Přehled ověřených výroků

Zákon č. 6/2002 Sb. o soudcích a soudech, konkrétně ustanovení § 60 odst. 1 a 3 stanoví obecné předpoklady pro ustanovení soudcem. Jsou jimi státní občanství ČR, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, věk minimálně 30 let, blíže nespecifikovaná morální způsobilost a úroveň zkušeností, souhlas s ustanovením soudcem, dále vysokoškolské vzdělání v magisterském programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky. Další podmínky stanoví zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. lustrační zákon). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle serveru Parlamentní listy se o tomto tématu Vojtěch Filip a Karolína Peake skutečně bavili v OVM, 15.1.2012 (debata o tématu začína zhruba ve 23 minutě), nikoli v roce 2010, jak říká Vojtěch Filip.

Vojtěch Filip v pořadu mimo jiné řekl: "Tak musím říct, že budu čekat jenom velmi krátkou dobu. A potom to předložím (..)" (- je míněn návrh zákona o prodloužení promlčecí lhůty u trestných činů v privatizaci).

Vojtěch FIlip tedy Karolíně Peake půl roku neslíbil výslovně, nicméně po půl roce začal jednat a se skupinou poslanců předložil pozměňovací návrh (.pdf) trestního zákoníku, který byl připraven dne 26. září 2012 a zaváděl by nepromlčitelnost trestných činů v době privatizace. Návrh zákona je stále v prvním čtení a je tedy neprojednaný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož posunutím o dva roky více do minulosti přidává na významu části výroku: "Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný..". Tento návrh zákona neleží neprojednaný více než dva roky, ale zhruba půl roku.

Na základě §124 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o provozování jeslí jako zdravotnických zařízení, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jak blíže uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení ze dne 21. března 2013, prezident republiky podepsal 28. února 2013 zákon, ve kterém se uvádí, že "provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tento nový zákon tak navazuje na předešlé legislativní změny ze dne 1. dubna 2012, podle kterých již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení. V prohlášení je také zmíněno, že "další řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci jejich dosavadních provozovatelů a zřizovatelů".

Skutečnost, že od 1. ledna 2014 tak už ministerstvo zdravotnictví nebude zřizovatelem jeslí a předá tuto službu do rukou soukromníků, zdůvodňuje na zpravodajských stránkách Českého rozhlasu mluvčí ministerstva tím, že "děti, které jsou umístěny v jeslích nevyžadují zdravotnickou péči v tom smyslu, že by se jednalo o děti nemocné nebo nějak hendikepované".

Kořeny KDU-ČSL lze hledat již na přelomu 19. a 20. století. (např. Katolická národní strana na Moravě či Strana katolického lidu v Čechách apod.). Ustavující zemský sjezd Československé strany lidové v Čechách se konal ve dnech 5. a 6. ledna 1919 v Praze. První zemský sjezd na Moravě, který se konal 26. ledna 1919 v Brně, schválil návrh výkonných výborů křesťansko-sociální a katolicko-národní strany z 10. 9. 1918 na sloučení a přejmenování na Československou stranu lidovou. V důsledku rozchodu se Slovenskou ľudovou stranou došlo ke sloučení českých a moravských organizací v roce 1922 vznikem Ústředního výkonného výboru Československé strany lidové (ze zdrojů např. web KDU-ČSL, cs.wikipedia.org či knižní publikace Český politický katolicismus v letech 1848 - 2005, Politický systém českých zemí 1848-1989 a další). Historii lidové strany tedy můžeme hledat od roku 1919, což je zhruba 93 let.

Co se počtu členů týká, nejaktuálnější dohledatelnou informaci (3.6.2012) nabízí článek uveřejněný na serveru aktuálně.cz. Dle mluvčí strany Alexandry Alvarové mají lidovci 33,5 tisíce členů.

Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:

"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.

Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.

Výrok označujeme, jako neověřitelný, a to i přesto, že ve standardních demokraciích západního typu neexistuje instituce stojící mimo soudní moc, která by měla právo "přehodnocovat" (tedy měnit) soudní rozsudky. K charakteristikám jednotlivých systémů soudní moci v zemích EU viz např.

zde.

