Přehled ověřených výroků

Pražské metro spravuje Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP), který je současně provozovatelem veřejné dopravy v Praze. DPP je svojí právní formou akciová společnost, jejímž jediným akcionářem – a tedy majitelem – je hlavní město.

V minulosti skutečně stát každoročně na výstavbu pražského metra přispíval. Vyplývá to ze státních rozpočtů, kde se tato výdajová položka vyskytovala mezi lety 2000 a 2008 Od roku 2009 už stát na podzemní dráhu finance opět neposkytoval. Konkrétní výše státních příspěvků pak zobrazuje následující graf.

Zdroje dat: 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009.

To, že stát na pražské metro v minulosti přispíval, vyplývá i z výročních zpráv DPP – viz výroční zpráva za rok 2000 (.pdf, str. 77), 2003 (.pdf, str. 82), 2004 (.pdf, str. 69), 2006 (.pdf, str. 67), 2007 (.pdf, str. 75), 2008 (.pdf, str. 111). Doplňme, že výroční zpráva za rok 2007 uvádí jinou výši státního příspěvku než výše zmíněný rozpočet, a to pouze 275 milionů korun. Od roku 2009 (.pdf, str. 90) už stát výstavbu metra finančně nepodporoval.

Dodejme, že zastupitelé Prahy v červnu 2021 schválili stavbu metra D. Náklady měly dosáhnout 52 miliard korun a tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) přislíbila, že stát pomůže s financováním linky D. Stavba začala v dubnu 2022 a měla by trvat do roku 2029. Odhadované náklady se prozatím vyšplhaly na necelých 98 miliard Kč. V návrhu rozpočtu na příští rok zatím zmínka o státní podpoře výstavby metra chybí (.zip).

Státní rozpočty i výroční zprávy Dopravního podniku hl. m. Prahy tedy ukazují, že stát na podporu pražského metra uvolňoval finance mezi lety 2000 až 2008, v následujících návrzích rozpočtů už se příspěvky neobjevovaly. Z výročních zpráv DPP rovněž vyplývá, že stát od roku 2009 již metro finančně nepodporoval. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Koncepci rozvoje cyklodopravy do roku 2020 schválila Rada hlavního města Prahy 26. října 2010 (.pdf, str. 1). Dokument (.pdf, str. 3–4) tehdy stanovil 3 hlavní cíle:

• Zvýšit přepravu cestujících na kole v Praze „na 5–7 % celkové přepravní kapacity v létě a na 2–3 % celkové přepravní kapacity v zimě“.
• Integrovat dopravní cyklistiku jako „rovnoprávný a pro město výhodný druh dopravy“ do dopravního prostředí města a do urbanisticko-komunikačních plánů, studií a projektů.
• Připravit a iniciovat takové změny zákonů, vyhlášek, norem a předpisů, „které poskytnou cyklistům v Praze maximální uživatelské bezpečí a zvýší vlídnost dopravního prostředí města“.

Podle dokumentu se Koncepce snažila stanovit podmínky, cíle a opatření nutné k úspěšnému rozvoji pražské dopravní a rekreační cyklistiky v období let 2010 až 2020 (.pdf, str. 2). Pavel Bém byl ve funkci primátora hlavního města od 28. listopadu 2002 do konce listopadu 2010, tedy i v době schválení zmiňované Koncepce. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že podle posledních dostupných dat (.pdf, str. 6, 19) v roce 2021 cyklistická doprava v Praze tvořila přibližně 1 % veškeré dopravy v hlavním městě.

Podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy hlavního města do roku 2020 (.pdf, str. 3) se podíl lidí využívajících k přepravě po Praze kolo více než jednou týdně v roce 2008 pohyboval okolo 1,5 %, v roce 2009 poté kolem 2,2 %.

