Přehled ověřených výroků

Pravda

Web Českého rozhlasu informoval 3. července 2013 o výroční zprávě (en, .pdf) Evropské komise, která hodnotí průběh čerpání dotací, ale i funkčnost dozorových orgánů v jednotlivých národních státech. Právě v části věnované auditním orgánům (strana 38) výslovně zmiňuje české orgány jako „v podstatě nefunkční (it essentially does not function)“. Na informačním webu ministerstva pro místní rozvoj se pak můžeme dočíst, že „auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů (…) je pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.“

Jak navíc můžeme vidět v grafu na straně 11 výroční zprávy (en, .pdf), objem vyčerpaných prostředků v České republice je na velmi nízké úrovni.

Z výše uvedeného se dá potvrdit, že Česká republika skutečně selhala v dozoru nad dotačními programy a hodnotíme proto výrok Martina Peciny jako pravdivý.

Pravda

Registr smluv na celostátní úrovni prosazoval zejména poslanec TOP 09 Jan Farský. Konkrétně šlo (.doc) o komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému tisku 740. Navrhovaný registr měl být nastaven tak, že zveřejňovat smlouvy měly následující subjekty:

“ a) Česká republika,
b) územní samosprávní celek,
c) právnická osoba zřízená zákonem,
d) právnická osoba, kterou stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby
.”

Paragraf 7 zákona pak přesně uvádí, že jednotlivé smlouvy musí být zveřejněny, aby vstoupily v platnost:

“ § 7
Zrušení smlouvy
Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.
“

To, že tento návrh nebyl nakonec prosazen, dokládá přehled legislativního procesu k tomuto návrhu. Návrh zákona neprošel přes výbory.

Na základě dohledaných informací o neúspěšné snaze prosadit registr smluv je výrok hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Lidovci skutečně mají své zastoupení v Senátu - jsou zastoupeni v "Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí". Jejich senátory v tomto klubu jsou Petr Šilar, Jiří Čunek a Stanislav Juránek.

Ve volbách do poslanecké sněmovny 2010 získala KDU-ČSL 4,39 %, což jí nestačilo na zisk poslaneckých mandátů. Před těmito volbami však měla strana své zastoupení ve Sněmovně po celou dobu samostatné existence ČR.

Pravda

Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.

Nepravda

Dle údajů ze souhrné zprávy ministerstva zemědělství o investicích do protipovodňových opatření, se vyšplhala výše povodňových škod v roce 2002 na 75 miliard korun (strana č. 3 "Povodňové škody v ČR 1997-2012"). Dle informací z médií byly celkové škody přibližně 73 miliard korun.

Výrok ministra financí Miroslava kalouska hodnotíme jako nepravdivý.

Miloslava Vostrá

Pravda

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %) a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53). Je proto možné říci, že volby vyhrála.

Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek však v den voleb složil svoji funkci a Bohuslav Sobotka, který byl pověřen řízením strany, pokus o sestavení vlády nedostal. Václav Klaus pověřil 4. června sestavením vlády Petra Nečase.

Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskatelevize.cz, tribune.cz, zdn.cz a otevřeného dopisu prezidenta lékařské komory jako pravdivý.

O nezvýšení pojistného rozhodla vláda P. Nečase v níž byl M. Kalousek ministrem financí třikrát. Poprvé v roce 2009 (pdf.), následně v roce 2012 a 2013. Z důvodu, že v této době byl M. Kalousek hlavou Ministerstva financí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Martin Pecina ve výroku srovnává způsob hlasování v komunálních a sněmovních volbách v ČR. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky (247/1995 Sb.) v §39 stanoví, že "[v] prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost." Naproti tomu zákon o volbách do zastupitelstev obcí (491/2001 Sb.) v §34 stanoví, že "[v]olič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu. Zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany. Takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci."

To znamená, že v rámci komunálních voleb je aplikován princip panašování, tedy možnost hlasování napříč jednotlivými kandidátními listinami. Je však nutno dodat, že český volební systém na komunální úrovni je považován za poměrně složitý a může vést k určitým vedlejším efektům (viz například analýzu .pdf politologa Tomáše Lebedy).

