Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě informací oficiálního webu vlada.cz o aktuálním složení vlády České republiky jako zavádějící.

Počet členů vlády ČR je šestnáct plus premiér, dohromady tedy 17 členů vlády. Vzhledem k tomu, že Karolína Peake je sama členkou vlády a nejaktuálnější rozšíření počtu členů proběhlo kvůli požadavkům strany LIDEM, je tato nepřesnost již výrazná.

Zbytek výroku je již pravdivý, strany ODS a TOP09 mají dohromady 11 vládních postů, z toho 6 ministrů má ODS a 5 TOP09, což dohromady představuje většinu.

Členové vlády za stranu LIDEM jsou Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj a Karolína Peaka jako místopředsedkyně vlády. Předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Petr Mlsna vystupuje jako nestranník ale de facto jedná se o nominanta strany LIDEM.

Zbytek ministrů jsou nestraníci, které do vlády nominoval premiér, ale nejsou spojováni s žádnou jednou konkrétní politickou stranou (ministr školství Petr Fiala, ministr vnitra Jan Kubice a ministr obrany Vlastimil Picek).

Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.

do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %

tzn.

do 35 letnad 46 let22,350,8

• Další data: Statistická ročenka školství 2010 (.pdf)

Výrok hodnotíme na základě informací z webu volby.cz jako zavádějící, neboť volební účast/resp. neúčast v této výši neplatí pro všechny volby, které se v ČR konají.

Volební účast v prezidentských volbách 2013 byla v 1.kole 61% a ve 2.kole 59%.

Účast ve volbách do do Poslanecké Sněmovny také překračovala ve výroku uvedenou 40% účast.

Volby do PS

1996

1998

2002

2006

2010

Účast v %

76

74

58

64

62

Výjimkou, která potvrzuje výrok Okamury jsou senátní volby a krajské volby, které jsou dlouhodobě typické svou nízkou účastí.

Volby do Senátu

1996

1998

2000

20022004

2006

20082010

2012

1.kolo

35

42

33

2428

42

39

44342.kolo

30

20

213218

20

29

2418

Krajské volby

200020042008

2012

Účast v %

33

29

40

36

Volby do Evropského parlamentu měly v roce 2004 účast jen 28% a v roce 2009 také 28%. Výrok Tomia Okamury je tedy platný pro volby senátní, krajské a volby do Evropského parlamentu. V případě voleb do PS a prezidentské volby jeho výrok neplatí. Dopouští se tak značné generalizace a jeho výrok je tak hodnocen jako zavádějící.

Podle informací na webu pražského magistrátu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Eva Vorlíčková je zastupitelkou za klub TOP09 a zároveň je předsedkyní Komise Rady hl. m. Prahy pro OpenCard.

Dle dat na Eurostatu byl reálný růst Německa (jeho HDP):

Roky

2010 2011 2012 Růst HDP ( v %) 4,2 3 0,7

Vzhledem k tomu, že pro rok 2010 Jiří Paroubek uvedl konkrétní hodnotu 3,7%, která neodpovídá skutečnému růstu, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Svoji stínovou vládu pro toto volební období představil Bohuslav Sobotka poprvé v červenci roku 2010. V tomto původním uskupení figuroval Zdeněk Škromach na pozici ministra práce a sociálních věcí.

Zmíněná stínová vláda prošla od té doby řadou změn. Zdeněk Škromach podal demisi na svou funkci ve stínové vládě v březnu roku 2011. Už v květnu do ní byl ovšem znovu jmenován.

Další změna přišla v červnu loňského roku, kdy Zdeňka Škromacha na pozici ministra práce vystřídala Ivana Stráská, kterou 25. dubna letošního roku nahradil Roman Sklenák.

Aktuální složení stínové vlády ČSSD je k dispozici na stranických webových stránkách.

Z kontextu diskuze je patrné, že Jan Mládek měl svým výrokem na mysli složení stínové vlády před poslední změnou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Jeronýma Tejce můžeme podle dohledaných informací ze stránek Ministerstva vnitra, Policie ČR a zpravodajských článků označit za zavádějící. Informace potvrzují průměrný roční odchod přibližně 1500 policistů, tento údaj však v žádném roce netvoří 5 % z celkového počtu příslušníků.

Podle dohledaného článku na stránkách Ministerstva vnitra pro rok 2010 je průměrná běžná roční fluktuace přibližně 1400 policistů. V článku policejního prezidenta Oldřicha Martinů z 25. srpna 2010 na oficiálních stránkách Policie ČR je ovšem již uvedeno, že policie pro rok 2011 počítá s přirozenými odchody policistů, které se ročně pohybují okolo 1500 osob. V roce 2011 nicméně odešlo policistů přes 2000, což uvádí policejní prezident Petr Lessy v rozhovoru z 21. března 2012. Pro rok 2012 předpokládal odchod 1000 - 1500 policistů. Z těchto údajů je patrné, že roční fluktuace se pohybuje skutečně okolo hodnoty 1500.

Ivan Langer působil jako ministr vnitra v první i druhé vládě Mirka Topolánka. Za jeho působení došlo k hromadnému odchodu policistů v souvislosti se zákonem o služebním poměru. V roce 2007 odešlo 5475 policistů, v roce 2008 pak 3423 policistů.

V případě procentuálního vyjádření odchodů policistů Jeroným Tejc neuvádí přesné číslo. Ačkoliv existuje otázka, který počet policistů použít jako základ pro výpočet, uvedených 1500 odchozích policistů netvoří 5 % ani v plánu pro rok 2013 (38966 osob), ale 3,85 %. Hodnota se, jak lze vidět v následující tabulce, pohybuje v rozmezí 3-4 %.

RokCelkový počet policistů1500 tvoří %:200144 9403,34 %200245 5383,29 %200346 6163,22 %200447 2323,18%200545 4983,3 %200646 0323,26 %200744 1013,4 %200842 1173,56 %200943 4723,45 %201043 1003,48 %201140 5003,7 %201238 776 (k 1. 7. 2013)3,87 %2013 38 966 (plán)3,85 %Zdroj: Eurostat, Interpol, IHNED.cz, MVČR

Je pravdou, že na jednání vlády 6. března 2013 byl na programu návrh zákona (.pdf) z dílny poslance Bárty a dalších, s č.j.188/13, který řeší lichvu. Stanovisko vlády k tomuto dokumentu bylo negativní (bod 10).

Je pravdou - "ve středu je omezení lichvy na vládě" - vzhledem k datu relace, tj. 10. března 2013, se toto tvrzení vztahuje k jednání vlády 13. března 2013 a pod bodem 7 se nachází návrh zákona (.pdf), č.j. 228/13, z dílny poslankyň Langšádlové (TOP 09), Andrýsové (LIDEM) a Černochové (ODS).

Při porovnání obou návrhů zákonů můžeme vidět, že jsou obě znění prakticky totožná. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož podle údajů uvedených v příloze č. 5 (str. 41, .pdf) smlouvy podepsané 2. ledna 2009 činila tato měsíční pohledávka 6 627 308 Kč bez DPH, nikoli 5 000 000 Kč, nově dohodnutá cena měsíčního provozu Opencard realizovaného společností Haguess skutečně činí 2 385 185 Kč bez DPH, což je uvedeno v příloze č. 2 (str. 23, .pdf) smlouvy podepsané 6. dubna 2012.