V roce 2014 zveřejnil server mestemnakole.cz článek věnující se potenciálu cyklodopravy v Praze, ve kterém uvádí, že se podíl cyklistické dopravy pohybuje mezi 1 až 2 % (v závislosti na použité metodice výpočtu). Potenciál cyklodopravy v hlavním městě zmíněný web odhadoval na 5 %.

V roce 2019 náměstek primátora Adam Scheinherr řekl, že „podpora cyklodopravy ze strany města odpovídá jejímu podílu v rámci městské dopravy, což jsou zhruba dvě procenta“.

Poslední dostupná data obsahuje Ročenka (.pdf, str. 6, 19) dopravy Technické správy komunikací hl. m. Prahy z roku 2021. V rámci tzv. dělby přepravní práce, která udává poměr využívání jednotlivých dopravních prostředků, podle tohoto dokumentu odpovídal podíl cyklodopravy v Praze 1,1 %.

Vzhledem ke všem dostupným datům hodnotíme výrok jako pravdivý. 

Zdeněk Hřib ve výroku komentuje kritiku, která od některých politiků směřuje k plánům současné pražské koalice na rozvoj cyklodopravy v Praze. V našem odůvodnění se proto nejdříve zaměříme na to, kdo je autorem těchto výtek, a ověříme, zda samotní kritici pro rozvoj cyklistiky v metropoli opravdu hlasovali.

Předně uveďme, že současnou koalici hlavního města tvoří Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (tj. TOP 09, STAN a KDU-ČSL). V opozici jsou poté hnutí ANO a ODS.

Mezi nejčastější kritiky současného vedení metropole za jeho přístup k dopravě se řadí kandidát hnutí ANO na primátora Patrik Nacher. Na začátku července pro iDNES.cz například uvedl, že zrušení některých cyklostezek a cyklopruhů je jednou z priorit programu ANO, a podobně se vyjadřoval i v srpnu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny pak Nacher zmiňoval, že nové cyklopruhy vytváří „umělé špunty”, které tvoří kolony. 

Pro Deník N také řekl, že současné vedení Prahy „dostává cyklisty do konfliktu s řidiči”. V tomtéž rozhovoru Nacher, jenž je členem zastupitelstva od roku 2014, zároveň přiznal, že cyklistickou dopravu v minulosti podporoval. Proč dříve hlasoval pro schválení některých dokumentů o rozvoji pražské cyklodopravy, vysvětloval slovy: „Když schvalujete strategický dokument o několika stech stránkách, nemůžete souhlasit se všemi formulacemi doslova.“ 

V roce 2016, kdy koalici v Praze tvořilo hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL a STAN), pražští zastupitelé schválili aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy (.pdf, str. 1). Dokument kromě jiného mluvil o tom, že Praha bude upřednostňovat pěší, veřejnou a cyklistickou dopravu (str. 22) a cílem je zvýšit jejich podíl v dopravě. V září 2018 také zastupitelstvo schválilo (.pdf, str. 1) koncept návrhu Plánu udržitelné mobility Prahy. I tento dokument hovoří o tom, že Praha bude zvýhodňovat cyklistickou dopravu (str. 8), a uvádí, že cílem je zvýšit počet kilometrů cyklotras (str. 27). Při hlasování Patrik Nacher oba dva strategické dokumenty podpořil. Pro hlasovala také většina ostatních zastupitelů za hnutí ANO.

Přístup vedení hlavního města zkritizoval například i koaliční zastupitel za TOP 09 Jiří Pospíšil. Ten řekl, že pod náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem „se z kola stává fetiš a v zásadě se tak vytvářejí cyklopruhy tam, kde nebyly vhodné technické podmínky”. Pospíšil tvrdí, že není proti investicím do cyklistiky, ale nesouhlasí s tím, že by se měla městská cyklistika preferovat na úkor automobilů. Uveďme, že při dřívějším schvalování Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 (.pdf, str. 23), mezi jehož cíle patří kromě jiného právě i rozšiřování a budování cyklotras v Praze, hlasoval pro.

