Přehled ověřených výroků

Poslanec Jeroným Tejc patřil mezi spolupředkladatele novely občanského zákoníku z 28. června 2013, která se týkala centrálního registru smluv. Viz sněmovní tisk č. 740.

Nehodnotíme, jestli bylo politické rozhodnutí o minimální mzdě chybou nebo ne, naše hodnocení se týká pouze druhé části výroku. K zatím poslednímu zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, předkladateli Návrhu zákona o zásadách jednání a styku PS a Senátu byli kromě Vojtěcha Filipa i členové všech ostatních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, a to včetně stran, které se označují za spíše pravicové.

Návrh zákona prošel prvním čtením a zamířil do příslušného výboru. Tam však bylo projednávání přerušeno.

Projednávání zákona mělo být přerušeno pouze „ (...)do doby, než Poslanecká sněmovna projedná vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tisk 884)." Po schválení zmíněného tisku 884 však už projednávání „stykového zákona" v příslušném výboru obnoveno nebylo.

Protože neexistuje záznam hlasování ze společného jednání ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny a Senátu 22. března 2001, nemůžeme ověřit, zda poslanci a senátoři pravicových stran hlasovali pro přerušení projednávání návrhu.

V roce 2008 byl z iniciativy Senátu předložen další návrh zákona o styku obou komor, zde však již Vojtěch Filip nefiguroval v roli navrhovatele. Podobně jako u prvního návrhu bylo i zde projednávání přerušeno .

Aby mohl být poslanec vyšetřován policií, musí ho nejdříve jeho kolegové zbavit imunity. Zaměřili jsme se proto na počty poslanců zbavených imunity, jejichž přehled přinesl server Aktuálně.cz.

Z tohoto přehledu vyplývá, že nejvíce stíhaných poslanců skutečně bylo v čerstvě rozpuštěné sněmovně (6. volební období, 6 vydaných poslanců). Na pomyslném druhém místě by bylo 2., taktéž zkrácené, volební období, které trvalo pouhé dva roky, ale za tuto dobu byli vydáni hned čtyři poslanci.

Co se mezinárodního srovnání míry nezaměstnanosti (posuzujeme postavení ČR v rámci zemí Evropské unie) týče, data Eurostatu (str. 1, .pdf, Aj.) ČR k lednu letošního rok přisuzují 7. místo s mírou nezaměstnanosti 7.0 %.

Tatáž studie uvádí pro 27 členských států Evropské unie míru nezaměstnanosti v průměru 10.8 %. Pro země eurozóny potom hodnotu 11.9 %.

Podíváme-li se podrobněji na strukturu nezaměstnanosti v České republice, jsou patrné relativně velké regionální rozdíly. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 31. prosinci loňského roku byla nejvyšší procentuální míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14 %). Nejlépe je na tom Praha s průměrem 4.5 %.

Pro úplnost přikládáme mapu (.pdf) nezaměstnanosti MPSV porovnávající jednotlivé okresy (s daty platnými k 31. prosinci 2011) a data (.pdf, tab1) Českého statistického úřadu, které mapují regionální nezaměstnanost v letech 2006 - 2010.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.

Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.

Informace Českého statistického úřadu potvrzují pravdivost výroku.

Hnutí Změna má v současných parlamentních volbách 48,8 % kandidátek, přičemž na prvních místech je sedm mužů i žen. V krajských volbách kandidovalo hnutí v koalici se Stranou zelených ve dvoukrajích s celkem 44 % kandidátkami (Změna samotná však navrhlavíce žen). V rámci Změny pro Liberec kandidovalo do zastupitelstva města naprosto stejně mužů a žen.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření ředitelky odboru nad zdravotním pojištěním, která se k dotazu ohledně rozdílů v cenách sádry vyjádřila následujícím způsobem: "Z veřejného zdravotního pojištění je úhrada za zhotovení sádrové dlahy a cirkulárního sádrového obvazu (...) kalkulována v rozmezí od 70 do 290 bodů. Pacienti v případě, že si zvolí ekonomicky náročnější variantu, tedy odlehčenou sádru, platí rozdíl mezi výší úhrady z veřejného zdravotního pojištění a cenou odlehčené sádry.Při prodeji resp.nákupu ale vstupují do hry také jiné faktory jako je marže, množstevní slevy apod., takže se k výsledné požadované ceně za odlehčenou sádru nemůžeme vyjádřit jinak než pan ministr - dvoj až trojnásobek." Na základě tohoto vyjádření tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.

Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.

Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.

Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.

Je pravdou, že v roce 1998 vznikla úřednická vláda Josefa Tošovského, která byla sestavena z nestraníků, členů KDU-ČSL, ODA a čtyř členů ODS. To, zda získá vláda důvěru Poslanecké sněmovny skutečně nebylo zcela zřejmé - ODS vládu podpořit odmítla s tím, že Václav Havel nerespektuje volební výsledky z roku 1996. Ani druhá nejsilnější strana - ČSSD - důvěru vládě předem nepřislíbila. Vládu odmítly podpořit rovněž KSČM a Sládkovi republikáni. Vláda měla zajištěnou podporu KDU-ČSL, ODA a US (jejichž hlasy k vyslovení důvěry vládě nestačily). (Kopeček, Lubomír (1998): Jak se zrodila opoziční smlouva. Analýza vzniku jednoho z nejkontroverznějších paktů české politiky, s. 4-5).

Miloš Zeman hovoří pravdu také ohledně vyjádření Václava Havla. Ten měl v pátek 23. ledna novinářům sdělit, že považuje za svou povinnost, aby činil kroky vedoucí k získání důvěry Tošovského vládě. Pakliže by nedostala důvěru, prezident bude " týdny hledat takového muže či ženu, který bude mít naději důvěru dostat. Nedostane-li důvěru, budu týdny hledat dalšího, každý z nich bude mít měsíc na vypracování programového prohlášení. Předčasných voleb se těžko dočkají ti, co je chtěj í." (Právo, 24. ledna 1998) O tomto vyjádření 26. ledna 1998 referovalo také Radio Prague.

Vládě Josefa Tošovského byla následně 28. ledna 1998 důvěra vyslovena (viz záznam hlasování 19. schůze PSP ČR, 28. ledna 1998). Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se konaly na základě Ústavního zákona č. 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny 19. a 20. června 1998.

Jisté paralely, ovšem také zásadní odlišnosti, lze v postupu Václava Havla v roce 1998 a v současném postupu Miloše Zemana nalézt. Do jaké míry jsou si tyto dvě situace podobné necháváme na posouzení každého jednotlivce.