Přehled ověřených výroků

Zavádějící

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravda, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, opakovaně kritizoval zavedení přímé volby prezidenta bez provedení navazujících změn Ústavy, na což média několikrát upozornila:

Novinky.cz - "Přímá volba prezidenta má řadu úskalí, upozornil Rychetský vládu"

ČT24 - "Rychetský kritizoval schválený návrh přímé volby"

iDnes - "Rychetský: Poslancům jsme naznačili, jak přímou volbu vylepšit"Týden.cz- "Rychetský: Prezidentské volby nejsou o kvalitě kandidátů" Avšak jeho kritika směřovala na absenci úpravy soudního přezkumu voleb, která podle něho mohla vést ke komplikaci volebního procesu.

Co se týče aktuálních návrhů na změnu Ústavy ČR, které navrhuje ČSSD, zastává Pavel Rychetský spíše zdrženlivé stanovisko, jak je patrné z jeho vyjádření pro ČTK:

"Napřed je potřeba, aby proběhly volby, abychom měli demokraticky zvolený parlament. Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi" Nelze tedy jednoznačně říct, že by současné návrhy na změny Ústavy ČR přímo korespondovaly s kritikou Pavla Rychetského.

Zavádějící

Činnost zpravodajských služeb v České republice upravuje zákon 153/1994 Sb. Paragraf 7 tohoto zákona uvádí, že "za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda." (.pdf, str. 4).

Zákon dále upravuje podávání zpráv o činnosti zpravodajských služeb a jejich úkolování. Z paragrafu 8 vyplývá, že úkolování zpravodajských služeb přísluší vládě, případně prezidentu republiky s vědomím vlády. Stejně tak zprávy o své činnosti podávají zpravodajské služby vládě a prezidentu republiky.

Přímo předseda vlády je dle zákona zpravodajskými službami informován pouze v případech neodkladných zjištění (str. 4-5). S delegováním zmíněných pravomocí na jiné osoby a instituce zákon nikterak nepočítá.

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož Vojtěch Filip v rámci tvrzení spíše nadhodnocuje úlohu předsedy vlády v procesu kontroly a činnosti zpravodajských služeb, ačkoliv zákon ve většině případů zmiňuje pouze vládu, tedy kolektivní orgán exekutivy.

Pravda

ČSSD konkrétně chtěla omezit pravomoci prezidenta v oblasti jmenování členů bankovní rady ČNB či v oblasti udělování milostí. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl: “ ..strana chce, aby prezident sám nerozhodoval o milostech, o členech vedení České národní banky a aby měl imunitu jen po dobu výkonu mandátu ”.

Pravda

Na základě dostupných makroekonomických predikcí Ministerstva financí z r. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí (MF) v r. 2013 vydalo zatím celkem 3 makroekonomické predikce. V lednové predikci je odhadován růst HDP v r. 2014 na 1,4 %, v dubnové na 1,2 % a v červencové na 0,8 %. Pakliže vycházíme z odhadů MF z r. 2013, tak se skutečně Janem Fischerem vyslovený údaj 1,3% pohybuje při horní mezi.

Za r. 2012 jsou dostupné celkem 4 makroekonomické predikce MF. V lednu 2012 byl odhadovaný růst HDP na r. 2014 2,7 % (.pdf, s. 37), v dubnu 2,2 % (.pdf, s. 40), v červenci 1,9 % (.pdf, s. 40) a v říjnu také 1,9 % (.pdf, s. 40). Nicméně tyto odhady mají charakter výhledu nikoli již predikce.

Pravda

Podle informací na webu Ministerstva pro místní rozvoj věnovanému strukturálním fondům se pro Českou republiku v rozpočtovacím období 2014 - 2020 počítá s 20,5 miliardami eur, tedy přibližně 513 miliard korun.

Zavádějící

Výrok předsedy ČSSD hodnotíme na základě dohledaných informací jako zavádějící, jelikož ke konci vlády Stanislava Grosse a za vlády Jiřího Paroubka před volbami v roce 2006 nebyla koalice nijak jednotná a ČSSD hlasovala spolu s KSČM i bez jakékoli koaliční smlouvy.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o volebním období 2002-2006. V této době se vystřídaly 3 vlády, resp. 3 premiéři ČSSD - Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD - KDU-ČSL - Unie svobody. Zcela formálně má Sobotka pravdu, neboť na tomto koaličním půdorysu skutečně bylo vládnuto celé volební období.