Z výše uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že se nám nepodařilo dohledat žádnou zmínku, že by některý z politiků vedení Prahy označoval doslova za „cyklistickou koalici“. Tímto výrazem ji nicméně označoval např. šéfredaktor týdeníku Reflex Marek Stoniš.

Přehled investic do městských bytů lze nalézt na webových stránkách Odboru hospodaření s majetkem hlavního města Prahy. Vyplývá z nich, že investice Prahy do jejího bytového fondu každým rokem rostou. V roce 2015 investovala Praha do městských bytů 0,5 milionu korun, v loňském roce pak částka činila 258,9 milionu korun.

Doplňme, že současná pražská koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu nastoupila do úřadu po volbách na podzim 2018. V předcházejícím volebním období řídila hlavní město koalice hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice, vedená Adrianou Krnáčovou.

Zpravodajský server E15.cz poté uvádí, že pražský magistrát v roce 2020 za sumu 168,2 milionu Kč rekonstruoval celkem 451 bytů, což je dvakrát více než v předcházejícím roce i v letech 2018 a 2017. Z částek, které hlavní město do bytového fondu investovalo, vyplývá, že se městské byty rekonstruují stále vyšším tempem. Výrok primátora Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz týkající se platformy Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování ve stavbách určených pro dlouhodobé bydlení.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat metodiku Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou pražský primátor zmiňuje. Obrátili jsme se proto na vedoucího oddělení poradců primátora Michala Geislera, který uvedl, že MPO vydalo „interní metodický pokyn pro všechny živnostenské úřady ke kontrolám označování provozoven“. Podle jeho vyjádření MPO dokument vydalo v návaznosti na schůzku Zdeňka Hřiba s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN), která se uskutečnila v květnu 2022.

Existenci metodiky nám následně potvrdil také Pavel Koczó z Odboru živností a spotřebitelské legislativy MPO. Doplnil, že metodický pokyn byl rozeslán všem krajským živnostenským úřadům a pražskému magistrátu na počátku června 2022. Z jeho vyjádření rovněž vyplývá, že dokument slouží pro interní potřeby a jeho hlavním cílem je sjednotit aplikaci právních předpisů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v červenci 2022 vydalo dokument s názvem Poskytování ubytovacích služeb ve stavbách určených pro bydlení (.pdf). Dokument např. nastiňuje (str. 5–7) postup stavebního úřadu poté, co obdrží podnět ohledně užívání stavby v rozporu s účelem, ke kterému byla povolena.

Podle MMR by metodická pomůcka „měla přispět ke sjednocení aplikace předpisů stavebního práva a ke sjednocení postupu stavebních úřadů při šetření podnětů týkajících se poskytování krátkodobého ubytování v bytech či rodinných domech“.

Dodejme, že se na provozovatele krátkodobých pronájmů na platformě Airbnb vztahuje regulace svázaná se stavebním zákonem. Majitelé, kteří své byty chtějí poskytovat turistům, musí zažádat stavební úřad o souhlas se změnou užívání stavby. Pakliže tak neučiní, hrozí jim pokuta ve výši až 500 tisíc korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy vydalo novou metodiku pro označování provozoven. Jedná se o interní dokument, jehož cílem je sjednotit aplikaci právních předpisů. Ministerstvo pro místní rozvoj pak skutečně vydalo metodickou pomůcku s pokyny pro stavební úřady, kterými by se měly řídit v případě, kdy zjistí, že stavba neslouží povoleným účelům. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tweet, který na konci srpna sdílel oficiální účet ODS, obsahuje výrok Petra Fialy ze zahájení kampaně koalice SPOLU do komunálních a senátních voleb. V následující analýze se primárně zaměříme právě na slova Petra Fialy, která tweet ODS podtrhuje.

