Mlsna
Fluktuace ve státní správě, nebavíme se o veřejné správě, ale o státní správě, je 10 % ročně.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám prozatím nepodařilo najít data, která by potvrdila slova Petra Mlsny. V současné době se zdroj, ze kterého ministr čerpal snažíme získat přímo od něj. Tudíž se hodnocení výroku může v blízké době změnit, o čemž budeme informovat.
Helena Langšádlová
Některé ty body se nám už podařilo vlastně i přijmout, protože tam například jedním z bodů bylo omezení akcií na doručitele, což je bod, který se nám podařil přijmout .
Výrok hodnotíme jako pravdivý, původní návrh na nemožnost společností s akciemi na jméno se ucházet o veřejné zakázky se nepodařilo prosadit. Omezení těchto akcií jako takových se však prosadit podařilo, konkrétně se jedná o následující změny: "... firmy budou muset v průběhu prvního pololetí příštího roku změnit akcie na majitele na akcie na jméno. Případně budou muset zapsat anonymní akcie do takzvaného centrálního depozitáře, nebo je uložit u bank ".
Pan prezident, tím co udělal, vykročil z hřiště dosavadních ústavních zvyklostí.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož interpretace ústavních zvyklostí v tomhle ohledu není etablovaná. Lze však říci, že krok Miloše Zemana vyvolal velké diskuze a objevují se i hlasy podporující názor Miroslava Kalouska.
Například politologové oslovení Českou televizí se shodují na tom, že počínání Miloše Zemana jde proti dosavadním ústavním zvyklostem - tedy, že prezident jmenuje vládu, která má reálnou šanci získat v Poslanecké sněmovně podporu. “ Zeman vnímá ústavu jako text, ve kterém hledá doslovná znění. Nevnímá ji v kontextu dalších zákonů, neboli co mi ústava nezakazuje, to mohu dělat,” řekl například v ČT politolog Aleš Balcar.
Je třeba podotknout, že ale nepanuje shoda nad závazností těchto ústavních zvyklostí. " Naše ústava je postavena na modelu parlamentní demokracie, základem je skutečnost, že vláda má podporu parlamentu, u nás Poslanecké sněmovny. Podle ústavních zvyklostí měl prezident jmenovat vládu, která má reálnou možnost důvěru v Poslanecké sněmovně získat. Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory," uvádí ústavní právník Marek Antoš.
Jiří Pospíšil
Protože ve vedení zastupitelství je Pavel Zeman a Lenka Bradáčová, které jsem tam protlačil já jako ministr za ODS.
Jiří Pospíšil ve funkci ministra vnitra skutečně jmenoval do funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který tak vystřídal Renátu Veseckou.
Pavel Zeman v červnu 2012 podal Pospíšilovi návrh na jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Tehdejší ministr ji byl svými slovy „připraven jmenovat.“ To už však nestihl, neboť byl na návrh premiéra Nečase nečekaně odvolán kvůli "nezvládnutí rozpočtu ministerstva". Lenku Bradáčovou tedy jmenoval až nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek v červenci 2012.
Jmenování Bradáčové ale Pospíšil jasně veřejně podpořil a jeho odvolání interpretovala opozice i část koaličních poslanců jako pokus zabránit jejímu ustavení do funkce. Tyto okolnosti vyvolaly tlak na nového ministra Blažka. Ten její jmenování odůvodnil tak, že „nenašel žádný důvod, aby mohl říct ne.“ Rovněž byla Lenka Bradáčová navržena nejvyšším státním zástupcem, kterého jmenoval právě Pospíšil.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok o „protlačení“ Zemana a Bradáčové Pospíšilem jako pravdivý.
Martin Pecina
Ale za nás, za úřednické vlády Jana Fischera se ten solární boom zastavil a není pravda, že to tak nebylo. A jestli se to zdrželo, tak to bylo tím, že to leželo v Parlamentu a místo v listopadu, kdy jsme to tam předložili a schválili, a žádali o schválení v prvním čtení, to vůbec přišlo na pořad schůze až v únoru.
Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů byla skutečně předložena, jak lze vyčíst z příslušného sněmovního tisku, dne 18. listopadu 2009, a to za Fischerovy vlády ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. Návrh zákona byl poté schválen Poslaneckou sněmovnou České republiky ve 3. čtení, které proběhlo 17. března 2010 (2.čtení proběhlo 25. února 2010). Samotný zákon byl vyhlášen 20. května 2010 ve Sbírce zákonů pod číslem 137/2010 Sb.
Co se týče zastavení „solárního boomu“, tak ten je zmiňován především v kontextu novely zákona omezující podporu fotovoltaiky, která byla schválena sněmovnou počátkem listopadu 2010, a tedy za vlády Petra Nečase. O této otázce informují například servery ceskenoviny.cz, server Českého rozhlasu nebo lidovky.cz. Jak je ale vidět například z grafů Energetického regulačního úřadu umístěných na stránkách oze.tbz-info.cz, rostoucí křivka značící počet provozoven slunečních elektráren se již v polovině roku 2010 zmírňuje.
Na základě dat ze sněmovního tisku a z grafů Energetického regulačního úřadu hodnotíme výrok Martina Peciny jako pravdivý.
Václav Klaus
Na celém světě je půlka velvyslanců vzniklých takhle (jako kariérní diplomaté - pozn. Demagog.cz) a půlka velvyslanců jako politicky jmenovaní.
Procedura jmenování velvyslanců v ČR je dle webu ministerstva zahraničí následující: " Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. (...) Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem."
Nikde se nám ovšem nepodařilo nalézt konkrétní poměr mezi kariérními a politicky jmenovanými diplomaty, a to ani u nás, ani nikde jinde ve světě. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Já jsem slovo slabý, silný politik a předseda vlády o Petru Nečasovi, myslím, nikdy nevyřknul.
Skutečně se nám nepodařilo dohledat, že by Václav Klaus na veřejnosti označil Petra Nečase jako slabého politika. Vládu jako takovou však označoval za slabou opakovaně, například již v prosinci 2011, nebo po skončení svého mandátu při přednášce na VŠE, kde vládu označil jako bezzubou a rozpačitou, vládní koalici jako slabou a křehkou.
Petra Nečase však jako slabého lídra označil například prezidentův poradce Jiří Payne.