Přehled ověřených výroků

Pravda
Turečtí představitelé dlouhodobě deklarují, že jejich podpora přijetí Švédska do NATO není jistá. Za hlavní problém považují údajně nedostatečný boj Švédska s kurdskými militantními organizacemi nebo neochotu vydat některé osoby do Turecka.
Pravda
Rusko oznámilo, že v Bělorusku umístí taktické jaderné zbraně. Ty by pak pomocí systému Iskander-M (s dosahem až 500 km) mohly zasáhnout i část ČR. Rusko tím rozšiřuje oblast, z níž může jaderné hlavice vyslat, což dle odborníků může snížit dobu, kterou má NATO na reakci.
Pravda
Vladimir Putin a Si Ťin-pching po společném setkání 20. března vydali prohlášení, ve kterém se zavázali, že nebudou rozmisťovat jaderné zbraně mimo své vlastní území. O několik dní později ale Putin řekl, že plánuje rozmístit jaderné zbraně do Běloruska. Své slovo tedy porušil.
Pravda
Ministr práce a sociálních věcí Jurečka skutečně deklaroval, že chce výchovné zachovat, ačkoli jeho zrušení navrhovala např. Národní ekonomická rada vlády. Ve svých vyjádřeních připouštěl jen diskuzi o tom, zda a jak se mají upravit stávající pravidla valorizace výchovného.
Pravda
Marian Jurečka v minulosti opakovaně vyjadřoval ochotu jednat v rámci vládní koalice o změně valorizace výchovného.
Pravda
Vládní představitelé včetně ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se vícekrát vyjádřili, že připravovaná důchodová reforma se nemá týkat lidí nad 50 let a naopak má za cíl důstojné důchody pro mladé lidi.
Zavádějící
Přímo členové vlády skutečně mluvili pouze o tom, že bez reformních kroků by mohl deficit důchodového účtu v roce 2050 pravidelně dosahovat 5 % HDP a zhruba 300 mld. Kč. O „krachu“ či „kolapsu“ důchodového systému v této souvislosti však mluvili poslanci vládních stran.
Pravda
Pojem „důchodový účet“ se používá při vyčíslení deficitu důchodového systému, který funguje na průběžném principu. Neoznačuje tak např. oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze. Zástupci pětikoalice ovšem opravdu uváděli, že bez reformy může důchodový systém zkolabovat.
Pravda
Jako kompromisní lze označit úpravu nového stavebního zákona schválenou v březnu 2023, na které se Sněmovna jednohlasně shodla. Hnutí ANO např. hlasováním pro návrh novely podpořila zrušení některých změn, které dříve (v roce 2021) zavedla v rámci nového stavebního zákona.