Plynovod Slovensko-Polsko

Premiéři Polska a Slovenska v pátek 26. srpna 2022 slavnostně otevřeli nový plynovod spojující jejich země. Na realizaci plynovodu se obě strany dohodly v dubnu 2018, výstavba reálně začala (.pdf, str. 29) až v roce 2019. Původní plán počítal s komerčním provozem již na konci loňského roku, nicméně byl odsunut až na začátek letošního října. Nový plynovod má zhruba 164 kilometrů a měl by pokrýt zhruba roční spotřebu Slovenska. Výstavbu měly na starost slovenská firma Eustream, která je dceřinou společností polostátní firmy SPP Infrastructure a polská firma Gaz-System, jež je dceřinou společností polostátní firmy PGNiG. Výstavbu plynovodu podpořila také Evropská unie, a to více než 100 miliony eur.

Nový plynovod znamená přístup Slovenska k terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG) u polského města Świnoujście (Svinoústí) a v litevské Klajpedě, jakož i k plynovodu Baltic Pipe z Norska. Polsko zase novým plynovodem získá přístup k plynu z jižní Evropy, severní Afriky či Kavkazu.

Petr Fiala tedy správně popisuje okolnosti dokončení polsko-slovenského plynovodu, stavba nicméně nezačala před čtyřmi lety, ale až v roce 2019. K finálnímu rozhodnutí o realizaci nicméně obě strany skutečně došly před čtyřmi lety. Nepřesně se Petr Fiala vyjádřil také stran zprovoznění plynovodu. Minulý týden došlo jen ke slavnostnímu otevření, skutečný provoz by měl začít až od října.

Plynovod Česko-Polsko

O Plynovodu, který měl spojovat Českou republiku a Polsko, se jednalo již v roce 2014. Tehdy Český Energetický regulační úřad (ERÚ) spolu s polským úřadem pro regulaci energetiky (.pdf) vydal rozhodnutí o žádosti k realizaci projektu česko-polského obousměrného propojovacího plynovodu STORK II, kterou společně podala česká firma Net4Gas a polský Gaz-System.

Stork II se měl stát součástí tzv. severojižního koridoru mezi Polskem a Chorvatskem. Polsko v roce 2015 vystavělo v přímořském městě Svinoústí terminál, do kterého tankery dovážejí zkapalněný plyn (LNG). Odtud měl pak plyn putovat plynovodem do Česka. Klíčovým přínosem této stavby mělo být výrazné snížení závislosti na ruském plynu. Původní datum předpokládaného dokončení plynovodu Stork II se plánovalo již na rok 2019. Projekt také získal evropské dotace z programu CEF (.pdf, str. 9) na další fáze přípravných prací (.pdf, str. 28).

V roce 2016 poté český premiér Bohuslav Sobotka a polská premiérka Beata Szydlová podepsali memorandum o realizaci plynovodu. Podle tohoto dokumentu měl být projekt ve spolupráci s evropskými institucemi dokončen do roku 2020. V dubnu 2018, tedy už v době první vlády Andreje Babiše, Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém Typovém plánu „Narušení dodávek plynu velkého rozsahu“ (.docx, str. 4) mimo jiné uvádělo, že plynovod Stork II je „plánován“. Tento Typový plán tehdy schválil ministr Tomáš Hüner (za ANO).

V dubnu 2018, kdy se polská a slovenská strana dohodly na realizaci propojovacího plynovodu mezi oběma zeměmi, tedy tehdejší česká vláda počítala s výstavbou nového plynovodu Stork II. Petr Fiala tedy nepopisuje tehdejší vývoj správně: Babišova vláda výstavbu plynovodu Stork II v té době nijak nezrušila, neodebrala jí podporu, ani plynovod neoznačila za nepotřebný.

Odklad projektu Stork II

V roce 2016 odložil polský Gaz-System projekt Stork II na rok 2019. Podle polských médií se polská strana nejdříve rozhodla, že na výstavbu ještě není připravena, protože kromě jiného chtěla počkat na dokončení norského plynovodu. Když zanedlouho Gaz-System své rozhodnutí přehodnotil, začala podle polských novinářů naopak váhat česká strana. Jak česká Net4Gas, tak polský Gaz-System se pak vinily navzájem za to, že se projekt neposouvá vpřed.

