Přehled ověřených výroků

Na základě dokumentů spojených s Listinou základních práv Evropské unie hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro Listinu základních práv Evropské unie skutečně existuje dokument s názvem Vysvětlení k Listině (.pdf), který podrobně článek za článkem analyzuje návaznost na jiné mezinárodně právní dokumenty, ze kterých jednotlivé úpravy vychází.

Vysvětlení sice nenajdeme na konci Listiny samotné, ale například ministerstvo zahraničních věcí má na stránce věnované Listině základních práv EU odkaz na oba dokumenty - Listinu i Vysvětlení. Dají se tedy považovat za v jistém slova smyslu celek.

Vladimír Remek je poslancem Evropského parlamentu už druhé volební období po sobě (2004-2009; 2009-2014). Od evropských voleb v roce 2009 mají všichni poslanci stejný základní plat a to €7,665 měsíčně před zdaněním (plat je vypočítáván jako 38,5% základního platu soudců Evropského soudního dvora).

Přesné platové ohodnocení velvyslance ČR však dohledatelné není, proto označujeme výrok ministra Peciny jako neověřitelný.

Výrok Miloše Zemana je na základě jeho vlastního vyjádření z doby prezidentské kampaně hodnocen jako pravdivý.

18. listopadu 2012 byl Miloš Zeman hostem Událostí České televize, která v tomto pořadu položila vždy na závěr reportáže o každém jednom kandidátu stejnou sadu otázek. Jedna z nich se týkala právě vyvěšení vlajky EU na Hradě:

"Dal byste na Hradě, kdybyste byl prezident, vyvěsit unijní vlajku, tedy vlajku Evropské unie?"Ano, zcela určitě." Zemanův eurofederalismus je jím samotným často a konzistentně zmiňovaným postojem. Např. 10. prosince 2012 Zeman mluvil o svých evropských postojích pro server Euractiv.cz. Obecně lze uvést, že svůj postoj deklaroval Zeman po celou dobu kampaně. Stejné vyjádření lze dohledat však již v roce 2008, kdy pro server Euroskop.cz uvedl 28. prosince 2008 následující:

"Zeman také zdůraznil, že respektuje euroskeptický názor současného prezidenta a svého dlouholetého politického rivala Václava Klause. "Já jsem druhý extrém... Já jsem také menšina, ale přesně obrácená. Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou," vysvětlil expremiér."

V legislativním procesu (konkrétně ve výborech Poslanecké sněmovny) je skutečně dohledatelná novela zákona o sociálních službách. Tento vládní návrh byl předložen do PSP 29. května 2013 jako tisk 1058.

V samotném návrhu (.pdf - str. 43) pak lze dohledat také navrhovanou účinnost tohoto opatření. Je zde navrhnuta na 1. leden 2014.

Výrok Michala Haška je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě projednávání vládního balíčku změn daňových zákonů.

V současné době jsou investiční fondy zdaněny dvojím způsobem: platí 5% daň ze zisku a podílníkům jsou dividendy zdaňovány 19%. Vláda připravila balíček změn daňových zákonů, který obsahoval – mimo jiné – právě zrušení daně z dividend. Pokud by byl přijat, investiční fondy by byly zdaněny už pouze pětiprocentní sazbou.

Vládní návrh prošel Poslaneckou sněmovnou díky hlasům poslanců bývalé vládní koalice. Senát však návrh 12. září zamítnul, když 50 senátorů hlasovalo pro zamítnutí a pouze 8 proti.

Jaroslav Zavadil přímo navazuje na předchozí výrok Ondřeje Lišky. Ten se vztahuje k tomu, že ČR dosud nepřijala zákon o státních úřednících a tzv. služební zákon nevstoupil v účinnost. Úprava služebního poměru je přitom jednou z tzv. ex-ante podmínek pro zisk prostředků ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2014-2020 (uvedl např. Český rozhlas).

Předběžné pokyny (.pdf, str. 17) k hodnocení ex-ante podmínek přitom umožnují v případě neplnění podmínek v okamžiku, kdy začne dotační program, pozastavit průběžné platby. Programy v období 2014-2020 by pak podle plánu měly začít již 1. ledna 2014 (dle řeči J. M. D. Barrosa ze září 2013).

