Přehled ověřených výroků

Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý.

Rozpočet, který vládě navrhl ministr v demisi Jan Fischer, opravdu počítá se schodkem ve výši 112 miliard Kč. Bude přitom dodržena tříprocentní hranice schodku. Původně měl deficit na příští rok činit 110 miliard.

Česká republika skutečně Evropský stabilizační mechanismus (euroval) ratifikovala jako poslední země EU a to právě podpisem Miloše Zemana. Předchůdce Miloše Zemana v prezidentské funkci Václav Klaus totiž tento dokument odmítal podepsat. Velká Británie ratifikovala Evropský stabilizační mechanismus 31. října 2012. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na summitu Evropské rady 30. října 2009 byl přijat protokol (.pdf, příloha I), kterým se Česká republika skutečně připojuje k protokolu č. 30 (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Od tohoto data v době ověřování výroku (23.5. 2013) uplynuly 3 roky a necelých 7 měsíců, tedy skutečně skoro 4 roky.

Rozvahy, účetní uzávěrky a zprávy o plnění rozpočtu města výrok Bohuslava Svobody potvrzují.

V hodnocení vycházíme z výročních údajů o závazcích hl. m Prahy za roky 2007 (.xls, list Závazky 2007), 2008 (podobně), 2009 (podobně), 2010 (.doc, s. 4), 2011 (.pdf, s. 4) a 2012 (podobně). Konec roku 2012 je přitom poslední období, ke kterému máme přesné údaje.

Zastupitel Svoboda tvrdí, že zadlužení Prahy činí 30,5 mld. korun. Počítá tedy mezi "zadlužení" pouze dlouhodobé dluhopisy a bankovní úvěry města (nikoli např. přijaté zálohy a závazky dodavatelům). Výše takto počítaného dluhu se přitom vyvíjela následovně:

Dluhopisy Úvěry Součet 2007 14 849 16 555 31 404 2008 14 964 16 217 31 181 2009 9 499 15 838 25 337 2010 9 260 17 289 26 549 2011 9 386 16 524 25 910 2012 9 274 21 264 30 538

Je vidět, že dokonce i bez započítání vlivu inflace je celkový objem těchto dlouhodobých závazků Prahy stále nižší, než před rokem 2008.

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaného vyjádření Miloše Zemana z listopadu 2012.

Miloš Zeman se v duchu Filipova výroku skutečně vyjádřil již před prvním kolem prezidentské volby. Mluvil o tom např. v pořadu Partie 4. listopadu 2012, kdy se konkrétně vyjádřil:

"Moderátor: je dost možné, že příští prezident bude jmenovat vládu, která by se nějak opírala o komunistickou stranu, ať už přímou účastí nebo tichou podporou, je to věc, která je pro vás i při tom, co jste říkal, co jste vzpomínal o své vlastní předlistopadové minulosti, je to pro vás představitelné?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta České republiky /SPOZ/:
Samozřejmě, je to pro mě naprosto představitelné, protože každý rozumný politik musí respektovat vůli voličů."

Informuje o tom také článek serveru iDnes ze stejného dne.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako pravdivý, neboť poslanec Pospíšil skutečně podporoval vládu Mirka Topolánka (druhá), která byla postavena na 2 "přeběhlících" ČSSD.

Ve volebním období 2006-2010 byla sestavena druhá vláda Mirka Topolánka, která vznikla při rozložení sil 100:100 v Poslanecké sněmovně. To bylo možné díky tomu, že 2 poslanci zvolení za ČSSD (Melčák - Pohanka) vystoupili z klubu ČSSD a při hlasování o důvěře vládě opustili sál. Snížilo se tak kvórum potřebné pro zisk důvěry a kabinet ODS - KDU-ČSL - SZ tak získal důvěru.

V tomto konkrétním hlasování vládu podpořil i tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Stejně tak podporoval vládu v dalších hlasováních, která byla namířena směrem k vyjádření nedůvěry vládě.

Podobný výrok Ondřeje Lišky jsme již v rámci předvolební kampaně ověřovali, tentokrát je jeho vyjádření korektní.

V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou.

Web Strany zelených také popisuje, že stranu zastupují 2 senátoři (senátor Michálek společně s dalšími 2 stranami).

Výrok hodnotíme na základě dat webu Kurzy.cz a czso.cz jako pravdivý. Kurzy.cz na základě dat Českého statistického úřadu zpracovali přehledný článek, který potvrzuje pravdivost výroku.

HDPQ1

Q2Q3Q4

2011

0.9

0.1

-0.1

-0.1

2012

-0.8

-0.2

-0.3

-0.2

2013

-1.1

-

-

-

Data ČSU pro Q1 roku 2013 zde. Pro rok 2012 (Q1, Q2, Q3, Q4) a pro rok 2011 (Q1, Q2, Q3, Q4).

Zákon č. 182/1993 Sb. Zákon o Ústavním soudu v Hlavě druhé, § 64, odst. 3 explicitně říká, že: "Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy".

Zmíněný čl. 95 odst. 2 Ústavy zní následovně: "Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu".

Jak vyplývá z analýz (pdf.str.36) Ústavu zdravotnických informací a statistik, rostou výdaje ve zdravotnictví posledních deset let (pdf.str.33) stabilně v řádu destítek procent.

Dlouhodobý trend rostoucích výdajů v předchozích dekádách potvrzuje i analýza (pdf.str.28) z roku 2000.