V roce 2020 však společnost Net4Gas, která zajišťuje přepravu plynu a provozuje plynovody v České republice, zveřejnila (.pdf) svůj výhled na následující období let 2021–2030. Tato zpráva společnosti ukázala, že byl projekt plynovodu Stork II odložen na neurčito a Net4Gas ho nahradila menším projektem, v jehož případě jako rok dokončení uváděla rok 2028 (.pdf, str. 45, 48). Ještě v roce 2018 přitom Net4Gas počítala se zprovozněním Stork II v roce 2022 (.pdf, str. 51), o rok později v roce 2023 (.pdf, str. 53).

Hlavním důvodem odložení byla podle společnosti Net4Gas situace z roku 2019, kdy Evropská komise tento plynovod vyškrtla ze seznamu prioritních staveb. To tedy prakticky znamenalo, že by stavby nedosáhly na dotace z Evropské unie, na které dříve získaly nárok v unijním programu CEF (.pdf, str. 30).

V roce 2020 polský web WysokieNapiecie.pl uvedl, že si „polská strana již několik let stěžuje“, že se projekt nesetkal se zájmem české Net4Gas. Na konci letošního dubna polské zdroje psaly, že Gaz-System ještě koncem roku 2017 deklaroval, že je připravený začít Stork II projektovat, „ale čekal na podobnou připravenost“ Net4Gas. Česká média naopak v roce 2019 zmiňovala, že byl Stork II z unijního seznamu prioritních staveb vyškrtnut kvůli „malému zájmu z polské strany“, když Gaz-System projekt odložil až na rok 2024.

Podle Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, který v roce 2020 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, získal projekt Stork II dříve dotaci také na stavební práce. Ta nicméně byla podle ministerstva „zrušena kvůli odložení projektu polským partnerem na konec roku 2022“ (.docx, str. 135). Později někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uváděl, že projekt polská strana odložila do roku 2024.

Jak to tedy bylo s krachem projektu plynovodu Stork II? Z nezájmu o pokračování projektu se vzájemně obviňoval český Net4Gas i polský Gaz-System. Svou roli zjevně sehrálo také vyškrtnutí plynovodu ze seznamu prioritních staveb EU. Dle dostupných zdrojů ale byl ale projekt oddalován rozhodnutím provozovatelů plynových soustav v Česku a v Polsku, tedy soukromých firem, které měly realizaci na starost, nikoliv z popudu Babišovy vlády.

Závěr

Projekt výstavby plynovodu mezi Polskem a Slovenskem skutečně začal před čtyřmi lety, nicméně výstavba začala až v roce 2019. Minulý týden byl slavnostně otevřen a od října by měl být již zprovozněn.

Co se týče plynovodu Stork II mezi Českou republikou a Polskem, Babišova vláda v roce 2018 nadále počítala s jeho výstavbou. Odklady výstavby plynovodu podle dostupných zdrojů nastaly rozhodnutím soukromých firem, které měly výstavbu na starost. Projekt také provázely komplikace s unijním financování.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova moderátorky, která ohledně srpnového volebního modelu agentury STEM řekla (video, 5:19): „Pane předsedo Okamuro, SPD na 12 %. V průzkumech jste zhruba na svém (…).“ Tomio Okamura tvrdí, že jeho hnutí od sněmovních voleb posílilo, jelikož průzkumy SPD přisuzují větší počet hlasů, než který hnutí získalo ve volbách.

Hnutí SPD obdrželo ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2021, necelých 10 % hlasů (konkrétně 9,56 %). Podle aktuálního průzkumu agentury STEM, jehož výsledky zveřejnila CNN Prima News 21. srpna a o němž moderátorka s Tomiem Okamurou mluvila, by nyní SPD ve volbách získalo 12 % hlasů (přesněji 11,9 %).

