Jan Mládek
Dokonce i v případě Société Générale jednu dobu Komerční banka byla hlavním zdrojem zisku pro celou velkou, velkou skupinu.
Přestože najdeme zprávy o tom, že zisky Komerční banky představovaly v některých obdobích skutečně významnou část zisku skupiny Société Générale (třetí kvartál r. 2012 - Lidovky, či výsledky za rok 2012 - Ihned), publikované výsledky (.pdf) banky nezahrnují podrobné srovnání jednotlivých skupinou vlastněných bank a ani jinde jsme nenašli dostatek údajů pro ověření výroku.
Tomáš Jirsa
Pokud sociální demokracie považovala před pěti lety vznik ÚSTR a výběr první rady za zpolitizovaný (připomeňme, že v ní nezasedl žádný aktivní člen jakékoliv strany)...
Jak lze soudit z chronologie na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, z medailonků jednotlivých bývalých a současných členů a z informací dostupných na internetu, v první Radě ÚSTR opravdu nebyl nikdo aktivním členem jakékoli politické strany. Ivan Dejmal byl členem Strany Zelených, kvůli nominaci do ÚSTR ale svoje členství pozastavil.
Sociální demokracie se skutečně vyjadřovala proti ÚSTR a označila jej za zpolitizovanou instituci. Pro ilustraci uvádíme slova Davida Ratha, pronesená ve sněmovně 2. května 2007: " Tedy je smutné, že Občanská demokratická strana se poučila z těch nejtemnějších stránek české historie a snaží se z historie udělat svoji služku a snaží se, aby historie byla vykládána tak, jak se to hodí ODS (..) My odmítáme vytvoření politického ústavu marxismu-leninismu pro pana Langera... "
O něco později, v roce 2010, dokonce Jiří Paroubek nařknul ÚSTR z podílení se na volební kampani ODS: " Ukazuje se stále více, že Ústav pro studium totalitních režimů řídí osobně pan (Ivan) Langer, šéf kampaně ODS. "
Petr Fiala
V roce 2011 byl rozpočtový výhled pro oblast školství na rok 2013 zhruba o 20 miliard nižší, než je ta skutečnost letošního roku.
Podle výhledu z roku 2011 (.pdf, strana 4) mělo Ministerstvo školství v roce 2013 disponovat s rozpočtem ve výši 108 308 489 000 Kč. Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) je rozpočet Ministerstva školství 140 411 693 000 Kč. Rozdíl tedy nečiní zhruba 20 miliard, ale 32 miliard.
Celkový rozpočet 2013
140 411 693 000 Kč
Předpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011
108 308 489 000 Kč
Rozdíl
32 103 204 000 Kč
Považujeme za možné, že Petr Fiala má na mysli objem financí plynoucí pouze ze státní pokladny (bez peněz z evropského rozpočtu a dalších fondů). Jak v jednom z výroků níže podrobněji rozebíráme, tato částka dosahuje 122 659 880 000 Kč.
Prostředky pouze ze státní pokladny122 659 880 000 KčPředpokládaný rozpočet 2013 v roce 2011108 308 489 000 KčRozdíl 14 351 391 000 Kč
Ani v jednom z případů nedosahuje rozdíl "zhruba 20 miliard" a výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý. Skutečný rozpočet je opravdu vyšší než bylo plánováno v roce 2011, rozdíl je ovšem jiný, než Petr Fiala říká.
Petr Nečas
Martin Bursík je jeden z lidí, kteří stojí za zákonem obnovitelných zdrojů energie z roku 2005. On byl poradcem ministra Ambrozka, který předložil tento neuvěřitelný návrh (..).
Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.
Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.
Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.
Leoš Heger
Když končil ministr Rath a začínal ministr Julínek, tak to zvýšení jednorázové bylo skoro o deset miliard do toho systému.
Ministr Julínek byl ministrem zdravotnictví v první i druhé vládě premiéra Topolánka. Ministrem byl tedy od 4. září 2006 do 8. května 2009. Ministr Rath byl ministrem zdravotnictví ve vládě premiéra Paroubka. Ministrem byl od 4. listopadu 2005 do 16. srpna 2006. Dle pojistného plánu VZP(jakožto dominantní pojišťovny v ČR) na rok 2006 (.pdf - str.19) byl příjem VZP z pojistného za rok 2005 111648342 Kč a dle plánu na rok 2007 (.pdf - str. 21) byl příjem z pojistného za rok 2006 124414170 Kč. Inflace za rok 2006 byla 2,5%, tudíž po diskontaci tvoří rozdíl mezi těmito částkami cca 9,73mld Kč.
Výběr pojistného \ rok20052006rozdílbez diskontace111648342 12441417012765828po diskontaci1116483421213796789731336
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý
Jaromír Drábek
Tak znovu říkám, na text té smlouvy se každý může podívat na webovských stránkách ministerstva práce a sociálních věcí a uvidí, že tam za prvé není možnost žádné přímé kompenzace, je možnost jednání o kompenzaci až po 6 letech, pokud by se po 6 letech ukázalo, že ten projekt je pro spořitelnu ztrátový, a zdůrazňuji, je tam možnost jednání a poté po neúspěšném jednáním možnost odstoupení od smlouvy ze strany České spořitelny, ale žádná jednorázová finanční kompenzace tam samozřejmě není.
Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů je skutečně zveřejněna na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně tak je pravda, že smlouva automaticky nezaručuje nárok České spořitelny na přímé kompenzace, ale za stanovených podmínek pouze umožňuje zahájení jednání o kompenzaci pro Českou spořitelnu. Na druhou stranu se ministr Drábek dopustil faktické nepřesnosti, když odkazoval na lhůty, po nichž je možno k jednání přistoupit. K zahájení jednání totiž podle ustanovení 12.2.4 smlouvy může Česká spořitelna vyzvat ministerstvo " [v] případě, že plnění závazků, které ČS převzala na základě Smlouvy, bude pro niznamenat dlouhodobé a významné dotování Systému administrace dávek [...] ". Šestiletá lhůta se však vztahuje až k následujícímu bodu 12.2.5, který ale upravuje situaci jednostranného odstoupení od smlouvy, pokud by na základě předchozího jednání ke kompenzacím nedošlo. Smlouva pak stanoví, že " [t]akovýto důvod ukončení Smlouvynemůže ČS uplatnit dříve než po šesti (6) letech trvání této Smlouvy ". Výrok je na základě informací obsažených ve smlouvě hodnocen jako zavádějící. Důvodem je zejména nepřesné odkazování na smluvní časové lhůty, které ministr používá v pozměněném kontextu, čímž může vytvářet dojem, že daná problematika není v dohledném časovém horizontu aktuální.
Milan Štěch
Když si najdete stenozáznam, který je asi rok starý ze Senátu, já jsem hovořil o tom, aby se pan ministr Drábek podíval na prsty náměstka Šišky.
Výrok předsedy Senátu Milana Štěch hodnotíme na základě stenozáznamu jako pravdivý. V zápisu z 28. schůze Senátu, která se uskutečnila 19. 7. 2012, nalezneme tato slova Milana Štecha: " Včera nebo předevčírem jsem četl v Mladé frontě informace o počínání pana náměstka Šišky. Podívejte se na jeho agendu, podívejte se mu na prsty. "
Lubomír Zaorálek
Jeho autor, zakladatel a současný šéf kanceláře ředitele ÚSTR Pavel Žáček přišel v uplynulém týdnu s další podobnou – řádně nepodloženou – bombou: Sověti prý v roce 1989 byli připraveni přijít se zbraněmi v ruce na pomoc protikomunistické opozici.
Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že vyšla publikace, která obsahuje Zaorálkovo tvrzení, je ovšem problematické označit ji za "nepodloženou bombu".
Pavel Žáček v dokumentech (edice Vypovídat pravdu a nic nezamlčet) vyšetřovací komise Ústavu pro studium totalitních režimů pro objasnění událostí 17. listopadu uvedl konkrétně:" Pokud by v roce 1989 došlo v Československu k ozbrojeným střetům mezi komunisty a opozicí, byla sovětská armáda připravená zasáhnout. Na rozdíl od roku 1968 překvapivě na straně reformních sil."
Edice dokumentů není na internetu volně k dispozici. V rozhovoru pro ČT Pavel Žáček uvedl:" S poměrně dlouhým odstupem můžeme konstatovat, že informace zapadají do kontextu archivních materiálů, které už byly publikovány v Rusku. "
O nepodložený výrok, či "řádně nepodloženou bombu", tedy ze strany Pavla Žáčka nešlo. Jde totiž o historickou publikaci, která zmíněnou informaci obsahuje. Na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, kde jsou o publikaci dohledatelné informace, je konkrétně uvedeno:
" Edice dokumentů Vypovídat pravdu a nic nezamlčet přináší úplný soubor svědeckých výslechů pořízených Parlamentní vyšetřovací komisí Federálního shromáždění ČSFR v období od listopadu 1990 do prosince 1991. Kniha obsahuje i výpovědi vybraných účastníků demonstrace na Národní třídě, představitelů opozičních iniciativ, tzv. šedé zóny, funkcionářů KSČ a jejích centrálních i regionálních mocenských orgánů a společenských organizací včetně médií. Publikaci doplňuje CD s dalšími dokumenty včetně tzv. autentizovaných sešitů vysokých funkcionářů Státní bezpečnosti, záznamu radioprovozu útvarů SNB zasahujících na Národní třídě nebo závěrečné zprávy parlamentní vyšetřovací komise."
(..) ve firmě IDTAX já jsem byl jako společník v době, kdy jsem byl předsedou Mezinárodní obchodní komory...
Dle stránek OECD či přímo životopisu umístěného na stránkách poslance Drábka, je pravdivá informace ohledně jeho působení jako předsedy Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR během let 2008 až 2010. Dle informacích o firmě na serveru justice.cz - oficiálního serveru českého soudnictví, je firma iDTAX založena roku 2009 a vedená u Krajského soudu v Ostravě. Jaromír Drábek je zde veden jako společník od 26. května 2009 do 2. listopadu 2009.
Jelikož se doba jeho působení jako předseda v Národním výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR kryje s dobou působení jako společník ve firmě iDTAX, tak výrok hodnotíme jako pravdivý.
Mimo jiné mezi nimi (všemi lidmi na pracovním trhu, pozn.) je 700 tisíc osob samostatně výdělečně činných, čili živnostníků.
Počet živnostenských oprávnění v roce 2012 dle zprávy (.doc) Svazu obchodu a cestovního ruchu dosáhl 3 225 372 (viz. tabulka na s. 2).
Informace o reálném počtu živnostníků v ČR však zachycují např. data ČSÚ z posledního sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011. Jako OSVČ se k 26.3. 2011 označilo 589 168 osob.
Z Výběrového šetření (.xls) pracovních sil, které realizuje ČSÚ, vyplynulo, že 692,9 tisíc osob má jako své hlavní zaměstnanání podnikání bez zaměstnanců, tj. OSVČ.
Na základě těchto dostupných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.