Přehled ověřených výroků

Jiná řešení se mezi lidmi těší větší oblibě.

Podle agentury SANEP vidí 24,2 % dotázaných jako řešení současné politické situace sestavení vlády s podporou 101 poslanců pod vedením Miroslavy Němcové a její dovládnutí do řádných voleb v roce 2014. Větší podporu veřejnosti mělo řešení “sestavení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka a co nejrychlejší vyhlášení předčasných voleb” (38,6 %) a “okamžité rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb” (31,1 %).

Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi by s vládou na základě nynější koalice souhlasilo 21 % obyvatel

Zákaz použití chemických zbraní byl jako odpověď na zkušenost z první světové války zakomponován do Ženevského protokolu, který byl podepsán již v roce 1925. Na zákaz použití dále navázala Úmluva o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention) vytvořená v roce 1992, která již směřovala také na zákaz vývoje, výroby a shromažďování s cílem tyto zbraně zničit. Země Summitu G20 se shodly, že v Sýrii byly chemické zbraně použity, což konstituuje porušení mezinárodního práva. Deset ze zemí G20označily režim Bašára Asada za viníka útoku (jmenovitě se jedná o USA, Austrálii, Kanadu, Francii, Itálii, Japonsko, Jižní Koreu, Saúdskou Arábii, Španělsko, Turecko a Británii).

Zmíněná "předchozí doba" nejspíše odkazuje na válku v Iráku, která byla podpořena zprávami o existenci zbraní hromadného ničení v držení režimu Saddáma Husajna. Tato zpráva (Iraq dossier) byla připravena britskou rozvědkou a prezentována premiérem Tony Blairem jako důkaz, na jehož základě koalice v čele s USA provedla útoky na Irák i bez podpory rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Později se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení nevlastnil, protože jejich arzenál byl zničen v 90. letechv době sankcí OSN.

Na webu Českého statistického úřadu je k dispozici kompletní přehled statistických zjišťování pro rok 2013, ať již prováděné samotným statistickým úřadem, či jednotlivými ministerstvy. Na tomto webu je možné i vyhledávat podle IČO přehled výkazů pro jednotlivé firmy, tak se například dozvíme, že Agrofert, a.s., společnost vlastněná Andrejem Babišem, musel vyplnit v roce 2012 na stovku formulářů v souvislosti se statistickým zjišťováním.

K těmto statistickým zjišťováním je nutné připočítat další výkazy například pro finanční úřady, celní správu, správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny, které jsou určené jak firmám, tak nepodnikajícím občanům.

Nejsme schopni dohledat přesný počet formulářů, které občané a podnikatelé musí vyplňovat, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ústřední výkonný výbor ČSSD v sobotu 24. srpna opravdu stvrdil, že celostátním volebním lídrem a kandidátem na post premiéra bude stranický šéf Bohuslav Sobotka.

Informaci o stavu skládek se nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Sama evidence skládek byla naposledy aktualizována na příslušném webu naposledy v roce 2010. V příslušném seznamu se ovšem neuvádí, jaká je kapacita skládek. Z uvedených důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace o počtu odcházejících policistů. Níže uvádíme alespoň informace týkající se odchodu policistů v době Pecinova působení ve vládě. Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Na webu Ministerstva vnitra je uvedené, že průměrná běžná roční fluktuace je cca 1 400 policistů (informace k roku 2010).

V tabulce jsou zaznamenány počty policistů v jednotlivých letech.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)Zdroj: Eurostat, MVCR,

Níže jsou zaznamenány proměny kapacity policejního školství v době

RokVyšší a střední policejní školstvíPolicejní akademie Črcelková kapacita200835517362091200929914561755201038218822264 Zdroj: Ministerstvo vnitra Čr

Z výše uvedených informací vidíme, že v roce 2009 tedy skutečně došlo k významnému poklesu kapacity policejního školství o více než 300 míst.

Z kontextu výroku je zřejmé, že Jiří Rusnok hovoří o poslancích za stranu LIDEM. Ze 17 nezařazených v Poslanecké sněmovně je členy strany LIDEM celkem 6 poslanců a poslankyň. Na základě postojů vicepremiérky v demisi je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karolína Peake v současné situaci vyjadřovala ne zcela jednotně stanoviska svá a strany LIDEM.

