Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností (..).
Ministrova slova potvrzují údaje Eurostatu.
Podle údajů Eurostatu měla ČR v posledním čtvrtletí minulého roku nezaměstnanost ve výši 7,2 %. Ze 17 států eurozóny nižší míru nezaměstnanosti vykazovaly pouze 4 země, a to Lucembursko (5,1 %), Německo (5,4 %), Nizozemí (5,6 %) a Malta (6,9 %). Ze všech států evropské 27 pak byla nižší nezaměstnanost ještě v Rumunsku (6,7 %). Dá se tedy říci, že Česká republika skutečně patří mezi země s nižší mírou nezaměstnanosti.
Je ale třeba dodat, že pracujeme s daty, která jsou jednak neúplná a také již nemusí být zcela aktuální. V celkové statistice Eurostatu totiž chybí údaje za 4. kvartál 2012 u 3 zemí (Řecko, Rakousko a Spojené království).
My jsme založili teďka privatizační fond s bývalým zaměstnancem Penty s Jožo Janovem.
Podle serveru Motejlek.com Jozef Janov, bývalý vrcholný funkcionář skupiny Penta, opravdu spolu s Andrejem Babišem zakládá investiční fond.
Průmysl tvoří nějakých 31 % hrubého domácího produktu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý podle dohledaných informací z Informačního systému statistiky a reportingu.
O podílů průmyslu na HDP tyto stránky uvádějí, že se podíl průmyslu dlouhodobě pohybuje mezi 28-31%. Pro úplnost však uvádíme také údaj ze stránek CIA WorldFactbook (anglicky v sekci Economy, GDP - composition by sector), kde je pro změnu uveden podíl 39,6%. Do tohoto údaje je zahrnuta těžba, zpracovávání, produkce energie a stavebnictví. Nicméně vzhledem k tomu, že existuje dostupný zdroj potvrzující slova Milana Urbana, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ideální stav je, když se politika dělá ve volném čase na principu dobrovolnosti. Líbí se mi systém v Lichtenštejnsku, kde politik není placený jen zvolením. Dál pracuje jako doktor, učitel, dělník, řemeslník, má svoje povolání. Jednou za čas, když zasedá parlament, dostane náhradu ušlé mzdy nebo zisku.
Všichni členové lichtenštejnského Landtagu jsou poslanci "na částečný úvazek", tedy mají politickou funkci, ale dál vykonávají své povolání. Dostávají odměnu CHF 20 000 tedy asi 415 000 korun ročně a v době zasedání denní dávky 300 CHF (6 200 korun). Kromě toho obdrží stejnou částku také za přípravné práce ke každému dni zasedání.
Poslanci tedy vykonávají vedle mandátu i své povolání, není jim však vyplácená pouze náhrada ušlé mzdy.
Podobně je to s těmi policisty. 47 tisíc v roce 2005, dneska 38500, možná 39 tisíc. To znamená pokles zhruba někde kolem patnácti, osmnácti procent.
Dle dat Eurostatu bylo v roce 2005 v ČR 45 498 policistů. (plánovaný počet měl být dle informací získaných od Oddělení mediální komunikace a PR Policie ČR 47 543). Zatímco v roce 2012 byl odsouhlasen plán (na stránkách Ministerstva vnitra České republiky) počítající se snížením stavu mužstva na 38 996. Za předpokladu, že rok 2005 je 100%, pak je pokles cca 14,2%.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že nadsazením počtu policistů v roce 2005 a nadsazením procent, o které jejich počet poklesl, Jeroným Tejc přidal váhu svému argumentu, že počet policistů výrazně poklesl.
Pokud se nemýlím, tak jsem žádného ministra na žádný resort za těch 10 let nanavrhoval (doporučoval).
Je pravdou, že Václav Klaus komentuje značnou část společenského dění včetně výběru ministrů. Ke konkrétním ministerským postům se vyjadřuje buď negativně (viz jmenování Karolíny Peake), či pozitivně (viz odstoupení Josefa Dobeše, Pavla Dobeše či Alexandra Vondry). Zaznamenali jsme i případ, kdy se zastával konkrétních lidí (viz kauza policejního prezidenta Petra Lessyho), či odmítl jmenovat vládu a ministry - příkladem může být kauza s (ne)jmenováním Davida Ratha a také odmítnutí menšinové vlády ČSSD (2005) a "přeběhlíkové" ODS (2006).
Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože Václav Klaus žádného ministra opravdu přímo nenavrhoval ani nedoporučoval.
Ne, počítá se s cenou asi 400 korun na plombu. Pojišťovny dneska za ty výkony platí podstatně méně...
Na základě informací z číselníku zdravotních výkonů hodnotíme tvrzení Leoše Hegera jako pravdivé.
Na stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny lze najít aktualizované číselníky se seznamy veškerých zdravotních výkonů hrazených pojišťovnami včetně stanovených úhrad za jednotlivé zákroky. Z číselníku (.pdf), který platí od 1. února 2013 vyplývá, že cenové sazby týkající se ošetření zubního kazu (konkrétně na straně 17 a 18) jsou na základě věku pacientů a použitých materiálů následující:
ošetření stálého zubu u pacienta mladšího 18 let za použití fotokompozitní výplně (tzv. „bílá plomba“) - 315 Kč,
ošetření stálého zubu při použití standardního materiálu (nedózovaný amalgám) jako výplň – 220 Kč,
ošetření dočasného zubu za pomoci definitivní náplně – 126 Kč.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že zdravotní pojišťovny skutečně platí za „plomby“ částky menší než 400 Kč.
Uvědomme si, že dnes už fakticky nabízí druhý cizí jazyk v rámci disponibilních hodin více než 80 % škol.
Nebyla nalezena žádná studie či analýza, která by potvrzovala nebo vyvracela tento výrok. Požádali jsme o vyjádření profesora Fialu a níže citujme jeho odpověď: "... výrok je založen na podkladech poskytnutých Českou školní inspekcí, která podle ustanovení školského zákona mj. pravidelně zjišťuje a hodnotí průběh, podmínky a výsledky vzdělávání. Na základě analýzy inspekčních výstupů a příslušných datových záznamů sledovaných škol z období 18. 10. 2012 - 17. 12. 2012 nabízí podle tvrzení České školní inspekce 82% škol výuku druhého jazyka. Toto číslo potvrzuje trend zjištěný Českou školní inspekcí v roce 2011/2012, kdy výuku druhého cizího jazyka nabízelo 79% subjektů poskytujících základní vzdělání...." I přes toto ujištění se nám nepovedlo dohledat příslušnou analýzu a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Přidáváme odkaz na nejaktuálnější výroční zprávu (.pdf) České školní inspekce, ve které se nám na tohle téma podařilo najít pouze tuto informaci: " K navýšení minimální časové dotace výuky cizích jazyků využilo disponibilních hodin 77,5 % škol, 22,5 % škol této možnosti nevyužilo a disponibilní hodiny využilo pro posílení výuky jiných předmětů. " Z této formulace ovšem nevyplývá, jestli školy posilují výuku o další cizí jazyk, nebo rozšiřují výuku prvního cizího jazyka.
Za 15 let nedošlo k sebemenšímu růstu globálních teplot.
Za posledních 15 let, které jsou ve výroku zmíněny, opravdu dle měření například amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) nedošlo k růstu průměrné teploty. Je však důležité podotknout, že ač se teplota nezvýšila, těchto 15 let patřilo k nejteplejším od doby počátku systematického měření teplot. Vědci však například v článku britského listu The Daily Telegraph argumentují, že variabilita vývoje globální teploty nemusí nutně znamenat popření dlouhodobého trendu růstu teplot.
My jsme projednali a projednáváme tento návrh strategie, která vlastně v novodobé historii České republiky tady na stole nikdy nebyla. To chci ještě podotknout, že takový materiál, který by měl odvahu podívat se na pár let dopředu a říci, kudy máme v tom období v našem případě 2014 až 2020, to tady nikdy bohužel jaksi nikdy nebylo.
Ministerstvo zemědělství v minulosti přijalo několik strategických plánů týkající se zejména rozvoje venkova, rybářství a potravinářství v letech 2004-2013, respektive 2007-2013. Ucelená koncepce zemědělské politiky byla přijata v roce 2004 s ohledem na vstup do Evropské Unie s platností až do roku 2013. Nahrazená má být právě zmiňovanou strategií ministra Bendla v návaznosti na novou unijní Společnou zemědělskou politiku, která má začít platit od roku 2014.
Z výše uvedených důvodů výrok ministra Petra Bendla hodnotíme jako nepravdivý.