Pravda

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých webových stránkách tiskovou zprávu ze zasedání Ústředního krizového štábu a Ústřední povodňové komise z 8. června letošního roku, ve které je mimo jiné řečeno :

"ÚPK a ÚKŠ zároveň ve svém usnesení vyhlásila 2. stupeň povodňové aktivity na území Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Ústeckého, Libereckého kraje a hlavního města Prahy s tím, že vyhlášené vyšší stupně tímto nejsou dotčeny."
(Vyšší stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen pro Prahu a pro kraj Jihočeský, Středočeský a Ústecký.) 2. stupeň povodňové aktivity nebyl vyhlášen v kraji Vysočina, který je svou polohou specifický. ( Prochází jím hranice mezi Moravou a Čechami.)

Vodním zákonem jsou ustanoveny 3 stupně povodňové aktivity. 2. stupeň je definován takto :

"vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň

vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně

aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu"
.

Ve výše uvedené definici 3. stupně povodňové aktivity se výslovně o monitoringu menších toků nehovoří, nicméně z věty " aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi" vyplývá zvýšená ostražitost nad vodními toky.

I přes dvě výše uvedené poznámky hodnotíme výrok premiéra Nečase jako pravdivý.

Pravda

Ministerstvo vnitra eviduje dvě občanská sdružení odpovídajícího jména: " Svaz mladých komunistů " a " Svaz mladých komunistů Československa ". Vznik prvního jmenovaného předcházel o měsíc druhému občanského hnutí. Jelikož o prvním jmenovaném hnutí a jeho aktivitách nelze dohledat žádné další informace a pravděpodobně tak nevyvíjí žádnou výraznější činnost, Vojtěch Filip pravděpodobně hovoří o Svazu mladých komunistů Československa.

Svaz mladých komunistů Československa je občanským sdružením založeným v roce 2008 v reakci na rozpuštění Komunistického svazu mládeže ministerstvem vnitra. Od Komunistické strany Čech a Moravy se částečně liší ideologickou orientací, SMKČ je například na rozdíl od KSČM členem maoistické Mezinárodní koordinace revolučních stran a organizací, a obecně se projevuje větší radikalitou při kritice současných společenských poměrů.

KSČM se tak například distancovala od letáků SMKČ oslavujících smrt Václava Havla. V následné tiskové zprávě pak se pak předseda Komise mládeže ÚV KSČM distancoval také od některým dalších akcí SMKČ. V neposlední řadě pak v tiskové zprávě vydané nedlouho po vzniku dvou komunistických mládežnických svazů Vojtěch Filip uvádí, že " není vhodné, aby práci výše uvedených sdružení zastřešoval někdo z funkcionářů KSČM, navíc opakuji, že jsem nedal žádný souhlas k tomu, aby se mou osobou některá z organizací zaštiťovala. " Člen ÚV KSČM Ludvík Šulda v nedávném rozhovoru dodává: " Ve své každodenní činnosti a výstupech se SMKČ dlouhodobě negativně a ostře kriticky vyhrazuje vůči politice KSČM a vůči závěrům a usnesením jejich nejvyšších orgánů včetně VIII. sjezdu KSČM. Na základě rozhodnutí VV ÚV KSČM byli členové KSČM, pracující v této organizaci, vyzváni oficiálním dopisem k tomu, aby respektovali program a usnesení strany a následně bylo těmto členům doporučeno, aby ve svém politickém angažování více využili struktur krajských komisí mládeže KSČM před aktivitami v SMKČ."

Ačkoliv jsou tyto subjekty organizačně odděleny a jejich názory na některé otázky se liší, je zde patrná personální provázanost. Například předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík kandidoval za KSČM ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, a to ve Zlínském kraji ze třetího místa.

Vztah těchto dvou subjektů tak lze označit za ambivalentní. Především z důvodu neexistence formálních či oficiálních vazeb mezi KSČM a SMKČ však hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.