25. června uvedla (Novinky.cz): "„Podporujeme případnou premiérku Miroslavu Němcovou a sestavení vlády ve formátu ODS, TOP 09 a LIDEM, ale pro nás to neznamená bianco šek pro hlasování o důvěře takové vládě."

Ovšem ve stejný den také na tiskové konferenci ODS, TOP 09 a LIDEM bylo prezentováno 101 hlasů pro případnou podporu Miroslavy Němcové.

Ve stejný den také uvedla: " Nemohu vyloučit v tuto chvíli za náš poslanecký klub podporu odbornické vládě Jiřího Rusnoka vzhledem k tomu, že jsme o tom zatím na poslaneckém klubu (dodáváme, že strana LIDEM žádný svůj poslanecký klub nemá, nemá totiž dostatek poslanců k jeho vytvoření) nejednali."

Její následné vyjádření, které zachytilo Právo, je pak již odlišné: " Naší hlavní prioritou je udržet politickou vládu v současném složení, která má jasnou podporu ve Sněmovně." A dodala ještě: " Podporujeme Miroslavu Němcovou a tím jasně říkáme, že nebudeme podporovat vládu prezidentskou ani nějakou jinou."

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní aktuální data o struktuře vlastníků německých solárních panelů.

Text na webu infojet.cz popisuje strukturu vlastníků následovně: " 42 % je v individuálním vlastnictví fyzických osob, 9 procent vlastní farmáři, komerční a průmyslové podniky mají 7 procent, banky a bankovní fondy 11 procent. Elektrárenské společnosti provozují 13 procent obnovitelných zdrojů."

Zmíněná data však odpovídají stavu v roce 2009, aktuálnější čísla již text ani web nenabízí.

Článek " Why Germany’s Solar Is Distributed " pak popisuje strukturu vlastnictví všech obnovitelných zdrojů energie, nikoli pouze fotovoltaiku.

Další konkrétní zdroj, který by popisoval aktuální strukturu vlastníků fotovoltaických zdrojů, se nám nepodařilo najít a výrok tím pádem hodnotíme jako neověřitelný.

Jak prohlásil Bohuslav Svoboda například v rozhovoru pro Aktuálně.cz, koalice měla zásadní problémy při tvorbě rozpočtu. Nová koalice s TOP 09 byla také oficiálně pojmenována jako"koalice rozpočtovéodpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci."

Bohužel nemáme k dispozici přesný údaj o zadlužení k 21. 11. 2011, kdy byla vypovězena koaliční smlouva mezi ODS a ČSSD. Podle přehledu v systému ÚFIS, který spadá pod Ministerstvo financí ČR činila celková zadluženost Hlavního města Prahy k 31. 12. 2011 necelých 26 miliard korun.

Bylo to necelé dvě měsíce po pádu koalice, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat, zda T. G. Masaryk ve svých pravomocech rámec Ústavy překračoval či nikoliv.

T. G. Masarykovi byl skutečně prezidentský model USA blízký. Po návratu z emigrace v r. 1918 se jeho představy o silném prezidentovi dostali do střetu s některými představiteli domácí politiky. Masaryk nesouhlasil mj. s návrhem prozatímní Ústavy, který prezidentovi přiřknul pouze malé reprezentativní pravomoci. Již v r. 1919 tak došlo k jistým modifikacím (.pdf, s. 15-17) prozatímní Ústavy ve prospěch prezidenta. Ústava z r. 1920 byla pak do jisté míry kompromisem mezi stanoviskem T. G. Masaryka a zastánců omezené role prezidenta.

Dle Ústavy tedy prezident nehrál v politickém systému dominantní roli, kdy např. odpovědnost za něj měla vláda, ale zároveň nesla i prvky ústavy USA. Dle politologa Josefa Mlejnka si Masaryk: ,, Také ústavu si často interpretoval dost volně, a nikdo si mu nedovolil příliš oponovat. ”. Avšak autor již nezmiňuje konkrétní projevy.

Petr Mlsna pak tvrdí, že T. G. Masaryk soustavně Ústavu porušoval tím, že si nenechal kontrasignovat své úkony a projevy, avšak toto tvrzení se nám nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.