Nicméně je třeba uvést i moment, kdy bylo 1. dubna 2005 hlasováno o nedůvěře vládě Stanislava Grosse. V tomto hlasování se fakticky vládní koalice rozpadla, když vládu ČSSD podržely (pro danou chvíli - padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů - např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na závěr uvádíme, že dané vlády (Špidla; Gross; Paroubek) fungovaly na základě koaličních smluv či podobných dokumentů.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě informací zaslaných policejním prezidiem. Plánovaný počet policistů v době, kdy byl Ivan Langer ministrem vnitra (2006 - 2009 v první i druhé vládě Mirka Topolánka), měl činit rámcově přes 47 tisíc (počet se v jednotlivých letech měnil v řádu stovek).
Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Dle údajů zaslaných policejním prezidiem byl reálný počet policistů k 1.6. 2009: 43 118, tedy cca o tisíc více než uvádí Pecina.
Níže uvádíme přehled počtu policistů v jednotlivých letech (data jsou uvedena k 1.1. daného roku) , další tabulka obsahuje srovnání plánovaného a reálného počtu policistů v současnosti.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)

Zdroj:Eurostat,MVCR,

2013Plánovaný početReálný početk 1.1.38, 99638,291k 1.2.38, 99638,267k 1.3.38, 99638,239

Zdroj: Policejní prezidium

Vzhledem ke skutečnosti, že poslední dostupné srovnání reálného a plánovaného počtu policistů je k březnu tohoto roku, nemůžeme s jistotou říci, zda odpovídá aktuální počet policistů uváděný Martinem Pecinou realitě. Nicméně část výroku týkající se reálného počtu policistů v době příchodu Martina Peciny na Ministerstvo vnitra je dle údajů policejního prezidia nepravdivá, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Zavádějící

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako zavádějící, neboť i když přesně popisuje konkrétní počty poslanců i vládní zastoupení, není již pravdou, že by od roku 2007 existoval blok "Kalousek-kníže", který by ovládal 19 poslanců. Schwarzenberg v té době nebyl členem žádné politické strany, nebyl ani poslancem.

Počty poslanců i vládní zastoupení na první pohled Bohuslavu Svobodovi sedí, neboť ODS v roce 2007, kdy byla druhá Topolánkova vláda jmenována, měla skutečně 81 poslanců a KDU-ČSL a Strana zelených dohromady 19 poslanců.

Ministři byli dále rozděleni mezi koaliční partnery následovně: ODS devět a KDU-ČSL pět křesel a Strana zelených čtyři ministry. Ovšem v té době se nedá hovořit o "tandemu Kalousek-kníže".

Karel Schwarzenberg v době, kdy byl jmenován ministrem zahraničí, nebyl členem Strany zelených, natož pak aby vedl jednání o složení nové vlády. Osobně v tomto volebním období nebyl ani členem Poslanecké sněmovny, ve volbách v roce 2006 nekandidoval. Od roku 2004 zastával za Prahu 6 post senátora.

Miroslav Kalousek, při vstupu do druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2006, již nebyl předsedou KDU-ČSL. Byl po podzimních komunálních a senátních volbách nahrazen starostou Vsetína a nově zvoleným senátorem Jiřím Čunkem. Jeho vliv dovnitř strany byl ovšem bezpochyby významnější, než pokud šlo o vliv Schwarzenberga na Stranu zelených.

Nedá se tedy říci, že by už tehdy tvořili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg nějaký mocenský blok v koalici premiéra Miroslava Topolánka.

Každopádně zastoupení stran ve vládě vzniklo svobodnou dohodou mezi nimi a odráželo jako realitu v Poslanecké sněmovně, tak i vyjednávají schopnosti a potenciál všech zastoupených partnerů.

Pavel Blažek

Pravda

Např. dle zpravodajských serverů Novinky.cz či wikiIdnes.cz, byl Ivo Rittig jak v době policejního zásahu, tak v době vysílání pořadu OVM 23.6. 2013, skutečně v zahraničí. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Zavádějící

Mezi předkladateli zákona o registru smluv byl opravdu i Jeroným Tejc. Jan Farský, zástupce navrhovatele ("první předkladatel") nedávno popsal cestu tohoto návrhu legislativním procesem: původní návrh (.pdf), který měl podobu zákona o změně zákonů. se v průběhu zapracování připomínek proměnil na krátký text (.doc) o 11 paragrafech, který má původní návrh nahradit ve druhém čtení jako komplexní pozměňovací návrh. Tento návrh přitom vytváří samostatný zákon o registru smluv a velká část jeho textu je zcela odlišná od návrhu, pod kterým byl podepsán i Jeroným Tejc.

Tejc však zavádí, když říká, že jde o přílepek. Přílepek (jak jej vidí např. Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 77/06, .doc) je pozměňovacím návrhem, jehož obsah se nevztahuje k materii původního zákona a který má zacíl pouze obejít legislativní proces. Komplexní pozměňovací návrh k registru smluv je sice rozsáhlá změna původního textu, věnuje se však stejné věci. Nová podoba zákona pouze jiným způsobem zavádí povinnost zveřejňovat smlouvy, případně i objednávky a faktury veřejných institucí.