Přehled ověřených výroků

Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. leden 2013) je nezaměstnanost v Polsku 10,6% a na Slovensku dokonce 14,9%, zatímco v České republice je pouze 7,0%.

Navíc z grafu vývoje nezaměstnanosti (za posledních 12 měsíců) lze vyčíst, že zatímco v ČR je úroveň nezaměstnanosti konstantní - lehce fluktuje kolem 7%, tak jak v Polsku, tak i na Slovensku má sice slabě, ale zcela evidentně rostoucí tendenci.

Metodika výpočtu nezaměstnanosti od Eurostatu (dle norem ILO)

Pod Plzeňský Prazdroj patří několik značek piv.

Vít Bárta na svých webových stránkách zveřejnil 25. února 2013 text, ve kterém uvádí, že "basa piv z Plzeňského Prazdroje stojí v České republice o 124 Kč více než v Německu."

Podle Chebského deníku" (...) Nejvíce ušetří lidé na Plzeňském Prazdroji. V německých obchodech koupí lahev tohoto piva za 0,70 centů, tedy asi za 17,30 Kč (běžná cena u nás 21,90 Kč)".

Z dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - tedy tu skutečnost, že v Čechách je Plzeňské pivo dražší než v Německu. Je ovšem otázkou, co si Vít Bárta představuje pod pojmem "výrazně dražší".

Výkonná rada ODS dne 28. února 2013 na zasedání v Jihlavě skutečně zrušila dvě oblastní sdružení, která byla součástí regionálního sdružení Praha. Konkrétně se jednalo o oblastní sdružení v Praze 4 a oblastní sdružení v Praze 12. Na stejném jednání bylo také zrušeno oblastní sdružení v Praze-západ, oblastní organizace spadající do regionálního sdružení Středočeského kraje. S odvoláním se na ČTK o rozhodnutí rady ODS informaly zpravodajské servery Lidových novin i Hospodářských novin. Jak oba zdroje uvádí, důvodem ke zrušení těchto buněk spolu s jejich místními sdruženími byla netransparentnost náboru nových členů. Dle informací z České televize bylo také jedním z důvodů zrušení sdružení skutečnost, že v řadách daných buněk byli nedůvěryhodné osobnosti.

Pro doplnění uvádíme, že zrušená oblastní i místní sdružení s rozhodnutím rady nesouhlasí. Oblastní sdružení z Prahy 4 tak například vydalo k této věci tiskové prohlášení, ve kterém vysvětluje své stanovisko.K dnešnímu dni, 18. března 2013, členové některých zrušených sdružení své buňky obnovují nebo jednají o jejich obnově.

Ve Švýcarsku, byť omezeně, existuje možnost zahájit pomocí petice voličů proces odvolání politika. Nikoli na celostátní úrovni, nýbrž v šesti z celkem 26 švýcarských kantonů. Proces popisuje např. krátký briefing pro britskou dolní sněmovnu (zde, .pdf, angl., str. 5). Web (něm.) lichtenštejnského parlamentu uvádí, že v zemi funguje dosud nevyužitá zákonná možnost referenda o rozpuštění parlamentu. U obou zemí tedy Okamura pravdivě hovoří o odvolatelnosti volených politiků.

Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně tedy o Miladě Tomkové, Vladimíru Sládečkovi, Janu Filipovi a Jaroslavu Fenykovi, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server idnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhodobými profesory na českých vysokých školách:

Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Jan Filip je také profesorem a od roku 1995 vedoucím katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopisu na stránkách vlastní advokátní kanceláře také uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc.

Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, tak pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wágnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o "osobnostech mezi soudci". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.

Stručné představení kvalit nových zvolených ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za "kapacitu v oblasti správního práva".

Na základě výše nalezených informací o nových ústavních soudcích tak považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.

Vycházíme ze zatím poslední Zprávy o inflaci ČNB (.xls), která byla schválena bankovní radou dne 14. února 2013 a obsahuje informace dostupné k 25. lednu 2013.

Na řádku 10 najdeme Výdaje na konečnou spotřebu domácností. V roce 2012 (údaje za 4. čtvrtletí 2012 ještě nejsou konečné, proto se jedná zatím jen o predikci) činil meziroční pokles vůči roku 2011 2,9% (sloupec L). Až do roku 2011 však tato spotřeba v absolutních číslech meziročně rostla, jak dokazuje i Statistika rodinných účtů ČSÚ (.pdf) za období 2006-2011.