Poslední průzkum agentury STEM před sněmovními volbami z konce září 2021 říká, že hnutí SPD by volilo 12,3 % voličů, tedy o 0,4 p. b. více, než ukazuje nejnovější model. Podle průzkumu agentury Kantar CZ ze září 2021 by se hnutí SPD dostalo do Poslanecké sněmovny s 11,5 %. Poslední model, jehož výsledky však byly publikovány již v červnu, dává hnutí 11 %.

Agentura MEDIAN pak SPD přiznává výraznější posílení. Poslední průzkum před sněmovními volbami z konce září uvádí, že by hnutí SPD získalo 10,1 % hlasů. Podle aktuálního volebního modelu agentury MEDIAN by SPD v červenci dostalo 12,5 % hlasů (.pdf, str. 7). Dodejme, že agentury CVVM, Ipsos a Data Collect, které před podzimní volbami vydaly své vlastní průzkumy, nezveřejnily od konce voleb žádné modely. Do našeho srovnání jsme je tedy nemohli zařadit.

Předseda SPD porovnává reálné výsledky s průzkumy agentur a dovozuje tak, že hnutí od voleb posílilo. Byť je srovnání volebních výsledků s výsledky průzkumů problematické, trend posílení voličské podpory o cca 2 p. b. lze pozorovat i v datech modelu agentury MEDIAN. Proto hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý.

Jaroslav Bašta, dnes poslanec za SPD, byl na počátku 70. let skutečně ve vězení kvůli své účasti v Hnutí revoluční mládeže. Bašta se narodil v roce 1948 a od roku 1967 studoval historickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po srpnové invazi roku 1968 vzniklo studentské Hnutí revoluční mládeže, které se vymezovalo proti nastupující normalizaci a omezování svobod získaných během pražského jara. V Hnutí se angažoval také Jaroslav Bašta, který byl poté v roce 1970 společně s ostatními studenty (např. Petrem Uhlem, Petruškou Šustrovou) zatčen a v roce 1971 odsouzen za „podvracení republiky“ na dva a půl roku vězení.

Po propuštění Jaroslav Bašta pracoval jako kvalifikovaný dělník a aktivně se podílel na práci v disentu, mj. již v prosinci 1976 podepsal Chartu 77. Po roce 1989 se stal náměstkem ředitele tajné služby, později předsedou tzv. lustrační komise. Ve sněmovních volbách v roce 1996 a 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD a necelé dva roky byl ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana.

V současné Poslanecké sněmovně je Jaroslav Bašta skutečně jediným poslancem, který byl za minulého režimu uvězněn z politických důvodů.

Hnutí SPD představilo 17. srpna 2022 na svém webu deset bodů, které podle nich „povedou ke snížení Fialovy drahoty a našim občanům a firmám zásadně pomohou“. SPD zde navrhuje převážně opatření v oblasti energetiky:

1. Odstoupení od Green Dealu Evropské unie.
2. Odstoupení od systému emisních povolenek EU, který zdražuje energie a suroviny.
3. Vystoupení z Evropské energetické burzy a prodej levné české elektřiny napřímo českým občanům a firmám.
4. Obnovení národního importéra plynu a nákup levného plynu přímo od producentů, nikoliv přes německé překupníky jako je tomu v současnosti.
5. Obnovení národního zpracovatele ropy.
6. Zrušení solární daně a veškerých dotací, které zdražují elektrickou energii pro spotřebitele.
7. Zajištění potravinové bezpečnosti. Podpora českých zemědělců a potravinářů.
8. Přechodné snížení DPH u energií (sociální tarif), pohonných hmot, základních potravin a léků a snížení ceny těchto komodit.
9. Snížení neúčelných výdajů státu.
10. Srovnání podmínek tuzemských a zahraničních firem působících v ČR.