Jaroslav Zavadil pak zřejmě poukazuje na to, že i když programy budou v chodu od ledna, první platby z EU v rámci programů regionálního rozvoje proběhnou podle plánovaného výročního cyklu až na přelomu června a července. Mají se totiž řídit připravovanou směrnicí EK, stanovující účetní rok (v čl. 2, bodu 23) na období od 1. července do 30. června.

Zavadil tedy zřejmě předpokládá, že když zákon o úřednících vejde v platnost třebas 30. června, komise případné pozastavení plateb zruší. To ovšem neodpovídá vyjádřením, která získal např. výše citovaný Český rozhlas a podle kterých má ČR termín do konce roku 2013. Výše citované pokyny (na str. 20) také stanoví proces dodatečného plnění ex-ante podmínek a v něm vyžadují zaslání formálního dopisu a revizní proces ze strany Evropské komise. V ČR je už navíc Služební zákon platný 11 let, pouze nevstoupil v účinnost. Partnerská dohoda s ČR (.pdf) na programovací období 2014-2020 přitom jasně (na str. 113) uvádí, že je nutné, aby služební zákon vstoupil v účinnost.

Není tedy jisté, že pouhá platnost nově přijatého zákona bude považována za naplnění této ex-ante podmínky a je přinejmenším zavádějící tvrdit, že ČR má na přijetí zákona čas až do pololetí roku 2014.

Je pravda, že politické strany před volbami a také vláda v demisi říkají, že výdaje ze státního rozpočtu mají v plánu zvýšit. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Z politických stran jmenujme např. ČSSD a SPOZ:

ČSSD (.pdf) - ve svém programu mimo jiné slibuje zvýšit minimální mzdu z 8500 Kč na 12 tisíc (str. 14). Dále chce strana zavést valorizaci příspěvku za státního pojištěnce (str. 8) nebo návrat k valorizačnímu schématu penzí, které zrušila Nečasova vláda (str. 11).

SPOZ (.pdf) - Zemanovci plánují například každoroční valorizaci příspěvků za státní pojištěnce či uvažují nad zavedením bezplatné vlakové dopravy mimo špičku.

Rusnokova vláda např. již stihla schválit zvýšení minimální mzdy o 500 Kč, zvýšila také plánované výdaje státního rozpočtu o 2 miliardy, počítá také se zvýšením výdajů kvůli nárůstu platby za státního pojištěnce.

Dle údajů ze souhrné zprávy ministerstva zemědělství o investicích do protipovodňových opatření, se vyšplhala výše povodňových škod v roce 2002 na 75 miliard korun (strana č. 3 "Povodňové škody v ČR 1997-2012"). Dle informací z médií byly celkové škody přibližně 73 miliard korun.

Výrok ministra financí Miroslava kalouska hodnotíme jako nepravdivý.

Zde můžeme citovat z webu ministerstva vnitra: “ Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 a představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy, jehož hlavním cílem je usnadnění života občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému využití informačních technologií. Rok 2007 byl věnován přípravám projektu (zahrnující mj. pilotní provoz Czech POINTů) a zejména návrhům legislativních úprav podmiňujících realizační fázi. Následující období bylo ve znamení Czech POINTů, rozšířila se jak síť poboček (jichž bylo do konce roku 2008 zprovozněno více než 3 000) i škála služeb, jež mohou občané na Czech POINTech využít.”

Dle statistiky je celkový počet Czech POINTů k 15. 10. 2013 7 040. Český informační server dále nabízí seznam míst Czech POINTů mezi nimiž jsou i obecní úřady. Czech point poskytuje i služby pro živnostníky.

Výrok označujeme jako nepravdivý především pro nepřesný údaj v celkovém počtu Czech POINTů v ČR, který se již nedá považovat za “zhruba 8 tisíc”.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zatímco Česká republika je již šesté čtvrtletí za sebou v propadu (pdf, strana 5), naši sousedí jsou na tom lépe, jak lze vidět v následující tabulce:

Hrubý domácí produkt (čtvrtletně)

Země/Období4. Q 20111. Q 20122. Q 20123. Q 20124. Q 20121. Q 2013Německo650 500.0657 700.0661 210.0664 870.0662 200.0669 920.0Polsko88 624.093 301.293 435.196 833.697 578.096 905.0Rakousko76 139.676 962.877 509.677 972.378 301.778 732.3Slovensko17 627.217 724.417 819.317 941.317 978.018 045.9