Protože pokles spotřeby domácností činil 2,9%, nikoliv 5%, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Mimo žalobu na sociální karty týkající se ochrany osobních údajů policie aktuálně vyšetřuje podezření z korupce na ministerstvu spojené se zaváděním nových systémů pro vyplácení dávek. Systémy připravované MPSV včetně financování centrálního Úřadu práce prověřuje od listopadu 2012 také NKÚ.

V prostorách Ministerstva práce a sociálních věcí byl 1. října 2012 zadržen dnes již bývalý první náměstek Vladimír Šiška: "...čelí trestnímu oznámení také kvůli zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek. Podal ho Nadační fond (v únoru 2012 - pozn. Demagog.cz) proti korupci s tím, že první náměstek, Drábek a případní další neznámí pachatelé mohli porušit povinnosti při správě cizího majetku, zneužít informace a postavení v obchodním styku či přijmout úplatek."

Poté, co byl Šiška vzat do vazby, aby nemohl případně ovlivňovat svědky, ministr Drábek rezignoval k 31. říjnu 2012. Po několikaměsíčním vyšetřování je v současnosti obviněno z korupce (trestný čin podplácení) nejméně 11 lidí napojených na MPSV, respektive na Vladimíra Šišku.

iDnes.cz: "Šišku si na ministerstvo přivedl právě Drábek. V minulosti spolu podnikali. Byli spoluvlastníky firmy iDTAX, v níž měl Šiška většinu 52 procent prostřednictvím společnosti Cone Advise. Drábek měl 24 procent, které později prodal Šiškově Cone Advise. Tu pak koupila strojírenská společnost Vítkovice, jejíž divize Vítkovice IT Solutions se za působení Šišky v resortu stala jedním ze subdodavatelů nového systému pro výplatu sociálních dávek."

V březnu 2013 podala trestní oznámení na neznámého pachatele, kvůli systému na výplatu dávek, také KDU-ČSL. Jak uvádí web České televize, ... "lidovci podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli systému na výplatu sociálních dávek. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška zneužilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jeho financování až miliardu korun z evropských fondů."

Dle svých oficiálních stránek byl Jiří Paroubek v jím uvedených letech členem Československé strany socialistické. Historie této strany sahá až do roku 1897, kdy byla založena pod názvem Česká strana národně sociální. V roce 1923 vstoupil do strany také Edvard Beneš a nadále v ní působil.

Na základě těchto veřejně dostupných informací hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.

V Itálii jsou registrační pokladny povinné, zároveň se Itálie již několik let potýká s problémem rozsáhlých daňových úniků - z toho důvodu hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

O povinnosti zavedení registračních pokladen v Itálii se zmiňuje např. článek z roku 2004 Registrační pokladny boj se šedou ekonomikou nevyhrají nebo publikace z roku 2008 (.pdf, str. 3, anglicky).

Podle článku z prosince 2012 představovaly daňové úniky v roce 2010 (i v předchozích letech Berlusconiho vlády) každoročně minimálně 130 miliard eur. Podle portálu E15 " vyhýbání se řádnému placení daní patří mezi chronické problémy Itálie. A to již po generace ". Dle stejného zdroje daňové úniky v Itálii stojí ročně 162 miliard dolarů. (Více na serveru E15)

Na základě §124 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o provozování jeslí jako zdravotnických zařízení, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jak blíže uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení ze dne 21. března 2013, prezident republiky podepsal 28. února 2013 zákon, ve kterém se uvádí, že "provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tento nový zákon tak navazuje na předešlé legislativní změny ze dne 1. dubna 2012, podle kterých již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení. V prohlášení je také zmíněno, že "další řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci jejich dosavadních provozovatelů a zřizovatelů".

Skutečnost, že od 1. ledna 2014 tak už ministerstvo zdravotnictví nebude zřizovatelem jeslí a předá tuto službu do rukou soukromníků, zdůvodňuje na zpravodajských stránkách Českého rozhlasu mluvčí ministerstva tím, že "děti, které jsou umístěny v jeslích nevyžadují zdravotnickou péči v tom smyslu, že by se jednalo o děti nemocné nebo nějak hendikepované".