Takováto instituce by v českém případě byla v rozporu s článkem 90 Ústavy ČR, kde je uvedeno "Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy."

Z kontextu debaty je však zřejmé, že senátor Okamura má pravděpodobně na mysli spíše instituci sloužící ke kritické reflexi soudní moci a jednotlivých nespravedlivých rozsudků známou jako tzv.

court of the last resort– soud

posledního odvolání.

Původně to byla organizace založená na konci 40. let duchovním otcem

Perryho Masona, známým americkým právníkem a spisovatelem Erle Stanley

Gardnerem. Zabývala se případy nespravedlivých procesů v USA. V

roce 1968 k tomu i u nás vyšel překlad jeho stejnojmenné knihy. Po

jeho vzoru takové tribunály vznikají čas od času i v jiných státech

(nedávno např. v Indii). Jejich členy jsou kromě právníků (zejména

bývalých soudců

) i významné osobnosti, které se chtějí v této oblasti

angažovat, a cestou obvykle nezávislých novinářů upozorňovat na soudní

přehmaty apod.

V případě České republiky se této formě činnosti

blíží např. spolek Šalomoun.

Nepodařilo se nám dohledat žádný zdroj, který by konkrétně potvrdil nebo vyvrátil tvrzení ministra Hegera. Zkoušeli jsme v této záležitosti kontaktovat také Ministerstvo zdravotnictví, ovšem odpověď jsme nezískali. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Aktuální studie OECD Education at a Glance 2012 (.pdf) přináší srovnání 34 členských zemí OECD a některých dalších nečlenských států v oblasti vzdělávání. Studie zahrnuje celkem dvacet jedna z dvaceti sedmi členských států EU. Data srovnání věku učitelů pochází z r. 2010.

Ze souboru dat (.xls, záložka Data C_D5.1) této studie vyplývá, že v oblasti sekundárního vzdělávání má Česká republika pátý nejstarší učitelský sbor ze srovnávaných zemí. V sektoru primárního vzdělávání má pak ČR dle této studie (.xls, záložka Data C_D5.3) druhý nejstarší pedagogický sbor ze srovnávaných zemí.

Protože studie poskytuje data pouze o procentuálním zastoupení učitelů v daném věku na určitém stupni, nelze tyto data spojit a vytvořit "celkový žebříček". Studie také nezahrnuje všechny členské země EU. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Podle serveru Finanční noviny nebo podle Českého rozhlasu je míra nezaměstnanosti v ČR skutečně nejvyšší od roku 1993 a přesahuje 10 %. Je ale třeba upozornit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) používá od ledna tohoto roku novou metodiku pro její výpočet. Podle této metodiky byla k 31.1. 2013 na základě údajů ČSÚ míra nezaměstnanosti v ČR pouhých 8 %.

MPSV uvádí, že tento nový ukazatel "má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný." Údaje za leden 2013 tedy nelze srovnávat s údaji za předchozí měsíce nebo jiná časová období. MPSV ovšem nabízí časovou řadu (.xls) podílu nezaměstnaných osob od roku 2005 vypočtenou podle nového vzorce. Rovněž podle těchto dat je údaj za leden 2013 nejvyšší, nelze však již určit, zda je skutečně nejvyšší v historii samostatné ČR, jelikož MPSV starší data vypočtená touto metodikou nenabízí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle staré metodiky je nezaměstnanost skutečně v současnosti nejvyšší a je rovněž nejvyšší i podle nové metodiky od roku 2005.

Oldřich Bubeníček, zvolený za KSČM, je hejtmanem v Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji působí na postu náměstka pro školství bývalý politruk Václav Sloup, který byl rovněž zvolen za KSČM. Jaroslav Fenyk a Jan Filip - tedy dva ze čtveřice ústavních soudců navrhovaných Milošem Zemanem - jsou bývalí členové KSČ. Jaroslav Fenyk v komunistickém režimu skutečně působil na postu prokurátora.

V minulosti již ústavní soudci prozradili, jakou mají politickou minulost prozradili. Ústavní soud totiž v roce 2010 rozhodl, že občané mají právo znát politickou minulost soudců, a to na všech úrovních české justice.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.