Přehled ověřených výroků

Na základě hlasování č. 19 a 22 v Senátu ČR z 30. 1. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karolína Peake má zřejmě na mysli hlasování č. 19 a 22 z 30. ledna. 2013, kdy se v Senátu skutečně hlasovalo o dvou zákonech souvisejících s pravomocemi Nejvyššího kontrolního úřadu. Z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí skutečně hlasovali pro dva senátoři a to Libor Michálek a Tomio Okamura. Při hlasování o návrhu 400/8 (.pdf) byli oba pro schválení a při hlasování o návrhu 15/9 (.pdf) hlasovali proti zamítnutí. Oba dva jsou bezpartajní a nejsou tedy členy KDU-ČSL.

Pražský magistrát disponuje na svých stránkách evidencí smluv, v roce 2011 vypsal poprvé elektronickou aukci (pilotním projektem byl nákup kancelářského papíru, za který oproti minulosti zaplatil cenu o třetinu nižší) a téhož roku přistoupil magistrát k elektronickému zadávání veřejných zakázek.

Okamurova slova neodpovídají přesně tomu, co tvrdí ekonom Kohout. Pavel Kohout v tomto rozhovoru pro Hospodářské noviny konkrétně říká, že “ pokud by se zakázky lépe vypisovaly a organizovaly, ušetřené peníze by smazaly většinu schodku státního rozpočtu.”

Na otázku redaktora, zda je tento výrok podložen určitými výpočty nebo zda se jedná pouze o odhady Kohout odpovídá, že “je to podloženo zkušenostmi z aukcí na dodávky pro veřejný i soukromý sektor.”

Pokud se tedy Okamura odkazuje k tomuto rozhovoru, musíme jeho výrok hodnotit jako zavádějící. Kohout jednak nic takového doopravdy nespočítal, dále nemluví o všech neúčelně vynaložených prostředcích, ale pouze o plýtvání v oblasti veřejných zakázek a do třetice a hovoří o umazání většiny, nikoliv celého schodku.

Výrok označujeme, jako neověřitelný, a to i přesto, že ve standardních demokraciích západního typu neexistuje instituce stojící mimo soudní moc, která by měla právo "přehodnocovat" (tedy měnit) soudní rozsudky. K charakteristikám jednotlivých systémů soudní moci v zemích EU viz např.

zde.

Takováto instituce by v českém případě byla v rozporu s článkem 90 Ústavy ČR, kde je uvedeno "Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy."

Z kontextu debaty je však zřejmé, že senátor Okamura má pravděpodobně na mysli spíše instituci sloužící ke kritické reflexi soudní moci a jednotlivých nespravedlivých rozsudků známou jako tzv.

court of the last resort– soud

posledního odvolání.

Původně to byla organizace založená na konci 40. let duchovním otcem

Perryho Masona, známým americkým právníkem a spisovatelem Erle Stanley

Gardnerem. Zabývala se případy nespravedlivých procesů v USA. V

roce 1968 k tomu i u nás vyšel překlad jeho stejnojmenné knihy. Po

jeho vzoru takové tribunály vznikají čas od času i v jiných státech

(nedávno např. v Indii). Jejich členy jsou kromě právníků (zejména

bývalých soudců

) i významné osobnosti, které se chtějí v této oblasti

angažovat, a cestou obvykle nezávislých novinářů upozorňovat na soudní

přehmaty apod.

V případě České republiky se této formě činnosti

blíží např. spolek Šalomoun.

Nepodařilo se nám dohledat žádný zdroj, který by konkrétně potvrdil nebo vyvrátil tvrzení ministra Hegera. Zkoušeli jsme v této záležitosti kontaktovat také Ministerstvo zdravotnictví, ovšem odpověď jsme nezískali. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Čtveřici (ihned.cz) Milošem Zemanem navržených kandidátů na post ústavního soudce ocenil mimo jiné předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, Jan Kudrna či Jaroslav Bureš (pro novinky.cz)

Josef Baxa: "Každý z nich reprezentuje určitou hodnotu a kvalitu a určitě budou posílením ÚS"

Ve stejném duchu se pro novinky.cz vyjádřil Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z Univerzity Karlovy v Praze :

"Skvělá volba. Prezident měl rozhodně šťastnou ruku, jak erudované lidi navrhl."

Jaroslav Bureš, předseda Vrchního soudu v Praze uvedl, že zná dva z navrhovaných - Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Pro server novinky.cz okomentoval pouze druhého z nich, o kterém prohlásil

"Ten na Ústavní soud patří".
Ná základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý .

Výrok Ludmily Müllerové je pravdivý, neboť výběrové řízení na provozovatele sKaret proběhlo, a to za řádných podmínek, jak tomu konstatuje i zpráva ÚOHS.

Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na provozovatele sKaret bylo vypsáno dne 30. června 2011 a lze jej v současnosti nalézt na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.

Z kontextu výroku je zřejmé, že Milan Štěch hovoří o stylizaci zmíněného článku, která může vést k domněnce, že přes systém sKaret budou v budoucnosti vypláceny i pojistné dávky.

Podle smlouvy (pdf.) uzavřené s Českou spořitelnou, která je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, se do budoucna počítalo s případným rozšířením sKarty o další služby veřejné správy, konkrétně „o možnost použití Karty jako průkazu zdravotního pojištění, pro výplatu důchodů apod“ (sekce 12, odst. 12.1.1 ).

Výplata důchodů spadá mezi pojistné sociální dávky, proto hodnotíme výrok předsedy senátu Milana Štěcha jako pravdivý.

Informace ze stránek Vlády ČR a České spořitelny potvrzují pravdivost výroku Jaromíra Drábka. Ten byl ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 31. října 2012. Na tiskové konferenci 7. prosince 2012 k jednání Petra Nečase, Ludmily Müllerové, České spořitelny a České pošty uvedl premiér, že v dohodnuté změně smlouvy budou " vypuštěny nebo upraveny některé body, které vyvolávaly otazníky, např. výplata důchodů přes sKarty nebo stanovení 98 % výplat dávek prostřednictvím sKarty. " Tiskovou zprávu vlády na svých stránkách zveřejnila i Česká spořitelna.

Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).

Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.

Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).

Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.

Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.