Přehled ověřených výroků

Stejnou snahu deklaruje ve svém programu (bod číslo 3) například Strana svobodných občanů, doslova v něm uvádí:

" Svobodní prosazují referendum o vystoupení České republiky z EU. Z Evropské unie lze vystoupit a zachovat přitom volný obchod a volný pohyb lidí. Když Česká republika vystoupí z EU, nebude muset zavést euro."

Toto stanovisko strany popsal na svém blogu předseda Svobodných Petr Mach, a to již před téměř dvěma lety.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám prozatím nepodařilo najít data, která by potvrdila slova Petra Mlsny. V současné době se zdroj, ze kterého ministr čerpal snažíme získat přímo od něj. Tudíž se hodnocení výroku může v blízké době změnit, o čemž budeme informovat.

Vývoj sazeb DPH

RokZákladní sazbaSnížená sazba199323 %5 %199522 %5 %200419 %5 %200819 %9 %201020 %10 %201220 %14 %201321 %15 %Zdroj: podnikatel.cz

Vývoj HDP (ang.) a spotřeby domácností v ČR (meziroční procentuální růst)

RokHDPSpotřeba domácností20033,775,2320044,743,3720056,753,1120067,024,3920075,744,1920083,102,822009-4,510,2220102,490,9420111,890,472012-1,32-2,63Zdroj: Světová banka

Z výše uvedených poznatků vyplývá, že vývoj jednotlivých indikátorů v podstatě potvrzuje informace obsažené ve výroku. Na druhou stranu je třeba podotknout, že zmíněné indikátory jsou velmi komplexní a jejich vývoj není svázán výhradně s nastavením míry nepřímého zdanění v ČR. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni reálně posoudit míru závislosti mezi těmito dvěma proměnnými, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Navíc je také otázkou, nakolik je růst ovlivněn také vnějšími vlivy, které Sobotka pomíjí.

Majitel ubytování může od státu získat podstatně menší částku, která se navíc liší např. dle lokality.

Předešleme, že Radek John mluví zřejmě o částce na kalendářní měsíc: v další větě uvádí "Zatímco kdyby ty lidi měli normální byt, tak tam platěj 6 tisíc", což odpovídá nejvýše měsíčnímu nájmu. Že částka uváděná poslancem Johnem není zcela přesná, naznačuje již jeho výpočet, 4 x 12 = 40.

Podle skutečné úpravy má občan, dle výše příjmu domácnosti, právo na příspěvek na bydlení, případně na doplatek na bydlení, je-li v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení na jeho náklady nestačí. Maximální výše - v případě domácnosti zcela bez příjmu - příspěvku na bydlení pro čtyřčlennou rodinu činí mezi 11 615 a 18 307 Kč (dle lokality a druhu bydlení). Pro doplatek na bydlení není maximum stanoveno, jeho výše se odvozuje od nájemného a dalších služeb spojených s bydlením.

Neexistuje tedy obecně platná částka ze sociální podpory, která by se vyplácela za čtyři osoby, můžeme leda odkázat na příklady, které v minulosti k ubytovnám uvedly např. ČT (nájem až 15 tisíc za místnost) či Idnes (téměř 20 tisíc pro pětičlennou rodinu). Agentura Romea uvádí, že čtyřčlenná rodina platí průměrně 10 až 11 tisíc Korun za dvě místnosti.

Když navíc uvážíme, že příspěvky nejdou pouze vlastníkovi ubytování, nýbrž také na energie a další služby, je částka 40 tisíc (nebo 48 tisíc Korun) pro "majitele ubytoven", uvedená Radkem Johnem, příliš vysoká. Rozhodně také neplatí obecně, když se celková výše příspěvků odvíjí od příjmů rodiny, lokality, druhu bydlení, ceny služeb a skutečného nájemného.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož interpretace ústavních zvyklostí v tomhle ohledu není etablovaná. Lze však říci, že krok Miloše Zemana vyvolal velké diskuze a objevují se i hlasy podporující názor Miroslava Kalouska.

Například politologové oslovení Českou televizí se shodují na tom, že počínání Miloše Zemana jde proti dosavadním ústavním zvyklostem - tedy, že prezident jmenuje vládu, která má reálnou šanci získat v Poslanecké sněmovně podporu. “ Zeman vnímá ústavu jako text, ve kterém hledá doslovná znění. Nevnímá ji v kontextu dalších zákonů, neboli co mi ústava nezakazuje, to mohu dělat,” řekl například v ČT politolog Aleš Balcar.

Je třeba podotknout, že ale nepanuje shoda nad závazností těchto ústavních zvyklostí. " Naše ústava je postavena na modelu parlamentní demokracie, základem je skutečnost, že vláda má podporu parlamentu, u nás Poslanecké sněmovny. Podle ústavních zvyklostí měl prezident jmenovat vládu, která má reálnou možnost důvěru v Poslanecké sněmovně získat. Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory," uvádí ústavní právník Marek Antoš.

Tisková zpráva SPOZ po jednání politické rady pouze obecně říká, že strana "osloví s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí", k dispozici je však několik mediálních prohlášení, která tuto kandidaturu potvrzují.

Server týden.cz cituje předsedu SPOZ Zdeňka Štengla, který po čtvrtečním jednání strany prohlásil: "(...) Jako prvního oslovíme s nabídkou kandidovat v Moravskoslezském kraji jako lídra Martina Pecinu.". Martin Pecina přitom ve vysílání České televize (video, od 3:30) dříve potvrdil, že pokud by takovou nabídku dostal, přijal by ji.

Web Českého rozhlasu doplňuje, že tuto informaci pro ně potvrdil i místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.

Výrok týkající se ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala byl rektorem Masarykovy univerzity po dvě funkční období, a to mezi lety 2004-2011.

Po červnovém zatýkání v nejvyšších patrech politiky skutečně vystoupilo širší vedení ODS s prohlášením, že nadále stojí za svým tehdejším předsedou Petrem Nečasem. Místopředsedkyně Miroslava Němcová uvedla: “Znamenalo by to popření dosavadního fungování demokratického systému, který je na politických dohodách založen.”

Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovorech popíral, že by se vůbec jednalo o trafiky, tvrdil, že takzvaní rebelové měli pro funkce dostatečnou kvalifikaci.

Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.

§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, zda ministerstvo spravedlnosti kontaktovalo ministerstvo financí s nějakou výzvou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza kolem nepřihlášení se České republiky do soudního procesu týkajícího se privatizace Mostecké uhelné je poměrně nepřehledná. Již v roce 2006 byla údajně švýcarskou stranou předána ČR žádost o mezinárodní právní spolupráci, jakým úřadům byla doručena však dokument nespecifikuje.

Švýcaři se snažili českou stranu kontaktovat i v letech 2010 a 2011. Dle serveru Česká pozice se švýcarský velvyslanec nejprve 15. března 2011 sešel s tehdejším ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté 4. dubna kontaktoval ministra financí Kalouska. Ministerstvo financí tvrdí, že bylo o celé věci informováno na přelomu března a dubna 2011.